Zpravodajem je posl. Janouš; dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Janouš: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Zákon o zatímním vedení státního hospodářství pro počáteční období roku 1949 není žádným rozpočtovým provisoriem v tom slova smyslu, jak jsme je znali v minulosti. Je pouze zmocněním pro vládu, aby od 1. ledna 1949 hospodařila podle rozpočtu, který bude ve sněmovně projednán počátkem roku.

Že rozpočet nebyl ještě předložen, je způsobeno čistě technickými důvody. Plánování podle pětiletého plánu je totiž daleko širší a obsahuje více úseků národního hospodářství, než obsahovala dvouletka. Proto se během pětiletky bude i státní rozpočet víc a více podobati rozpočtu celého národního hospodářství. Tak již rozpočet na rok 1949 bude obsahovat rozpočty svazků lidové správy a bude změněna i celá jeho struktura, aby tak sestavení státního rozpočtu odpovídalo pronikavým poúnorovým změnám, které prodělalo naše národní hospodářství a celý náš politický život.

Pro dobré vedení národního hospodářství potřebujeme i náš státní rozpočet sestavený s použitím nejreálnějších číslic a předpokladů. To je prvý důvod, proč se předložení rozpočtu pozdrželo proti rokům předcházejícím. Rozpočet bude totiž sestaven na podkladě číselných výsledků dosažených v hospodaření za tři čtvrti roku, takže pravděpodobnost dosáhnout předpokládaných rozpočtových položek bude daleko větší než byla v letech předchozích, i když musíme přiznat, že výsledky v těchto letech rozpočtem předpokládané nebyly v podstatném rozporu s výsledky skutečně dosaženými. Druhý důvod, který oddálil předložení rozpočtu, je v tom, že jde o rozpočet prvého roku pětiletého plánu, který jsme slavnostně přijali k 30. výročí vzniku naší republiky. Rozpočet proto musí odpovídati operativnímu plánu pětiletky a tak nebylo možno s jeho sestavením dříve začít, chceme-li mít rozpočet skutečně reálný a odpovídající velikému, ba dějinnému poslání naší pětiletky.

Tolik po stránce povšechné a k odůvodnění, proč byl tento návrh zákona předložen.

A nyní k jednotlivým paragrafům: § 1 obsahuje základní ustanovení zmocňovací k provisornímu hospodaření podle předloženého rozpočtu na rok 1949. Rozpočet je již vládou projednán a je sestaven tak, aby - pokud jde o sektor státního hospodaření - byl rozpočtově zajištěn. Dále odpovídá potřebám a poslání pětiletého plánu a novému rozpočtovému schematu.

§ 2 vymezuje výdaje, jež mohou být uskutečňovány. Pro investiční výdaje jsou stanoveny jako podklad prováděcí plány pětiletky. Pokud jde o investice svazků lidové správy, které budou uhrazovány ze státních prostředků, je stanoveno, že svazky lidové správy nemohou uzavírati půjčky a že investice svazků lidové správy musí být v souladu s pětiletým plánem.

§ 3 zavádí v zájmu plánování čtvrtletní výkazy o skutečných výsledcích hospodaření. Celý tento paragraf je pouze rámcovým paragrafem a podrobnosti jsou vyhrazeny rozhodnutí ministra financí, a pokud jde o lidovou správu, budou upraveny na návrh a v dohodě ministra vnitra s ministrem financí.

§ 4 upravuje službu vnitřního státního dluhu. Dosavadní zákonná opatření upravují dluhovou službu pouze do konce r. 1948 a bylo proto třeba prodloužiti jejich platnost po dobu účinnosti tohoto zákona.

§ 5 obsahuje obvyklá úvěrová zmocnění.

§ 6 pamatuje na to, aby výdaje i příjmy dosažené v tomto období byly zúčtovány se zpětnou platností na definitivní rozpočet, protože rozpočtový zákon bude míti také zpětnou účinnost od 1. ledna 1949.

§ 7 stanoví účinnost zákona na den 1. ledna 1949, kromě § 3. Tento paragraf nabývá účinnosti teprve dnem vyhlášení zákona.

Paní a pánové, z celé konstrukce projednávaného zákona je patrno, že nejde o žádné rozpočtové provisorium, jak už jsem mluvil na začátku, ani o hospodaření bez rozpočtu, jak to již v historii prvé republiky bylo po dvakráte zákonem zavedeno. Jde o hospodaření podle řádného rozpočtu, který bude sněmovně v nejbližších dnech předložen k projednání a schválení. Rozpočtový výbor proto manifestačně a jednomyslně, bez debaty osnovu zákona přijal a doporučuji jeho jménem slavnému Národnímu shromáždění vládní návrh zákona tisk 178 k přijetí beze změny. (Potlesk.)

Místopředseda Richter: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Janouš: Nejsou.

Místopředseda Richter: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 7 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 7 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 9. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání desátého odstavce pořadu, jímž je

10. Zpráva výborů hospodářského a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 145) o úpravě celního sazebníku v době přechodné (tisk 180).

Zpravodajem za výbor hospodářský je posl. Pytlík; dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Pytlík: Paní a pánové, zákonem ze dne 16. května 1946, č. 117 Sb., byla vláda zmocněna nařízením upravovati celní sazebník. Platnost zákona skončí 31. prosincem 1948. Důvody, pro které tehdy Národní shromáždění schválilo tuto osnovu, potrvají i nadále. Mimořádné hospodářské poměry, které na celém světě zapůsobily - samozřejmě, že zapůsobily také na náš stát - vedly právě Národní shromáždění k tomu, aby tehdy odhlasovalo tuto osnovu. (Předsednictví převzal místopředseda Valo.)

Je stále ještě nedostatek výrobků a spotřebních statků. Jejich nerovnoměrná distribuce, nestejnoměrnost a fluktuace cen, jakož i neurovnanost měnových poměrů v cizině ukazují, že mimořádné poměry stále ještě trvají a vykonávají tlak i na hospodářství našeho státu, zvláště když pro nás je tak významný náš zahraniční obchod.

Pětiletým hospodářským plánem bude také měněna struktura našeho hospodářství. Vy víte, že máme určité sektory, kde se bude naše výroba zdvojnásobovat a ztrojnásobovat, v důsledku čehož se bude měnit také struktura našeho zahraničního obchodu. Je proto zapotřebí, aby vláda, chtějíc dobře hospodářsky celními opatřeními koordinovat a usměrňovat naše hospodářství, měla plné zmocnění vykonávat a působit co nejpružněji. Je nutno, aby bylo vzato v úvahu, že právě celními sazebníky je nutno za prvé chránit naši domácí výrobu, dále je nutno přizpůsobit tomu celní tarify s hlediska potřeby a usnadniti dovoz oněch surovin, které potřebujeme jak pro výživu, tak také pro naší výrobu.

K dosažení smluvních výhod pro vývoz našeho zboží je také zapotřebí správně manipulovat s celními tarify. Je pochopitelné, že naše sněmovna by nemohla tak pružně a rychle tyto věci přizpůsobovat, a je proto samozřejmostí, že právě v rámci celého pětiletého plánu se navrhuje toto zmocnění vládě na celých pět let, neboť pětiletý hospodářský plán je jistě hospodářským celkem a museli bychom opětně zákon prodlužovati. Chtěl bych jenom připomenout, že všechna nařízení, která vláda v důsledku zákona z r. 1946 vydala, brala vždycky v úvahu jenom zájmy hospodářské, chránila naši domácí výrobu a snažila se zaopatřit všechny suroviny, kterých bylo pro naši výživu a výrobu zapotřebí.

Hospodářský výbor, který pojednal o návrhu tohoto zákona ve své schůzi dne 13. prosince 1948, usnesl se doporučiti dnešnímu plenu schválení tohoto zákona tak, jak byl podán - beze změny. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Zpravodajcom za výbor rozpočtový je posl. dr. Berák. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Berák: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Po vyčerpávajících slovech pana zpravodaje výboru hospodářského zbývá mně celkem již malý úkol. Chtěl bych zde jenom podtrhnout, že naše plánované hospodářství provádí a bude dále provádět různá opatření v rámci hospodářského plánu, která způsobí strukturální změny ve výrobě a která budou mít účinek také na strukturu našeho zahraničního obchodu, jak se o tom kolega zpravodaj již zmínil. Zdůraznil to ostatně také president republiky Klement Gottwald ve svých devíti bodech, které formuloval ve své řeči pronesené dne 17. listopadu letošního roku na zasedání ústředního výboru komunistické strany Československa.

Statistická data o světovém vývozu ukazují, že velký poválečný vzestup hodnot vývozu a tím také snadný odbyt se v celém světě zpomalil. Každý vývozní stát vyvážející hlavně průmyslové výrobky musí počítat v nejbližší budoucnosti se zostřující se soutěží na všech svých odbytových trzích. Význačné dovozní trhy průmyslových výrobků se dnes místy blíží nasycení. V brzké době přijde pravděpodobně pokles cen na světovém trhu a tím bude snížen odbyt na světových trzích do té míry, že se obraz toho projeví ve výrobních datech vývozních států. To ovšem neplatí pro vzájemný pohyb zboží mezi státy s plánovaným hospodářstvím, kde se sjednávají nikoli smluvní kontingenty, které mohou, ale nemusí být splatné, nýbrž kde se sjednávají přímo pevné závazky.

Klasickým toho příkladem je zejména naše dodávková smlouva s bratrským Sovětským svazem. Hospodářská krise ve světovém vývozu může tedy postihnouti toliko ony státy, které neplánují své hospodářství. Jak význačným negociačním instrumentem pro sjednávání mezinárodních hospodářských smluv bude toto zmocnění, je patrno zvláště z toho, že podíl celkového našeho vývozu na světovém vývozu stoupl z 0,8‰ ve druhém pololetí 1945, na 14,4‰ za první pololetí letošního roku. Můžeme počítati s tím, že tento potěšitelný vývoj i nadále potrvá a že v druhém pololetí tohoto roku pravděpodobně přestoupí náš podíl na celém světovém vývozu 1,5%. Tím se již tento podíl také přiblíží našemu průměrnému předválečnému podílu, který činil 1,6%.

Rozpočtový výbor projednal ve své schůzi konané dne 15. prosince t. r., tento vládní návrh zákona a usnesl se doporučiti Národnímu shromáždění jeho přijetí beze změny. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodaj posl. Pytlík: Nejsou.

Zpravodaj posl. dr. Berák: Nejsou.

Podpredseda Valo: Niet ich.

Pristúpime k hlasovaniu.

Osnova má 2 paragrafy, nadpis a úvodnú formulu.

Pretože niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietky neboly.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona, to je s jej 2 paragrafmi, nadpisom a úvodnou formulou podľa zprávy výborovej, nech zvedne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej.

Tým je vybavený 10. odsek poriadku.

Budeme rokovať o jedenástom odseku poriadku, ktorým je

11. Zpráva výborov hospodárskeho a rozpočtového k vládnemu návrhu zákona (tlač 152) o colných sľavách pre dovoz strojov a prístrojov (tlač 181).

Zpravodajcom za výbor hospodársky je posl. Ing. N o v á k; dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. inž. Novák: Pane místopředsedo, paní a pánové!

Pětiletka ukládá našemu průmyslu, stavebnictví a zemědělství velké úkoly. Je všeobecně známo, že nacističtí okupanti se sice zmocnili všeho našeho hospodářství a využívali do krajností všech našich výrobních prostředků, ale neinvestovali, neobnovovali, ba ani je náležitě neudržovali, a tak jsme po svém osvobození Rudou armádou dostali zpět znehodnocený, opotřebovaný a zastaralý strojní park.

Jestliže však musíme a také chceme na domácím i zahraničním trhu čelit konkurenci a po příp. i dobýt posic, které jsme za války ztratili, musíme se snažit vybavit náš průmysl a zemědělství a vůbec celou naší produkci nejmodernějšími stroji tak, abychom vyráběli zboží co nejlevněji a v dokonalé jakosti. Je zde tedy nutnost modernisace daných výrobních prostředků.

Dále je všeobecně známo, že v mnohých odvětvích, jako na př. v zemědělství, ale zejména ve stavebnictví, máme veliký nedostatek pracovních sil, které bude lze velmi těžko získat přes všechnu péči, kterou jim nyní Československé stavební závody budou věnovat.

Zde není jiné pomoci než přikročit k dalekosáhlé mechanisaci, kterou dosáhneme jednak velkých úspor v počtu potřebných pracovních sil, jednak - a to platí pro všechny obory činnosti - nahradíme těžkou, namáhavou práci lidskou prací strojní.

Bohužel, některé stroje se u nás buď vůbec nevyrábějí nebo jen v množství, které naprosto nestačí krýt naše závazky do zahraničí a celou domácí potřebu. To platí zvláště pro stroje potřebné pro zavedení nových výrobních odvětví v rámci plánovité hospodářské výstavby státu.

Tyto okolnosti vedly již dříve k poskytování celních výhod až k úplné bezcelnosti při dovozu nových i starých strojů, celých továrních zařízení a p. Byl to zákon č. 311/1921 Sb., jehož původní platnost končila roku 1926. Tento zákon dal také podklad k utvoření poradního sboru pro řešení těchto otázek. Platnost zákona byla postupně prodlužována, a to zákony č. 113/1927, č. 196/1928, č. 158/1929, č. 132/ 1931, č. 88/1934, a č. 171/1937.

Proti dalšímu prodlužování se namítalo, že rostoucí racionalisace průmyslu, vybavovaného z celních výhod stále dokonalejším zařízením, zaviňuje těžké poruchy na pracovním trhu a že celních výhod používá především těžký průmysl. Proto byla platnost zákona prodloužena jen do roku 1932.

Námitky, které jsem uvedl, jsou pravdivé. Mají svou platnost ovšem jen v kapitalistickém řádu. Nyní, kdy výrobní prostředky jsou v rukou lidu, je situace zcela jiná. V plánovaném hospodářství nebudeme mít poruch na pracovním trhu a výhody nejdou k dobru kapitalistických magnátů. Až budeme mít výrobní přebytky - dojdeme-li vůbec k tomuto stavu - snížíme pracovní dobu, ale nezaměstnanost nebude.