Státní rozpočet na rok 1949 je rozpočtem
intensivní strukturální přestavby
nejen našeho hospodářství, ale i naší
správy. Od 1. ledna 1949 vstupuje v účinnost
zákon o krajském zřízení, na
které nemohl již být vzat náležitý
zřetel v rozpočtové struktuře. Postupně
v r. 1949 přecházejí některé
státní podniky - a to právě nejvýznamnější
z nich - mezi podniky národní a odpadnou tedy ze
státního rozpočtu. S těmito okolnostmi
jsme se nemohli vyrovnat jinak, než zmocňovacím
ustanovením § 20, které ukládá
vládě, aby učinila potřebná
opatření, i když samozřejmě tím
bude dotčen státní rozpočet.
Tento oddíl svého výkladu bych uzavřel
zmínkou o ustanoveních, která rozpočtový
zákon neobsahuje.
Především si laskavě povšimněte
značně zrestringovaného výpočtu
zmocnění, která jsou udělována
ministru financí k opatření finančních
prostředků úvěrem. Je to důsledek
rozhodnutí, že musíme a můžeme
mít veřejné hospodaření vyrovnané.
Není tu dále ustanovení o přenášení
nevyčerpaných úvěrů do dalšího
roku. Nevyužité dvouletkové úvěry
koncem roku 1948 propadly. Pouze na posílení rozpočtových
úvěrů z příspěvků,
s nimiž rozpočet nepočítá, je
v rozpočtovém zákoně na r. 1949 pamatováno;
tím je umožněno použití případných
zbytků z výnosu akce UNRRA.
Konečně jsme se v tomto rozpočtovém
zákoně rozloučili také s ustanovením,
které v minulých dvou letech ukládalo vládě
seškrtání rozpočtových čísel
o určitou globální úsporu; souvisí
to s tím, že jsme tentokrát měli možnost
upravit rozpočet před jeho ústavním
projednáním.
Dovolte nyní, paní a pánové, abych
přešel k závěru svých vývodů.
Při této příležitosti mně
dovolte, abych i s vaším souhlasem nikoliv z pouhé
tradice poděkoval všem, kdož na rozpočtu
pro rok 1949 ať v mém resortu, či v resortech
a orgánech jiných pracovali. (Potlesk.) Byla
to tentokráte práce ještě obtížnější,
než kdykoliv jindy, a také práce jdoucí
o to více do šířky i hloubky, oč
více se tentokráte v našem rozpočtu
uplatňuje princip plánu, jenž nás přivedl
nejen ke změně struktury, ale také k vyrovnanosti
našeho rozpočtu.
Byla to však práce také radostnější,
poněvadž nebyla brzděna sabotáží
a demagogickou licitací reakce.
Připomínám-li pak v závěru
ještě jednou vztah státního rozpočtu
k hospodářskému plánu, dovolte, abych
obzvláště vřele vzdal dík dělníkům
v továrnách a závodech a všemu pracujícímu
lidu měst a venkova.
Paní a pánové! Ve svém výkladu
k rozpočtu na rok 1949 jsem vědomě proti
dosavadní tradici omezil popisnou část na
nejmenší možnou míru a položil jsem
těžiště do problematiky finančního
plánování, snaže se vyjasnit úkoly,
jež musíme řešit, má-li se náš
rozpočet v té míře, jak se budeme
blížit k socialismu, stát opravdu finančním
plánem státu a tak rozhodující složkou
finančního plánu celého hospodářství.
Již tato okolnost sama, že jsme stavěni před
úkoly takového druhu, svědčí
- vedle vyrovnaného rozpočtu pro příští
rok - o tom, jak veliký kus cesty jsme urazili v minulém
roce ve vývoji nejen hospodářského,
ale celého státního života.
A východiskem k tomu je památný únor,
jehož význam dle slov našeho presidenta Klementa
Gottwalda spočívá v tom, že byla
u nás rozdrcena možnost provést restauraci
kapitalismu vnitřními silami reakce. Tak jsme mohli
v krátké době desíti měsíců
položit mnohý další základní
kámen k výstavbě našeho nového
života a zajistit řadou významných činů
konsolidaci našeho hospodářství, jdouce
v nejedné věci ještě nad vládní
program. Takové činy, jako je druhá etapa
znárodnění, další zemědělské
reformy, lidově demokratická ústava, národní
pojištění, školský zákon,
reforma veřejné správy a j. - a konečně
i tento vyrovnaný rozpočet - to vše spolu s
ohromnou školou a zkušenostmi, kterými jsme my
všichni prošli a spolu s námi náš
lid, vytvořilo výhodné podmínky a
půdu pro úspěšné plnění
úkolů našeho prvního pětiletého
plánu.
Pětiletý plán je dnes hnací silou
na naší cestě k socialismu. Plníce jeho
úkoly budeme rozvíjet výrobní síly
naší země, přebudovávat průmysl
i zemědělství, zlepšovat životní
úroveň lidu, zvyšovat brannou sílu a
bezpečnost republiky, posilovat světový tábor
demokracie a míru.
Úkoly vytčené naší pětiletkou,
včetně úkolů v oblasti finanční,
nejsou arciť malé. A tak jsou i tací, kdož
pochybovačně krčí rameny, zda tu neb
onde není přepjata míra možnosti. Kdo
se dívá na plán a jeho úkoly staticky
a kdo nechápe jeho ohromnou vnitřní dynamiku,
ten se arciť nedobere konce.
Stalin nazývá beznadějnými byrokraty
ty, kdož se k plnění plánů takto
stavějí a nedovedou pochopit a využít
jejich obrovské organisující a mobilisující
síly. Vždyť už naše zkušenosti
s dvouletým plánem a nadšený nástup
do první pětiletky ukazují, oč jde.
Socialistické plánování i plánování
v zemích spějících k socialismu dává
masám jasnou perspektivu, vzbuzuje v nich nadšení
pro ni, rozpoutává jejich tvůrčí
iniciativu a podněcuje k velikým, údernickým
a stachanovským výkonům.
Plán není věcí nějaké
černé kuchyně. Socialism, plán a masy
pracujících patří nerozlučně
k sobě. Není socialismu bez plánu a plánu
bez socialismu a obé bez iniciativní účasti
mas. Jak bychom chtěli řešit otázku
zvýšení produktivity práce nebo snížení
výrobních nákladů bez mas dělníků?
Každý problém, každá otázka
našeho plánu a plánování musí,
až do posledních podrobností propracována,
se státi majetkem pracujících mas a s jejich
účastí řešena. A to se týká
ovšem i finančního plánování.
Co bychom si počali s chozrasčotem bez účasti
dělníků. K čemu by nám byla
kontrola korunou, když by nám sice signalisovala třeba
hromadění zásob surovin, ale bez účasti
a iniciativy dělníků by závadu neodstranila.
Iniciativa, nadšení, tvůrčí síla
dělníků a pracujících - toť
ona síla, o kterou se opírá naše republika
a její vláda při provádění
plánu a která je hlavním pilířem
naší výstavby socialismu.
Plníce úkoly plánu, rozvíjejíce
naše hospodářství a s ním blahobyt
země, budeme upevňovat a stmelovat svazek dělníků
a rolníků, o nějž se opírá
naše obrozená Národní fronta, jež
v čele s komunistickou stranou je nositelem našeho
lidově demokratického pořádku. A to
je druhý pilíř naší výstavby
socialismu. Rozvíjejíce naše plánované
hospodářství, budeme upevňovat a prohlubovat
spojenecké a hospodářské svazky s
ostatními zeměmi plánovaného hospodářství
a zejména s první zemí socialismu, se Sovětským
svazem. A to je třetí pilíř naší
výstavby socialismu. (Potlesk.)
Opřeni o tyto síly, věříme,
že pod moudrým a ostražitým vedením
našeho presidenta Klementa Gottwalda i v prvním
roce naší pětiletky i ve všech následujících
povedeme naše národy a naši republiku zdárně
a úspěšně k šťastné
socialistické budoucnosti. (Potlesk.)
V tom duchu, paní a pánové, prosím
jménem vlády slavné Národní
shromáždění, aby schválilo předložený
rozpočet a rozpočtový zákon pro rok
1949. (Poslanci povstávají. - Dlouhotrvající
hlučný potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Děkuji panu ministru financí za vyčerpávající
rozbor.
Před ukončením schůze sděluji,
že dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu
na dnešní schůzi dostali pp. poslanci Babej,
Kapišovský, Mjartan, Polák,
Haško a dr Holý.
Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby příští
schůze byla svolána písemně nebo telegraficky.
Končím schůzi.