Kulturní a informační výbor projednal
vládní návrh zákona (tisk 1198) ve
schůzi dne 29. dubna 1948,
průmyslový a živnostensko-obchodní výbor
ve schůzi dne 29. dubna 1948,
právní výbor ve schůzi dne 29. dubna
1948 a
rozpočtový výbor ve schůzi dne 3.
května 1948.
Ve schůzích těchto výborů byly
provedeny ve vládním návrhu změny
a doplňky, o nichž bylo dosaženo shody mezi všemi
výbory.
Právní výbor vyslovil jednomyslně
přesvědčení, že při trestných
činech podle ustanovení oddílu IV. jde vesměs
o trestné činy, spáchané z pohnutek
nízkých a nečestných a že k tomu
budou soudy (úřady) přihlížeti.
Shora jmenované výbory předkládají
ústavodárnému Národnímu shromáždění
upravený návrh zákona tak, jak je zřejmý
z připojeného celkového znění,
které je nerozdílnou součástí
této zprávy.
Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Dnem 1. ledna 1948 se znárodňují
zestátněním podniky a závody, které
způsobem mechanickým nebo chemickým vyrábějí
nebo rozmnožují tiskoviny a tiskopisy, jakož
i písmolijny, a to se všemi závody pomocnými
a příbuznými. Znárodňují
se zejména:
1. tiskárny a grafické závody vybavené
rotačním strojem jakéhokoliv druhu;
2. tiskárny a grafické závody vybavené
nejméně třemi stroji sázecími
a licími (monotypy);
3. grafické podniky (závody) vybavené nejméně
dvěma offsetovými nebo hlubotiskovými stroji;
4. všechny písmolijny;
5. všechny ostatní polygrafické podniky, pokud
již nejsou znárodněny podle jiných právních
předpisů o znárodnění nebo
podle takových předpisů ze znárodnění
vyňaty, jestliže počet zaměstnanců
a osob v podniku činných dosáhl kdykoliv
od 1. ledna 1946 50 osob. Při zjišťování
tohoto počtu rozhoduje součet všech osob, činných
nebo zaměstnaných v podniku, bez ohledu na to, kde
pracují nebo pracovaly, zejména též
domáckých pracovníků.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na majetek
státu a národních podniků ani na podniky
(závody), které ministr informací v dohodě
s ministrem financí, na Slovensku též po slyšení
příslušných pověřenců,
vyloučí ze znárodnění a jejich
vlastníkům (provozovatelům) nařídí,
aby byly trvale zastaveny, protože se vláda usnesla,
že jejich provozování není ve veřejném
zájmu.
(3) Ministr informací, na Slovensku po slyšení
příslušného pověřence,
vyhlásí s účinkem doručení
v Úředním listě, které podniky
(závody) byly znárodněny podle tohoto zákona.
(1) Osoby, které jsou povinny prozatím
vésti správu znárodněného majetku
(§ 11), podají ministerstvu informací hlášení,
jehož vzor vyhlásí ministr informací
v Úředním listě. Toto hlášení
jest podati do 15 dnů ode dne vyhlášení
vzoru. V řízení musí spolupůsobiti
též osoby, které k tomu budou vyzvány
ministerstvem informací. Hlášení má
býti podepsáno i závodní radou nebo
závodním důvěrníkem; pokud
hlášení nepodává dosavadní
vlastník nebo držitel znárodněného
majetku, je povinen připojiti k hlášení
své vyjádření.
(2) Dosavadní vlastníci nebo držitelé
podniků znárodněných podle §
1 i jiné osoby jsou povinny spolupůsobiti při
sestavování účetních závěrek
za dobu do znárodnění, pokud k tomu budou
vyzvány.
Splní-li se podmínky pro znárodnění
majetku podle § 1 po dni 1. ledna 1948, znárodňuje
se takový majetek dnem, který určí
ministr informací, na Slovensku po slyšení
příslušného pověřence,
a vyhlásí podle § 1, odst. 3; lhůta
k podání hlášení podle §
2, odst. 1 počíná v těchto případech
dnem, kdy se splní podmínky pro znárodnění;
jinak platí ustanovení § 2 přiměřeně.
Právo zakládati nové podniky a je provozovati
bez ohledu na jejich rozsah v odvětví znárodněném
podle § 1, odst. 1 je vyhrazeno státu.
(1) Znárodněním nabývá
stát vlastnictví znárodněného
majetku.
(2) Znárodnění se týká
a) nemovitostí, budov, zařízení,
b) příslušenství podniku (závodu)
počítajíc v to všechny movitosti a práva
(licence, živnostenská oprávnění,
známky, vzorky a pod.), směnky, cenné papíry,
vkladní knížky, hotovosti a pohledávky,
c) jiných movitostí a práv, než která
jsou příslušenstvím podniku.
(3) Majetku, uvedeného v odstavci 2 se znárodnění
týká, slouží-li nebo je-li určen
provozu znárodněného podniku, i když
náleží někomu jinému než
vlastníku podniku. Patentů a zásob, zejména
surovin, pomocných a provozovacích hmot, polotovarů,
rozpracovaných a hotových výrobků,
se znárodnění týká jen, patří-li
vlastníku nebo provozovateli znárodněného
podniku.
(4) Spolu s podnikem se znárodňují
v rozsahu plynoucím z ustanovení odstavců
2 a 3:
a) veškeré výrobní podniky a závody
náležející vlastníku nebo provozovateli
znárodněného podniku,
b) veškeré podniky a závody, které tvoří
s podnikem znárodněným hospodářský
celek, i když náleží někomu jinému
než vlastníku znárodněného podniku.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 nevztahují
se na vydavatelské, nakladatelské a knihkupecké
podniky politických stran zastoupených v Národním
shromáždění, jednotné odborové
organisace a celostátních zájmových
organisací.
(6) Náleží-li znárodněný
podnik komanditní společnosti na akcie, akciové
společnosti nebo společnosti s ručením
obmezeným, znárodňuje se veškerý
jejich majetek, jakož i ve stejném rozsahu podniky
koncernové, u kterých jim náleží
více než polovina základního kapitálu
nebo na které mají rozhodující vliv.
(7) Ministr informací, na Slovensku po slyšení
příslušného pověřence,
může vyjmouti ze znárodnění jednotlivé
majetkové kusy, majetkové soubory nebo práva,
pokud jich není nezbytně třeba k provozu
znárodněného nebo národního
podniku a ponechati je dosavadnímu vlastníku, kterému
může zároveň uložiti podmínky,
zejména aby do lhůty současně mu stanovené
zřídil ve prospěch znárodněného
nebo národního podniku služebnost nebo užívací
právo.
(8) O rozsahu znárodnění podle
odstavců 2 až 4 a 6 rozhoduje ministr informací,
na Slovensku po slyšení příslušného
pověřence. Pro řízení o zjištění
rozsahu znárodnění neplatí ustanovení
vládního nařízení ze dne 13.
ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve
věcech náležejících do působnosti
politických úřadů (správním
řízení).
(1) Národní podnik (§§ 10 a
11), do kterého se začleňuje majetková
podstata znárodněného podniku, vstupuje v
den jejího převzetí v závazky znárodněného
podniku. Do závazků, podle nichž má
majetková podstata nebo provozní zařízení
znárodněného podniku přejíti
po dni počátku účinnosti tohoto zákona
na třetí osobu, nevstupuje národní
podnik, do kterého byla tato podstata nebo zařízení
začleněno. Za závazky znárodněného
podniku se nepokládají osobní daně,
dávky a poplatky bývalého vlastníka
a majetková podstata znárodněného
podniku ani národní podnik, do něhož
bude začleněna, za ně neručí.
Osobními daněmi a dávkami se rozumějí
daň důchodová, válečný
příspěvek, daň rentová přímo
vybíraná, daň z majetku podle vládního
nařízení ze dne 16. prosince 1942, č.
410 Sb., o dani z majetku, majetkové dávky podle
zákona ze dne 15. května 1946, č. 134 Sb.,
o dávce z majetkového přírůstku
a o dávce z majetku, a mimořádné dávky
podle zákona ze dne 31. října 1947, č.
185 Sb., o mimořádné jednorázové
dávce a mimořádné dávce z nadměrných
přírůstků na majetku. Způsob
úhrady těchto osobních daní a dávek
stanoví ministr financí vyhláškou v
Úředním listě. Začlení-li
se majetková podstata do několika národních
podniků, určí ministr informací, na
Slovensku po slyšení příslušného
pověřence, zároveň s opatřením
podle § 10, do kterých závazků vstoupí
jednotlivý národní podnik. Ministr informací
dále určí v dohodě s ministrem financí,
na Slovensku též po slyšení příslušných
pověřenců, do kterých závazků
patřících k jiným než znárodněným
majetkovým podstatám, začleněným
podle § 10, národní podnik vstupuje; za závazky
patřící k podniku nebo závodu, který
náleží státu, se nepokládají
povinnosti, které vyplývají z poskytnutí
prostředků státem, pokud přesahují
bilanční hodnotu jiného než investičního
majetku.
(2) U závazků, které jsou hospodářsky
neodůvodněné, počítajíc
v to závazky ze služebních smluv, zaručujících
zaměstnancům nepřiměřeně
vysoké platy, zaopatřovací požitky,
odbytné a podobně, může se národní
podnik domáhati zrušení nebo jiné přiměřené
úpravy. Nedojde-li o tom k dohodě, rozhodne rozhodčí
soud, zřízený podle zákona ze dne
21. listopadu 1946, č. 228 Sb., o rozhodčích
soudech pro úpravu některých závazků
národních podniků.
(3) Za závazky znárodněného
podniku ani jiných začleněných majetkových
podstat (§ 10) stát neručí, ani když
dojde k úpravě závazků podle §
7.
(1) Jsou-li znárodněný podnik
nebo jiná začleněná majetková
podstata ke dni převzetí předluženy,
může národní podnik požádati
soud, aby do výše obecné ceny aktiv předluženého
podniku nebo předlužené podstaty ke dni převzetí
upravil uspokojení závazků, patřících
k tomuto podniku nebo k této podstatě, a určil
jejich splatnost, přihlížeje k hospodářským
možnostem národního podniku.
(2) Věřitelé jsou povinni na vyzvání
soudu vyhláškou v Úředním listě
ve lhůtě stanovené soudem přihlásiti
své nároky k řízení o návrhu
podle odstavce 1; neučiní-li tak, jejich nároky
proti národnímu podniku zanikají.
(3) Úprava podle odstavce 1 se provede takto:
a) nedotčeny zůstávají závazky
vyplývající z nároků věřitelů
na vyloučení věcí z podstaty znárodněného
podniku nebo jiné začleněné majetkové
podstaty, pokud takovéto nároky nezanikly znárodněním;
b) nedotčeny zůstávají též
závazky, vyplývající z nároků
věřitelů, majících právo
na oddělené uspokojení z určité
věci, pokud jsou kryty hodnotou této věci;
c) ostatní závazky, které podle pořadí
jim příslušejícího [písm.
d)] nebudou plně kryty rozdílem mezi obecnou cenou
aktiv znárodněného podniku nebo jiné
začleněné majetkové podstaty a hodnotou
závazků, které podle ustanovení písm.
a) a b) zůstanou nedotčeny, se uspokojí poměrně.
Za takovéto závazky se pokládají také
závazky uvedené pod písm. b), které
nejsou kryty způsobem tam uvedeným;
d) závazky, na něž se vztahují ustanovení
písm. c), se zařazují podle pořadí
do čtyř tříd. Do prvé třídy
náležejí náklady řízení,
do druhé až čtvrté třídy
náležejí závazky, které podle
obdoby konkursního řízení náležejí
do prvé až třetí třídy.
Závazky téže třídy mají
mezi sebou stejné pořadí.
(4) Pokud závazky podle pořadí
jim příslušejícího nebudou uspokojeny
úpravou podle odstavce 3, nepůsobí proti
národnímu podniku. Úprava závazků
podle odstavce 3 působí toliko proti národnímu
podniku.
(5) Zákonem budou vydány podrobné
předpisy o příslušnosti soudní,
o řízení podle předchozích
odstavců, o jeho účincích na promlčení
pohledávek, na spory, na exekuční a konkursní
řízení a na právo na oddělené
uspokojení a o způsobu, jak se zjišťují
nároky věřitelů.
(1) Národní podnik může odporovati
právním jednáním, která vykonal
vlastník majetku znárodněného podle
tohoto zákona po 27. říjnu 1945 v úmyslu
poškoditi nebo ztížiti znárodnění
nebo zavléci ve svůj nebo cizí prospěch
majetkové hodnoty.
(2) Odporovati lze do dvou let ode dne uveřejnění
vyhlášky, kterou se o znárodněném
majetku činí opatření podle §
10. Jinak platí přiměřeně ustanovení
zákona ze dne 27. března 1931, č. 64 Sb.,
kterým se vydávají řády konkursní,
vyrovnací a odpůrčí.
(3) Právní jednání o převodu
podniků, na které by se vztahovala ustanovení
tohoto zákona, nebo o převodu kapitálových
účastí na společnostech, jejichž
podniky se znárodňují podle tohoto zákona,
pokud byla uzavřena v době dvou měsíců
přede dnem znárodnění, jsou platná
jen, schválí-li je ministerstvo informací.
(1) Pokud není stanoveno jinak, přísluší
za majetek znárodněný podle tohoto zákona
náhrada; platí o ní ustanovení §§
7 až 11 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října
1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů
a některých průmyslových podniků,
ve znění zákona ze dne ..................
1948, č. ..... Sb., o znárodnění některých
dalších průmyslových a jiných
podniků a závodů a o úpravě
některých poměrů znárodněných
a národních podniků (dále jen "dekret")
a článku III zák. č. ..../1948 Sb.
(2) Náhrada se neposkytuje za majetek znárodněný
podle oddílu I, který ke dni znárodnění
vlastnicky náležel nebo náleží
osobám fysickým, jež byly nebo budou právoplatně
odsouzeny soudy pro zločin nebo přečin spáchaný
do dne znárodnění:
a) po 5. květnu 1945 podle zákona ze dne 19. března
1923, č. 50 Sb. na ochranu republiky, ve znění
předpisů jej měnících a doplňujících,
nebo
b) podle § 43 dekretu, nebo
c) podle zákona ze dne 13. února 1947, č.
15 Sb., o stíhání černého obchodu
a podobných pletich, nebo
d) podle zákona ze dne 13. února 1947, č.
27 Sb., o trestní ochraně provádění
dvouletého hospodářského plánu,
nebo
e) podle zákona ze dne 18. července 1946, č.
165 Sb., o trestní ochraně národních
podniků, znárodněných podniků
a podniků pod národní správou.
(3) O použití cenných papírů,
odpovídajících hodnotě znárodněného
majetku, za který se neposkytuje náhrada osobám
uvedeným v odstavci 2, platí přiměřeně
ustanovení § 5, odst. 2, č. 2 zákona
ze dne 11. března 1948, č. 51 Sb., o úpravě
některých finančních poměrů
národních podniků průmyslových
a potravinářských.
(1) Z majetkových podstat znárodněných
podniků, z majetkových podstat nabytých státem
konfiskací nebo jiným způsobem, z podniků
a závodů, které náleží
státu, z jiného majetku státního,
jakož i z prostředků Fondu znárodněného
hospodářství zřídí ministr
informací v dohodě s ministrem financí, na
Slovensku též po slyšení příslušných
pověřenců, národní podniky,
nebo je začlení do národního podniku.
(2) Ministr informací může v dohodě
s ministrem financí, na Slovensku po slyšení
příslušných pověřenců
vyjmouti z národních podniků jednotlivé
majetkové kusy a práva, nepotřebují-li
jich národní podniky nezbytně ke svému
provozu, a přenechati je v dohodě s věcně
příslušným ministrem k začlenění
do podniků, ústavů nebo zařízení,
které tomuto ministru přísluší
zřizovati.
(3) Opatření podle odstavce 1 lze učiniti,
jde-li o majetkovou podstatu konfiskovanou podle dekretu presidenta
republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb.,
o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech
národní obnovy, jakož i pokud jde o majetkové
podstaty, spravované podle § 16 zákona ze dne
16. května 1946, č. 128 Sb., o neplatnosti některých
majetkově právních jednání
z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti
a z jiných zásahů do majetku vzcházejících,
po slyšení předsedy osidlovacího úřadu.
(4) Rozsah majetkových podstat, jichž se
týkají opatření uvedená v odstavci
3 určí ministerstvo informací v dohodě
s osidlovacím úřadem a Fondem národní
obnovy, na Slovensku též po slyšení příslušného
pověřence, přiměřeně
podle předpisů platných pro příděl
konfiskovaného majetku.
(5) Zřízení národního
podniku se vyhlásí v Úředním
listě.
(1) O prozatímní správě
a vedení záležitostí znárodněných
podniků, jakož i o právním postavení
a organisaci národních podniků, o osvobození
od daní a dávek, o úhradě za konfiskované
majetkové podstaty, platí obdobně ustanovení
§§ 13, 15 až 38, 40 až 42 dekretu presidenta
republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb.,
o znárodnění některých průmyslových
podniků ve znění zákona ze dne .................
1948, č. .... Sb., s tím, že tam, kde podle
jmenovaného dekretu vyvíjí působnost
ministr průmyslu, po případě pověřenec
pro průmysl a obchod, přísluší
tato působnost v oboru působnosti podle tohoto zákona
ministru informací, po případě věcně
příslušným pověřencům.
(2) Vláda může nařízením
upraviti organisaci národních podniků polygrafických
odchylně od právních předpisů
uvedených v odstavci 1.
Vláda může v zájmu nerušené
vydavatelské a nakladatelské činnosti politických
stran, zastoupených v Národním shromáždění,
jednotné odborové organisace nebo celostátních
zájmových organisací upraviti organisaci
podniků a závodů znárodněných
podle tohoto zákona, jakož i podstat, nabytých
státem konfiskací nebo jiným způsobem,
jiného majetku státního nebo majetku opatřeného
z prostředků Fondu znárodněného
hospodářství, i v jiné formě
než je stanoveno v §§ 10 a 11, pokud tím
nebude dotčeno vlastnické právo státu
k znárodněnému majetku. Podrobnosti může
vláda upraviti nařízením.
(1) Kdo se dopustí pletich v úmyslu,
aby znárodnění podniku podléhajícího
znárodnění zestátněním
zmařil nebo zvýšenou měrou ztížil,
bude potrestán pro zločin těžkým
žalářem od jednoho roku do pěti let
a trestem na penězích do deseti milionů Kčs,
v oboru působnosti trestního zákona zák.
čl. V/1878 vysloví soud zároveň ztrátu
úřadu a dočasné odnětí
politických práv.
(2) Kdo poruší některé ustanovení
tohoto zákona nebo nařízení podle
něho vydaných, bude potrestán, nejde-li o
čin soudně trestný, okresním národním
výborem pro správní přestupek trestem
na penězích (pokutou) do pěti milionů
Kčs a trestem na svobodě (vězením,
uzamčením) do šesti měsíců
nebo některým z těchto trestů; pro
případ nedobytnosti trestu na penězích
uloží se náhradní trest na svobodě
podle míry zavinění do šesti měsíců.
Uloží-li se oba tresty zároveň, nesmí
trest na svobodě spolu s náhradním trestem
za nedobytný trest na penězích činiti
více než šest měsíců.
(3) Tresty na penězích připadají
státu.
(1) Ukládá-li soud nebo okresní
národní výbor trest na penězích
zaměstnanci, zmocněnci, zástupci nebo jinému
orgánu fysické nebo právnické osoby,
při jejímž zastoupení byl čin
trestný podle § 13 spáchán, může
vysloviti, že tato osoba ručí za uložený
trest na penězích rukou společnou a nerozdílnou.
(2) Tato osoba musí býti, je-li soudu
(okresnímu národnímu výboru) známa,
obeslána k jednání v první stolici
a je oprávněna přednésti skutkové
okolnosti, jež mohou míti význam pro posouzení
věci a činiti návrhy.
(3) Výrok o ručení třeba
pojmouti do rozsudku (trestního nálezu) a osoba
tímto výrokem postižená má právo
bráti jej v odpor odvoláním. V řízení
pro soudně trestný čin může se
veřejný žalobce odvolati také tehdy,
když takový výrok nebyl učiněn.
O odvolání proti takovému výroku platí
totéž, co o odvolání proti výroku
o trestu.
(4) Tresty na penězích se dobývají
na osobě, jíž bylo ručení uloženo,
podle všeobecných ustanovení platných
o trestech na penězích.
(1) Při odsouzení pro zločin podle
§ 13, odst. 1 nebo při odsouzení pro správní
přestupek podle § 13, odst. 2 k trestu na svobodě
nebo k trestu na penězích přesahujícímu
jeden milion Kčs uveřejní se rozsudek (trestní
nález) v jednom nebo několika denních listech
určených rozsudkem (trestním nálezem)
na útraty odsouzeného.
(2) Soud (okresní národní výbor)
stanoví, zda mají býti uveřejněny
i důvody rozsudku (trestního nálezu) nebo
jejich podstatný obsah ve znění, které
sám určí.
Z odsuzujícího trestního nálezu se
lze do 15 dnů od jeho doručení odvolati k
zemskému národnímu výboru, který
rozhodne s konečnou platností. Odvolání
jest podati u okresního národního výboru,
který nález vydal. Odvolání má
odkladný účinek.
Přestupky podle tohoto zákona se promlčují
ve třech letech.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1948; provede jej ministr informací v dohodě
se zúčastněnými členy vlády.