Nejen však to. Zákon o jednotných zemědělských
družstvech umožní odstranit nynější
roztříštěnost družstevní
činnosti na vesnici, která je opravdu veliká.
Vždyť důvodová zpráva vypočítává
18 různých typů družstev, působících
na vesnicích. To znamená, že by mohla býti
na př. obec, ve které by působilo a vyvíjelo
činnost 18 různých družstev. V praxi
se snad takový případ nevyskytl; je však
velký počet obcí - rozšířené
zakládání strojních a prádelních
družstev tento stav ještě zvyšuje - ve kterých
působí dvě nebo více různých
družstev. Tato roztříštěnost zemědělského
družstevnictví na vesnici byla také velkou
překážkou pracovní a znamenala plýtvání
sil činovníků. Rolník byl členem
a po příp. funkcionářem několika
různých družstev, ač jejich činnost
vzájemně souvisela nebo se doplňovala. Bude
tedy sloučení činnosti dosavadních
družstev v jedno jednotné družstvo jen účelné
a prospěšné. To je také jeden z dalších
důvodů, pro který pracující
rolníci vítají zákon o jednotných
zemědělských družstvech.
Drobní a střední zemědělci
zakládali svá družstva původně
jako obranný prostředek proti vykořisťování
se strany bohatých statkářů a proti
obchodní spekulaci. A právě roztříštěnost
družstevnictví byla příčinou,
že se neubránili tlaku kapitalistů. Finanční
a agrární kapitál se zmocnil zvláště
družstevních centrál. Různé družstevní
ústředny, jako na př. Ústřední
jednota družstev, se staly v rukou kapitalistů vlastně
samostatným bankovním podnikem, který prováděl
stejně jako jiné banky různé finanční
machinace.
Tyto družstevní ústředny se proměnily
vlastně v banky, v nichž se nehledělo na zájem
rolníků. Naopak: miliardy získané
od rolníků, se dávaly na zakupování
zbrojovek, dolů a jiných kapitalistických
podniků. O mnoho lépe to nevypadalo na vsi, kde
se vedení družstev zmocnili statkáři
a vytlačili z nich drobné a střední
rolníky a družstev pak používali k vykořisťování
drobných a středních rolníků.
A právě tímto zákonem odstraňujeme
kapitalistickou minulost a dáváme zemědělské
družstevnictví na vesnici plně do služeb
pracujícího lidu. Jak to vyplývá z
lidově demokratického zařízení.
Budou vedení jednotných zemědělských
družstev na našich vesnicích představovat
drobní a střední zemědělci,
jak to odpovídá jejich většině
na vesnicích.
Vedle sjednocení dosavadních družstev na vesnici
sleduje zákon další důležitý
úkol: zřízení a vybudování
jednotného zemědělského družstva
v každé vesnici. Splňuje se tím také
Hradecký program. V němž bylo určeno:
"Rozvoj zemědělství vyžaduje co
největší rozšíření
a podporu družstev a jejich úplnou demokratizaci zdola
až nahoru."
Jde ovšem o to, aby rozšíření bylo
rovnoměrné, aby družstva působila všude,
poněvadž jen tak je možno zajistit blahodárný
rozvoj zemědělského družstevnictví,
k němuž tento zákon směřuje.
Působnost, k niž bude jednotné zemědělské
družstvo po zákonu oprávněno, je pro
zemědělský, kulturní a sociální
život celého venkova tak významná a
důležitá, že je opravdu nezbytné,
aby byla rozvinuta všude, po celém venkově.
Vždyť všude je třeba péče
o zvelebení rostlinné a živočišné
výroby, péče o organizaci práce ke
zvýšení výrobnosti zemědělství
péče o zvyšování kulturní
a sociální úrovně venkova a péče
o ulehčení práce venkovské ženy,
což vše bude předmětem činnosti
v jednotných zemědělských družstvech.
V této souvislosti bych rád připomněl
a zdůraznil účast venkovských žen
v členských a zejména také funkcionářských
kádrech jednotných zemědělských
družstev. Je nutné, aby ve vedení vesnického
družstva bylo několik žen. Bez účasti
venkovských žen ve vedení jednotného
zemědělského družstva si nedovedu představit
zdárnou a úspěšnou činnost družstva,
zejména v péči o ulehčení práce
venkovské ženy, ve zvelebování drůbežnictví,
v oboru kulturním, v sociálním působení
a pod. Rozšíření prádelních
družstev na našem venkově, která jsou
vlastně družstvy našich žen, umožňuje
a i doporučuje venkovským ženám účast
ve vedení jednotných zemědělských
družstev, do nichž prádelní družstva
vplynou. I ve všech ostatních oborech je účast
žen ve vedení jednotných zemědělských
družstev nezbytná. Bude účelné
pamatovat na to již také při ustavování
přípravných výborů vesnických
družstev.
Je správné, že zákon při vyjmenování
úkolů jednotného zemědělského
družstva uvádí na prvém místě
scelování půdy. Bez něho by totiž
nebylo možné úspěšné a hospodárné
zmechanizování zemědělství,
které je dalším předmětem činnosti
jednotného zemědělského družstva.
Soudím, že zařazení vesnických
družstev do provádění scelování
půdy podstatně zjednoduší, zlevní
a urychlí scelování tak, že může
býti ukončeno v poměrně krátké
době.
Jedním z dalších úkolů jednotného
zemědělského družstva je účast
při výkupu zemědělských výrobků
a při opatřování zemědělských
potřeb. Jaká úspora času a sil bude
již v tom, když vesnické družstvo společně,
najednou pro celou obec dopraví výkupnímu
(okresnímu) družstvu zemědělské
výrobky a zpět zase potřeby pro zemědělství
pro všechny!
Sjednávání smluv o výrobě a
dodávce vesnickým družstvem bude prostředkem
přímé a uvědomělé účasti
rolníků na plánovaném hospodářství.
Při všech těchto úkolech budou však
míti vesnická družstva ještě důležité
poslání mravní, vlastní všem
družstvům jako základní zásada
družstevnictví. Bude to převýchova člověka,
jejíž provedení bude základem k dalšímu
vývoji společenského života naší
vesnice, jak jej naznačilo již programové prohlášení
vlády ze 17. června 1948, v němž se
pravilo: "Také podnikání lidového
družstevnictví, zejména pak družstevnictví
zemědělskému připadne při naší
cestě k socialismu důležitý úkol.
Proto bude přikročeno k jeho zjednodušení
a praktickému sjednocení vybudováním
jednotných universálních družstev, kterým
připadnou nové, vyšší úkoly."
(Předsednictví převzal místopředseda
V. David.).
Paní a pánové, jak jest zřejmo, dáváme
přijetím zákona o jednotných zemědělských
družstvech našemu zemědělství,
našim rolníkům a venkovu vůbec zařízení,
jehož všestranný význam se prakticky projeví
v brzké době ve zvýšení životní
úrovně zemědělců i ostatního
pracujícího lidu, jak to předpokládá
naše ústava, definujíc účel lidových
družstev. Vítáme proto tuto osnovu zákona
a pro její uskutečnění budeme hlasovat.
(Potlesk.)
Místopředseda David: Dále je přihlášen
pan posl. Borovský. Dávám mu slovo.
Posl. Borovský: Slávne Národné
zhromaždenie!
Na našich dedinách bolo doteraz viac roľníckych
družstiev. Boli to družstvá úverové,
strojové, vodné a mnoho iných. všetky
plnili svoje úlohy; ale neplnili ich tak, ako si žiada
dnešné plánované hospodárstvo.
Preto sa stalo nutnosťou, aby táto roztrieštenosť
roľníckych družstiev bola odstránená
novou úpravou ich pôsobenia, aby boli odstránené
nedostatky, ktorými trpia dnešné pôdohospodárske
družstvá, a aby im boli určené nové
cesty družstevného vývoja na našich dedinách.
Touto nápravou bude utvorenie nového typu jednotného
roľníckeho družstva, ktoré - ako hovorí
návrh zákona o jednotných roľníckych
družstvách - rozvinie v najkratšom čase
svoju činnosť na našom vidieku.
Tento zákon bude základom novej poľnohospodárskej
politiky. Bude nesporným predpokladom pre zvýšenie
produktivity a zníženie výrobných nákladov.
Družstevná práca sa usmerní v duchu
ľudovodemokratickom a družstvá sa dostanú
do rúk praktických drobných roľníkov.
Tak sa odstránia bohatí jednotlivci z rozhodovania
v družstevných veciach.
Keď si uvedomíme, že podľa štatistík
máme na území nášho štátu
viac ako 14.000 roľníckych družstiev, najlepšie
si budeme môcť predstaviť roztrieštenosť
nášho roľníckeho družstevníctva,
a to tým viac, keď zistíme, že sú
obce, kde pôsobia niekoľké a rôzne družstvá
roľnícke - a naproti tomu máme obce, kde žiadneho
družstva niet. Celý rad týchto rôznorodých
družstiev, najmä družstvá strojné,
ešte ani dnes nevyhovuje požiadavkám, ktoré
sa kladú na roľnícke družstvá,
lebo sa skladajú z malého okruhu a sú vo
skutočnosti ovládané silnými jedincami,
ktorí ich využívajú k svojmu prospechu
na úkor drobných a stredných roľníkov,
čím charakter družstva stráca absolútne
na svojom význame a účele.
Okrem toho mnoho roľníckych družstiev už
nemá ani dôvod k svojej existencií, nakoľko
už splnili svoj účel, ako napr. družstvá
elektrárenské. Naproti tomu nevenuje sa dostatočná
pozornosť utváraniu a podporovaniu družstiev
špeciálnych, ako sú napr. družstvá
chovateľské, dobytkárske, zeleninárske
a pod, ktoré majú s hľadiska hospodárskeho
veľký význam. Ich nedostatok iba potvrdzuje
doterajší roztrieštený a na dobrú
organizáciu trpiaci stav nášho roľníckeho
družstevníctva.
Za takéhoto stavu nášho roľníckeho
družstevníctva nie je možné očakávať,
aby boli splnené úlohy našej roľníckej
politiky, do hraníc ktorej patrí zvýšenie
výroby pôdohospodárskych výrobkov,
racionalizácia a meliorácia poľnohospodárska
a zvýšenie jeho výrobnosti. Treba preto pokladať
za opodstatnené a odôvodnené, sústrediť
a zjednotiť roľnícke družstevníctvo
a určiť mu nové cesty rozvoja a vývoja.
Roztrieštenosť roľníckeho družstevníctva
mala tiež aj za následok, že roľník
bol členom viacerých družstiev - a to rozhodne
nebolo na chválu myšlienky družstevnej spolupráce.
Naproti tomu družstvá zápasili s nedostatkom
funkcionárov a nebolo možné pre tieto družstvá
nájsť schopné pracovné sily z radov
drobných a stredných roľníkov. Preto
utvorenie jednotlivých roľníckych družstiev
podľa nového družstevného zákona
bude skutočným pokrokom a nové družstvá
sa budú utvárať rýchle a za účasti
širokých ľudových vrstiev.
Z uvedeného je teda zjavné, že náš
roľnícky život potrebuje nutne novú reorganizáciu
družstevníctva, ktorého základom sa
stane jednotné roľnícke družstvo, ktoré
bude založené na podklade dobrovoľnom a ktorého
cieľom je najmä: 1. sceľovanie pôdy; 2. mechanizácia
roľníckej práce, pričom jednotné
družstvo je tiež oprávnené uzatvárať
s ústredím pre mechanizáciu pôdohospodárstva,
prípadne s jeho zložkami, zmluvy o výkone roľníckych
prác pre roľníkov v obcí; 3. súčinnosť
pri stanovení výrobných úkolov; 4.
súčinnosť pri stanovení rozsahu v plnení
dodávok; 5. účasť pri výkupe
roľníckych výrobkov a pri zaobstarávaní
roľníckych potrieb; 6. starostlivosť o zveľadenie
rastlinnej a živočíšnej výroby;
7. starostlivosť o organizáciu práce ku zvýšenej
výrobnosti v pôdohospodárstve; 8. starostlivosť
o zvýšenie kultúry a sociálnej úrovne
dedín; 9. starostlivosť o uľahčenie práce
ženy na dedine.
Zjednotením roľníckych družstiev sa zaistí
účasť najširších vrstiev drobného
a stredného roľníctva na spoločnej družstevnej
činnosti, účelné usporiadanie pracovných
a najmä výrobných úsekov ich činnosti
a ďalej zainteresovanie družstevníkov na riešení
spoločných úkolov nášho pôdohospodárstva.
Jednotné družstvá stanú sa vychovávateľom
nášho roľníka, naučia nášho
roľníka používať vymožeností
techniky pri jeho namáhavej práci, stanú
sa vychovávateľom nového kádru mladých
roľníkov, ktorých potrebuje naša pokroková
doba, odstránia útek pracovných síl
s pôdy, lebo často vznikala obava, že zem zostane
bez obrábateľa. Jednotné družstvá
stanú sa významným faktorom pôdohospodárskej
politiky a účinným pomocníkom drobného
a stredného roľníka v jeho úkoloch,
uložených mu plánovaným hospodárstvom
v päťročnom budovateľskom pláne.
Využijeme doterajšie dobré skúsenosti
vo všetkých odboroch družstevného podnikania,
lebo výsledky v slovenskom hospodárskom živote
doniesli veľmi kladné hodnoty pre hospodársky
rozvoj. Nábehy na družstevné podnikanie, najmä
pri zakladaní strojových družstiev, boli od
počiatku obnovenej republiky. Povereníctvo pôdohospodárstva
do februára 1948 nielen že tieto dobré snahy
nepodporovalo, hoci bolo na to povolané, ale naopak prekážalo
združstevňovaniu.
Úlohy slovenského roľníctva sú
predovšetkým v pochopení družstevníctva
položeného na nové základy. Družstevný
zákon má byť pomocou a nie postrachom pre roľníctvo.
Ak slovenské roľníctvo malo pre družstevné
hnutie dobré pochopenie v minulosti, tým skôr
ho musí chápať teraz, keď sa stáva
rovnocenným partnerom v politickej práci a keď
na čelo družstevníctva dostanú sa roľníci
drobní a strední.
V českých krajinách s vďakou spomínajú
meno Kampelíkovo, ktorý založením drobných
dedinských peňažných družtiev pomáhal
pracujúcim ľuďom k samostatnosti a hospodárskej
nezávislosti. Aj u nás na Slovensku máme
mená, ktoré slovenskí družstevníci
vyslovujú s úctou. V týchto rokoch minulo
práve storočie, kedy vznikla vzájomná
pomocnica, prvé úverné družstvo v Sobotišti,
založené pokrokovým kňazom Jurkovičom.
Daniel Lichard pred 100 rokmi zaslúžil sa o družstevnú
myšlienku a jej praktické uskutočnenie veľmi
významnou mierou. Chudobný slovenský ľud
vo vzájomnej svojpomoci videl a vidí spôsob,
ako odstrániť hospodársku biedu. Splácame
dlh našim veľkým priekopníkom družstevníctva,
keď moderným zákonom riešime družstevné
otázky.
Ako praktický roľník vítam tento zákon.
Bude dobre, keď ho slovenský a český
pracujúci ľud využije pre svoj prospech. V mene
Klubu poslancov Strany slovenskej obrody mám česť
oznámiť, že za tento zákon, ako významné
ohnisko v našej poľnohospodárskej politike, budeme
hlasovať. (Potlesk.)
Místopředseda David: Ke slovu není
již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Dávám slovo k doslovu zpravodaji posl. Volavkovi.
Zpravodaj posl. Volavka: Došel pozměňovací
návrh posl. Volavky, Hodinové-Spurné,
Štětky, dr Beráka, Koktána, Komzaly,
Žiaka a druhů ke zprávě výboru
zemědělského k vládnímu návrhu
zákona (tisk 216) o jednotných zemědělských
družstvech (tisk 229).
Podepsaní navrhují, aby § 7, odst. 1 ve znění
zprávy výborové byl pozměněn
takto: (1) Členem jednotného družstva
se může stát dobrovolně každý
pracující zemědělec nebo osoba, která
svou účastí může přispět
ke splnění účelu družstva.
Tato změna neruší nijak smysl zákona,
jen jasněji vyjadřuje vlastní úmysl
zákonodárce, zejména v tom, že i vesnický
učitel, který bude pracovat jistě v kulturním
programu jednotného družstva, může být
také členem tohoto družstva.
Poněvadž přednesený pozměňovací
návrh nemění smysl zákona, doporučuji
jako zpravodaj jeho přijetí.
Místopředseda David: Jsou nějaké
návrhy oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. Volavka: Navrhuji pouze jednu textovou
změnu. V § 5, odst. 2, řádka 4 bylo
nesprávně vytištěno "o schválení
ustanovení jednotného družstva" místo
"o schválení ustavení jednotného
družstva".
Místopředseda David: Přistoupíme
k hlasování.
Osnova má 14 paragrafů, nadpis a úvodní
formuli.
Poněvadž byl podán pozměňovací
návrh poslanců Volavky, Hodinové-Spurné,
Štětky, dr Berana, Koktána, Komzaly, Židka
a druhů, přednesený panem zpravodajem, míním
dát hlasovati takto:
nejprve o osnově zákona v úpravě tohoto
návrhu; nebude-li přijata, o osnově zákona
podle zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu
hlasování? (Nebyly.)
Není jich.
Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 14 paragrafy, nadpisem a úvodní
formulí v úpravě návrhu poslanců
Volavky, Hodinové-Spurné, Štětky,
dr Beráka, Koktána, Komzaly, Žiaka a druhu,
s opravou právě uvedenou, nechť zvedne ruku!
(Děje se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
přijalo tuto osnovu zákona v úpravě
návrhu poslanců Volavky, Hodinové-Spurné,
Štětky, dr Beráka, Koktána, Komzaly,
Žiaka a druhů.
Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.
Budeme projednávat druhý odstavec pořadu,
jímž je
2. Zpráva výboru branného a bezpečnostního
a výboru ústavně-právního k
vládnímu návrhu zákona (tisk 211)
o hlášení obyvatelstva a o povolování
pobytu cizincům (tisk 233).
Zpravodajem za výbor branný a bezpečnostní
je za posl. J. Sovu posl. Vodáček. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Vodáček: Slavná sněmovno!
Každý stát nejen v zájmu své
bezpečnosti, ale i pro potřeby svého hospodářství
a správ pečuje o řádnou evidenci obyvatelstva,
chce věděti data o jeho pobytu i působení,
a to nejen u vlastních státních příslušníků,
ale i u cizinců. Tím větší jeví
se potřeba této evidence po tolika změnách,
kterými jsme prošli od roku 1938 až do dnešního
dne.