Tragická léta 1938 a 1939 přes územní
změny nezměnila podmínky, které vedly
k citované řadě zákonů, a tak
se platnost zákona č. 88/1934 prodloužila bez
časového omezení, takže platil i po
roce 1945.
V roce 1946 se Ústavodárné Národní
shromáždění usneslo na zákonu
č. 183 ze 13. září 1946 o celních
slevách pro dovoz strojů a přístrojů
ve zjednodušené úpravě, kde místo
dřívějších slev 15, 20, 25 až
60% všeobecné celní sazby byly stanoveny pevné
snížené sazby určitou částkou.
Přitom byly zvýšeny slevy pro elektrická
zařízení, jak toho vyžadoval zájem
elektrisace. Platnost tohoto zákona v souhlase s dvouletým
hospodářským plánem byla obnovena
na 2 roky a končí dne 31. prosince 1948.
Hospodářské podmínky, které
jsem na začátku uvedl, činí nezbytným
nejen nový příslušný zákon,
ale i revisi dřívějších ustanovení,
zejména pokud jde o ustanovení výše
slev, ježto vládním nařízením
č. 32/1947 byly všeobecné celní sazby
valorisovány s účinností od 1. července
1947 a je tedy nutno provésti valorisaci pevných
slevových sazeb.
Důležitost tohoto zákona se jeví ve
finančních účinech slev: za období
1926 až 1928 činila částka povolených
slev průměrně 27 mil. Kč ročně,
pak rapidně stoupala až na 75 mil. Kč v roce
1930 a na to klesla až na 12 mil. Kč v roce 1934,
načež se opět pomalu zotavovala, až v
roce 1938 dosáhla 24 mil. Kč. Za rok 1947 činila
tato částka 48 mil. Kčs a letos dosáhne
pravděpodobně sumy 100 mil. Kčs. I tato výše
celních slev je jakýmsi ukazovatelem hospodářské
prosperity.
Návrh zákona obsahuje v § 1 výčet
strojů, na které se slevy při dovozu vztahují
a všeobecné podmínky pro povolení těchto
slev. V § 2 jsou určeny slevové sazby pro různé
sazební položky. Paragraf 3 obsahuje ustanovení
o zřízení poradního sboru, který
jako odborný poradní orgán bude působit
při ministerstvu financí. Členy jeho mají
být zástupci ministerstva financí, zahraničního
obchodu, průmyslu, výživy, zemědělství,
dva zástupci Ústředního svazu průmyslu,
a to jeden za výrobce strojů a jeden za použivatele
slev. Obdobné zastoupení pak by bylo provedeno kooptací
ze Slovenska. Je tedy náležitě postaráno
o hájení zájmů jak složek výrobních,
tak i uživatelských, a zájmu státního.
K návrhu zákona je připojen přehled
snížených sazeb v jednotlivých položkách,
které v podstatě vyčerpávají
sazební třídu XL všeobecného
sazebníku. V příloze k osnově zákona
jsou pak v jednotlivých položkách uvedeny stroje
a přístroje s udáním všeobecné
celní sazby, jakož i snížené celní
sazby, které jsou proti sazbám zákona čís.
183/1946 valorisovány povšechně stejně
jako všeobecná sazba. Na př. položka 528a)
měla všeobecnou sazbu 1.000 Kčs a sníženou
100 Kčs za 100 kg. Nyní při valorisované
sazbě 1.700 Kčs má sníženou sazbu
170 Kčs za 100 kg. Posuzujeme li zatížení
celní ve vztahu k hodnotě dovážených
strojů a přístrojů, tedy bylo toto
zatížení před valorisací průměrně
asi 1,6% hodnoty stroje a po valorisaci asi 2 5%.
Je jisté, že technický pokrok bude produkovati
stále dokonalejší a výkonnější
stroje a přístroje a také zcela nové
stroje pro zavádění dosud neexistujících
druhů výroby, a my se budeme muset světovému
pokroku přizpůsobovat. Proto návrh zákona
nezní na omezenou dobu. Platnost jeho bude samozřejmě
trvati, pokud si poměry nevyžádají nové
zákonné normy.
Hospodářský výbor projednal návrh
zákona o celních slevách při dovozu
strojů a přístrojů ve své schůzí
dne 13. prosince 1948 a doporučuje jeho přijetí
ve znění, uvedeném ve zprávě
hospodářského výboru tisk č.
181.
Podpredseda Valo: Zpravodajcom za výbor rozpočtový
je pán posl. Žiak. Dávam mu slovo.
Zpravodajca posl. Žiak: Slávne Národné
shromaždenie! Rozpočtový výbor prerokoval
vo svojej schôdzi dňa 15. decembra 1948 vládny
návrh zákona o colných sľavách
pre dovoz strojov a prístrojov a usniesol sa doporučiť
Národnému shromaždeniu, aby ho prijal v tom
znení ako výbor hospodársky. (Potlesk.)
Podpredseda Valo: Ku slovu nie je nikto prihlásený,
rozprava odpadá.
Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien
textových?
Zpravodaj posl. inž. Novák: Nejsou.
Zpravodajca posl. Žiak: Nie sú.
Podpredseda Valo: Pristúpime k hlasovaniu. Osnova
má 4 paragrafy, nadpis a úvodnú formulu.
Pretože niet pozmeňovacích návrhov,
dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy
výborovej. (Námietky neboly.)
Námietok niet.
Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona,
to je s jej 4 paragrafmi, nadpisom a úvodnou formulou podľa
zprávy výborovej, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)
To je väčšina. Tým Národné
shromaždenie prijalo túto osnovu zákona
podľa zprávy výborovej.
Tým je vybavený 11. odsek poriadku.
Budeme prerokovávať dvanásty odsek poriadku,
ktorým je
12. Zpráva výboru hospodárskeho a pre
remeslo a obchod k vládnemu návrhu zákona
(tlač 151) o niektorých opatreniach v puncovníctve
(tlač 171).
Zpravodajcom za výbor hospodársky je posl. Pexa.
Dávam mu slovo.
Zpravodaj posl. Pexa: Slavná sněmovno!
Zákon o některých opatřeních
v puncovnictví má v podstatě upraviti jednotné
puncování v historických zemích a
na Slovensku. Přijetím této osnovy zákona
odstraníme jeden z pozůstatků okupace, zajistíme
ochranu zákazníkům a současně
umožníme státnímu puncovnímu
úřadu, aby mohl konati svou povinnost na podkladě
zákonném.
Osnova o některých opatřeních v puncovnictví
byla jednomyslně přijata hospodářským
výborem dne 13. prosince 1948. Proto ji jako zpravodaj
hospodářského výboru doporučuji
plenu Národního shromáždění
k přijetí.
Podpredseda Valo: Zpravodajcom za výbor pre remeslo
a obchod je pán posl. Čáp. Dávam
mu slovo.
Zpravodajca posl. Čáp: Slávna snemovňa!
Vládny návrh zákona tlač 151 o niektorých
opatreniach v puncovníctve prerokoval výbor pre
remeslo a obchod na svojej schôdzi dňa 14. decembra
1948 a usniesol sa doporučiť Národnému
shromaždeniu jeho prijatie. Ako zpravodajca doporučujem,
aby Národné shromaždenie si osvojilo usnesenie
výboru a vládny návrh prijalo podľa
zprávy výborovej. (Potlesk.)
Podpredseda Valo: Ku slovu nie je nikto prihlásený
rozprava odpadá.
Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien
textových?
Zpravodaj posl. Pexa: Nejsou.
Zpravodajca posl. Čáp: Nie sú.
Podpredseda Valo: Pristúpime k hlasovaniu.
Osnova má 3 paragrafy, nadpis a úvodnú formulu.
Pretože niet pozmeňovacích návrhov,
dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy
výborovej. (Námietky neboly.)
Námietok niet.
Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona,
to je s jej 3 paragrafmi, nadpisom a úvodnou formulou podľa
zprávy výborovej, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)
To je väčšina. Tým Národné
shromaždenie prijalo túto osnovu zákona
podľa zprávy výborovej.
Tým je vybavený 12. odsek poriadku.
Prerokujeme teraz trinásty odsek poriadku, ktorým
je
13. Zpráva výboru hospodárskeho k vládnemu
návrhu zákona (tlač 161) o viazaných
stavebninách a ich prídele (tlač 170).
Zpravodajcom je posl. Zuzaňák. Dávam
mu slovo.
Zpravodaj posl. Zuzaňák: Pane předsedo,
paní a pánové!
Vládní návrh zákona o vázaných
stavebninách a jejich přídělu, který
je dnes předložen plenu ke schválení,
je nezbytným doplňkem zákona o pětiletém
plánu, pokud jde o úkoly, vytyčené
v něm pro stavebnictví. Jemu jsou v pětiletce
uloženy veliké úkoly, které, zvláště
pokud jde o rozvojové stavební investice v průmyslu,
jsou úkoly prvořadými. K provádění
stavebních prací je však třeba stavebních
hmot a řady jiných výrobků. Proto
v rámci plánovaného hospodářství,
aby úkoly ve stavebnictví byly zvládnuty
musí být za prvé zajištěna výroba
stavebních hmot a jiných výrobků v
takové míře, aby postačily pro úkoly
dané pětiletým plánem, a za druhé
musí být zajištěna řádná
distribuce stavebních hmot a výrobků.
Zajištění výroby těchto hmot
je řešeno přímo v zákoně
o pětiletém plánu, kde jsou vytyčeny
úkoly výroby cihel, cementu, vápna atd. Zajistit,
aby se vyrobené stavební hmoty a výrobky
dostaly na stavby, prováděné podle tohoto
plánu, je právě posláním předloženého
vládního návrhu zákona o vázaných
stavebninách a jejich přídělu.
Vládní návrh řeší tento
úkol tím, že za prve určuje, které
hmoty a výrobky, určené ke stavbám
a pomocným pracím stavebním nebo potřebné
pro provádění průmyslových
prací, budou prohlášeny za vázané
stavebniny. Osnova sama však neurčuje přímo,
které hmoty to budou, nýbrž dává
zmocnění ministerstvům průmyslu, vnitřního
obchodu a techniky, pokud jde o dřevo, také ministerstvu
zemědělství, aby vyhláškou v
Úředním listě přesně
tyto hmoty za vázané stavebniny prohlásila.
Toto řešení se navrhuje proto, aby příslušná
ministerstva podle stavu výroby mohla některé
hmoty uvolnit, aniž by se musel proto měnit zákon.
Druhou podstatnou částí vládního
návrhu je určení stavebního kontingentu.
Určuje jej generální sekretariát hospodářské
rady a bude vcelku prováděn ministerstvem techniky,
které je jediným správcem a distributorem
celého stavebního kontingentu. To je to hlavní
a podstatné a řeší se tím celá
dosavadní spletitost v přídělu stavebních
hmot.
Těmito opatřeními bude konečně
zaveden pořádek v přidělování
stavebních hmot, neboť dosavadní stav nejen
že byl nepřehledný, ale i velmi složitý
a administrativně zdlouhavý, protože až
dosud zákony, pojednávající o stavebnictví,
řešily příděl materiálu
zcela odlišně. Ještě větší
chaos byl v přídělu stavebních hmot,
pokud jde o údržbu.
Předložený vládní návrh
zákona se vypořádává i s tímto
stavem jednak zrušením všech dosavadních
předpisů, odporujících tomuto zákonu,
jednak ustanovením, jak se bude stavební kontingent
dělit, komu a jak se bude přidělovat, jak
ho smí být používáno. jak bude
zajištěna kontrola, a současně stanovením
trestů pro ty, kdož by předpisy podle tohoto
zákona porušovali. Rozdělení kontingentů
i jejich přidělování na stavby je
řešeno v této osnově rovněž
jen rámcově a ministr techniky se zmocňuje,
aby příslušnými vyhláškami
určil přesný způsob přidělování
a rozdělování stavebního kontingentu.
A tu si lze jenom přáti, aby skutečně
na základě všech dosavadních zkušeností,
které s přidělováním stavebních
hmot máme - a jsou to, bohužel, zkušenosti smutné
- aby přidělování stavebního
materiálu bylo co nejjednodušší a administrativně
co nejsrozumitelnější, aby tak právě
způsob přidělování stavebního
materiálu nebyl brzdou ve stavebnictví, aby nám
nakonec neležel vyrobený materiál někde
ve skladištích jenom proto, že není dostatek
pohyblivého distribučního aparátu
a způsobu přidělování, a aby
úkoly ve stavebnictví jen proto vázly.
Proto bych chtěl s tohoto místa říci
na adresu ministerstva techniky, jemuž je tento úkol
svěřen, aby přihlíželo ke všem
zkušenostem, které do dnešního dne máme,
a aby skutečně celá otázka přídělu
byla zjednodušena tak, aby byla ne brzdou, ale pomocníkem
při plnění všech úkolů
ve stavebnictví, které - jak již jsem řekl
- jsou veliké. Vcelku je vládní návrh
zákona o vázaných stavebninách a jejich
přídělu dalším příspěvkem
celému našemu plánovanému hospodářství
a doplňkem našeho pětiletého plánu,
který je, přirozeně, stěžejním
zákonem plánovaného hospodářství.
Hospodářský výbor, který projednával
tuto osnovu, doporučuje plenu sněmovny ke schválení
vládní návrh zákona o vázaných
stavebninách a jejich přídělu podle
zprávy výborové. (Potlesk.)
Podpredseda Valo: Ku slovu nie je nikto prihlásený,
rozprava odpadá.
Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien
textových?
Zpravodaj posl. Zuzaňák: Není jich.
Podpredseda Valo: Pristúpime k hlasovaniu.
Osnova má 10 paragrafov, nadpisy paragrafov, nadpis zákona
a úvodnú formulu.
Pretože niet pozmeňovacích návrhov,
dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy
výborovej. (Námietky neboly.)
Námietok niet.
Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona,
to je s jej 10 paragrafmi, nadpismi paragrafov, nadpisom zákona
a úvodnou formulou, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)
To je väčšina. Tým Národné
shromaždenie prijalo túto osnovu zákona
podľa zprávy výborovej.
Tým je vybavený poriadok schôdze.
Pred ukončením schôdze oznamujem, že
dovolenú podľa § 1, ods. 4 rok. poriadku obdržali
na dnešnú schôdzu posl. R. Svoboda, Dvořák,
Polák, Mjartan, dr. Štefánik,
Sýkora; na dnešnú a zajtrajšiu
schôdzu posl. Klícha, Hajšman,
Janečková, Vetiška, Pramuka;
na zajtrajšiu schôdzu posl. Malík, a
dodatočne na schôdze dňa 1. a 2. decembra
posl. Vodička.
Posl. dr. Burian žiada o udelenie zdravotnej dovolenej
na dobu 4 týždňov. Lekárske vysvedčenie
predložil.
Navrhujem udelenie tejto dovolenej. Kto s týmto návrhom
súhlasí, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)