Předseda dr John.

Místopředsedové Hodinová-Spurná, Komzala, dr Polanský, dr Procházka, Richter, Valo V. David, Žiak.

Zapisovatelé Čáp, dr Jelínek.

Členové vlády: předseda vlády Zápotocký; náměstkové předsedy vlády Široký, Fierlinger, dr Ševčík; ministři dr Čepička, dr Dolanský, Ďuriš, Erban, dr Gregor, inž. Jankovcová, Kliment, Kopecký, Krajčír, dr Nejedlý, dr Neuman, Nosek, Petr, Plojhar, arm. gen. Svoboda, inž. dr Šlechta, dr Šrobár.

Předseda Nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Friedmann.

247 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: náměstek gen. tajemníka NS dr Ramajzl.

Předseda (zvoní): Zahajuji 22. schůzi Národního shromáždění.

Dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu dal jsem na dnešní schůzi posl. Horklové, dr Roháľu-Iľkivovi, dr Šmídovi, Vachovi, Kleštinskému, Bacílkovi, Šalgovičovi, Šmidkemu, Ant. Pospíšilovi, K. Klimentovi, Bínovi, Bašťovanskému, Čaplovičovi, Jeleňovi, Harusovi, Plechatému a dodatečně na schůze dne 21. a 22. prosince 1948 posl. dr Vaškovi.

Posl. Janečková-Muríňová žádá o udělení zdravotní dovolené na dobu 4 týdnů. Lékařské vysvědčení předložila.

Posl. Ant. Vlasák žádá o zdravotní dovolenou na dobu 10 dnů. Lékařské vysvědčení předložil.

Posl. dr Bartuška žádá o udělení zdravotní dovolené na dobu od 3. do 31. ledna 1949.

Navrhuji udělení těchto dovolených.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina; dovolené se udělují.

Klub poslanců komunistické strany Československa oznámil přípisem ze dne 27. prosince 1948 dodatkem ke svému přípisu ze dne 4. prosince 1948, že posl. dr Bláha je členem předsednictva klubu poslanců KSČ.

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 24. prosince 1948 č. B-2313/23-22/12-48-1/4, že povolává na uprázdněný poslanecký mandát za resignovavšího posl. Vlacha posl. Jana Novotného.

Dále sdělilo ministerstvo vnitra přípisem ze dne 27. prosince 1948 č. B-2313/23-27/12-1948-I/4, že povolává na uprázdněny poslanecký mandát za resignovavšího posl. dr Chytila posl. Jarolíma Leichmana.

Do dnešní schůze se dostavili poslanci Jan Novotný a Jarolím Leichman.

Protože před tím podle § 5 jednacího řádu v kanceláři sněmovní podepsali slibovací formuli, přistoupíme ke slibu podle § 42 ústavy a § 5 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibovací, poslanci Jan Novotný a Leichman ke mně přistoupí a vykonají slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Žádám o přečtení slibovací formule a posl. Novotného a Leichmana žádám, aby přistoupili ke mně vykonat slib. (Poslanci povstávají.).

Náměstek gen. tajemníka NS dr Ramajzl (čte): "Slibuji, že budu věren republice Československé a jejímu lidově demokratickému zřízení. Budu zachovávat její zákony a svůj mandát vykonávat podle nejlepšího vědomí a svědomí k prospěchu lidu a státu".

Posl. Jan Novotný (podávaje předsedovi ruku): Slibuji.

Posl. Leichman (podávaje předsedovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedají.)

Předseda: Na blahopřání Národního shromáždění odpověděl pan president republiky Klement Gottwald toto (čte):

"Pane předsedo, paní místopředsedkyně, páni místopředsedové Národního shromáždění!

Děkuji Vám a Vaším jménem celému předsednictvu i všem poslancům a poslankyním Národního shromáždění za vaše milá přání.

Dovolte, abych při této příležitosti zdůraznil, že podobně jako vláda, jako všechny orgány naší republiky, jako všechen náš pracující lid můžete i Vy, členové Národního shromáždění, s pocitem zadostiučinění pohlédnout zpět na práci, vykonanou v uplynulém roce.

Ústavodárnému Národnímu shromáždění bude navždy patřit zásluha, že pochopilo vůli pracujícího lidu, projevenou v rozhodujících únorových dnech minulého roku, a umožnilo klidný ústavní přechod do nových poměrů. Očistilo se od těch, kteří zklamali a zradili důvěru lidu, chtějíce učinit z parlamentu výchozí posici pro útok reakce proti lidově demokratickému zřízení. Ústavodárné Národní shromáždění se postavilo po únoru jednoznačně na platformu obrozené Národní fronty, na stranu sjednoceného lidu měst a venkova. Pomohlo pak urychleně vtělit v zákony ty části vládního programu, které byly vinou reakce zdrženy. Působnost tohoto sboru vyvrcholila pak splněním jeho hlavního úkolu, jednomyslným přijetím lidově demokratické ústavy, která natrvalo zakotvila revoluční vymoženosti pracujícího lidu, jehož vůle se stala tak zákonem.

Vy členové nynějšího Národního shromáždění byli jste zvoleni ve volbách 30. května 1948 jako skuteční poslanci lidu, sjednoceného v obrozené Národní frontě, jako představitelé a ztělesnění svorné jednoty dělníků, rolníků a ostatních pracujících naší země. Vy se zbavujete všech nedostatků, nešvarů a pozůstatků starého buržoasního parlamentarismu. Stali jste se jednou z významných záruk, že v této zemi jen a jen vůle lidu, z něhož pochází všechna moc v tomto státě, může být a bude zákonem.

Tím nebývalou měrou stoupla dělnost našeho lidového Národního shromáždění. V krátké době 7 měsíců projednali a schválili jste tolik nových zákonů jako předešlé parlamenty za celé roky. A přitom jakých zákonů! Chci vzpomenout jenom těch nejvýznamnějších, které vyorávají hlubokou brázdu v celém našem životě. Včas, ale důkladně jste projednali a schválili zákon o pětiletém plánu, podle něhož budeme po dobu 5 let usměrňovat veškeré své jednání a konání.

Projednali a schválili jste zákon o krajském zřízení, o nějž opřeme celou reorganisaci naší veřejné správy na cestě jejího důsledného zlidovění. Projednali a schválili jste zákon o reorganisaci soudnictví, jeden z nejvýznamnějších zákonů pří celkové přeměně našeho právního řádu v duchu lidové demokracie. Projednali a manifestačně jste schválili zákon na ochranu naší lidově demokratické republiky, jenž je povolán chránit náš lidový stát a vymoženosti lidu proti všem škůdcům, a v poslední době vyslovili jste jednomyslný souhlas se spojeneckou smlouvou, uzavřenou s lidovou republikou Rumunskou, čímž jste umožnili dále upevnit mezinárodní postavení, bezpečnost a mír našeho státu.

Nastupující rok 1949 chystá i pro Vás, Národní shromáždění, nové nad jiné významné a odpovědné úkoly. Z dlouhé řady těchto úkolů připomínám, že Vás čeká práce na provedení Ústavy 9. května, uzákonění norem, zajišťujících plnění naší pětiletky, projednání řady kodifikačních zákonů a další práce na přeměně právního řádu podle principů lidové demokracie, kromě zákonů spadajících do běžné legislativy a upravujících zákonné podmínky socialistické přestavby našeho státu.

Dovolte, abych vyjádřil své pevné přesvědčení, že při této své práci budete mít vždy před očima zájmy lidu, národa a státu; že budete vždy věrnými tlumočníky vůle, zájmů a potřeb těch, kteří vás poctili svou důvěrou - širokých vrstev pracujících, neboť právě Vy, zástupcové lidu, kteří přicházíte denně do styku s občanstvem, musíte pozorně naslouchat jeho hlasu, učit se z jeho velkých zkušeností a vtělovat je do zákonů. Věřím, že ani na chvíli neztratíte přitom z dohledu cíl, který všichni sledujeme - socialismus. Láska a úcta lidu bude Vám za to odměnou.

V této vysoké státní práci přeji vám všem, předsednictvu a členům našeho nového, skutečně lidového Národního shromáždění plného úspěchu a zdaru." (Hlučný potlesk.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu, na němž je

Výklad ministra financí dr Dolanského o vládním návrhu zákona, kterým se stanoví státní rozpočet republiky Československé na rok 1949 (rozpočtový zákon) - (tisk 202).

Prosím pana ministra, aby se ujal slova.

Ministr financí dr Dolanský (uvítán potleskem a povstáním): Paní a pánové!

Dovolte, abych slavnému Národnímu shromáždění předložil vládní návrh státního rozpočtu na rok 1949, který je čtvrtým rozpočtem osvobozené republiky a zároveň rozpočtem prvního roku naší pětiletky. Důvody toho, že tak činím tentokrát později - v prvních dnech lednových, místo v podzimních měsících, jak bývalo tradicí - spočívají v tom, že v té míře, jak se náš lidově demokratický rozpočet přibližuje svou funkcí, vnitřním obsahem i formou rozpočtu socialistickému, který je, jak známo, rozhodující složkou finančního plánu celého hospodářství, žádá si přirozeně stále přesnějších, hlubších a novějších dat. Bude tedy i v příštích letech nutno vždy vyčkat s jeho konečnou úpravou, až dojdou data nejméně za třetí čtvrtletí předcházejícího roku. Tím se rozpočtové provisorium patrně stane nevyhnutelným každoročním zařízením, nikoli ke škodě, nýbrž ku prospěchu našeho hospodářství. Nebude to ani naše československá ojedinělá zvláštnost rozpočtování. Také jiné státy postupují již delší dobu pravidelně tímto způsobem. Je tomu tak na př. i ve SSSR, kde socialistické plánování, včetně plánování finančního, je na nejvyšším stupni.

Státní rozpočet je za každého režimu určitým odrazem národního hospodářství a zrcadlí se v něm více nebo méně hospodářská i politická stavba a situace státu. Již o našem loňském rozpočtu jsem řekl, že "nemá a nemůže ještě mít zcela onu funkci, jakou má rozpočet socialismu. Jak co do formy, struktury i vnitřní náplně jsou v něm ještě silné prvky a hlediska starého systému kapitalistického, jak ani jinak nemůže býti při existenci poměrně silných zbytků kapitalismu a jeho ideologie. Ale přes to slouží tento rozpočet jako rozpočet lidové demokracie zájmům lidu. A do té míry, jak je režim lidové demokracie přechodem k socialismu, nejsou arci ani v rozpočtu prvky nové ještě úplně vyvinuty".

Rozpočet, který vám dnes, paní a pánové, předkládám, se vyznačuje ještě v mnohém týmiž rysy jako jeho loňský předchůdce. Únorové události však - podobně jako ve všech ostatních oblastech našeho národního a státního života - změnily svými důsledky velmi podstatně i charakter našeho státního rozpočtu. Když jsem vám zde na podzim předloňského roku předkládal rozpočet na rok 1948, netušil jistě nikdo z nás, že se budou události vyvíjet tak rychle a že za rok budeme tak daleko na své cestě k socialismu. Tehdy jsme si nedovedli představiti ani to, že již náš rozpočet prvního roku pětiletého plánu bude kvalitativně něco nového, tak, jako i naše politická a hospodářská situace po únoru představuje novou etapu na naší cestě k socialismu.

Bude dobře, paní a pánové, jestliže si tu dnes k osvětlení nového charakteru našeho státního rozpočtu uvědomíme aspoň v hlavních rysech zásadní analysu změn, jež přinesl únor, a rozbor dnešní naší situace politické i hospodářské tak, jak je provedl ve své velké řeči na posledním zasedání ÚV KSČ president republiky Klement Gottwald. Z tohoto rozboru pak vycházejíce snáze pochopíme hospodářsko-politickou základnu i bezprostřední problematiku našeho rozpočtu.

"V květnu 1945 nastoupili jsme novou cestu výstavby Československé republiky jakožto republiky lidově demokratické", praví president Gottwald. "Od května do února byla naše cesta velmi složitá. Nevykazovala také vždy a všude jasné positivní výsledky bez kazů a nedostatků... Únor však potvrdil správnost celé naší politiky od května 1945. Podle výsledků se soudí na správnost díla..."

A únor potvrdil správnost naší politiky i na poli národního hospodářství a financí. I tu byla cesta nemálo složitá, plná zákrutů a nezasvěceným často nepochopitelných kompromisů. A praví-li Klement Gottwald na adresu netrpělivých - kteří se domnívali, že to, co jsme udělali v únoru 1948, jsme měli dělat již v květnu 1945 - že nám všem bylo potřebí projít touto tříletou školou, kde jsme se musili naučit únorovým úkolům, a že tato doba byla nezbytná i k tomu, aby se podařilo odhalit a isolovat reakci - pak tato Gottwaldova poučení platí v plném rozsahu i na našem poli.

Tak na př. od okamžiku, kdy jsme dvouletkou přistoupili u nás k plánovanému hospodářství, bylo jasno, že nutno koncentrovat a specialisovat naše peněžnictví, že za systému plánovaného hospodářství nutno i organisaci bank podřídit tomuto systému. V exposé k loňskému rozpočtu nemohl jsem neříci, že "plánování znamená jednotu, přehled, kontrolu jednotnou a soustředěnou při dostatečné pružnosti a optimálním výkonu, a tu vidím, že by nám stačila pro kryt a kontrolu všech našich úvěrů národního podnikání banka jediná... Ostatně věřím, že se i tam dostaneme".

Jakkoli byla to věc jasná a samozřejmá, nemohli jsme se s našimi předúnorovými partnery nijak dohodnout, neboť jim nešlo nikterak o vzestup našeho plánovaného hospodářství, ani o zdravou jeho organisaci, nýbrž právě naopak dělali vše, aby tento radostný vývin socialismu brzdili. Stejně neúspěšná byla i naše jednání o jednu pojišťovnu, o zřízení investiční banky, o zjednodušení našeho lidového peněžnictví, o nezbytných předpokladech pro hospodaření podle rozpočtu v našich průmyslových závodech a pro kontrolu korunou a p. - Po mnoho drahocenných měsíců jsme se marně namáhali dohodnout v předúnorové Národní frontě všechna tato pro plánované hospodářství nezbytná opatření, která se stala pod pojmem "kytice jedenácti osnov" známým okřídleným úslovím odborných a politických kruhů.

A přece tento promarněný čas nebyl zcela marný. Umožnil nám, abychom ještě hlouběji vnikli do problematiky finančního plánování; dal nám dost času k tomu, abychom pochopili jeho souvislost s průmyslovým budováním a zejména jeho hlubší smysl politický. Za tu dobu bojů a šarvátek měli jsme dost času a příležitosti k tomu, abychom pochopili, že boj o finanční plán a jeho nezbytný předpoklad, průmyslové hospodaření podle rozpočtu, jsou jednou z forem třídního boje v zespolečenštěném sektoru. Za tu dobu jsme dokonaleji pochopili, že zhospodárnění výroby, zvýšení jejích zisků, zvyšování produktivity práce, mobilisace vnitropodnikových reserv, zavedení podnikového početnictví, hospodaření podle rozpočtu, finanční plánování, kontrola korunou - jedním slovem zavedení pořádku v socialistickém sektoru našeho hospodářství - že toto vše dohromady nám přivodí zvýšení akumulace finančních zdrojů, nutných pro uskutečnění plánovaných investic a tím pro konsolidaci a výstavbu našeho lidově demokratického hospodářství. Teprve v průběhu těchto učebních let jsme se správně naučili hodnotit politický smysl hospodaření podle rozpočtu a finančního plánování v souvislosti s výstavbou socialismu u nás a se zajištěním svobody a nezávislosti země. Pravda, těmto zásadám socialistického plánování učí nás ve svém díle největší theoretik plánování, J. V. Stalin, avšak bylo k plnému toho pochopení zapotřebí i zkušeností a hledání vlastního. A jestliže sami jsme se s námahou musili dostat na kloub těmto základním postulátům plánovaného hospodářství, pak o to důležitější bylo i to, že jsme musili o poznané pravdě přesvědčit i ostatní. A tak sami se učíce, přesvědčovali jsme i ostatní o správnosti této nastoupené cesty. Vždyť plán, paní a pánové, jako ekonomický zákon socialismu, způsob jako poznaná nutnost, kterou vědomě aplikujeme a využíváme v praxi socialistického budování - na rozdíl od ekonomických zákonů kapitalismu, jež působí jako živelná nevyhnutelnost. Dnes není již o těchto věcech sporu mezi našimi odborníky, ani finančními, ani průmyslovými. A projevy presidenta Gottwalda a generálního tajemníka KSČ Rudolfa Slánského na posledním zasedání ÚV KSČ učinily tyto myšlenky majetkem celé dělnické třídy a všech pracujících.