Co podnítilo odpor reakce? Po volbách dne 6. března 1945 proti odporu reakce provedla vláda dr. Petra Grozy pozemkovou reformu, zkonfiskovala půdu kolaborantů a válečných zločinců a vyvlastnila všechnu půdu nad 50 ha. Vláda demokratického bloku provedla řadu významných a pokrokových reforem. Poskytla ženám volební právo a dala vznik jednotnému odborovému hnutí. Za vydatné pomoci Svazu sovětských socialistických republik úspěšně odstraňovala následky dvouročního sucha. V srpnu 1947 úspěšně provedenou měnovou reformou byla reakce silně postižena, ona reakce, která se snažila svými sabotážemi a černým obchodem zahnat zemi do inflace. V prosinci 1947 boj s reakcí vyvrcholil. Král Michal byl přinucen odstoupit a na Nový rok 1948 byla provolána Lidová republika Rumunská. (Potlesk.)

Sloučením komunistické strany Rumunska se stranou sociálně demokratickou dochází na podkladě vítězného učení marxismu-leninismu k sjednocení dělnické třídy. Po vítězství fronty lidové demokracie ve volbách bylo zahájeno znárodňování průmyslu, bank a dopravy. Toto znárodnění umožňuje v plném rozsahu plánované hospodářství a podnítilo dělnickou třídu k velkým pracovním výkonům. Můžeme sledovat, že těžba uhlí a nafty stoupá a že se zvyšuje, byť i za těžkých podmínek, pracovní úsilí v průmyslu i zemědělství. Rumunská dělnická třída přeměňuje svou zemědělskou zemi v zemi průmyslově-zemědělskou. Životní úroveň rumunského lidu se zvyšuje, od srpna 1947 až do dnešního dne byly ceny spotřebních statků pětkráte sníženy. Právem mohl říci místopředseda vlády Georgij Dey na schůzi ústředního výboru dělnické strany: "Boj naší strany, boj dělnické třídy nám dovolil nastoupit do období přechodu z režimu kapitalistického v socialistický. Díky vývoji lidové demokracie vešli jsme na cestu výstavby socialismu, sen milionů pracujících, kteří trpí a bojují proti jhu kapitalistického vykořisťování, se počíná v naší zemi uskutečňovat. Třídní boj se u nás stává ostřejší den ze dne, neboť nenávist buržoasie proti socialistickým perspektivám naší země se zesiluje, ale současně se zesiluje též úsilí a rozhodnutí dělnické třídy spojené s pracujícím rolnictvem a sledované pokrokovými intelektuály zničit pokusy kontrarevoluční reakce a jejích agentů o sabotáž.

Pracujeme bez oddechu, abychom organisavali a vychovávali lidové masy v duchu třídního boje a v duchu socialistické výstavby, majíce před očima velkolepou zkušenost z výstavby socialismu v Sovětském svazu."

A skutečně, úsilí rumunského pracujícího lidu pod vedením dělnické strany je velkolepé. Uveďme jen jako příklad, že rumunská mládež postavila za 7 měsíců železnici Bumbesti-Livezény, železnici, která spojuje důlní oblasti Transylvanie s hlavními průmyslovými centry země. Toto historické dílo vykonalo 27.988 členů svazu dělnické mládeže (Potlesk); bylo vybudováno 33 tunelů, 100 mostů a viaduktů na délce 31 km.

Plánované hospodářství lidově demokratických států umožňuje intensivní hospodářské styky. Naše hospodářství se vzájemně doplňují, vytváříme všechny předpoklady k jejich plnému rozvoji. Dělnická třída Rumunska i Československa přikročuje k výstavbě socialismu. Zájem o zdar hospodářského vývoje, zájem o výrobu je společný. Budeme si vzájemně pomáhat, budeme společně budovat. Jsme upřímně vděčni za pomoc, která nám z Rumunska byla poskytnuta, když jsme překonávali těžké důsledky loňského sucha. Vzájemnou pomocí a společným úsilím o výstavbu socialismu slavně zvítězíme. Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československem a Rumunskem zajišťuje mír a rozkvět obou států. Tato smlouva je vzorem spolupráce a je naplněna duchem bratrství a soudružské solidarity. Nezapomeneme pomoci rumunské armády při osvobozování naší vlasti. 20.000 vojáků, statečných synů rumunského národa, padlo na našem území. 20.000 jejich hrobů pokrývá naši vlast. Pečujeme o ně, protože nám budou vždy připomínat obětavost rumunské armády.

Západní imperialisté, podněcovatelé válek, brojí proti státům lidové demokracie a vysílají k nám své agenty, vrahy a rozvraceče. Avšak jejich úsilí je marné. Reakce již nemůže dosáhnout z vnitřních sil obnovy kapitalismu ani v Československu ani v Rumunsku. Bdělost, ostražitost a jednota pracujícího lidu měst a venkova znemožní všechny pokusy o sabotáž, znemožní všechno rozvracení. Síly míru mohutnějí denně, každý den společného národního budování podle plánu upevňuje mír, posiluje svět míru a demokracie. Svět míru a demokracie je na vítězném postupu, vidíme, že lidová armáda Číny slaví velké triumfy. Čankajškovy dny a tím i dny amerického a britského vykořisťování Číny jsou sečteny. Čína svým hrdinným lidem a svými zdroji přírodního bohatství se zařadí do velkého vítězného tábora míru a demokracie. Půda pod nohama imperialistů se stává nejistou. Koloniální národy vedou hrdinně a houževnatě svůj národní, osvobozenecký boj. Tábor válečných štváčů slábne, protože Marshallův plán ochuzuje ony státy, které jej přijaly, vyvolává nespokojenost lidu. Dochází k velkým třídním zápasům, jak jsme byli svědky při vítězné stávce francouzských horníků. Země lidových demokracií ukazují dělnické třídě na západě cestu, jak lze zabezpečit svobodu demokracie a rozkvět země. Sjednocení, rozpoznání hlavních úkolů, vyhnání proradné neschopné buržoasie ze všech mocenských posic - toť ona cesta. Dokazujeme, že dělnická třída dovede lépe vládnout, dovede lépe hospodařit a dovede zajistit mír.

Smlouva rumunsko-československá přispívá k zajištění míru, zabezpečuje rozkvět naší země. Opřeni o velký Sovětský svaz, poučeni jeho velkým příkladem vybudujeme v našich zemích socialismus.

Vážené Národní shromáždění, jménem obrozené Národní fronty vítám s tohoto místa smlouvu rumunsko-československou. (Potlesk.) Zdravíme rumunský lid. (Potlesk.) Zdravíme vládu rumunského lidu v čele s dr. Petrem Grozou. (Potlesk.)

Ať žije československo-rumunské přátelství a spojenectví! (Potlesk.)

Ať žije Lidová republika Rumunská! (Potlesk.)

Ať žije záštita míru a rozkvětu našich zemí - Svaz sovětských socialistických republik! (Potlesk.)

Ať žije velký učitel mírumilovných národů - generalissimus Stalin! (Potlesk.)

Ať žije Československá republika a její president soudruh Klement Gottwald! (Potlesk. - Shromáždění povstává.)

Předseda: Ke slovu se přihlásil ministr zahraničních věcí dr. Vlado Clementis. Dávám mu slovo.

Minister dr. Clementis (uvítaný potleskom): Vážené Národné shromaždenie, panie a páni!

Bola vám predložená k prejavu súhlasu smluva o priateľstve, spolupráci a vzájomnej pomoci medzi Československou republikou a Ľudovou republikou Rumunskou. Táto smluva bola podpísaná 21. júla t. r. v Bukurešti za pobytu československej vládnej delegácie vedenej ministerským predsedom Antonínom Zápotockým. Srdečné privítanie československej delegácie rumunskou vládou a ľudom bolo najlepším dôkazom toho, že spojenecká smluva československo-rumunská je výrazom skutočnej vôle národov Československa a Rumunska a že bude význačným príspevkom k prehlbovaniu priateľských stykov medzi oboma zemami, a to ako na poli politickom, tak i hospodárskom a kultúrnom.

Pri príležitosti tejto návštevy našej vládnej delegácie v spojeneckom Rumunsku mali sme možnosť presvedčiť sa o veľkom budovateľskom a prebudovateľskom diele, ktoré má odstrániť neblahé dedičstvo likvidovaných režimov a urobiť z Rumunska, tak bohatého na hospodárske zdroje, zem pokrokovú, zem stále zvyšujúcej sa životnej úrovne, zem kráčajúcu k socializmu. Shoda programu a cieľov Rumunskej Ľudovej republiky s programom a cieľmi, ktoré sme si aj my vytýčili, shoda našich názorov na základné problémy politické, to sú tie nové, pevné a trvalé pojítka, ktoré sbližujú a spájajú naše štáty.

Pravda, československo-rumunské priateľstvo nie je včerajšieho dáta. Už medzi obidvoma svetovými vojnami spájaly národy Československa a Rumunska sväzky priateľstva, ktoré však boly také, ako ich chápali vtedajší predstavitelia vládnucich tried týchto štátov a nie ako ich chápal náš a rumunský ľud.

Avšak za poslednej svetovej vojny najmä národy strednej Európy, a medzi nimi aj naše národy, prežívaly hlboké národné, sociálne a politické premeny, ktoré vytvorily celkom nové ďalekosiahle predpoklady pre skutočnú a úprimnú spoluprácu všetkých národov tejto oblasti nastúpivších na cestu budovania vyšších foriem demokracie, ľudovej demokracie - a na cestu k socializmu.

Rumunský ľud, oslobodený roku 1944 slávnou Červenou armádou od hitlerovských votrelcov, vzal vládu do svojich rúk a zúčtoval s protiľudovými a prehitlerovskými živlami. Rumunská armáda, ktorá sa ihneď postavila po bok osloboditeľskej Červenej armáde, prispela svojim dielom i k oslobodeniu našich národov. Tým staré priateľstvo medzi našimi národmi došlo svojho najreálnejšieho vyjadrenia a bolo spečatené krvou spoločne preliatou v boji proti spoločnému nepriateľovi.

Od skončenia druhej svetovej vojny nadobúda československo-rumunské priateľstvo stále konkrétnejších foriem. Už na parížskej mierovej konferencii v roku 1946 vystúpilo Československo s návrhom, aby do úvodu v mierovej smluve s Rumunskom bola vsunutá veta, že Rumunsko bojovalo proti Nemecku. Bohužiaľ, tento náš návrh bol zamietnutý. Keď roku 1946 katastrofálna neúroda postihla Rumunsko, Československo mu ihneď podalo pomocnú ruku, a pokiaľ to jeho vlastná zásobovacia situácia dovolila, dodalo Rumunsku potraviny. O rok neskoršie bolo to Rumunsko, ktoré pomohlo nám v tejto ťažkej situácii dodávkami potravín a nášmu poľnohospodárstvu pomohlo vyslaním tisícov poľnohospodárskych robotníkov, ktorých skúsenosti u nás získané iste prispejú k ďalšiemu utuženiu a prehĺbeniu priateľstva medzi československým a rumunským ľudom. Ďalším krokom vo vývoji vzájomných priateľských vzťahov medzi Československom a Rumunskom bolo, okrem mnohých dohôd hospodárskych, uzavretie kultúrnej dohody v septembri r. 1947, ktorá dáva veľké možnosti pre ďalšie sblíženie na poli kultúrnom.

Konečne smluva o priateľstve, spolupráci a vzájomnej pomoci medzi Československou republikou a ľudovou republikou Rumunskou je význačným medzníkom a nástrojom vo vzťahoch našich národov a ďalším článkom v reťazi našich spojeneckých smlúv, ktoré nás majú ochrániť pred obnovením nemeckej útočnosti a zaručiť našej zemi bezpečnosť a kľud, potrebný k mierovej výstavbe nášho hospodárstva, k plnému rozvinutiu tvorčej práce nášho ľudu, k uskutočňovaniu socializmu. Systém spojeneckých smlúv uzavieraných medzi zemami idúcimi k socializmu a opierajúcimi sa o mohutný Sovietsky sväz, je základňou, na ktorej budujú pokrokové sily tábora mieru, a je zárukou, že nedôjde k opätovnému obnoveniu nemeckej agresie.

Terajší systém našich spojeneckých smlúv sa podstatne líši od nášho predchádzajúceho bezpečnostného systému. Partnermi pri týchto smluvách je Sovietsky sväz a ľudovodemokratické štáty, teda zeme, ktorých cieľom je hospodárska výstavba, zvýšenie životnej úrovne ľudu, vybudovanie lepšej a dokonalejšej spoločnosti, uskutočnenie socializmu. Pohnútkou na uzavieranie týchto smlúv je zaistenie mieru. Vďaka tomuto systému spojeneckých smlúv, opretému o Sovietsky sväz a jeho mohutnú silu, ľudovodemokratické štáty, bez ohľadu na vojnovú propagandu imperialistov, môžu sa plne a kľudne venovať výstavbe svojho mierového hospodárstva a zvyšovaniu životnej úrovne ľudu.

Na varšavskej konferencii zahraničných ministrov v júni t. r., ktorej sa tiež zúčastnila ministryňa zahraničných vecí Ľudovej republiky Rumunskej Anna Paukerová, bola podaná dôkladná analýza nemeckého problému a ukázané konkrétne cesty, ako umožniť taký vývoj v Nemecku, ktorý by vylúčil znovuzrodenie Nemecka reakčného, imperialistického a agresívneho. Niet pochyby o tom, že takéto nebezpečie jestvuje a že je zvyšované politikou okupačných mocností v západných zónach Nemecka, politikou, ktorá staré hniezdo zrodu nemeckého imperializmu, Porúrsko, chystá sa vydať znovu do rúk jeho bývalých pánov a ktorá nadto posmeľuje a napomáha zámerne ku vzrastu reakčným i revizionistickým silám. Naše spojenecké smluvy a medzi nimi aj smluva, ktorá je vám predkladaná ku schváleniu, majú slúžiť k tomu, aby naším spoločným a jednotným úsilím a postupom bol tento nebezpečný vývoj zvrátený.

Tým je aj povedané, že spojenecké smluvy, ktoré uzavrela a uzaviera naša republika po druhej svetovej vojne, sa podstatne líšia nielen od tých, ktoré uzavierala v období medzi dvoma svetovými vojnami, ale tiež od tých, ktoré uzavierajú kapitalistické štáty medzi sebou. Naše spojenecké smluvy nie sú uzavierané len preto, aby vstúpily v účinnosť v okamihu akútneho nebezpečenstva, v okamihu vojenskej agresie, ale sú uzavierané tiež preto, aby k takémuto útoku vôbec nemohlo dôjsť. Preto v III. článku predkladanej smluvy stojí, že sa budeme radiť o všetkých vážnych medzinárodných otázkach, ktoré sa týkajú záujmov obidvoch zemí alebo zachovania mieru a medzinárodnej bezpečnosti. Spojenecká smluva československo-rumunská, rovnako ako všetky naše ostatné spojenecké smluvy, je v plnej shode so zásadami a cieľmi, stanovenými Chartou Spojených národov, je ďalším príspevkom k zachovaniu mieru a je výrazom mierumilovných snáh nielen národov Československa a Rumunska, ale aj snáh, za ktorými stojí skutočne demokratická a pokroková verejnosť celého sveta.

Práve preto sa naše národy môžu bez ohľadu na hysterickú vojnovú propagandu a bez ohľadu na akékoľvek sny imperialistov o svetovej nadvláde plne venovať mierovej výstavbe, zlepšovaniu a zvyšovaniu životnej úrovne ľudu, ako aj výstavbe kultúrnej.

Nové cesty, ktorými sa dal ľud Československa a Rumunska, i tá skutočnosť, že nás spolu viaže ďalší sväzok, ktorým je naše spojenectvo so Sovietskym sväzom, sú bezpečnou zárukou toho, že smluva, ktorá je vám tu predložená na schválenie, bude našimi národmi vo svojom plnom a bohatom rozsahu a dosahu uvádzaná úprimne v život.

Používam tejto príležitosti na to - a myslím, že tým vyslovujem želanie celého československého ľudu - aby som prial rumunskému ľudu mnoho úspechov v jeho budovateľskom diele pri uskutočňovaní socializmu a želám mnoho zdaru priateľskej spolupráci a spojenectvu československo-rumunskému. (Celá snemovňa postáva a potleskom prejavuje svoj súhlas.)

Předseda: Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Šling: Nejsou.

Předseda: Přistoupíme k hlasování.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je uvedeno ve zprávě výboru zahraničního, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. (Dlouho trvající potlesk.) Tím Národní shromáždění přijalo toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.

Budeme projednávat druhý odstavec pořadu, jímž je

2. Zpráva výboru ústavně-právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 163) o krajském zřízení (tisk 188).

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je posl. dr. Bartuška. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Bartuška: Pane předsedo, paní a pánové!

Vláda republiky Československé předkládá Národnímu shromáždění ke schválení návrh zákona o krajském zřízení. Je to velký okamžik v dějinách našich národů a je to slavný okamžik Národního shromáždění, který se na cestě k socialismu čestně přiřadí ke schválení naší ústavy 9. května. V tuto chvíli vrcholí staletý zápas našich národů o krajské zřízení. Tu je třeba podtrhnout, že teprve vítězný únor 1948 odstranil překážky, které reakční živly stavěly v cestu přestavbě státního aparátu podle zásad lidové demokracie a podle požadavků moderní, účelně organisované a decentralisované správy.

Sledujeme-li historicky správní strukturu českých zemí i Slovenska, poznáme složitý zápas našich národů o krajské zřízení od poloviny 13. století. A tak se měnila i forma krajské organisace průběhem staletí a na ní můžeme pozorovat, jak si její reorganisaci vynucoval hospodářský, sociální a kulturní vývoj našich národů. V bojích mezi feudálním vládcem a mezi stavy měnila se její tvářnost podle toho, jak se stavům dařilo vydobýt na panovníku větší nebo menší účast na moci. (Předsednictví převzala místopředsedkyně Hodinová- Spurná.)