Družstvo má také pečovat o organizaci
práce za účelem zvýšení
výrobnosti v zemědělství. Zde nejlépe
se projeví jeho schopnost a prospěšnost. Dosavadní
stav již absolutně není možno prodlužovat.
Není přece trvale možno, aby na 18 i více
ha byly jen 2 pracovní síly, z nichž jedna
se ještě musí starat o rodinu. A takových
případů je mnoho. Obdělat tolik půdy
je nad lidské síly, nemluvě ani o tom, že
tito zemědělci, přetížení
prací, nemohou ani myslit na nějaký kulturní
život nebo dokonce na nějakou zábavu. Tento
stav brzdí také zvýšení výrobnosti,
a proto jednotné družstvo si získá velikých
zásluh, podaří-li se mu, aby novou organizací
práce bylo těmto zemědělcům
ulehčeno.
Poslání jednotného družstva je tedy
všestranné a bude jistě splněno, když
celá zemědělská veřejnost bude
jeho cíle podporovat tak jednotně, jak slavné
Národní shromáždění tuto
osnovu schválí. (Potlesk.).
Místopředseda Richter: Ke slovu je dále
přihlášen p. posl. František Dvořák.
Dávám mu slovo.
Posl. František Dvořák: Paní
a pánové!
Projednávání zemědělských
zákonů naší lidovou sněmovnou
se podstatně liší od práce Národního
shromáždění v období první
republiky. velkostatkáři, fabrikanti a bankéři,
pro které sněmovna v letech první republiky
byla jednou z forem utlačování dělnické
třídy a masy drobných a středních
rolníků, neměli pochopitelně zájmu
na vyřešení naléhavých potřeb
pracujících rolníků. K tomu se přidružovalo
i zemědělské družstevnictví v
podobě, jakou mělo v době neomezeného
panství agrární strany. Přes to, že
vůdcové agrární strany prohlašovali
na valných hromadách skladištních družstev,
jak o tom máme svědectví z protokolů,
že družstevnictví má sloužit i malým
rolníkům, víme ze zkušenosti, jaké
bylo složení správních sborů
družstev i družstevních organizací. Proto
také neměli zájmu, aby se drobní a
střední rolníci zúčastňovali
valných hromad, které se ve většině
odbývaly za účasti hrstky statkářů
a velkých sedláků.
Tak se zemědělské družstevnictví
stávalo místo pomocníkem rolnických
mas jejich utlačovatelem. Řada dokumentů
svědčí o tom, jak vesničtí
domkáři v době neúrody, pádu
dobytka a pod. se obraceli na kampeličky na vesnících,
kde však úvěr dostal jen ten, kdo měl
rozhodující slovo, a to byl ve velké většině
případů velký sedlák a statkář.
Obdobně tomu bylo i u skladištních družstev,
kde řada rolníků si nemohla z těchto
důvodů nakoupit hnojiva ani krmiva, poněvadž
představenstvo nepřiznalo drobnému rolníku
nárok, ač na druhé straně celá
řada statkářů tam měla statisícové
úvěry. Parlament za první republiky, který
nemohl vyřešit tyto palčivé otázky,
stál tu jasně na straně buržoasie proti
lidu.
Po květnové revoluci, kdy jsme začínali
budovat republiku na nových základech, byly nejlepší
předpoklady pro vyřešení naléhavých
potřeb našeho družstevnictví, které
se stalo masovým hnutím všeho pracujícího
lidu. Bohužel však reakce, která se zahnízdila
ve stranách národně socialistické,
lidové, demokratické i sociálně demokratické,
znemožnila svým vystoupením vydání
potřebných zákonných opatření
pro naše družstevní hnutí. Opřena
o reakci zahnízděnou v družstvech, družstevních
centrálách a družstevních svazech, podnikala
nájezdy proti zlidovění družstev a znemožňovala
výstavbu na demokratických zásadách.
Přes všechnu nepřízeň a zlostné
útoky reakce však družstevní hnutí
hlavně na vesnicích rostlo a sílilo a dostávalo
novou náplň. Tak pohlédneme-li na růst
našich družstev na vesnici, zjišťujeme, že
od r. 1945 bylo založeno celkem 5850 nových strojních
družstev nebo elektrárenských družstev
se strojní činností, 700 prádelních
družstev, v poslední době 105 kulturních
družstev - mimo stovky dalších příbuzných
družstev s působností v rámci vesnic.
Tato čísla svědčí o tom, že
naši rolnicí se nedali mýlit hlasy reakce a
s důvěrou v lidově demokratický režim
si budovali svoje družstevnictví na vesnici.
Zde je nutno říci, že vláda a ministerstvo
zemědělství mají velký podíl
na rozvoji našeho zemědělského družstevnictví
a patří jim také dík našich rolníků
za pomoc, kterou jim poskytly jak finančně, tak
organisačně. Ministerstvo zemědělství
do dnešního dne udělilo našim strojním
prádelnám a kulturním družstvům
podporu v částce 190 milionů Kčs a
celkem udělilo našemu zemědělskému
družstevnictví 280 milionů Kčs. Přispělo
nesčíslnými poradami a praktickými
ukázkami našim drobným a středním
rolníkům v jejich budování. Náš
rolnický lid je vděčen za tuto pomoc, a i
já bych chtěl zde poděkovati jak vládě,
tak našemu ministru zemědělství soudr.
Juliu Ďurišovi.
Rychle vzrůstající vesnické družstevnictví
ve svých různých formách, které
jinak v podstatě slouží jen a jen zemědělskému
lidu, způsobuje v mnohých vesnicích zbytečnou
kumulaci funkcí a zbytečnou agendu, kterou je třeba
zjednodušit. Již před časem se zabývali
naši družstevní činitelé myšlenkou
praktického zjednodušení a sjednocení
vesnického družstevnictví. Byla tu již
řada námětů jak odborníků,
tak samých rolníků, jež však bylo
možno uskutečnit teprve nyní, kdy jsme po slavném
vítězství v únoru minulého
roku vytvořili Ústřední radu družstev
a zjednodušili výkup a distribucí zemědělských
výrobků a potřeb zákonem o Ústředí
pro hospodaření zemědělskými
výrobky.
Jestliže dnes přestupujeme k projednávání
zákona o jednotných zemědělských
družstvech, splňujeme tak nejen přání
našich družstevníků na vesnici, ale také
jednu část programového prohlášení
vlády Antonína Zápotockého
ze dne 17. června 1948, které praví: "Také
podnikání lidového družstevnictví,
zejména pak družstevnictví zemědělskému,
připadne při naší cestě k socialismu
důležitý úkol. Proto bude přikročeno
k jeho zjednodušení a praktickému sjednocení
vybudováním jednotných universálních
družstev, kterým připadnou nové, vyšší
úkoly."
Proto dnešní zákon vzbuzuje hodně zájmu
našich rolníků, neboť dlouhá diskuse
a návrhy rolníků jsou v tomto zákoně
vyznačeny. Jasné vymezení úkolů
jednotných zemědělských družstev
zákonem nám zaručuje, že jednotná
družstva budou orgány, které se stanou mohutnou
pákou k zvýšení výroby a výrobnosti
práce v zemědělství.
Probíráme-li úkoly svěřené
vesnickému družstvu, vidíme jejich správný
sklad i důležitost. Naši rolníci tam,
kde již provedli scelení půdy, dobře
vědí, jaké výhody scelování
přináší. A uvědomíme-li
si, že v Československé republice je více
než 30 milionů parcel a že jsou to právě
usedlosti drobných a středních rolníků,
kde je těchto parcel nejvíce, pak je nám
jasné, že jeli výkonnost u malých hospodářství
větší než u velkých, je to možné
jedině nadlidskou dřinou celé rodiny zemědělcovy.
Když scelíme aspoň polovinu této půdy,
ušetříme na lidské prácí
20 %, na potažní 20 %, na osivech 10 %, a zvýšení
sklizně v důsledku scelení je možno
odhadnout asi na 10 %. Získáme tudíž
scelením poloviny půdy tolik hodnot, že propočteme-li
si náklady, kterých by si scelení vyžádalo,
dojdeme k závěru, že za dva roky hospodaření
na scelené půdě se rolníkovi investovaný
kapitál skoro vrátí. Lidově demokratická
vláda však také rolníkům pomáhá
a chce pomáhat jak úvěrem se státní
zárukou, tak podporou a pod. V souvislosti s tím,
že scelování přejde do působnosti
jednotného zemědělského družstva,
hledají se cesty, jak scelení urychlit, zlevnit,
zjednodušit a tím zvýhodnit pro malé
a střední rolníky.
Jedním z dalších úkolů našeho
jednotného zemědělského družstva
bude mechanice zemědělské práce. Naši
rolníci se už mohli během dvouletého
plánu přesvědčit o tom, jak splnila
vláda svoje slovo ve věci mechanizace zemědělství.
Myslím, ženy není třeba vypočítávat,
kolik strojů rolníci dostali - to už bylo mnohokrát
v tisku publikováno. Ale rolníci sami v praxi vidí,
jak rychlý je růst strojového vybavení
na vesnici. To je dobré, neboť to svědčí
o tom, že rolnicí si mohou za lidově demokratického
zřízení v důsledku správné
cenové politiky stroje nakoupit a že také hledají
možnosti, jak si práci usnadnit. Naši malí
a střední rolníci poznávají
denně výhody společného využití
strojů a jsou své vládě vděční,
neboť mají ještě v dobré paměti,
jak se prováděla mechanizace za první republiky,
kdo mechanisační prostředky vlastnil a komu
byly poskytovány podpory.
Řady našich vzorných strojních družstev
stanou se mnohdy dobrým základem jednotných
zemědělských družstev. Bude zde pro
jednotná zemědělská družstva
důležitý úkol, jak zajistit obdělání
půdy, sklizeň, výplat a další
úkoly.
Mechanisační prostředky, vyráběné
našimi dělníky, dostávaly se dříve
oklikami do rukou bohatých sedláků a statkářů.
Dělo se tak v mnoha případech prostřednictvím
krycích družstev, t. zv. psedodružstev. Zemědělské
stroje vlastní i někteří nezemědělci,
kteří je mnohdy zakoupili ještě v době
okupace, aby do nich ukryli našmelené peníze.
Zde bude moci ukázat jednotné zemědělské
družstvo ve spolupráci se státními strojními
stanicemi a lidovou správou, jak pomůže v praxi
malým a středním rolníkům při
jejich výrobních a výkupních úkolech,
ať podle zákona o pomoci rolníkům nebo
podle zákona o mechanizaci zemědělství.
Skutečnost, že jednotné zemědělské
družstvo bude mít oprávnění uzavírat
smlouvy se státními strojními stanicemi o
přednostním obdělávání
půdy, zajistí rolníkům tam, kde není
dostatek strojů, splnění jejich úkolů
anebo pomoc těmi stroji, které si jednotné
družstvo opatřiti nemůže, anebo je momentálně
nemá.
Součinnost jednotného zemědělského
družstva při stanovení výrobních
úkolů v zemědělství, zejména
pak uzavírání smluv o výrobě,
postaví jednotné družstvo na nový, dosud
nezvyklý základ na vesnici. Jednotná zemědělská
družstva, která zde budou přebírati
závazky za všechny zemědělce, členy
družstva, po případě i nečleny
a budou je v dohodě se členy rozdělovati
na jednotlivě hospodařící zemědělce,
stanou se tak hybnou pákou při zemědělské
výrobě. Úkoly, které dnes spočívají
na místních národních výborech
přejdou tak na naše jednotná zemědělská
družstva.
Rovněž tak při stanovování výkupních
úkolů v zemědělství a uzavírání
smluv o dodávce bude spolupůsobit a rozhodovat jednotné
zemědělské družstvo. Obdobně
tomu bude při opatřování potřeb
našim rolníkům, kde bude rovněž
jednotné zemědělské družstvo
zúčastněno.
Další úkol jednotného zemědělského
družstva bude spočívat ve zvelebování
živočišné a rostlinné výroby.
V popředí stojí jistě otázka
zlepšování chovu skotu i prasat. Rolnici jistě
sami v praxi dobře vědí, co znamená
dobrá dojnice a dobrý chov prasat a konečně
i dobrý chov drůbeže. Zde případně
jednotnému zemědělskému družstvu
velký úsek práce, kde na podkladě
plánu s odborníky dohodnutého bude možno
opatřovat si lepší plemeníky, chovný
materiál, osivo a sadbu.
S tímto také souvisí péče o
organizaci práce na vesnici jakožto další
úkol jednotného zemědělského
družstva. Je jisté, že je mnoho způsobů,
jak je možno lepší organizací ušetřit
čas, potažné síly a dřinu lidských
rukou. Stačí jen malý příklad
z vesnice, kde již působí správně
vedené strojní družstvo, a tam si lehce ověříme,
kolik se dá ušetřit jen při dovozu potřeb
pro rolníky. Zatím co dříve dojíždělo
do města do skladu nebo na nádraží pro
hnojiva nebo jiné potřeby celé procesí
kravských potahů, přiveze to traktor za jednou
či dvakrát pro celou řadu rolníků.
Můžeme si tak lehce propočíst, kolik
se ušetří času a potažných
sil a o kolik se nadojí více mléka. Není
také mnohdy již drobný zemědělec
závislý na velkém zemědělci,
který mu podobné potřeby dovážel
a on mu za to chodil pracovat. Mnohdy se taková služba
stávala i vykořisťováním celé
řady drobných rolníků. Naši rolníci
již jistě najdou způsoby, jak si práci
na vesnici lépe zorganizovat.
Kulturní a sociální činnost za prvé
republiky byla na vesnici úplnou popelkou. Jakýpak
div. Vždyť vládnoucí třída
nemohla míti zájem na tom aby domkáři
byli vzdělanější, neboť potřebovala
masu neuvědomělých chudáků
na vesnici, kteří se pak stávali lacinou
pracovní reservou pro fabrikanty a velkostatkáře.
Náš lidově demokratický režim učinil
již velký průlom do kulturní opožděnosti
našich vesnic. Kulturní domy, kina, vesnické
divadlo, putovní kina a pod. a i místní rozhlasová
zařízení jsou dokonalým dokumentem
o výsledcích, kterými se žádný
kapitalistický režim nemohl nikdy pochlubiti. Soustředění
kulturní činnosti v jednotném zemědělském
družstvu lze jenom uvítat, neboť tak dostane
tato činnost nový tvar. Ustavená kulturní
družstva, která nyní vplynou do jednotného
zemědělského družstva, mohou svou činnost
rozvinout daleko lépe a hlouběji.
Dětské útulky které vzrostly na vesnících,
jsou jistě dokumentem práce lidově demokratického
režimu pro blaho pracujícího venkova. Bude
nyní na jednotných zemědělských
družstvech, aby zdárně v rozvíjení
útulků pokračovaly.
I naše zemědělské ženy uvítají
radostně zřizování jednotných
zemědělských družstev. Stovky družstevních
prádelen dokazují, že reakce neměla
pravdu, když se snažila znemožňovat jejich
zavádění. Uvedu příklad z vesnice
Kostelní Vydří v kraji Jihlava, kde v roce
1947 obdržel místní národní výbor
dekret ministerstva zemědělství, znějící
na 20.000 Kčs na zakoupení pračky. Reakční
předseda místního národního
výboru snažil se vyvolati takovou situaci, že
prý není o to zájem, a chtěl dekret
ministerstvu zemědělství vrátit. Avšak
předseda strojního družstva s. Rod svolal ženy
a přesto, že se sešly jen 3, prádelnu
zřídili. Nyní již pere většina
vesnice, vyjma bývalého předsedu místního
národního výboru a jeho několik přívrženců.
Naše zemědělské ženy přinesou
jistě dostatek elánu a iniciativy do jednotného
zemědělského družstva a lze jen doporučiti,
aby jim mužové tuto práci umožnili. Je
jistě mnoho způsobů, jak práci zemědělským
ženám ulehčiti a věřím,
že ženy samy, tak jako dosud, přijdou se svými
návrhy a náměty.
Skutečnost, že zákon umožní bez
zbytečných formalit poměrně snadné
a lehké splynutí dosavadních družstev
a vytvoření jednotného družstva nového
vítají naši rolníci s povděkem.
Velký klad je zde v tom, že práci bude provádět
přípravný výbor, a ověřování
okresní orgány Ústřední rady
družstev. Naši rolníci družstevníci
mají smutné zkušenosti s bývalými
svazy zemědělských družstev při
tvoření strojních družstev. Z jejich
vyprávění se dovíme, kolik cest vykonali,
kolik peněz vydali a kolik času ztratili při
projednávání těchto záležitostí
v Praze a v Brně. Ke všemu se našli i úředníci,
kteří jim místo pomoci práci ještě
znemožňovali. A proto vítají ustanovení
o zápisech, případně výmazech
v rejstřících družstev u krajských
soudů, kdy stačí ověření
podpisu místním národním výborem.
Při debatách s rolníky jsme došli k
závěru, že členství bude umožněno
všem bez rozdílu sociálního postavení.
Nikoho nevylučujeme, kdo má kladný poměr
k lidově demokratickému režimu a kdo chce plnit
výrobní a výkupní úkoly. Vítáme
rovněž ustanovení o tom, že jednotná
zemědělská družstva budou tvořit
zvláštní odbor při Ústřední
radě družstev, neboť tak bude ve spolupráci
s ministerstvem zemědělství dána záruka
jejich správného vedení.
Vidíme tedy, že zákon o jednotných zemědělských
družstvech je potřebný a nutný. Soustřeďujeme
tak v jednom družstvu na vesnici dosud roztříštěnou
činnost družstev, přikročujeme k praktickému
zjednodušení administrativy, odstraňujeme soustřeďování
funkcí, pomáháme k vytvoření
řádného pracovního programu na každé
vesnici a umožňujeme rozvinutí co nejširšího
všestranného způsobu soutěžení
ve výrobě, organizaci práce a pod. Dále
pak zajišťujeme řádné plnění
pětiletého plánu v zemědělství
a hlavně zajistíme rozhodující vliv
mase drobných a středních rolníků
na vesnici a znemožníme tak spekulantům a jednotlivcům,
aby se obohacovali a přiživovali na výsledcích
plánovaného hospodářství.
Potřeba jednotného zemědělského
družstva vyvěrá přímo z vesnic
a na jeho zrodu se zúčastnili sami rolníci,
kteří přispěli k jeho konečné
formulaci. Jednotné zemědělské družstvo
bude také širokým polem působnosti naší
vesnické mládeže, která zde může
uplatniti - a jsme přesvědčeni, že uplatní
- veškerý svůj mladistvý elán
a iniciativu. Jsme proto jisti, že jednotné zemědělské
družstvo bude sloužiti malým a středním
rolníkům a přispěje k utužení
svazku dělníků a rolníků. Proto
bude komunistická strana Československa pro tento
zákon hlasovati. (Potlesk.)
Místopředseda Richter: Ke slovu je dále
přihlášen p. posl. Vlasák. Dávám
mu slovo.
Posl. Ant. Vlasák: Pane předsedo, paní
a pánové!
V § 157 Ústavy 9. května 1948 je definováno
lidové družstvo takto: "Lidová družstva
jsou sdružení pracujících k společné
činnosti, jejichž účelem je zvýšit
životní úroveň členů i
ostatního pracujícího lidu, nikoli však
dosáhnout co nejvyššího zisku z vloženého
kapitálu."
Vládní návrh zákona o jednotných
zemědělských družstvech který
právě projednáváme, je vlastně
praktickým prováděním citovaného
ustanovení ústavy. Tento zákon právě
umožní zřizování takových
lidových družstev ve smyslu ústavy. Zákonem
je to také výslovně vyjádřeno
ustanovením: "Jednotná zemědělská
družstva jsou lidovými družstvy podle §
157 ústavy."
Je opravdu potěšitelné, že právě
tato zemědělská družstva budou prvními,
která nebudou již zřizována podle starého
družstevního zákona z r. 1873 v českých
zemích a podle zákona z r. 1875 na Slovensku, nýbrž
podle tohoto nového zákona o jednotných zemědělských
družstvech jednotně na celém území
republiky.