A jak je tomu se znárodněným sektorem? Odvětví železo a kovy hlásí potřebu pracovních sil 712, dodáno jich bylo 262 - procento plnění tohoto plánu 36,7 %. Energetika hlásí potřebu 188 pracovních sil, dodáno jich bylo 12 - v procentech 6,3 %.

To, že za příklad uvádím okresní úřad ochrany práce v Pardubicích, neznamená, že by jiné okresní úřady ochrany práce postupovaly lépe. O tom svědčí zprávy těměř ze všech krajů. Uvedl jsem tento příklad pouze jako případ typický.

Nebo lze snad považovat za plnění plánu jestliže okresní úřady ochrany práce zasazují do průmyslové výroby pracovní síly, které odbírají z jiného sektoru, kde pociťujeme značný nedostatek pracovních sil, jako je na př. sektor zemědělský? Bylo by dobře, kdyby se naši vedoucí úředníci na těchto úřadech podívali na počet zaměstnanců převedených ze zemědělství do průmyslové výroby a viděli by, že nejde o zjev ojedinělý, nýbrž vyskytující se opětovně ve všech krajích. Zprávy, které jsme dostali tomu aspoň nasvědčují.

Nebylo by lepším plněním plánu při začleňování pracovních sil, kdyby se naše úřady ochrany práce a v budoucnosti již referáty práce a sociální péče podívaly, kolik osob v jejich obvodu, které byly po únoru odstraněny ze svých dosavadních zaměstnání, se dosud potuluje bez řádného zaměstnání a mnohde dokonce pobírá platy? Kdy přiloží tito lidé svou ruku k výstavbě na společném díle ve prospěch celého našeho národa, kdy jim dopomohou úřady ochrany práce k tomu, aby tak učinili?

Jiným takovým předpokladem řádného plnění úkolů je nezbytnost zjednodušení, zhospodárnění a zrychlení celé agendy těchto institucí, čímž by se rovněž přispělo k vytvoření nového, lepšího vzájemného poměru mezi uchazeči o místo a úřadem. Zavést nový styl práce, vybrat vhodné pracovníky, nebát se vyměnit neschopné, nahradit je lidmi ze závodů znalými života a potřeb závodu, politicky a odborně školit všechny zaměstnance, to jsou možnosti, kterými lze dosáhnout zlidovění a zlepšení také v tomto oboru výkonu naší veřejné správy. Dosáhnout zlidovění veřejné správy neznamená ji jenom přiblížit lidu, nýbrž dosáhnout také, aby celá veřejná správa, její úřady bez rozdílu sloužily lidu a jeho zájmům.

Paní a pánové, zdůraznil jsem úmyslně některé z dosavadních nedostatků a vyjmenoval některé z předpokladů dobré práce nově tvořených referátů okresních a krajských národních výborů, neboť jsem přesvědčen, že ruší-li se dnem 31. března okresní úřady ochrany práce, mizí-li z našeho slovníku ono nepopulární a neoblíbené slovo "pracák", měl by zmizet i onen dosud ne příliš přátelský vztah našich pracujících k těmto institucím, a začlenění jejich do lidové správy mělo by přispět též k tomu, aby náš pracující lid v nových referátech práce a sociální péče viděl nové, lidové, pracujícímu lidu sloužící veřejné orgány. Dosáhneme toho, budou-li naše úřady pamětlivy toho, že lid není zde pro úřady, nýbrž úřady pro lid.

Sociálně-politický a zdravotnický výbor projednal tuto osnovu zákona, zhodnotil ji jako zákon, který při správném pochopení jeho smyslu bude dobře sloužit prospěchu pracující třídy u nás a doporučil ji proto slavnému Národnímu shromáždění k přijetí s těmi změnami, jež jsou uvedeny ve zprávě výboru, tisk č. 259. (Potlesk.)

Podpredseda Valo (zvoní): Zpravodajcom za výbor ústavno-právny je pani posl. Škrlantová. Dávam jej slovo.

Zpravodajka posl. Škrlantová: Pane místopředsedo, vážená sněmovno!

Zákon o organisaci a ochraně práce, o němž jednáme, je logickým důsledkem změn v rozšíření pravomocí a odpovědnosti národních výborů jako orgánů lidu a státu. Vzpomínáme při této příležitosti dřívějších úporných bojů reakce ve sněmovně, která úzkostlivě chránila kde jaký byrokratický úřednický celek, aby se mohl stát nástupistěm jejích rejdů. Tak tomu bylo i s úřady ochrany práce. Reakce bojovala vždy proti rozšíření pravomoci národních výborů, chtěla jejich práci sešněrovat v úřadování, zavalovala předsedy stohy oběžníků a směrnic.

Náš loňský slavný únor rozdrtil hlavní síly reakce a tak dík tomu naše demokratická ústava stanoví v § 124, odst. 1, že národní výbory vykonávají na území, pro něž jsou zvoleny, veřejnou správu ve všech jejích oborech, mimo jiné též organisaci a ochranu práce.

Dnešní zákon je nezbytný, protože dosavadní způsob práce v úřadech ochrany práce by nikdy nezvládl úkoly stanovené pětiletým plánem. Připomeňme si předpoklady o zařadění pracovních sil z pětiletého plánu, podle nichž se zvýší počet pracujících o 482.000 osob. I když budou přesuny pracovníků z jiných oborů - asi 205.000 - jejichž přeřazení a přeškolení vyžaduje dobrou organisaci práce, zbývá tu - stále ještě velký počet 277.000 pracujících, které je nutno zařadit do výroby a překonávat často i individuálně mnohé potíže.

Avšak úspěch pětiletky nezávisí jen na počtu nasazených pracovníků, nýbrž též na stoupnutí produktivity práce, na každé péči o pracovníka, na pracovním prostředí, na vzájemném kolektivním vztahu. Splnění pětiletky závisí na novém způsobu práce, na rozvinutí socialistického soutěžení, na nových vynálezech k úspoře práce, na politickém růstu všech, aby poznali, že nepracují již pro kapitalisty, bankéře, velkostatkáře, nýbrž pro sebe, své děti, pro svou vlast, pro svou rodnou komunistickou stranu.

Proto nová správa si musí uvědomit tuto základní změnu proti minulosti, kdy námezdní práce byla prokletím, jak dokazují hospodářské krise kapitalistických států, stávky a střílení do pracujících. Nový zákon je zaměřen k největšímu bohatství národa, k pracujícímu člověku. To je rozdíl proti minulosti.

Až na malé výjimky jsme nebyli s dosavadní činností úřadů ochrany práce spokojeni. Mnoho v nich zůstalo z práce bývalých Arbeitsamtů "blahé" paměti. Byly to velké úřednické aparáty, které nedělaly o puntík nic víc než co bylo v oběžnících. Vše se vyřizovalo papírovým úřadováním bez přímého styku s pracovním prostředím, bez bližšího styku s masovými organisacemi, zejména s Revolučním odborovým hnutím. Jak byly naše úřady ochrany práce nepružné, když šlo ku př. o zasazení do práce některých reakčníků, kteří se flákali a kteří většinou po únoru utekli, o tom máme konkretní příklady. Nerozhodnost, maloměšťácké kolísání a politická ignorance současného dění byly právě zde často pomahačem záškodníctví proti státu. Až dosud byla v kompetenci úřadů ochrany práce péče o stálost pracovních poměrů, o pracovní výkon, ochrana života a zdraví zaměstnanců. A jak to bylo ve skutečnosti? Lidově demokratická republika s několika stran zajišťuje uvedenou péči. Ale hlavní oporou vlády má být její státní aparát, který signalisuje, když něco není v pořádku. Vezměte si jen péči o zdraví, hygienu v závodech, svobodárnach, internátech mládeže. Kolik máme soc.-politických ředitelů a přednostů i referentů, kteří znají po této stránce stav závodů ve svých obvodech, bydlení zemědělských dělníků a brigádniků atd.? Prošli jsme řadu internátů, svobodáren, nezdravých dílen, kde sa dalo mnohdy lehce odpomoci nedostatkům, ale nikdo za tím nešel.

Způsob jednání úředníků, který vyžaduje velké porozumnění pro úkoly v organisaci práce, to není jen odbornost, jak je zmínka v důvodové zprávě. Podchod k člověku, chápat dění dnešní doby, učit se učení všech učení, vědě všech věd", jak říká náš president soudr. Gottwald, učit se marxizmu-leninismu, to je to hlavní.

V nové organisaci práce musí zmizet případy, jako se staly nedávno na úřadu ochrany práce v Praze, kde 47letému muži se řekne, že je již do práce starý. Ale starším ženám se to říká všeobecně. Žena, Bálinka jsme ji říkali v koncentráku, fašisté jí muže umučili, sama je kvalifikovaná síla, předevčírem na mou otázku, co dělá, řekla: A mně řekli na pracáku, že jsem již stará na práci. A je jí něco přes 50 let. Kde bychom to byli, kdyby se takovéto odbývaní veteránů práce mělo stát pravidlem?

V továrně Kalla v rybárně v Kovářích u Vejprt je soudr. Marie Charvátová, která je vedoucí úderky a mnohé mladé strčí do kapsy. Mohla by jít do pense, ale tato reemigrantka z Francie vám řekne: "Ale kdepak! Vždyť toho naše milá republika má na sobě dost. Pracovali jsme dříve pro kapitalisty, jakpak bychom nepracovali tedy pro naši republiku." "U nas starikov nět - my jsme všichni mladí v naší mladé krásné Sovětské zemi" se zpívá v jedné z písní Sovětského svazu.

Nový úřad organisace práce musí být poradcem, druhem, učitelem, kam každý z pracujících půjde s plnou důverou. Naše nová organisace a ochrana práce vedená národními výbory bude mít svou vlastní širokou iniciativu. A tak v nejtěsnějším spojení s lidem, s ROH a všemi masovými organisacemi, se ženami, mládeží, pomůže nám rozvinout socialistickou soutěž i uvnitř závodů, na polích i v úřadech - samozřejmě vždy v čele - a bude zvyšovat kvalitu pracovníků. Jaká je to radostná perspektiva dříve škrobených úřadů, jíž dnešní zákon otvírá dveře dokořán k širokému uplatnění se zástupci lidu v národních výborech.

Ústavně-právní výbor projednal ve své schůzi konané dne 22. března t. r. vládní návrh zákona tisk 257 o výkonu veřejné služby v oboru organisace a ochrany práce národními výbory a usnesl se doporučit Národnímu shromáždění jeho přijetí ve znění usneseném výborem soc.-politickým a zdravotnickým. Prosím vážené shromáždění, aby tento návrh zákona přijalo. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodaj posl. Štička: Ne.

Zpravodajka posl. Škarlantová: Nejsou.

Podpredeseda Valo: Pristúpime k hlasovaniu.

Osnova má 9 paragrafov, nadpis zákona a úvodnú formulu.

Pretože niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietky neboly.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona, to je s jej 9 paragrafmi, nadpisom zákona a úvodnou formulou podľa správy výborovej, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej.

Tým je vybavený program dnešnej schôdze.

Pred ukončením schôdze oznamujem, že dovolenú podľa § 1, ods. 4 rokov poriadku dal som na dnešný deň ešte poslancovi Holdošovi, dr. Burianovi, dr. Loubalovi, Mikulášovi, Vandrovcovi, dr. Procházkovi.

Prosím o pozornosť!

Ako inokedy, poriada tohto roku Československý červený kríž na Bielu sobotu, t. j. dňa 16. apríla 1949 o ¹/₂12hod. predpol. v Dome umelcov (Rudolfínum) manifestáciu za svetový mier, pri ktorej bude spomenuté dvoma minútami ticha obetí vojen i tých, ktorí za našu národnú slobodu položili svoje životy.

Upozorňujem členov Národného shromaždenia na túto slávnosť a prosím, aby sami v obore svojej pôsobnosti pripomenuli význam mierovej manifestácie Československého Červeného kríža, aby sa táto mierová manifestácia Československého Červeného kríža stala manifestáciou všetkého československého ľudu.

Oznamujem, že sa predsedníctvo usnieslo, aby budúca schôdza Národného shromaždenia bola svolaná písomne alebo telegraficky.

Končím schôdzu.