(¹) Nebude-li podle § 16 prohlášena smlouva o užívání bytu za zrušenou nebo jde-li o byt uvedený v § 33, odst. 1, č. 5, uloží místní národní výbor uživateli bytu, aby dal nadpočetné místnosti v užívání osobám, u nichž jsou splněny podmínky § 4, odst. 1, a to vždy každou nadpočetnou místnost nejméně jedné osobě (§ 12). V obcích, ve kterých je vysoká škola, budiž dána přednost řádným posluchačům této školy, pokud na ní řádně studují a vykáží se o tom potvrzením vysoké školy nebo orgánu, určeného ministerstvem školství a osvěty.

(²) Nesplní-li uživatel bytu tuto povinnost do 15 dnů od doručení příkazu podle odstavce 1 nebo bylo-li odepřeno svolení podle § 12, odst. 1, uloží mu místní národní výbor, aby dal nadpočetné místnosti do podnájmu (nájmu) osobám, které mu přikáže. Ustanovení § 2 platí přiměřeně i v těchto případech.

(¹) Bez svolení místního národního výboru není dovoleno

1. zrušiti byt jeho připojením k jinému bytu nebo připojením jeho části k jiným bytům;

2. užívati bytu nebo jeho částí k jiným účelům než k bydlení.

(²) Žádati za svolení podle odstavce 1, č. 1 jsou oprávněni toliko vlastníci domů.

(¹) Bytů, jichž se užívalo v den vyhlášení tohoto zákona k jiným účelům než k bydlení, smí se takto nadále užívati jen tenkráte, požádají-li jejich uživatelé do 15 dnů po vyhlášení tohoto zákona za svolení podle § 19, odst. 1, č. 2 a místní národní výbor žádosti vyhoví.

(²) Nebyla-li žádost podle odstavce 1 podána ve lhůtě tam stanovené nebo bylo-li svolení odepřeno, prohlásí místní národní výbor smlouvu o užívání bytu za zrušenou.

(¹) Místní národní výbor zkoumá u všech bytů skutečnosti, rozhodné pro opatření podle tohoto zákona. Provedení takové revise může místnímu národnímu výboru nadřízený národní výbor (u obcí Bratislavy, Košic a Vysokých Tater pověřenectvo sociální péče) uložiti a určiti lhůtu, do kdy musí býti provedena.

(²) Za tím účelem mohou místní národní výbory požadovati od vlastníků domů a uživatelů bytů potřebná vysvětlení a svými orgány nebo zmocněnci provésti nezbytné prohlídky bytů. Tyto osoby mohou z toho důvodu vstupovati do bytů a činiti zjištění, potřebná ke splnění stanoveného účelu.

(¹) Místní národní výbory jsou povinny neprodleně učiniti opatření, aby závady, zjištěné při revisi podle § 21, byly odstraněny.

(²) Místní národní výbor prohlásí smlouvu o užívání bytu za zrušenou, bylo-li při revisi řádně zjištěno,

1. že uživatel bytu ho nabyl

a) nedbaje předpisů o přikazování nájemníků nebo proti výslovnému znění těchto předpisů, nebo

b) na podkladě nepravdivých údajů, rozhodných pro přikazování nájemníků, nebo

c) působiv na osoby, pověřené rozhodováním o přikazování nájemníků nebo prováděním rozhodnutí a opatření místního národního výboru, jednáním, které zakládá trestný čin;

2. že konfiskované zařízení bytu bylo uživatelem bytu zavlečeno nebo úmyslně anebo z hrubé nedbalosti poškozeno.

(³) Mimo to může místní národní výbor prohlásiti za zrušené smlouvy o užívání bytů, bylo-li při revisi řádně zjištěno, že uživatelem bytu je osoba, u níž nejsou splněny podmínky § 4, odst. 1, je však povinen opatřiti jí přiměřený byt náhradní. Ustanovení § 17 vztahuje se přiměřeně i na tyto případy.

(¹) Je-li výměra a rozčlenění podlahové plochy bytu, u něhož přísluší místnímu národnímu výboru podle § 2, odst. 1 nebo § 27, odst. 2 právo přikázati proň nájemníka, taková, že by bylo možno zříditi z něho vhodnou úpravou dva nebo více bytů, může místní národní výbor provésti na náklad obce jako stavebníka nebo se souhlasem příštích nájemníků na jejich náklad potřebné stavební změny a úpravy a přikázati pro nově vytvořené byty nájemníky, řídě se ustanoveními §§ 4, 6, odst. 2 a 8; ustanovení § 2 platí i v těchto případech.

(²) Je-li úhrn nájemného z nově vytvořených bytů vyšší než nájemné z bytu před provedením stavebních změn a úprav nebo, neplatilo-li se dosud nájemné, než částka, kterou určí okresní národní výbor, je vlastník domu povinen odváděti rozdíl místnímu národnímu výboru, dokud nebude takto uhrazen náklad na stavební změny a úpravy; byly-li stavební změny a úpravy provedeny na náklad nájemníků, sníží se jim na stejnou dobu o tento rozdíl nájemné.

(¹) Na žádost osidlovacího úřadu může ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem vnitra a příslušným ministerstvem uložiti místnímu národnímu výboru, aby pro některé skupiny osob, jejichž pobyt je v obci ve veřejném zájmu nutný, vyhradil potřebný počet bytů.

(²) Ministerstvo sociální péče může vyhláškou pro určité obce stanoviti odchylky od ustanovení tohoto zákona, pokud je jich nezbytně potřebí, zejména pro přechodné ubytování osob, vracejících se z ciziny do vlasti.

(¹) Místní národní výbor vykonává svoji působnost podle tohoto zákona v celém správním obvodu obce jednotně.

(²) Nedbá-li místní národní výbor ustanovení tohoto zákona nebo předpisů vydaných k jeho provedení a nezjedná-li po vyzvání ve stanovené lhůtě nápravu, může si nadřízený národní výbor (u obcí Bratislavy, Košic a Vysokých Tater pověřenectvo sociální péče) vyhraditi další provádění zákona a pověřiti jím zvláštní komisi (správní bytová komise), která rozhoduje jeho jménem. Členy komise jmenuje a odvolává okresní (zemský) národní výbor (pověřenectvo). Místní národní výbor je povinen poskytnouti komisi potřebné kancelářské místnosti, jakož i potřebné úřední síly a odevzdati jí všechny potřebné spisy. Osobní náklad komise hradí obec.

Smlouvy o užívání bytů nebo jejich částí, sjednané v rozporu s ustanoveními tohoto zákona, jsou neplatné.

(¹) Prohlásí-li místní národní výbor podle tohoto zákona smlouvy o užívání bytů za zrušené, uloží uživateli bytu, aby jej do stanovené lhůty vyklidil. Vyklizení bytu může místní národní výbor uložiti jeho uživateli i tehdy, je-li smlouva o užívání bytu nebo jeho části podle § 26 neplatná, nebo vlastníku domu, jde-li o jeho byt, anebo osobě, která užívá bytu bez právního důvodu.

(²) Pro byty uvedené v odstavci 1 přikáže místní národní výbor nájemníky, řídě se ustanoveními §§ 4, 6, odst. 2 a 8; ustanovení § 2 platí i v těchto případech.

(³) Příkaz k vyklizení podle odstavce 1 nepůsobí proti uživatelům částí bytů, u nichž jsou splněny podmínky § 4, odst. 1, dokud jim místní národní výbor neopatří náhradní místnosti; ustanovení § 17, odst. 1 a 2 se vztahuje přiměřeně i na tyto případy. Do té doby jsou tyto osoby povinny platiti za užívání částí bytu, jež obývají, přikázanému nájemníku náhradu ve výši dosavadního podnájemného (nájemného) nebo, neplatilo-li se dosud, ve výši, kterou určí okresní národní výbor; náhrada je splatná ve lhůtách, ve kterých se platilo podnájemné (nájemné) nebo, neplatilo-li se dosud, ve lhůtách, určených pro placení nájemného zvláštními předpisy nebo místními zvyklostmi.

V řízení ve věcech upravených tímto zákonem nepostupují místní (ústřední) národní výbory podle ustanovení vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení).

(¹) Místní národní výbory jsou povinny předložiti odvolání do 3 dnů nadřízenému národnímu výboru (pověřenectvu sociální péče), který musí o odvolání rozhodnouti do 3 týdnů ode dne, kdy mu spisy došly. Nebude-li do této lhůty o odvolání rozhodnuto, má se za to, že bylo zamítnuto.

(²) Rozhodnutí národních výborů jako odvolacích orgánů je konečné.

Vykonatelná rozhodnutí místních národních výborů, provádějí tyto národní výbory vlastními orgány (obecní exekuce). Nemá-li obec takových orgánů, může místní národní výbor navrhnouti výkon rozhodnutí politickou exekucí.

Jednání a opominutí, příčící se ustanovením tohoto zákona, trestají okresní národní výbory po vyjádření místních národních výborů jako přestupek pokutou do 200.000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do jednoho roku. Pro případ nedobytnosti pokuty vyměří se zároveň náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění v mezích sazby trestu na svobodě. Pokuta i trest vězení (uzamčení) mohou býti uloženy též současně; v tomto případě nesmí však trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu činiti více než rok. Stejně bude potrestán - nejde-li o čin trestný soudně - kdo v podání místnímu národnímu výboru nebo jinému orgánu, pověřenému prováděním zákona, úmyslně nesprávně uvede nebo potvrdí skutečnosti, které mají býti podkladem rozhodnutí výboru nebo orgánu, nebo tyto skutečnosti zamlčí anebo kdo ze zištných důvodů nebo, aby obešel ustanovení tohoto zákona, provede směnu bytů.

(¹) Pod pojem domů státu podle tohoto zákona nenáleží konfiskovaný majetek ani majetek, získaný podle předpisů o pozemkových reformách, vydaných po 5. květnu 1945, pokud ho stát nepoužije pro své účely nebo pro ubytování státních zaměstnanců.

(²) Kde se v tomto zákoně mluví o vlastníku domu, rozumí se jím, pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného, také jeho zákonný zástupce nebo zmocněnec, jakož i poživatel domu.

(³) Uživatelem bytu ve smyslu tohoto zákona se rozumí každá osoba, oprávněná užívati bytu na podkladě smluvního poměru s vlastníkem domu nebo z důvodu věcného práva, tedy i vlastník domu, pokud užívá bytu ve svém domě; mluví-li se o uživateli části bytu, rozumí se jím každá osoba, oprávněná užívati části bytu na podkladě smluvního poměru s uživatelem bytu. Obdobně smlouvou o užívání bytu nebo jeho části se míní každá smlouva, podle níž určitá osoba je oprávněna užívati bytu nebo jeho části.

(⁴) K příslušníkům rodiny podle tohoto zákona se počítají manžel (manželka), druh (družka), příbuzní v přímé řadě a sourozenci.

(¹) Z předcházejících ustanovení se nevztahují

1. ustanovení o přikazovacím právu místních národních výborů (§ 2, odst. 1 a § 27, odst. 2)

a) na domy podniků spravovaných státem, na domy Státního bytového fondu ani na objekty, které slouží soudní a vězeňské správě nebo vojenským účelům nebo účelům Sboru národní bezpečnosti;

b) na byty, pro které bylo nebo bude dáno povolení k obývání po 9. srpnu 1946 a jež vystavěl zaměstnavatel buď přímo nebo prostřednictvím obecně prospěšného bytového sdružení pro své zaměstnance nebo které jsou určeny pro stavebníka (čekatele);

c) na domy, kterých užívá cizí stát pro účely své diplomatické misse nebo svého konsulárního úřadu nebo pro ubytování zaměstnanců této misse nebo úřadu, ani na byty osob, které jsou členy oficiálních nebo polooficiálních zahraničních missí;

d) na podniky, sloužící provozu živnostenského oprávnění ku přechovávání cizinců s výjimkou těch, jež mají výlučně povahu ubytovacích domů s trvalými nájemníky;

e) na domovnické byty, sloužící svému účelu;

f) na byty, vystavěné při výrobním závodu pro jeho zaměstnance, jakož i na byty, které svým určením mají sloužiti k ubytování zaměstnanců výrobních závodů takových podniků, jež určí pro jednotlivé obce okresní národní výbor v dohodě s okresním úřadem ochrany práce, pokud je v obou případech vlastník domu (zaměstnavatel) dává v užívání státně spolehlivým zaměstnancům podniku a byty se nestanou nadměrnými (§ 15);

2. ustanovení o podnájmech bytů (§ 12), o směnách bytů (§ 13) a o dělení bytů (§ 23)

a) na domy státu a zemí;

b) na domy, byty a podniky uvedené pod č. 1;

3. ustanovení o podnájmu (nájmu) nadpočetných místností nadměrných bytů (§ 18)

a) na domy a byty uvedené pod č. 1, písm. c);

b) na byty, u kterých by podnájmem (nájmem) mohl býti dotčen důležitý veřejný zájem, zejména na byty, určené v úřadech, v ústavech a podnicích pro ubytování zaměstnanců;

4. ustanovení o slučování bytů a užívání bytů k jiným účelům než k bydlení (§§ 19 a 20) a o revisi bytů (§§ 21 a 22) na domy a byty uvedené pod č. 1, písm. a) a c);

5. ustanovení o příkazu k vyklizení bytu (§ 27, odst. 1) na byty v rodinných domcích, jichž užívají vlastníci domků, jde-li o důvody uvedené v § 16 nebo § 22, odst. 3.

(²) Zemský národní výbor (pověřenectvo sociální péče) může z důvodu veřejného zájmu rozšířiti výjimky podle odstavce 1 na další objekty.

Na úhradu výdajů, spojených s prováděním § 17, odst. 3, § 22, odst. 3 a § 23, odst. 1, jsou místní národní výbory oprávněny vybírati mimo dávku z nájemného nebo z používaných místností zvláštní dávku, vyměřovanou na podkladě nájemného (nájemní hodnoty) nebo podle počtu a účelu používaných místností. Osvobození podle zákonů o stavebním ruchu (na Slovensku též podle zákona o podpoře stavebního podnikání) ve znění předpisů je měnících a doplňujících od dávky z nájemného nebo z používaných místností nebo jiných dávek vybíraných na podkladě nájemného (nájemní hodnoty) pro ni neplatí. Bližší předpisy o dávce budou vydány vládním nařízením, které může stanoviti vhodná osvobození.

(¹) Rozhodnutí a opatření v bytových věcech, která vydaly nebo učinily akční nebo národní výbory anebo jejich orgány v době od 20. února 1948 do vyhlášení tohoto zákona, považují se za učiněná po právu. Nelze je napadati ani žalobou ani před správními úřady (orgány) a orgány veřejné žaloby ani jinak.

(²) Místní národní výbor může na žádost strany nebo z úřední moci přezkoumati tato rozhodnutí nebo opatření, řídě se při tom zásadami tohoto zákona.

(¹) Ministerstvo vnitřního obchodu nebo jím zmocněný národní výbor může na návrh ministerstva sociální péče učiniti opatření, aby hostinských pokojů ubytovacích podniků, provozovaných po živnostensku, bylo použito k trvalému bydlení, jde-li o podniky provozované nezákonným nebo nepočestným způsobem. Podnikatelům, o nichž se prokáže, že takto živnost provozují, může býti odňato živnostenské oprávnění.

(²) Ustanovení § 35, odst. 1 platí přiměřeně též o opatřeních ministerstva vnitřního obchodu, učiněných pro ubytování části obyvatelstva. Rovněž v těchto případech možno odejmouti živnostenské oprávnění podnikatelům, o nichž bylo prokázáno, že provozovali živnost nezákonným nebo nepočestným způsobem.

Exekuci nuceným vyklizením bytu může soud povoliti, jen prokáže-li vymáhající strana v návrhu na povolení exekuce potvrzením místního národního výboru, že náhradní byt pro povinnou stranu je zajištěn.

Ustanovení §§ 1 až 34 platí jen v obcích, které mají více než 2.000 obyvatelů nebo které určil podle § 30 zákona ze dne 18. července 1946, č. 163 Sb., o mimořádných opatřeních bytové péče, nebo určí podle tohoto ustanovení okresní národní výbor; jeho rozhodnutí podle tohoto ustanovení musí býti vyhlášeno v obci způsobem v místě obvyklým.

Ministerstvo sociální péče může v dohodě s příslušnými ministerstvy vydati a vyhlásiti v Úředním listě (na Slovensku též v Úředním věstníku) předpisy k provedení §§ 1 až 33, 35, odst. 2 a § 38, a pokud jde o potvrzení místního národního výboru podle § 37; předpisy jsou pro národní výbory závazné.

Zrušuje se použivatelnost (platnost)

1. vládního nařízení ze dne 16. září 1944, č. 203 Sb., o vlivu škod, způsobených válkou na budovách, na nájemní poměry;

2. zákona č. 163/1946 Sb.

Působnost, příslušející podle tohoto zákona jednotlivým ministerstvům, vykonávají tato ministerstva na Slovensku zásadně prostřednictvím příslušných pověřenectev.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a pozbude jí dnem, který určí vláda nařízením; provedou jej ministři sociální péče, vnitra, financí a vnitřního obchodu v dohodě se zúčastněnými ministry.