Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Zákon č. 55/1947 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. Dosavadní znění § 9 se označuje jako odstavec 1 a připojuje se k němu nový odstavec 2, který zní:

"(²) Nelze-li zařízení potřebná k provedení nutných zemědělských prací opatřiti v obci, v jejímž obvodu mají býti tyto práce vykonány, určí příslušný okresní národní výbor, z které obce jeho obvodu mají býti zařízení opatřena; tato obec je povinna potřebná zařízení opatřiti podle odstavce 1."

2. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který zní:

(¹) Okresní národní výbory (státní agronomové) mohou do 31. prosince 1950 v okresech na Slovensku, které se souhlasem ministerstva zemědělství určí pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy vyhláškou v Úředním věstníku, činiti opatření a vydávati rozhodnutí podle §§ 3 až 5, 7, 8, 10 a 11, neučinil-li místní národní výbor (místní správní komise, komisař) potřebná opatření, nebo nevydal-li nutné rozhodnutí, včas, nebo je-li nebezpečí, že pro místní poměry v obci taková opatření a rozhodnutí včas učiněna a vydána nebudou a že zemědělská půda zůstane neobdělána. Přitom může okresní národní výbor (státní agronom) zrušiti nebo změniti dřívější rozhodnutí místního národního výboru (místní správní komise, komisaře), má-li za to, že by jejich provádění nebylo způsobilé zabezpečiti obdělání veškeré zemědělské půdy v obci. Dobu povinného pachtu lze v těchto případech stanoviti i na dobu kratší tří let.

(²) V okresech určených podle odstavce 1 může okresní národní výbor (státní agronom) uložiti vlastníkům, pachtýřům, poživatelům nebo jiným uživatelům zemědělské půdy pracovní povinnost, pokud jde o práce potřebné k řádnému hospodaření na pozemcích, na kterých hospodaří, při čemž může stanoviti podrobný postup těchto prací a dobu jejich provedení.

(³) Na provedení opatření podle odstavců 1 a 2 dohlíží okresní národní výbor (státní agronom) podle potřeby zvláště jím ustanovenými zmocněnci (místními, po případě oblastními důvěrníky); jejich ustanovení vyhlásí v dotčených obcích způsobem v místě obvyklým. Dekret o ustanovení zmocněncem je zároveň průkazem pro výkon jeho funkce.

(⁴) Pokud nejsou zmocněnci, uvedení v odstavci 3, veřejnými zaměstnanci, vykonají do rukou předsedy okresního národního výboru slib, že budou úkoly jim svěřené plniti s péčí řádného hospodáře podle nejlepšího vědomí a svědomí. Vykonání slibu se poznamená na dekretu o ustanovení. Při vykonávání svého úřadu jsou zmocněnci, pokud jde o trestně právní ochranu, postavení na roveň veřejným orgánům.

(⁵) Zmocněncům (odstavec 3) přísluší odměna, jejíž výši stanoví pověřenec zemědělství a pozemkové reformy v dohodě se zúčastněnými pověřenci. Náklady spojené s činností zmocněnců jsou povinni uhraditi vlastníci, pachtýři, poživatelé nebo jiní uživatelé zemědělské půdy, na niž se působnost zmocněnců vztahuje podle odstavce 3; výši úhrady připadající na jednotlivé osoby stanoví podle plošné výměry obhospodařované zemědělské půdy okresní národní výbor podle směrnic, které vydá a v Úředním věstníku vyhlásí pověřenec zemědělství a pozemkové reformy v dohodě se zúčastněnými pověřenci.

3. V § 17 se vypouštějí slova: "a platí do 31. prosince 1948."

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministry.

Při provádění zvláštní akce k provedení orby a jiných podzimních prací v roce 1947 ukázala se ustanovení zákona č. 55/1947 Sb. velmi užitečnými a naprosto nezbytnými. Pomocí zákona č. 55/1947 Sb. podařilo se již na podzim roku 1947 úspěšně zvládnouti důsledky, vyplývající pro podzimní a jarní zemědělské práce z katastrofálního sucha v roce 1947. Ukázalo se však také, že ustanovení § 9 nepostačila potud, že pro provedení zmíněných prací bylo třeba přesunů zejména orebních strojů a nářadí z obce do obce. Tak ve skutečnosti také postupovaly téměř všechny okresní národní výbory a nedostatek zákonného podkladu pro tato opatření byl velmi těžce pociťován. Je proto nutno doplniti ustanovení § 9 tak, jak jest v osnově uvedeno.

Praxe též ukázala, že pro některé okresy na jihu Slovenska, v nichž dochází k výměně obyvatelstva, ustanovení zákona č. 55/1947 Sb. naprosto nestačí. Jde tu o mimořádné poměry, kdy obyvatelstvo, které má býti přestěhováno do Maďarska, nemá zájem o obdělávání půdy a nechává ji ležeti úmyslně ladem, po případě ji obdělává takovým způsobem, že to nelze nazvati řádným hospodařením. Situace je tím svízelnější, že jde i o obce, kde jako správní orgány fungují i osoby určené k přestěhování, takže v obcích chybí předpoklad řádně a bezpečně fungující místní správy. V těchto obcích rovněž nemohlo dojíti k ustavení místních sdružení Jednotného svazu slovenských zemědělců, s jejichž součinností zákon č. 55/1947 Sb. počítá. Za těchto poměrů vydal na Slovensku pověřenec zemědělství a pozemkové reformy vyhlášku č. 53/1947 Sb. n. SNR, jež obsahuje ustanovení vcelku shodná s nově navrhovaným § 11a. Pro prodloužení účinnosti této vyhlášky není právního podkladu. Je proto nutno učiniti opatření, podle něhož by bylo možno v dotčených okresech na Slovensku zvládnouti situaci tak, jak to poměry vyžadují. - Zmíněná vyhláška č. 53/1947 Sb. obsahuje, pokud jde o úhradová opatření rovněž obdobná ustanovení, jako jest ustanovení § 11a, odst. 5. Lze proto uvésti, že provádění ustanovení § 11a nebude znamenati zvýšení nákladů ze státní pokladny.

Účinnost zákona č. 55/1947 Sb. je omezena na dobu zemědělské dvouletky, t. j. do 31. prosince 1948. Jelikož již nyní je jasno, že po dvouletém hospodářském plánu bude následovati další plánované hospodářské období, je třeba z ustanovení § 17 zákona č. 55/1947 Sb. vypustiti časové omezení jeho platnosti.