Přítomni:

Předseda dr. John.

Místopředsedové Hodinová-Spurná, Komzala, dr. Polanský, dr. Procházka, Richter, Valo, V. David, Žiak.

Zapisovatelé Pelikán, Pexa.

Členové vlády: předseda vlády Zápotocký; náměstkové předsedy vlády Široký, dr. Ševčík; ministři dr. Clementis, dr. Čepička, Erban, dr. Gregor, inž. Jankovcová, Kliment, Kopecký, Krajčír, dr. Nejedlý, dr. Neuman, Nosek, Petr, Plojhar, arm. gen. Svoboda, inž. dr. Šlechta, dr. Šrobár.

255 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: gen. tajemník NS Kováčik; jeho náměstek dr. Ramajzl.

1. Zpráva výboru zahraničního o vládním návrhu (tisk 165), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé k projevu souhlasu smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomocí mezi republikou Československou a Lidovou republikou Rumunskou, podepsaná v Bukurešti dne 21. července 1948 (tisk 175).

2. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 163) o krajském zřízení (tisk 188).

3. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 162) o výkonu finanční správy národními výbory (tisk 183).

4. Společná zpráva výborů branného a bezpečnostního, ústavně-právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 158) o národní bezpečnosti (tisk 184).

5. Zpráva výboru sociálně-politického a zdravotnického o návrhu poslanců Kapouna, Daubnera, Vojance, Koktána, Žiaka a druhů (tisk 164) na vydání zákona, kterým se zrušuje zákon ze dne 30. ledna 1920, č. 82 Sb., o úpravě právních poměrů domovníků a nahrazuje zákonem novým (tisk 185).

6. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 156) o všeobecné dani (tisk 189).

7. Zpráva výborů hospodářského, ústavně právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 147) o některých opatřeních v oboru přímých daní (tisk 186).

8. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 155) o zvláštní dani z úroků z úsporných vkladů (tisk 182).

9. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 154) o zatímním vedení státního hospodářství v počátečním období roku 1949 (tisk 178).

10. Zpráva výborů hospodářského a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 145) o úpravě celního sazebníku v době přechodné (tisk 180).

11. Zpráva výborů hospodářského a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 152) o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů (tisk 181).

12. Zpráva výborů hospodářského a pro řemeslo a obchod k vládnímu návrhu zákona (tisk 151) o některých opatřeních v puncovnictví (tisk 171).

13. Zpráva výboru hospodářského k vládnímu návrhu zákona (tisk 161) o vázaných stavebninách a jejich přídělu (tisk 170).

Předseda (zvoní): Zahajuji 20. schůzi Národního shromáždění.

Posl. Bareš žádá o udělení zdravotní dovolené do konce dubna 1949. Lékařský nález předložil.

Posl. Kobylka žádá o udělení zdravotní dovolené na 4 týdny. Lékařské vysvědčení předložil.

Posl. Plesl žádá o udělení další jednoměsíční dovolené na základě dříve již předloženého lékařského vysvědčení.

Navrhuji udělení těchto dovolených.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Dovolené se udělují.

Posl. Vlach oznámil přípisem ze dne 6. prosince 1948, že se vzdává poslaneckého mandátu (č. 2010-I/1948).

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 10. prosince 1948 č. B-2313/23-10/12-1948-I/4, že povolává na uprázdněný poslanecký mandát za resignovavšího posl. F. Musila posl. Helenu Leflerovou.

Do dnešní schůze dostavila se posl. Helena Leflerová. Protože před tím podle § 5 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsala slibovací formuli, přistoupíme ke slibu podle § 42 ústavy a § 5 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibovací, paní poslankyně Leflerová ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Žádám o přečtení slibovací formule a paní posl. Leflerovou žádám, aby přistoupila ke mně vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Gen. tajemník NS Kováčik (čte): "Slibuji, že budu věren republice Československé a jejímu lidově demokratickému zřízení. Budu zachovávat její zákony a svůj mandát vykonávat podle nejlepšího vědomí a svědomí ku prospěchu lidu a státu."

Posl. Leflerová (podávajíc předsedovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedají.)

Předseda: Paní a pánové!

Dovolte, abych na počátku nynějších dvou velmi významných a přitom posledních schůzí plena Národního shromáždění republiky Československé v r. 1948 připomenul toto:

Před 69 lety se narodil Josef Vissarionovič Stalin. (Dlouhotrvající potlesk. - Přítomní povstávají.) Domnívám se, že nejenom vaším, nýbrž také jménem 12 milionů Čechů a Slováků, které vy zastupujete, mohu vyslovit naši upřímnou radost nad tím, že se generalissimus Stalin dožívá v plné svěžesti a síle své 69tky, a současně stejně upřímné přání, a nejenom nás komunistů, ale všeho československého pracujícího lidu, aby generalissimus Stalin žil a dále stejně úspěšně tvořil nejenom pro lid Sovětského svazu, ale také pro lid Československé republiky a pro pracující lid celého světa ještě mnohá další léta. (Dlouho trvající potlesk. - Shromáždění usedá.)

V závěru tohoto roku a našich sněmovních prací zbývá nám projednat a schválit řadu významných předloh, z nichž některé provádějí ústavu z 9. května, jako na př. předloha o krajském zřízení, o výkonu finanční správy národními výbory, o zlidovění soudnictví a pod. Těmito svými pracemi a schůzemi uzavíráme důležitou práci, slavný rok v historii československého lidu. Když jsme prožívali tento rok, byl každý den v určitém smyslu balvanem na cestě vpřed, na cestě pokroku. Díváme-li se dnes zpět, může náš pohled znamenat hrdost a pýchu nad vítězstvím pracujícího lidu v únoru letošního roku pod vedením soudruha Klementa Gottwalda. (Dlouhotrvající potlesk.) A také nad oním velkým konsolidačním a tvůrčím dílem, které náš lid, naše vláda a také Národní shromáždění republiky Československé v tomto údobí udělali.

Naše obě zasedání jsou zahájena ratifikací smlouvy československo-rumunské. Myslím, že i zde můžeme jenom s radostí konstatovat, že naše mezinárodní zapojení v duchu stalinských představ o pevností, jednotě světa, o míru se dovršuje tímto činem Národního shromáždění. (Potlesk.)

Uzavíráme pevným článkem onen řetěz fronty míru a pokroku v Evropě a všichni můžeme uzavřít tento rok s uspokojením a s radostí právě tímto velkým činem, nehledě k tomu, že všechny ostatní osnovy, které máte v těchto dnech projednat, znamenají ve skutečnosti už provádění, uskutečňování všech těch velkých myšlenek, které v únoru letošního roku zvítězily. Snad si ani mnohdy neuvědomujeme hluboký význam každého ze zákonů, pro něž zvedáte ruce, ale ony v pravém slova smyslu zasahují náš život až k samým jeho kořenům a přetvářejí jej v obraz lidové demokracie, přetvářejí jej k onomu nástupu, který ve své konečné fázi znamená socialismus.

Uzavíráme tento rok s vděčností presidentovi Československé republiky Klementu Gottwaldovi, uzavíráme jej také plni vděčnosti generalissimu Stalinovi, a myslím, že mohu jménem vás všech uzavřít těchto několik slov pozdravem: Ať žije soudruh Stalin! (Shromáždění znovu povstává. - Bouřlivý, dlouho trvající potlesk.) Ať žije fronta míru a pokroku ve světě, která je representována také naším věrným spojenectvím a přátelstvím se Sovětským svazem, s Rumunskem a s ostatními pokrokovými a mírumilovnými státy ve světě! (Hlučný, neutuchající potlesk.)

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je

1. Zpráva výboru zahraničního o vládním návrhu zákona (tisk 165), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé k projevu souhlasu smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi republikou Československou a Lidovou republikou Rumunskou, podepsaná v Bukurešti dne 21. července 1948 (tisk 175).

Zpravodajem je posl. Šling. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Šling: Vážené Národní shromáždění, paní a pánové!

Dnešní zasedání je významné tím, že zahraniční výbor předkládá Národnímu shromáždění ke schválení vládní návrh smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi republikou Československou a Lidovou republikou Rumunskou.

Naše republika je zabezpečena řadou smluv. Na prvém místě je to smlouva se Svazem sovětských socialistických republik, která tvoří základ celé naší zahraniční politiky. Umožňuje našemu lidově demokratickému státu plný rozmach na cestě k socialismu. Dnešního dne přikročujeme ke schválení smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci s Lidovou republikou Rumunskou. (Potlesk.)

Lidově demokratické státy uzavírají smlouvy proto, aby zajistily mír a vzájemný rozkvět svých zemí. Smlouvy uzavírají nejenom, aby se společně bránily proti případnému útoku, ale aby takový útok již předem znemožnily a aby - opřeny o mírovou politiku velkého Sovětského svazu - se všemi mírumilovnými silami celého světa porazily politiku válečných příprav a válečného štvaní, politiku, která znamená násilný útlak jiných národů. Tak můžeme říci s plným oprávněním, že tyto smlouvy slouží míru celého světa, že tyto smlouvy ukazují, jak lze spojit všechny tvůrčí síly národů ke vzájemné spolupráci, ukazují, jak lze zajistit mír a rozkvět jejich států.

Smlouva s Lidovou republikou Rumunskou je významným mezníkem ve vztazích našich národů. Přátelství rumunského a československého lidu nebylo nikdy v minulosti zkaleno protichůdnými zájmy, tím méně vzájemným nepřátelským postojem. Již dříve bylo toto přátelství zajištěno smlouvou, avšak byla to smlouva kapitalistických vlád, které nechtěly a nedovedly zajistit bezpečnost a nezávislost svých zemí před imperialistickou rozpínavostí cizáckých vetřelců. Tyto vlády nepodpisovaly smlouvy proto, aby chránily nezávislost svých zemí, aby je plnily, nýbrž podřizovaly se zájmům amerických, anglických, francouzských i německých imperialistů, aby chránily sebe, své výsadní třídní postavení. Mnichovské události naplnily srdce všech rumunských vlastenců bolestí a opravdovým pobouřením, poněvadž velmi dobře poznávali, že v Mnichově byl také zpečetěn osud Rumunska. Mnichovským diktátem padly všechny smlouvy, a kapitalistické vlády proti přáním všeho lidu nedodržely svá slova a závazky.

A tak se stalo, že po okupaci Československa Němci ovládali i Rumunsko. Když zkoumáme osudy Rumunska, vidíme, že král Karol a jeho reakční vlády neučinily nic pro rozvoj Rumunska. Právě naopak připustily, aby země byla ničena a drancována imperialisty. V letech 1922-1930 byla vyždímána z rumunského naftového průmyslu, v němž převládal zahraniční kapitál, v podobě dividend částka, která převyšovala veškeré investice vložené do tohoto průmyslu o 40%.

Imperialisté neměli samozřejmě zájem na rozvoji rumunského hospodářství, naopak chtěli udržet Rumunsko v zaostalosti, naopak chtěli podlomit jeho život a chtěli zničit jeho naftová pole. Byla to hohenzollerská dynastie a rumunská buržoasie, které sloužily Němcům a vtáhly rumunský lid proti jeho vůli do války proti Sovětskému svazu. V zemi byly síly, které se postavily do čela odporu proti této politice, a dne 23. srpna 1944 přešlo Rumunsko otevřeně z tábora Hitlerova Německa do tábora protihitlerovského a zúčastnilo se po boku sovětských armád svými 14 divisemi války proti německému imperialismu. (Potlesk.)

Od této chvíle nastalo pro rumunský lid nové a slavné období, období boje o mír, nezávislost a plnou svobodu pracujícího lidu. Toto úsilí naráželo na odpor bývalé vládnoucí třídy. Až do konce roku 1947 po plné tři roky probíhal v Rumunsku urputný boj mezi silami pokroku a reakce. Král Michal, sám největší velkostatkář, průmyslník i bankéř, se nesmířil s vývojem a společně s buržoasií, spojen se západními imperialisty, usiloval o návrat starého buržoasního Rumunska. Byl to proces s bývalým vůdcem národní rolnické strany Maniu, který v říjnu 1947 ukázal, jaké nebezpečí hrozilo novému Rumunsku. Jasně prokázal spolčení vnitřní reakce se západními imperialisty.