Státní rozpočet na rok 1949 je rozpočtem intensivní strukturální přestavby nejen našeho hospodářství, ale i naší správy. Od 1. ledna 1949 vstupuje v účinnost zákon o krajském zřízení, na které nemohl již být vzat náležitý zřetel v rozpočtové struktuře. Postupně v r. 1949 přecházejí některé státní podniky - a to právě nejvýznamnější z nich - mezi podniky národní a odpadnou tedy ze státního rozpočtu. S těmito okolnostmi jsme se nemohli vyrovnat jinak, než zmocňovacím ustanovením § 20, které ukládá vládě, aby učinila potřebná opatření, i když samozřejmě tím bude dotčen státní rozpočet.

Tento oddíl svého výkladu bych uzavřel zmínkou o ustanoveních, která rozpočtový zákon neobsahuje.

Především si laskavě povšimněte značně zrestringovaného výpočtu zmocnění, která jsou udělována ministru financí k opatření finančních prostředků úvěrem. Je to důsledek rozhodnutí, že musíme a můžeme mít veřejné hospodaření vyrovnané. Není tu dále ustanovení o přenášení nevyčerpaných úvěrů do dalšího roku. Nevyužité dvouletkové úvěry koncem roku 1948 propadly. Pouze na posílení rozpočtových úvěrů z příspěvků, s nimiž rozpočet nepočítá, je v rozpočtovém zákoně na r. 1949 pamatováno; tím je umožněno použití případných zbytků z výnosu akce UNRRA.

Konečně jsme se v tomto rozpočtovém zákoně rozloučili také s ustanovením, které v minulých dvou letech ukládalo vládě seškrtání rozpočtových čísel o určitou globální úsporu; souvisí to s tím, že jsme tentokrát měli možnost upravit rozpočet před jeho ústavním projednáním.

Dovolte nyní, paní a pánové, abych přešel k závěru svých vývodů. Při této příležitosti mně dovolte, abych i s vaším souhlasem nikoliv z pouhé tradice poděkoval všem, kdož na rozpočtu pro rok 1949 ať v mém resortu, či v resortech a orgánech jiných pracovali. (Potlesk.) Byla to tentokráte práce ještě obtížnější, než kdykoliv jindy, a také práce jdoucí o to více do šířky i hloubky, oč více se tentokráte v našem rozpočtu uplatňuje princip plánu, jenž nás přivedl nejen ke změně struktury, ale také k vyrovnanosti našeho rozpočtu.

Byla to však práce také radostnější, poněvadž nebyla brzděna sabotáží a demagogickou licitací reakce.

Připomínám-li pak v závěru ještě jednou vztah státního rozpočtu k hospodářskému plánu, dovolte, abych obzvláště vřele vzdal dík dělníkům v továrnách a závodech a všemu pracujícímu lidu měst a venkova.

Paní a pánové! Ve svém výkladu k rozpočtu na rok 1949 jsem vědomě proti dosavadní tradici omezil popisnou část na nejmenší možnou míru a položil jsem těžiště do problematiky finančního plánování, snaže se vyjasnit úkoly, jež musíme řešit, má-li se náš rozpočet v té míře, jak se budeme blížit k socialismu, stát opravdu finančním plánem státu a tak rozhodující složkou finančního plánu celého hospodářství. Již tato okolnost sama, že jsme stavěni před úkoly takového druhu, svědčí - vedle vyrovnaného rozpočtu pro příští rok - o tom, jak veliký kus cesty jsme urazili v minulém roce ve vývoji nejen hospodářského, ale celého státního života.

A východiskem k tomu je památný únor, jehož význam dle slov našeho presidenta Klementa Gottwalda spočívá v tom, že byla u nás rozdrcena možnost provést restauraci kapitalismu vnitřními silami reakce. Tak jsme mohli v krátké době desíti měsíců položit mnohý další základní kámen k výstavbě našeho nového života a zajistit řadou významných činů konsolidaci našeho hospodářství, jdouce v nejedné věci ještě nad vládní program. Takové činy, jako je druhá etapa znárodnění, další zemědělské reformy, lidově demokratická ústava, národní pojištění, školský zákon, reforma veřejné správy a j. - a konečně i tento vyrovnaný rozpočet - to vše spolu s ohromnou školou a zkušenostmi, kterými jsme my všichni prošli a spolu s námi náš lid, vytvořilo výhodné podmínky a půdu pro úspěšné plnění úkolů našeho prvního pětiletého plánu.

Pětiletý plán je dnes hnací silou na naší cestě k socialismu. Plníce jeho úkoly budeme rozvíjet výrobní síly naší země, přebudovávat průmysl i zemědělství, zlepšovat životní úroveň lidu, zvyšovat brannou sílu a bezpečnost republiky, posilovat světový tábor demokracie a míru.

Úkoly vytčené naší pětiletkou, včetně úkolů v oblasti finanční, nejsou arciť malé. A tak jsou i tací, kdož pochybovačně krčí rameny, zda tu neb onde není přepjata míra možnosti. Kdo se dívá na plán a jeho úkoly staticky a kdo nechápe jeho ohromnou vnitřní dynamiku, ten se arciť nedobere konce.

Stalin nazývá beznadějnými byrokraty ty, kdož se k plnění plánů takto stavějí a nedovedou pochopit a využít jejich obrovské organisující a mobilisující síly. Vždyť už naše zkušenosti s dvouletým plánem a nadšený nástup do první pětiletky ukazují, oč jde. Socialistické plánování i plánování v zemích spějících k socialismu dává masám jasnou perspektivu, vzbuzuje v nich nadšení pro ni, rozpoutává jejich tvůrčí iniciativu a podněcuje k velikým, údernickým a stachanovským výkonům.

Plán není věcí nějaké černé kuchyně. Socialism, plán a masy pracujících patří nerozlučně k sobě. Není socialismu bez plánu a plánu bez socialismu a obé bez iniciativní účasti mas. Jak bychom chtěli řešit otázku zvýšení produktivity práce nebo snížení výrobních nákladů bez mas dělníků? Každý problém, každá otázka našeho plánu a plánování musí, až do posledních podrobností propracována, se státi majetkem pracujících mas a s jejich účastí řešena. A to se týká ovšem i finančního plánování. Co bychom si počali s chozrasčotem bez účasti dělníků. K čemu by nám byla kontrola korunou, když by nám sice signalisovala třeba hromadění zásob surovin, ale bez účasti a iniciativy dělníků by závadu neodstranila.

Iniciativa, nadšení, tvůrčí síla dělníků a pracujících - toť ona síla, o kterou se opírá naše republika a její vláda při provádění plánu a která je hlavním pilířem naší výstavby socialismu.

Plníce úkoly plánu, rozvíjejíce naše hospodářství a s ním blahobyt země, budeme upevňovat a stmelovat svazek dělníků a rolníků, o nějž se opírá naše obrozená Národní fronta, jež v čele s komunistickou stranou je nositelem našeho lidově demokratického pořádku. A to je druhý pilíř naší výstavby socialismu. Rozvíjejíce naše plánované hospodářství, budeme upevňovat a prohlubovat spojenecké a hospodářské svazky s ostatními zeměmi plánovaného hospodářství a zejména s první zemí socialismu, se Sovětským svazem. A to je třetí pilíř naší výstavby socialismu. (Potlesk.)

Opřeni o tyto síly, věříme, že pod moudrým a ostražitým vedením našeho presidenta Klementa Gottwalda i v prvním roce naší pětiletky i ve všech následujících povedeme naše národy a naši republiku zdárně a úspěšně k šťastné socialistické budoucnosti. (Potlesk.)

V tom duchu, paní a pánové, prosím jménem vlády slavné Národní shromáždění, aby schválilo předložený rozpočet a rozpočtový zákon pro rok 1949. (Poslanci povstávají. - Dlouhotrvající hlučný potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Děkuji panu ministru financí za vyčerpávající rozbor.

Před ukončením schůze sděluji, že dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu na dnešní schůzi dostali pp. poslanci Babej, Kapišovský, Mjartan, Polák, Haško a dr Holý.

Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby příští schůze byla svolána písemně nebo telegraficky.

Končím schůzi.