Podpredseda Komzala (zvoní): Dávam slovo ďalšiemu rečníkovi, pánu posl. Čulenovi.

Posl. Čulen: Vážená poslanecká snemovňa!

Rokujeme o zákonoch o zalesňovaní a zakladaní rybníkov a o ochrane drobných nájmov. Budú tým prijaté ďalšie zákony na prospech malých a stredných roľníkov, na prospech nášho národa a štátu. Výhody z niektorých týchto zákonov naše dediny už požívajú a z ďalších budú požívať v dohľadnej dobe.

Kto sa pozerá na náš hospodársko-politický vývin nie s hľadiska sebeckého, ale s hľadiska snahy národného celku zabezpečiť a zvýšiť blaho nášho pracujúceho ľudu, a tým každého jednotlivca, ten je s naším vývinom spokojný. Sú i poctiví ľudia, obce a spoločenstvá, ktoré nesúhlasia s dnešným postupom v niektorých dielčích prípadoch. Tak je to napr. v prípade lesov. Prichádzajú jednotlivci, obce a spoločenstvá, žiadajú prídel lesov a pastvísk bez toho, že by vedeli uvážiť, kam by sme sa týmto spôsobom prideľovania lesov a mnohých tzv. pastvísk dostali.

Agrárni politikovia v predmníchovskej dobe prideľovali lesy a takzvané pastviská rôznym spoločenstvám, i tak zvaným družstvám a bohatým jednotlivcom. Bol to cieľ protinárodný, koristnícky. Obohatili sa na účet celku, získali volebných kortešov a pri voľbách hlasy, málo sa však starali o to, kam to naše národné hospodárstvo privedie.

Chcem uviesť príklad. V ďalekej minulosti, v dobrom úmysle získať úrodnú pôdu a pastviská, nemysliac na následky, rúbali lesy v Egypte, Turecku a Taliansku. Čo sa stalo? Dnes na týchto rozsiahlych plochách z predošlých krásnych lesov ostaly po rokoch holé skaly a pustatiny. Podobný zhubný zjav vidíme v Spojených štátoch amerických. Čítame v národohospodárskych zprávach, že na veľkých plochách úrodnej zeme začína sucho, prívalová voda splavuje humus a hlinu. Na týchto pozemkoch sa snižuje výnos a pre budúcnosť hrozí neúroda a púšť.

Podobné príznaky vidíme i u nás v ČSR. Za súkromného vlastníctva lesov v dobe kapitalistickej spoločnosti drancovali lesy, nové sadby zanedbávali, ako som už spomenul, bez ohľadu na to, kam to naše národné hospodárstvo povedie, len aby hrabali zisky a dostali pri voľbách hlasy. Vyrúbané plochy štátnych lesov prideľovali na pastviská bez ohľadu na ich trvalé udržovanie. Následky tohto hospodárenia už vo veľkej miere vidíme na Slovensku. Sú to holé skaly.

Podľa odhadu Ing. Papánka neplodná, neproduktívna plocha z vyrúbaných lesov, nie súca ani na pastviská, vzrástla na Slovensku na 484.000 ha, t. j. asi 10 percent z celkovej rozlohy Slovenska, ¹/₄ z celkovej lesnej plochy. Každý rozvážny občan pochopí, že je to stav pre nás do budúcnosti neudržateľný, že treba tomuto skazonosnému hospodárstvu lesnému urobiť koniec.

Tým nehovorím, že nechceme pastviská. My ich chceme a budeme ich mať, ale na takých miestach, kde budú výnosné, mechanizované a trvalé, také, a ktorých sa bude pásť viac dobytka ako doteraz, s väčším prírastkom a pritom dobytok kvalitný. Pri menej práci viac zisku pre celok, to je náš cieľ.

Túto nedeľu som bol v Ľubietovej pri otváraní kejdového pašienkového družstva. Takýto druh pašienkovej výroby chceme a budeme ho mať, bez toho, že by sme poškodzovali lesy, ktoré tak veľmi potrebujeme.

Všetci vieme, že čokoľvek skaziť je snadné, ale niečo vybudovať trvá roky. Tým viac to platí pre lesy. Kapitalistická spoločnosť vedela lesy ničiť. My ich musíme budovať, keď chceme naše národné hospodárstvo zachrániť pred katastrofou.

Potrebujeme stavebné drevo. Kto by to veril, že Slovensko nemá dostatok stavebného dreva? Žiaľ, je tomu tak. Na Slovensnsku vlastnia obce, spoločenstvá a súkromníci veľké i menšie lesné plochy vo výmere 800.000 ha, t. j. takmer polovica slovenských lesov, a pritom stavebné drevo takmer nepredávajú. Príčina je v zanedbanosti a neodbornom hospodárení; k tomu pristupujú ešte neupravené cesty. Týmto je vývoz dreva znemožňovaný a zdražovaný. Štátnych lesov a lesov vo vojenskej správe máme na Slovensku asi 850.000 ha. Táto druhá polovica slovenských lesov, vojnou značne zničená, nie je v stave kryť dnešnú povojnovú potrebu stavebného dreva.

Lesy majú pre nás i ďalší národohospodársky význam. Drevo začína byť veľmi dôležitým produktom nášho štátu; nie je to už len palivo, stavebný materiál, papier a látka, ale i mnohé iné veci, základ pre celé nové priemyselné odvetvia. Výskumy nám dokazujú, aký národohospodársky význam majú pre nás lesy do budúcnosti.

Z tohto vidíme, že by nebolo rozumné veľké plochy štátnych lesov prideľovať obciam, spoločenstvám a tým menej jednotlivcom, ale budeme sa musieť postarať o to, aby i v lesoch, ktoré vlastnia obce, spoločenstvá a súkromníci, nastalo odborné hospodárenie.

Minuloročné suchá nás upozorňujú na vedecké bádanie, že les je i udržovateľom vlahy a svodom k častejším srážkam; preto bude do budúcnosti potrebné previesť na vhodných miestach určité zalesňovanie i na našich rovinách.

Ďalšia nie menej dôležitá vec je zakladanie rybníkov. Na Slovensku máme len 200 ha plochy rybníkov, ale na 2000 ha plochy súcej na vybudovanie rybníkov nám leží ladom. Táto plocha dnes nenesie žiadneho užitku; sú to bariská, nános hnoja, pareniská hmyzu a komárov. Pri vybudovaní rybníkov sa tieto rybníky môžu stať nielen okrasou týchto krajov, ale veľmi výnosným zdrojom príjmov a mäsa. Keď prihliadneme k množstvu potokov na Slovensku, v mnohých prípadoch na neplodné priľahlé pozemky, uvidíme, že sa táto možnosť pre vybudovanie rybníkov ďalej zväčší. Toto bude ďalší zdroj príjmov a prostriedok k zmene klimatu, svod k srážkam a udržovaniu vlahy.

Druhým zákonom je zákon o ochrane drobných árendátorov. Mýlil by sa každý, kto by sa domnieval, že vydriduchov, pažravcov, nenásytných ziskuchtivcov, šmelinárov a čert vie, ako ich ešte pomenovať, týchto potomkov reakcie že sa ľahko zbavíme. Nedávno sme prijali zákon o árende a už vidíme, že títo zloduchovia našli iný chodníček, ako hrabať bezpracné zisky z pracujúceho roľníka, z pracujúceho človeka. Našli chodník k zrušeniu árendy, mysleli si, že chudoba, hlad po pôde umožní im na čierno uzatvárať smluvy nové, kde budú môcť znovu odierať náš dedinský ľud. No zabudli, že tu už nie sú ochrancovia úžery a šmeliny, Ursínyovci, Kvetkovci a Fraštackovci. Február ich definitívne smietol. Obrodený Národný front skutočných zástupcov ľudu zmarí každý úskok a pohyb proti pracujúcim v našej republike.

Februárové udalosti otvorily ventil čistého vzduchu do našej vlády, do našej snemovne; preto všetky zákony, ktoré budú vychádzať z tejto budovy, budú pozbavené kapitalistických a reakčných bacilov, budú len a len slúžiť nášmu ľudu a nikomu inému. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Spoločná rozprava je skončená.

Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi k ods. 2 za výbor zemedelský posl. Václavů.

Zpravodaj posl. Václavů: Vzdávám se slova.

Podpredseda Komzala: Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi k ods. 2 za výbor rozpočtový, posl. Žiakovi.

Zpravodajca posl. Žiak: Vzdávam sa slova.

Podpredseda Komzala: Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi k ods. 3 za výbor zemedelský, posl. Václavů.

Zpravodaj posl. Václavů: Vzdávám se slova.

Podpredseda Komzala: Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi k ods. 3 za výbor ústavno-právny, posl. Vachovi.

Zpravodaj posl. Vach: V tisku 61 je nedopatření. V § 9 má býti místo "se zúčastněnými ministry" "se zúčastněnými členy vlády".

Podpredseda Komzala: Vykonáme teraz oddelené hlasovanie o oboch zo spoločne prerokovávaných predlôh.

Národné shromaždenie je spôsobilé sa usnášať.

Budeme hlasovať o druhom odseku poriadku.

Ad 2. Hlasovanie o osnove zákona o zalesňovaní, zriaďovaní ochranných lesných pásov a zakladaní (obnove) rybníkov (tlač 36).

Zpravodajcom za výbor zemedelský je posl. Václavů, za výbor rozpočtový posl. Žiak.

Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodaj posl. Vach (za posl. Václavů): V § 17 ve 3. řádku zůstalo neopraveno "se zúčastněnými ministry"; správně má být "se zúčastněnými členy vlády".

Zpravodaj posl. Žiak: Nemám zmien.

Podpredseda Komzala: Pristúpime k hlasovaniu.

Osnova má 3 časti, nadpisy častí, 17 paragrafov, nadpis zákona a úvodnú formulu. Pretože niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietky neboly.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona, to je s jej 3 časťami, nadpismi častí, 17 paragrafmi, nadpisom zákona a úvodnou formulou podľa zprávy výborovej, s opravou p. zpravodajcu, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej.

Tým je vybavený 2. odsek poriadku.

Budeme hlasovať o treťom odseku poriadku.

3. Hlasovanie o osnove o ochrane árendátorov pôdohospodárskych podnikov a poľnohospodárskych pozemkov (tlač 61).

Zpravodajcom za výbor zemedelský je posl. Václavů, za výbor ústavno-právny posl. Vach.

Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien textových okrem tých, ktoré boly prečítané?

Zpravodaj posl. Václavů: Nejsou.

Zpravodaj posl. Vach: Nejsou.

Podpredseda Komzala: Pristúpime k hlasovaniu.

Osnova má 9 paragrafov, nadpis a úvodnú formulu. Pretože niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietky neboly.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona, to je s jej 9 paragrafmi, nadpisom a úvodnou formulou podľa zprávy výborovej, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým Národné shromaždenie prijalo celú túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej.

Tým je vybavený 3. odsek poriadku.

Pristúpime k prerokovaniu štvrtého odseku poriadku, ktorým je

4. Spoločná zpráva výborov hospodárskeho, zemedelského a ústavno-právneho k vládnemu návrhu zákona (tlač 47) o Ústrednej rade družstiev (tlač. 83).

Zpravodajcom za výbor hospodársky je posl. Lindauer, dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Lindauer: Slavná sněmovno!

Organisace družstevního hnutí v Československé republice byla až do roku 1939 velmi roztříštěná, neúčelná a družstevnímu hnutí jako celku spíše škodlivá než užitečná. Byla výrazem tehdejšího rozdělení družstev, zejména na skupinu družstev zemědělských a na skupinu družstev dělnických, a byla dále také výrazem tehdejší politické roztříštěnosti družstevního hnutí.

Družstva, jejich organisační ústředí a zvláště pak jejich obchodní centrály se vlivem tehdejších politických poměrů namnoze odcizily svému vlastnímu poslání: sloužiti dobře svým členům, pečovati o zlepšení jejich hospodářství a starati se o zvýšení jejich životní úrovně a staly se nakonec nástroji politických stran a mnoha politiků k podpoře a prosazování jejich čistě stranicko-politických osobních zájmů.

Až do roku 1939 byla naše družstva organisována v těchto svazech.

1. Družstva zemědělská: v Ústřední jednotě hospodářských družstev v Praze, ve Svazu hospodářských družstev v Praze (lidovci), v Brno-svazu zemědělských družstev v Brně, v Jednotě hospodářských družstev v Brně (lidovci), v Centrálním skladišti v Opavě, v Ústředním družstvu v Bratislavě a ve Svazu vzájemných pokladnic v Bratislavě.

Vrcholným orgánem těchto svazů byl Centrokooperativ - ústředí zemědělských družstev v Praze.

2. Družstva dělnické skupiny: v Ústředním svazu československých družstev, v Unii československých družstev (nár. soc.), v Moravsko-slezské jednotě spotřebních a jiných společenstev (lidovci), v Legio-jednotě v Praze.

Ústředím těchto svazů bylo Zájmové ústředí družstevních svazů v Praze.

3. Družstva živnostenská: v Ústřední jednotě středostavovských živnostenských družstev, v Zemském svazu živnostenských záložen a družstev v Praze, v Ústředním svazu živnostenských družstev a záložen v Brně.

Svazy živnostenských družstev neměly žádného vrcholného ústředí.

Dále byla družstva organisována ještě v Jednotě záložen v Praze, v Ústřední jednotě pro bytovou reformu (bytová družstva) v Praze a v Moravském svazu bytových družstev v Brně.

Kromě toho tu byly ještě svazy německých družstev, a poněvadž nebyla povinnost členství družstev ve svazu, působila v Praze ještě Revisní jednota družstev, která prováděla revisi u některých družstev, která nebyla členem některého svazu.

Snad jsem ani všechny organisační ústředny družstevního hnutí, které tehdy u nás byly, nevyjmenoval. I tento výpočet však jistě postačí k tomu, abychom si udělali představu o tehdejších vskutku chaotických poměrech v organisaci našeho družstevního hnutí. V roce 1939 došlo pak k dobrovolnému sloučení v rámci jednotlivých skupin družstevních svazů. Toto sloučení ovšem neodstranilo dosavadní stavovské rozdělení našich družstev a jejich ústředen a nepřispělo ani k odstranění politické roztříštěnosti.

V roce 1942 byla organisace družstevního hnutí na zmrzačeném území Čech a Moravy německými okupanty ze základů přebudována. Stalo se tak vládním nařízením ze dne 3. července 1942, č. 224 Sb., o Svazech výdělkových a hospodářských společenstev. Tímto vládním nařízením, na kterém ještě dnes, do této chvíle spočívá organisace družstevního hnutí v Českých zemích, bylo zřízeno 6 svazů, a to: Ústřední svaz zemědělských družstev pro Čechy a Moravu v Praze - který je vrcholným svazem pro zemědělská družstva a tvoří nadstavbu dvěma svazům zemědělských družstev, a to Svazu zemědělských družstev v Praze a Svazu zemědělských družstev na Moravě v Brně - dále Svaz spotřebních družstev pro Čechy a Moravu v Praze, Svaz bytových podniků pro Čechy a Moravu v Praze, všeobecný družstevní svaz pro Čechy a Moravu v Praze, ve kterém jsou sdružena všechna ostatní družstva kromě družstev zemědělských, bytových podniků a družstev spotřebních.

Na Slovensku jsou až doposud zřízena podle vládního nařízení č. 85/1939 Sl. z. a č. 75/1943 Sl. z. tato družstevní ústředí, která mají zároveň revisní oprávnění: Ústřední družstvo v Bratislavě, Svaz rolnických vzájemných pokladnic v Bratislavě, Svaz živnostenských úvěrních ústavů a družstev pro Slovensko v Bratislavě a Svaz zaměstnaneckých družstev v Bratislavě.

Že ani tato organisace našeho družstevního hnutí neodstranila nedostatky organisace dřívější a že naprosto nevyhovuje dnešním změněným poměrům, není třeba zvláště připomínat.

Upřímná touha po jednotě a po odstranění dřívější škodlivé roztříštěnosti sil všech pracujících se projevila nikoliv jenom u našich odborářů, zemědělců, tělocvikářů a sportovců a u naší mládeže, nýbrž i u našich družstevníků, kteří si správně uvědomili, že do osvobozené republiky musíme v jejím zájmu a v zájmu jejího pracujícího lidu měst i venkova přijíti s jednotnou organisací družstevního hnutí v celé Československé republice, která by byla zárukou, že družstevní hnutí bude plniti dobře své úkoly, že v něm bude přísně dodržován princip demokracie a že ho nebude už nikdy zneužíváno k účelům, kterým nikdy sloužiti nemělo a sloužiti nemá. Že bude nutno vytvořiti takovou organisaci družstevního hnutí v republice, která bude zárukou, že se všechna naše družstva postaví kladně a s nadšením do služeb pracujícího lidu a účastní se měrou co největší budování osvobozeného státu.

Základ k jednotné organisaci družstevního hnutí, která ve skutečnosti už existuje od května 1945 a je uznávána a kterou máme dnes vlastně jenom potvrditi schválením projednávané zákonné osnovy o Ústřední radě družstev, byl dán ještě během okupace. Řada družstevních pracovníků, kteří měli štěstí, že mohli snášeti tíhu okupace doma při své práci a v kruhu svých rodin, uvažovala o budoucí organisaci našeho družstevního hnutí, a nejenom to, také o vytvoření skutečné jednoty našeho družstevního hnutí, která by jednou provždy odstranila dřívější rozdělení a politické roztříštění organisovaných družstevníků a tím možnosti jejich dalšího zneužívání pro různé pochybné cíle.

Když se po osvobození republiky vrátili někteří význační pracovníci z emigrace a z německých koncentráků, byla pak jednotná organisace celého družstevního hnutí v republice také vytvořena. Je nutno litovati, že této jednotné organisaci se dostává zákonného potvrzení teprve dnes. Víme, že to byla obtížnost politických poměrů, která byla odstraněna v únoru letošního roku, a že to byly z počátku skryté a později otevřeně vystupující reakční síly v naších pravicových politických stranách a nakonec i v prozatímním vedoucím orgánu Ústřední rady družstev, které snahu o legalisaci jednotné organisace družstevního hnutí brzdily a znemožňovaly.

Proto se stalo, že družstevní hnutí je poslední z našich celostátních organisací, které se dnes dostane zákonného oprávnění k její činnosti. Naši odboráři a naši zemědělci už mají zákony o svých jednotných organisacích a také jednotná organisace naší mládeže a jednota v tělesné výchově jsou už uskutečněny.

Zatím co se při dosavadních jednáních o zákonu o Ústřední radě družstev počítalo s takovou organisační strukturou, že by družstva byla podle své povahy organisována v samostatných revisních svazech a Ústřední rada družstev by byla jen vrcholným orgánem a ve skutečnosti svazem svazů družstev, řeší projednávaná osnova organisaci družstevního hnutí tak, že Ústřední rada družstev bude jediným ústředím všech družstev v republice s přímým jejich členstvím a družstva budou podle druhu své činnosti rozdělena do odborů, které nebudou pochopitelně samostatnými právnickými osobami. Je to koncepce, se kterou se nejdříve počítalo.

Aby mohla Ústřední rada družstev dobře zvládnout své úkoly, vytvoří si pomocné oblastní orgány.

Pro družstva na Slovensku se zřizuje Slovenská rada družstev jako samostatná právnická osoba se sídlem v Bratislavě, která bude oblastním orgánem Ústřední rady družstev. Bude míti v podstatě tytéž úkoly jako Ústřední rada družstev - s výjimkou zastupování družstevního hnutí v mezinárodních stycích - které bude plniti podle zásadních jednotných směrnic, vydaných příslušným orgánem Ústřední rady družstev.

Tak jako družstva jiných typů, budou tvořiti i družstva úvěrní, která budou nyní nazývána Ústavy lidového peněžnictví, a jejich peněžní ústředí v Ústřední radě družstev zvláštní odbor.

V zájmu jednotné organisace peněžnictví podle schváleného zákona o organisaci peněžnictví bude odbor Ústavů lidového peněžnictví spravován zvláštním správním sborem, jmenovaným ministrem financí. Na rozdíl od všech ostatních družstev nebude Ústřední rada družstev prováděti svými orgány revisí u Ústavů lidového peněžnictví a jejich ústředí, nýbrž tuto revisi bude prováděti svými orgány ministerstvo financí.

Jinak se pochopitelně činnost Ústřední rady družstev vztahuje i na Ústavy lidového peněžnictví. Mám za to, že není třeba k návrhu zákona dalších vysvětlivek.

Dnes dáme, paní a pánové, našemu družstevnímu hnutí konečně zákon, na který už tak dlouho čeká a kterého si opravdu zaslouží. Že naše družstevní hnutí dobře plnilo a plní své úkoly a že je opravdu mocnou oporou nejenom v hospodářském budování osvobozeného státu, ale i v politickém uvědomování jeho lidu, o tom svědčí řada projevů našich významných politických i hospodářských osobností. Poukazuji jen na významné uznání, kterého se družstevnímu hnutí dostalo od bývalého předsedy vlády, nynějšího presidenta republiky Klementa Gottwalda v budovatelském programu třetí vlády a od nynějšího předsedy vlády Antonína Zápotockého, když přednášel tomuto sboru program nynější vlády.

Dáme našemu družstevnímu hnutí zákon o jeho vrcholné organisaci, která bude vybavena náležitou pravomocí, aby mohla zaručiti, že v budoucnosti budou z družstevního hnutí odstraněny veškeré rušivé prvky, družstva, která používají družstevní formy jen za krycí plášť, tak zvaná pseudodružstva.

Tak to správně říká důvodová zpráva k projednávanému vládnímu návrhu zákona a k tomu dodává, že dáme družstevnímu hnutí zákon o jeho vrcholné organisaci, která nyní bude moci s úspěchem provésti započaté dílo na důsledné demokratisaci všech našich družstev a jejich ústředen a na takové jejich organisaci, která bude znamenat skutečné sjednocení pracujících lidí měst i venkova.

Dáváme tento zákon našemu družstevnímu hnutí v roce, ve kterém řada družstev a jejich ústředen oslavila anebo ještě oslaví významná jubilea svého trvání, a v roce, ve kterém po prvé v dějinách družstevní hnutí bude v Praze konán mezinárodní družstevní sjezd, na který se sjedou zástupci družstevních organisací zemí celého světa. Můžeme býti jistě potěšeni nad tím, že naše družstevní hnutí se bude moci před forem zástupců družstevního hnutí z celého světa představiti už jako organisace, která má ke své existenci zákonné oprávnění a které byly v budování osvobozeného státu svěřeny dalekosáhlé úkoly.

Myslím, že můžeme všichni věřit, že družstevní hnutí své úkoly čestně a do všech důsledků splní.

Hospodářský výbor, kterým jsem byl pověřen, abych podal sněmovně zprávu k vládnímu návrhu zákona o Ústřední radě družstev, projednal tuto osnovu ve své schůzi 15. července t. r. V zastoupení tohoto výboru navrhuji, aby sněmovna schválila navržený zákon o Ústřední radě družstev ve znění, jak je připojeno ke společné správě výborů hospodářského, zemědělského a ústavně-právního. Upozorňuji jen, že při tisku společné zprávy nedopatřením nebyly vytištěny další 3 odstavce § 12, a to odst. 2, 3 a 4 původního § 14 vlád. návrhu (tisk 47). Prosím, abyste si laskavě § 12 zákona, připojeného ke společné zprávě (tisk 83), těmito třemi odstavci, které byly všemi výbory schváleny ve znění vládou navrženém, laskavě doplnili. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Zpravodajcom za výbor zemedelský je posl. Nepomucký. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Nepomucký: Vážená sněmovno! Dámy a pánové!

Kol. Lindauer zde rozvedl ve své zprávě velkou roztříštěnost našeho družstevnictví, v jakém dosud bylo a až dosud je. To bylo také důvodem k velké rozpravě v zemědělském výboru, jehož schůze se konala 16. t. m., kde vládní návrh o Ústřední radě družstev byl projednáván. Myslím, že není třeba k tomu, co tu řekl kol. Lindauer o roztříštěnosti a rozptýlenosti našeho družstevnictví, zvláště zdůrazňovat, co znamená jeho zjednodušení pro zlevnění a zorganisování jeho administrativy v odborech i v jeho ústředně, ve vrcholné organisaci, v Ústřední radě družstev. Po mém soudu daleko větší význam uskutečnění Ústřední rady družstev a sjednocení našeho družstevnictví spočívá v tom, že naše sjednocené družstevnictví s hlediska hospodářsko-politického v našem plánovaném hospodářství, a to jak ve výrobě, tak i v distribuci bude míti v budoucnu svěřen velký úkol a může uskutečnit veliký kus práce na cestě, po které kráčíme ve svém úsilí na cestě k socialismu.

Již v košickém vládním programu, stejně jako v programovém prohlášení Gottwaldovy vlády ze dne 16. července 1946, se počítalo se sjednocením družstevnictví a s jeho plným zapojením do výstavby lidově demokratické republiky. V budovatelském programu Gottwaldovy vlády se na příklad výslovně poukazuje na nutnost sjednotit všecko družstevnictví, a výslovně se v něm praví: "Aby bylo možno družstevnímu hnutí vymeziti jeho pracovní usek v hospodářském plánu, je nutno, aby bylo jednotně organisováno a aby jeho vrcholný orgán měl dostatečnou pravomoc."

Proto nebylo také žádnou náhodou, jestliže zde po řadu měsíců, ba možno říci let - poněvadž se s původní myšlenkou sjednotit naše družstevnictví přicházelo v poradách a plánech už v roce 1945 - o sjednocení našeho družstevnictví stejně jako o výstavbu jeho vrcholného orgánu bylo nutno svádět tak úporné a urputné boje se všemi reakcionářskými a pravicovými živly, tak jako bylo nutno svádět boj o známých šest zemědělských zákonů. Pravicové a reakční živly, zahnízděné v té době zvláště v zemědělském družstevnictví, věděly velmi dobře, že uskutečnění této družstevní jednoty znamená konec jejich vlády v zemědělském družstevnictví, ale že nadto ještě znamená také konec jejich ovládání naší české a slovenské vesnice. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Polanský.)

Teprve vítězný 25. únor smetl všechny tyto žáby s pramene živé vody a uvolnil tvůrčí síly obou našich národů k radostné práci a budování. Dík tomuto vítězství sjednoceného lidu můžeme i my dnes jako poslanci NS pracovat na zákonech, zaručujících nastoupenou cestu k lepšímu zítřku - k socialismu.

Jedním z těchto zákonů je i vládní návrh tisk 47 o Ústřední radě družstev, který dnes projednáváme. Mimořádný význam tohoto zákona se projeví i tím, že na 17. mezinárodním družstevním sjezdu, který, jak známo, se koná u nás v měsíci září, bude naše družstevnictví zastoupeno svou vrcholnou organisací, Ústřední radou družstev.

Ústřední rada družstev bude míti mimo to také daleko větší možnost, nežli tomu bylo dosud, aby likvidovala mnohokolejnost v některých našich družstevních směrech, a zvláště bude mít možnost střežit čistotu družstevní myšlenky a znemožnit její obcházení zřizováním pseudodružstev, která se skutečným družstevnictvím, jak víme z praxe desítek a možno říci set případů ať v tom či onom oboru, nemají nic společného.

Ovšem zvlášť radostná a potěšující je skutečnost, že tímto zákonem o Ústřední radě družstev sjednocuje se naše družstevnictví v celé republice v jedné velké družstevní rodině obou našich národů. Speciální zájmy slovenské jsou respektovány tím, že se zřizuje Slovenská rada družstev se sídlem v Bratislavě, která bude oblastním orgánem Ústřední rady družstev, a také tím, že poměrná část členů jejího představenstva bude ze slovenských družstevníků.

Jsem proto plně přesvědčen, že přijetím vládního návrhu zákona o Ústřední radě družstev dáme nový základ k rozvoji všeho našeho družstevnictví, aby se mohlo plně zapojit do plánovité výstavby naší lidově demokratické republiky a aby mohlo ještě lépe sloužit všem potřebám našeho lidu. Proto doporučuji přijetí vládního návrhu zákona tisk 47 tak, jak byl podán ve zprávě výborové. (Potlesk.)