Místopředseda dr. Polanský: Zpravodajem za výbor ústavně-právní je posl. dr. Popaďák. Dávám mu slovo.

Zpravodajca posl. dr. Popaďák: Pán podpredseda, slávne Národné shromaždenie!

Plénu Národného shromaždenia je predložený vládny návrh zákona o Ústrednej rade družstiev, aby ho plénum po jeho prerokovaní v príslušných výborov odhlasovalo. Treba sa nám radovať, že môžeme tento návrh odhlasovať a urobiť z neho zákon. Predmetný návrh konečne zavádza poriadok do nášho družstevného hnutia a v duchu našej ústavy 9. mája. Naša nová ústava kladie veľký dôraz na budovanie a podporovanie družstevného hnutia. Najmä v § 157 ústavy je vystihnutý veľký význam ľudového družstevníctva v našom hospodárskom zriadení, ktorého cieľom je sdružovať pracujúcich k spoločnej činnosti, ktorej účelom je zvýšiť životnú úroveň členov i ostatného pracujúceho ľudu, avšak nie dosahovať čo najväčšieho zisku z vloženého kapitálu. Ďalej je v ústave uvedené, že štát podporuje ľudové družstevníctvo v záujme rozvoja národného hospodárstva a obecného blahobytu.

Predkladaný návrh je koncipovaný v duchu i litery týchto ustanovení našej novej ústavy. Urýchlené uzákonenie osnovy o Ústrednej rade družstiev bolo už prisľúbené budovateľským programom Gottwaldovej vlády a taktiež aj terajší predseda vlády prehlásil 17. júna pred týmto Národným shromaždením, že sa prikročí k zjednodušeniu a praktickému sjednoteniu nášho družstevníctva.

Je v živej pamäti všetkých nás, ako predchádzajúca nejednotnosť v organizácii družstevníctva bola príčinou roztrieštenosti a rozbíjania jednoty pracujúceho ľudu. V minulosti boly družstvá stavovské, boly družstvá jednotlivých politických strán, a všetko toto neslúžilo k pravému významu a zveľaďovaniu družstevného hnutia, ale naopak k poškodzovaniu družstevníctva. Najmä politické strany v minulosti používaly družstevného hnutia k rozbíjaniu jednoty národa a k triešteniu síl pracujúcej triedy, čo samozrejme bolo na škodu ako družstevníctvu samému, tak aj nášmu pracujúcemu ľudu.

Poznajúc túto neblahú minulosť, pokrokoví družstevníci v Čechách hneď po skončení vojny prehlásili, že sa ustavuje revolučná družstevná rada, ktorej hlavnou úlohou bolo sjednotiť celé naše družstevníctvo. Na Slovensku bohužiaľ revolučná družstevná rada pre známe príčiny sa ustavila až po februárových udalostiach. Je známe, že hlavné pozície boly v rukách reakčných síl bývalej Demokratickej strany.

Osnova o jednotnej organizácii družstiev bola vypracovaná ešte v roku 1945, avšak pre spoločný odpor reakčných síl k jej uzákoneniu nedošlo. Februárové udalosti ukončily i v družstevnom hnutí zločinnú a rozvratnú činnosť odporcov ľudovodemokratického zriadenia. Až po 25. februári bolo možné začať budovať jednotné družstevné hnutie. Avšak i po uzákonení predmetnej osnovy nestačily by nám len číre formálne organizačné predpisy. Musíme sa všetci usilovať o to, aby družstevné hnutie a všetci družstevníci boli presiaknutí myšlienkou ľudovodemokratického zriadenia. Len vtedy budeme môcť hovoriť o ľudových družstvách a ľudovom družstevníctve vôbec.

Jednote družstevného hnutia musí byť daný výraz prestavbou celej našej organizačnej štruktúry družstevného hnutia, lebo len jednota môže mať v družstevníctve trvalý úspech, len jednota môže plniť svoje sociálne poslanie a slúžiť svojou činnosťou k zvyšovaniu blahobytu nielen členov družstiev, ale i celého národa.

Naša ľudovodemokratická vláda podporuje družstevníctvo nielen morálne, ale aj materiálne, predovšetkým družstevníctvo poľnohospodárske, ktoré dnes skoro úplne prevádza výkup poľnohospodárskych výrobkov, a to produkcie živočíšnej i rastlinnej. Dôkazom toho, že ľudovodemokratické zriadenie poskytuje predpoklady a podmienky pre veľký rozvoj družstevnej myšlienky, je veľký počet novozriadených strojových družstiev, družstiev pastvinárskych a vôbec družstiev v sektore poľnohospodárskom, čo smeruje k podpore a k zvýšeniu poľnohospodárskej výroby. Možno teda osobitne zdôrazniť, že družstevníctvo má veľké úlohy a veľkú budúcnosť najmä v poľnohospodárstve, aby v praktickom živote dostaly svoju náplň slová ústavy 9. mája, obsiahnuté v jej § 160, že totiž bude sa zvyšovať postupne výrobnetechnická úroveň dediny a vyrovnávať sociálny a kultúrny rozdiel medzi mestom a dedinou. Preto musí nová družstevná organizácia pomáhať drobnému dedinskému ľudu v mechanizácii poľnohospodárskej výroby, pri domácich prácach, ako je budovanie práčovní, žehliarní a pod. Je len samozrejmé, že takéto veľké úlohy môže splniť len jednotná družstevná organizácia.

V minulosti bolo družstevného hnutia používané na rozbíjanie jednoty pracujúceho ľudu, avšak tomuto nežiadúcemu stavu je odzvonené predložením vládneho návrhu o Ústrednej rade družstiev, ktorý v súlade s duchom i literou ústavy 9. mája slučuje všetky družstvá na celom území našej republiky v jednotnú organizáciu: v Ústrednú radu družstiev. Ústredná rada družstiev sa zriaďuje ako samostatná právnická osoba a na Slovensku sa zriaďuje Slovenská rada družstiev, taktiež ako samostatná právnická osoba, ktorá však je oblastným orgánom Ústrednej rady družstiev. Toto bolo potrebné konštruovať preto, lebo osobitné slovenské pomery v družstevníctve si toho vyžadujú. S hľadiska jednotnosti družstevného hnutia v republike je významné, že v Ústrednej rade družstiev budú sdružené tiež všetky družstvá úverové, ako to vyžaduje duch našej ľudovej demokracie.

Bližšiu organizáciu a úlohy Ústrednej rady družstiev ako aj Slovenskej rady družstiev určia stanovy, ktoré vydá vláda nariadením. Ústredná rada družstiev ako taká rezortuje v Ministerstve sociálnej starostlivosti, ktorému Ústredná rada družstiev podlieha. Pretože však sú družstvá, ktoré povahou svojej činnosti patria i do iných rezortov, najmä družstvá roľnícke, Ministerstvo sociálnej starostlivosti vykonáva dozor nad Ústrednou radou družstiev v dohode s vecne príslušným ministerstvom. Toto je uvedené v § 10. ods. 2. predkladaného návrhu. Pre informáciu uvádzam, že na území republiky je približne 6.000 roľníckych družstiev, 5.200 družstiev úverných, 706 družstiev výrobných, 1.058 družstiev živnostenských, 977 družstiev bytových, 1.170 družstiev spotrebných (konzumných) a 257 družstiev spoločenských domov.

Je treba uviesť, že ohľadom úverových družstiev, ktoré sú síce sdružené v Ústrednej rade družstiev, budú platiť osobitné predpisy v tom smysle, že úverové družstvá ako ústavy ľudového peňažníctva a ľudové peňažné ústredia budú podliehať právomoci Ministerstva financií, nad ktorými bude dozerať toto ministerstvo. Je o tom aj zmienka v § 52 zákona o organizácii peňažníctva. Je to tak správne, lebo si to vyžaduje jednotná organzácia celého nášho peňažníctva.

Je treba ešte napokon uviesť, že predložený návrh v Ústrednej rade družstiev rieši správnym spôsobom aj otázku spolužitia našich dvoch národov tým, že zaisťuje miesto v predstavenstve Ústrednej rady družstiev Slovákom. Ďalej tým, že zriaďuje ako samostatnú právnickú osobu Slovenskú radu družstiev, ktorá však, ako som už spomenul, bude iba oblastným orgánom Ústrednej rady družstiev. Jednotnosť celého nášho družstevného hnutia, jeho budovania, vedenia a začlenenia do jednotného hospodárskeho plánu zaručia však stanovy Ústrednej rady družstiev, ktoré vydá vláda nariadením. Okrem tohto Slovenská rada družstiev bude sa riadiť jednotnými smernicami Ústrednej rady družstiev, na čo je v predkladanom návrhu pamätané.

Opakujem ešte raz, že treba sa nám radovať, že ešte pred prázdninami Národné shromaždenie môže tak veľavýznamnú osnovu uzákoniť, aby aj naše družstevníctvo slúžilo k budovaniu nášho národného života na ceste k socializmu, aby nebolo formou kapitalistických špekulácií ako doteraz, ale naopak, slúžilo k zvýšeniu životnej úrovne ako svojich členov, tak aj celého pracujúceho ľudu. Doporučujem preto za ústavno-právny výbor, aby si plénum Národného shromaždenia predkladaný návrh zákona o Ústrednej rade družstiev osvojilo a ho uzákonilo.

Došiel pozmeňovací návrh posl. Hodinovej-Spurnej, dr. Bartušku, dr. Beráka, V. Davida, dr. Jelínka, Koktána, Valo a Žiaka k spoločnej zpráve výborov hospodárskeho a rozpočtového o Ústrednej rade družstiev. Podpísaní poslanci navrhujú, aby v § 10, v druhej vete druhého odseku bolo prečiarnuté slovo "jiných".

Odôvodnenie k tomuto je nasledovné: Na podklade zmeny, ktorá bola učinená príslušnými výbormi v prvej vete tohto odseku, javí sa shora uvedená zmena nutnou, ak má byť jasné znenie celého § 10.

Ďalej navrhujú tí istí poslanci, aby bol § 12 doplnený troma odsekmi (2, 3, 4) tohto znenia:

(2) Svaz zaměstnaneckých družstev v Bratislavě, zřízený vládním nařízením ze dne 7. června 1943, č. 75 Sl. z., zaniká dnem zřízení Slovenské rady družstev (§ 3); jeho práva a závazky přecházejí universální sukcesí bez likvidace na Slovenskou radu družstev.

(3) Revisní oprávnění Ústředního družstva a živnosvazu, ústředí živnostenských a občanských úvěrních ústavů a družstev v Bratislavě, podle vládního nařízení č. 185/1939 Sb. z., přechází na Slovenskou radu družstev s výjimkou oprávnění k revisi ústavů lidového peněžnictví, zřízených podle zákona č. /1948 Sb.

(4) O vypořádání otázek souvisících s přechodem revisního oprávnění Ústředního družstva a živnosvazu, ústředí živnostenských a občanských úvěrních ústavů a družstev, na Slovenskou radu družstev (odstavec 3), rozhodne ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem sociální péče po slyšení Slovenské rady družstev.

Odôvodnenie: V tlačiarenskej sadzbe tieto 3 odseky (2, 3, 4) nedopatrením pri presadzovaní sadzby z tlače 47 do výborovej zprávy vypadly. Ide iba o technickú závadu.

Místopředseda dr. Polanský: K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájím proto rozpravu.

Dávám slovo prvému řečníku, p. posl. Frankovi.

Posl. Frank: Paní a pánové!

Po více než 3 letech od našeho osvobození dochází konečně k projednání tak důležitého zákona, jako je zákon o Ústřední radě družstev.

Zákon bude nesporně přivítán s velikým zadostiučiněním širokou družstevní veřejností, která se jeho uskutečnění plným právem dožadovala. Jím bude dán nejen zákonný podklad stavu, který vznikl po slavných květnových dnech v r. 1945, kdy naše družstevnictví, vymaněné z nezdravého područí jednotlivých politických stran, ustavením revoluční Ústřední rady družstev položilo základy ke svému sjednocení, nýbrž budou dány nyní všechny předpoklady k tomu, aby jednotně vedené, zjednodušené a účelně organisované lidové družstevnictví mohlo lépe než doposud splnit všechny veliké úkoly a zhostit se zdárně svého poslání.

Tímto zákonem bude splněn dále jeden ze závazků budovatelského programu třetí vlády Národní fronty. Že se tak nestalo již dříve, nebylo vinou lidově demokratického zřízení, ani snad proto, že by jeho role a význam v této etapě našeho společenského vývoje byly podceňovány. Naopak! Košický vládní program stejně jako všechny ostatní vládní programy od r. 1945 až do dnešního dne s lidovým družstevnictvím počítaly jako s důležitým faktorem a vytvořily pro jeho rozvoj, zejména v oboru zemědělském, velmi příznivé ekonomické podmínky.

Příčiny stálých průtahů s uskutečněním zákona o Ústřední radě družstev spočívaly ve známých neutěšených poměrech v Národní frontě, které do února oslabovaly a podlamovaly dělnost vlády i parlamentu. Příčiny spočívaly dále v tom, že lidové družstevnictví nejen jako velmi důležitý a významný činitel hospodářský, ale jako jedna z nejmohutnějších a nejrozvětvenějších všenárodních organisací pracujícího lidu měst i venkova bylo více než kterákoli jiná všenárodní organisace předmětem politických spekulací reakčních sil. Reakční živly, usazené v posicích národně socialistické a lidové strany, pocházející z řad kapitalistů, hájící posice soukromých podnikatelů, nepřály lidovému družstevnictví. Viděly v něm stejně jako v sektoru znárodněného podnikání nebezpečí, nepřítele ohrožujícího samy základy soukromého podnikání. Druhá část reakce, a to početnější, rekrutující se ze staré agrární strany, po zkušenostech z prvé republiky se snažila lidové družstevnictví mocensky ovládnout. Domnívala se, že nyní, a to legálně, na základě positivního poměru lidově demokratického režimu k družstevnictví, se jí podaří učinit - stejně jako tomu bylo před válkou - z lidových družstev instrument hospodářského i politického nátlaku, instrument k prosazování a uskutečňování svých reakčních plánů.

Reakce byla si jasně vědoma toho, jakým významným činitelem jsou lidová družstva, zůstanou-li věrna svému poslání, to jest sdružovat pracující k společné činnosti, jejímž účelem je zvyšovat životní úroveň členů i poctivých a pokrokových funkcionářů.

Náš pracující lid zejména na vesnici - a to je zvlášť významné - v dlouhých letech budování lidových družstev nejrůznějších oborů a typů nebyl veden ani v minulosti jen pouhými hledisky a pohnutkami svépomoci, nýbrž též hledisky účelnějšího, vyššího stupně podnikání, podnikání společného - kolektivního. Proto také si uchovalo lidové družstevnictví zdravé jádro i tehdy a tam, kde se některých družstev v prvé republice zmocnily reakční agrárnické živly, které se snažily z lidových družstev utvořit nástroj své třídní velkoagrární a protirolnické politiky.

Ve své veliké většině zůstala lidová družstva věrna svým zásadám a dbala čistoty zásad družstevního podnikání. Tím vším dokázalo lidové družstevnictví, jeho členstvo a funkcionáři, že se v této naší vývojové etapě v období přechodu od kapitalismu k socialismu může stát vydatným pomocníkem, hybnou pákou, transmisí v převodu našeho hospodářství, hlavně pak v distribuci a zemědělské malovýrobě, k vyšším formám socialistickým. Tak jako v celém našem životě, i zde umožnil nám únor, abychom lidové družstevnictví oprostili od oněch sil, které s ním spekulovaly.

Zákon o Ústřední radě družstev umožní, aby se nyní mohlo družstevní hnutí plně uplatnit jak na poli hospodářském, tak i výchovném vybudování socialistického zřízení.

Naše ústava 9. května ukazuje, jak je počítáno s lidovým družstevnictvím v našem hospodářství. Velmi jasně definuje též pojem lidového družstevnictví.

Jedním z velikých a odpovědných úkolů Ústřední rady družstev bude, aby dbala vždy a úzkostlivě, aby byla dodržována čistota těchto zásad, aby v lidových družstvech jednou provždy platila zásada členské demokracie, rovnoprávnosti, aby vedení lidových družstev bylo svěřeno lidem pokrokovým a demokratickým, stejně jako posvátná zásada jednoty. Takovéto lidové družstevnictví bude náš stát, jak je řečeno v ústavě, podporovat v zájmu rozvoje návodního hospodářství a obecného blahobytu.

Znárodnění našeho průmyslu a po únoru i velkoobchodu, ani ústavní zajištění soukromého vlastnictví drobných a středních podniků do 50 zaměstnanců či soukromého vlastnictví půdy neznamená, že by role a význam lidového družstevnictví poklesly. Lidová družstva v oboru distribuce stanou se velmi dobrým a účelným doplňkem znárodněného podnikání. Na vesnicích pak jim připadne nesmírně zodpovědný úkol řádného výkupu všech zemědělských i živočišných výrobků, řádného zásobování rolníka a dále pak elektrifikace a mechanisace naší zemědělské výroby.

Nesmíme dopustit, aby náš rolník zůstal stát ve svém vývoji, aby ulpěl na starých, zaostalých výrobních formách. Naší snahou je a musí být, aby i on mohl užívat bohatých plodů lidského důmyslu, strojů a elektřiny. Nechceme, aby se vítězný pochod socialistických myšlenek zastavil na prahu vesnice.

Pokud pak jde o poměr mezi lidovými družstvy a soukromým podnikáním, domníváme se, že mohou vedle sebe žít jak lidová družstva, tak i drobné soukromé podnikání. Na obou těchto složkách pak bude, aby ve volné a zdravé soutěži snažily se dokázat, kdo lépe, levněji a dokonaleji bude sloužit pracujícím. Zkušenost minulých let, a to jak v budovatelské práci, tak v úsilí o zhospodárnění a zlevnění distribuce, tak i v boji proti černému trhu, nám ukazují, jak zdravá a nutná je volná soutěž v tomto oboru našeho hospodářského života.

Věříme, že uzákoněním Ústřední rady družstev a novou organisací lidového družstevnictví bude podtržen jeho význam a zabezpečena jeho jednota a tím i jeho příští vývoj. Dále pak bude zajištěn rozvoj všech typů lidových družstev v oboru mechanisace zemědělské práce drobných a středních rolníků, zajištěn řádný a rychlý výkup všech zemědělských i živočišných produktů k účelům veřejného zásobování lidu, dále bude zajištěno spravedlivé a dobré zásobování pracujících, zejména ve městech, a konečně tak bude vybudován opravdu účelný a levný distribuční aparát. Zákon o Ústřední radě družstev je prvým zákonem od května 1945, kterým zasahujeme do lidového družstevnictví tak, abychom mu umožnili plnit nové úkoly, plynoucí z nových poměrů a z naší národně demokratické revoluce.

Nyní ještě zbývá - a to v době co nejkratší - vypracovat nový družstevní zákon, který bude řešit otázku lidových družstev s hlediska nových potřeb a s hlediska pokrokových a socialistických myšlenek. Dosavadní starý zákon z roku 1873 je protilidový a naprosto nevyhovující. On nejen umožňoval zneužívání myšlenek družstevního podnikání k budování družstev s kapitalistickým charakterem a obsahem činností, ale i nedostatečně zaručoval uplatnění demokratických práv členů v plné míře. Naopak v mnoha případech umožňoval zvýhodnění členů sociálně a hospodářsky silnějších.

Stejně bude nutné s urychlením vyřešit otázku obchodních centrál lidového družstevnictví a jeho funkcí ve znárodněné velkodistribuci. Jen tak zajistíme, aby lidové družstevnictví, jak o tom snili jeho původní zakladatelé, stalo se nejen vydatným pomocníkem v pozvedání životní úrovně členů a všech pracujících, aby bylo jeho oporou, nýbrž aby bylo též účinným pomocníkem v uskutečňování nového, spravedlivého společenského zřízení, zřízení socialistického.

Proto bude klub komunistických poslanců hlasovat pro zákon o Ústřední radě družstev. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Polanský: Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. Koktán. Dávám mu slovo.

Posl. Koktán: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Předloženou osnovou zákona o Ústřední radě družstev naplňují se dávné snahy o sjednocení družstevního hnutí. Přirozený vývoj družstevnictví směřoval vždy k těsnějšímu sdružování, k vytváření vyšších zájmových a hospodářských celků. Družstevní hnutí hledalo tím stále účinněji obranu svých zájmů proti rostoucímu odporu zastánců liberalistického hospodářství.

Myšlenka družstevní hospodářské svépomoci v našem pracujícím lidu hluboko zapustila kořeny již dávno před první světovou válkou. Za první republiky jsme byli svědky nebývalého rozmachu družstevního hnutí u nás. Úspěšný a neustálý rozvoj lidových podniků družstevních byl však trnem v oku vyznavačům "volného obchodu", nedal spát všem těm vrstvám soukromokapitalistickým, proti jejichž vykořisťování bylo celé družstevnictví zaměřeno. Všichni tito nepřátelé, zvláště v boji proti lidovým družstvům, používali jakýchkoli prostředků, jen aby družstevnictví bylo ve veřejnosti zdiskreditováno, aby bylo zastaveno pronikání družstev do posic soukromého obchodu. Vzpomeňme jen, jak celá existence bývalé strany živnostensko-středostavovské vyrostla z nenávisti proti lidovému družstevnictví. Rostoucí boj proti lidovým družstvům vyvolával tehdy čím dále častější hlasy po sjednocení družstevnictví. Tehdejší snahy o jednotu družstevního hnutí vyzněly však naprázdno.

Připouštíme, že mnohé z družstevních organisací, resp. jejich vedení se odcizily ideím, z nichž vyrostly. Místo aby chránily zájmy družstev a jejich členů, sloužily úzkým sobeckým zájmům jednotlivců čí skupin lidí, sledovaly zájmy stavovské, politické, národnostní a pod. Zneužívání družstevních organisací k cizím zájmům bylo hlavní překážkou všech sjednocovacích snah za první republiky, a tak lze jen zaznamenati fakt, že všechna družstva v republice byla organisována v "pouhých" 33 zájmových a revisních svazech, pokud nedala přednost zůstat bez organisace (družstva divoká).

Okupace násilně přerušila přirozený vývoj družstevnictví v českých zemích. V první polovině roku 1939 došlo ještě k dobrovolnému sloučení některých svazů lidového družstevnictví (Ústřední svaz čs. družstev, Unie čs. družstev, Moravsko-slezská jednota), a to v domnění, že budou snáze čeliti nebezpečí hrozícímu z okupantského režimu. Neubránily se však. Násilný zásah do organisační struktury družstevnictví přivodilo vládní nařízení č. 242/ 1942 Sb. Nacisté v úmyslu ovládnout hospodářství v českých zemích co nejpevněji, přikročili k radikálnímu zjednodušení poměrů i v družstevnictví a zmíněným nařízením zřídili pro veškerá družstva šest svazů.

Touto nadiktovanou úpravou byla úplně potlačena autonomie družstevních svazů. Namísto volenými orgány byly nově zřízené svazy spravovány autoritativně dosazenými zmocněnci. Toto násilné organisační složení družstevnictví trvá v českých zemích doposud.

Květnová revoluce vynesla požadavek jednotného družstevního hnutí. Setkáváme se s ním již 5. května 1945 v revolučním provolání České národní rady. Prakticky se projevil ve schůzi konané dne 17. května 1945 ustavením Ústřední rady družstev, která od té doby fakticky až dosud trvá. V červnu r. 1945 dohodly se politické strany, že družstevní hnutí bude budováno jako společné a rozvíjeno jakožto hnutí nestranické, jednotné a samostatné. Na jedné z prvních schůzí Ústřední rady družstev vyslovili zástupci všech politických stran souhlas s plánem na organisační výstavbu jednotného družstevnictví. Jinak tomu však bylo u vedení nepokrokových politických stran, když šlo o dosažení souhlasu s osnovou zákona o Ústřední radě družstev ve vládě. Ačkoli první návrh zákona o Ústřední radě družstev byl vypracován již v r. 1945, nedošlo k jeho schválení dodnes. Ačkoliv již v r. 1946 byl vypracován návrh zákona ve znění, na němž se dohodli zmocnění experti všech politických stran, přece jen rozhodující činitelé reakčních stran nalezli vždy cestu, jak jednání o této osnově ve vládě oddáliti nebo znemožniti, i když družstevní veřejnost po vydání zákona naléhavě volala.

Za takových poměrů nemohlo dojíti k vydání zákona o Ústřední radě družstev, přislíbeného již budovatelským programem Gottwaldovy vlády. Naléhavost řešení této otázky připomněl ministerský předseda Zápotocký prohlášením v Národním shromáždění dne 17. června 1948, že bude přikročeno ke zjednodušení a praktickému sjednocení družstevnictví.

Po tom, co bylo řečeno, nelze než s povděkem uvítat skutečnost, že dnešní vláda se vším urychlením plní svůj programový slib a v nejvyšší čas řeší jeden z nejnaléhavějších problémů v předloženém návrhu zákona o Ústřední radě družstev.

Všeobecně můžeme zjistit, že konstrukce osnovy tohoto zákona je založena v duchu programu dnešní vlády a v souladu se zmíněným prohlášením předsedy vlády.

Návrh zákona dává především záruku, že družstevní hnutí zůstane do budoucna jednotné, a to nejen co do organisační formy, ale i pokud jde o ideovou náplň, o družstevní výchovu a čistotu družstevního hnutí.

Osnova vhodně řeší celostátní organisační jednotu, aniž by byly dotčeny zájmy obou národních celků a státní jednoty. Potřeby slovenského družstevnictví jsou zajištěny ustanovením § 3 o zřízení Slovenské rady družstev jako samostatné právnické osoby se sídlem v Bratislavě.

Ústřední rada družstev se podle návrhu zákona stává jedinou vrcholnou organisací lidových družstev. Všechny dosavadní svazy družstevní v zemích českých i na Slovensku zanikají a jejich práva i závazky přecházejí universální sukcesí bez likvidace na Ústřední radu družstev, resp. na Slovenskou radu družstev. Tento zevní výraz organisační jednoty by mohl vyvolat námitku, že takováto úprava vede k nezdravé centralisaci. Přihlédneme-li však k úkolům, které družstva plní a které družstevnímu úseku budou ještě uloženy, uznáme, že Ústřední rada družstev centrálně musí být vybavena náležitou pravomocí. Nepochybujeme přitom, že vláda ve stanovách, které podrobněji určí složení, organisaci a úkoly Ústřední rady družstev a Slovenské rady družstev, bude pamatovat na účelnou decentralisaci působnosti těchto vrcholných družstevních orgánů.

Návrh zákona přejímá zásadu povinného členství každého družstva v Ústřední radě družstev, a to jak družstev neúvěrních, tak i úvěrních. Povinné členství zabezpečuje jednotu družstevnictví a zabraňuje dřívějšímu nešvaru, tvoření tzv. divokých družstev. Odlišný charakter ústavů lidového peněžnictví a lidových peněžních ústředí je v osnově zákona respektován zřízením zvláštního odboru Ústřední rady družstev - §§ 11 a 12 osnovy.

Základním kladem zákona proti dosavadnímu stavu je návrat k zásadě družstevní samosprávy v ustanovení § 8 osnovy, podle něhož jsou představenstva povinna svolati ustavující sjezdy podle stanov do lhůty, kterou určí ministr sociální péče. Tím zanikne dosavadní autoritativní režim, nadiktovaný bývalým protektorátním vlád. nařízením č. 242/1942 Sb.

Jsme si vědomi toho, že družstevnictví, jehož existence byla probojována již v kapitalistickém zřízení, není socialistickou hospodářskou formou, nýbrž prvním stupněm k socialismu. Ovšem zdaleka nejsou správné názory, že družstevnictví ztratilo ideové základy a oprávnění k existenci. Naopak. Družstevnictví je stále positivní hospodářská svépomoc proti soukromému vykořisťování a členstvo i funkcionáři družstev procházejí v družstevní práci školou hospodářského myšlení, jednání a praxe. Nelze popřít veliké zásluhy stavebního družstevnictví, které svépomocí postavilo tisíce bytových jednotek s úměrnými činžemi a dobrým výsledkem bytové politiky pro nejširší a sociálně nejslabší lidové vrstvy. V dnešní době lze těžko počítat se soukromými stavbami činžovních domů, což by bylo i v rozporu se socialistickým zřízením. Jenom dobrá, hospodářsky pečlivě vedená bytová družstva mohou soustavně pomáhati od bytové tísně v rámci jednotného, pružného a hospodářským poměrům vyhovujícího zákona o bytových družstvech.

Dobré družstevní podnikání je jistě vhodným doplňkem podnikání národního. Od r. 1945 se družstva plně osvědčila, zvláště v zemědělství, kde z bývalého stranického obchodování přešla k pokrokovým formám zemědělské svépomoci. Mám na mysli strojní družstva, která při nedostatku pracovních sil v zemědělství racionálním obděláváním půdy našla nové pole působnosti, a dále družstevní prádelny. Nepochybujeme, že vývoj družstevní hospodářské i pracovní svépomoci půjde na našem venkově dále a osvobodí naše zemědělce od nejtěžší práce a zvýší výnos našeho zemědělství. Strojní družstva vnesou na náš venkov nový kulturní i společenský život a vyšší životní úroveň. V řízeném sektoru distribučním má družstevnictví rovněž veliké úkoly, v nichž se do určité míry osvědčilo; ale dovedeme-li využít všech možností, jež lidově demokratický řád dává družstvům, je možno tuto službu družstev lidu ještě prohloubit a zdokonalit tak, aby byla pohotová a hospodářsky úsporná. Zdůrazňuji, že družstva nesmějí jít ve šlepějích soukromokapitalistického obchodu a podnikání a honit se za zisky. Jejich úkol je sloužit dobrými i levnými výrobky a zbožím, budovat levné a hygienické byty a vytvářet možnosti nezištné a účinné hospodářské svépomoci ve všech úsecích své působnosti.

Družstevní práce musí být službou pracujícímu lidu měst i venkova. věříme, že autonomie, již dává nový zákon o Ústřední radě družstev družstevníkům, bude základním činitelem a že naší družstevníci zvládnou všechny úkoly, jež od nich očekáváme a k nimž jim dáváme novým zákonem mimořádnou příležitost. Silné, dobře organisované a účelně hospodářsky vedené družstevnictví přispěje jistě svou hřivnou k budovatelské práci naší republiky a blahobytu národa.

Klub poslanců čs. strany socialistické proto vítá osnovu zákona o Ústřední radě družstev a bude pro ni hlasovat. (Potlesk.)