Nemocnost je vážnou překážkou, je těžkým břemenem na cestě pětiletého plánu, a ztráty způsobené pracovní neschopností jsou obrovské. Průměrný počet denně práce neschopných pojištěnců - nepočítaje veřejné zaměstnance - byl v roce 1948 kolem 100.000. Počet pro nemoc zmeškaných dní v roce 1948 činil jenom v českých zemích 31,345.000 pracovních dní, t. j. 250,444.000 pracovních hodin. Za tyto prostonané dny bylo v roce 1948 vyplaceno nemocenské v částce 2.350 mil. Kčs. Pro letošní rok se odhaduje již na 3 miliardy, a to v této částce nejsou zahrnuty platy soukromých zaměstnanců, jimž v době nemoci vyplácí plat zaměstnavatel, ani platy veřejných zaměstnanců, kteří v nemoci mají nárok na plat na celý rok. To však nejsou ty hlavní ztráty. Ty jsou v hodnotě nevyrobených statků, kterou lze velmi skromně odhadnout na 4.700 mil. Kčs. A to jde - znovu zdůrazňuji - jen o české země a nejsou tu zahrnuty ztráty pracovní doby a produkce zemědělců a řemeslníků.

Druhým pramenem ztrát pracovní doby je doba strávená čekáním u lékařů, v ambulatoriích i cestou k lékaři. Jenom pojištěnci navštíví lékaře nebo ambulatorium čtyřicetmilionkrát.

Třetím pramenem ztrát jsou ztráty vznikající předčasnou invaliditou a úmrtností. Nejčastější příčinou invalidity a předčasné smrti jsou nemoci, které možno včasným rozpoznáním vyléčit, po případě jim zabránit.

I na úmrtnost kojenců - která se sice u nás snížila na úroveň nikdy předtím nedosaženou, ale přesto zůstává ve srovnání s jinými státy velmi vysoká - je třeba se dívat s toho hlediska, že úmrtím každého kojence ztrácí národ ve skutečností celý lidský život s celou jeho potenciální pracovní náplní.

Svést boj s těmito ztrátami, snižovat je denně a všemi způsoby na nejnižší míru - to je poslání našeho zdravotnictví. Úkol stejně důležitý a -významný jako boj se ztrátami ve výrobě, ztrátami na materiálu, na energii a čase, a nejtěsněji a bezprostředně s tímto bojem souvisí. Je to úkol těžký. Kádry a materiální prostředky, které dnes máme ve zdravotnictví k disposici, jsou nedostatečné. Ústavy zastaraly, přístrojů, nástrojů a léčiv je nedostatek, organisace komplikovaná, chaotická, nestejnorodá, vedoucí k mnohokolejnosti, bezplánovitosti a plýtvání materiálem, silami i časem vzácných kádrů. To jsou překážky a nedostatky, které se ještě zvýší, až přijdou nároky na léčebnou péči osob samostatně hospodařících, jak vyplývají ze zákona o národním pojištění. Ale nebudeme stát před nimi se založenýma rukama; chceme, dovedeme a budeme je překonávat především tím, že postavíme celé zdravotnictví a všechny jeho prostředky do služeb pracujících.

Zdravotnictví včerejška sloužilo nebo lépe řečeno posluhovalo vládnoucí třídě právě tak jako úřady, soudy i policie. Sloužili lékaři, nemocnice a sanatoria, léčiva i lázně. Úměrně s tím, kolik kdo mohl na tyto prostředky věnovat, měl také naději na uzdravení a na život. Také zdravotnictví dneška musí a bude sloužit vládnoucí třídě, jenomže tou je dnes pracující lid.

Úzké profily překonáme využitím skrytých reserv; máme je i ve zdravotnictví, tak jako v průmyslu, především u lékařů. Novelisace zákona o lékařské praxi nám dala možnost využít celé pracovní doby každého lékaře bez výjimky pro veřejnou zdravotní správu, pro léčebné ústavy a národní pojištění. A my této možnosti využijeme. Odhalili jsme na př. jen v Praze 250 lékařů a 60 dentistů takto nevyužitých. Pošleme je tam, kde je jich třeba. Víme, kde to je, v našem pohraničí, v našich průmyslových aglomeracích dosud marně volali pracující, kteří bez reptání tam šli plnit svou povinnost k národu a státu, marně volali naši horníci, lesní dělníci, členové SNB po lékařích. Dočkají se. Těch 250 pražských lékařů bude sloužit tam, kde je naši pracující potřebují.

Naše nemocnice jsou přeplněny: lidé leží po dvou, děti po třech na postelích, nemocní musejí čekat týdny a měsíce na přijetí a na léčení; tuberkulosní nemocní roznášejí kolem sebe nákazu, prodlužuje se doba pracovní neschopnosti, zmeškávají se vhodné chvíle k léčení a k zákroku. Kde máme hledat pomoc? I zde ve skrytých reservách. Naše lázně, paní a pánové, představují obrovskou kapacitu lůžkovou, které bylo využito jen naprosto nedostatečně, jen pár měsíců v roce, a to většinou ještě ne pro skutečné, nýbrž jen zdánlivé nemoci. Celé stovky budov tam zejí 10 měsíců v roce prázdnotou a chátrají. Nic necharakterisuje absurdnost tohoto stavu lépe než zkušenost, kterou jsme udělali při nedávné prohlídce v Mariánských Lázních. Viděli jsme řadu lázeňských budov připravených k zahájení sezóny, překrásné pokoje s jedním nebo dvěma lůžky, perské koberce, teplá a studená voda v každé místností, koupelny - a potom jsme zašli se soudr. dr Bláhou pouhých 300 m dále do marianskolázeňské všeobecné veřejné nemocnice.

Paní a pánové, všichni byste měli na vlastní oči vidět a soudit ten kontrast. V této nemocnici, sešlé a přestárlé, ubohé budově a v několika dřevěných barácích, které tam zanechali Němci, se tísní dělníci, rolníci, naši soudruzi - budovatelé pětiletky i jejich ženy a děti, skutečně nemocní, po operaci, umírající, nacpáni po 8 až 10 v malých místnostech bez nejprimitivnějšího hygienického zařízení. To jsou ty dva světy: jeden svět pro zdánlivě nemocné, jeden pro skutečně nemocné. A tam jsou také ty skryté reservy, právě tam je k disposicí těch 7.000 až 10.000 lůžek, která pomohou našim přetíženým nemocnicím tím, že převezmou a budou lépe ošetřovat a léčit, lépe a rychleji uzdravovat všemi svými léčebnými prostředky ony chronicky nemocné rakovinou, po úrazech a operacích, kteří dnes zaujímají zbytečně místo v nemocnících, na které marně čekají akutně a těžce nemocní.

Tak jako nenecháme nevyužit ani jediný stroj ve výrobě, nesmí ležet ladem ani jediná budova, které může být využito. A my zajistíme našim nemocným léky, zajistíme jim léky hodnotné, dokonalé kvality a v dostatečném množství. Nenecháme miliony našich pracujících doslova otravovat neúčinným brakem a skutečnými šidítky, jež jsou dnes v tak úžasném množství neuvědomělými a nesvědomitými lékaři předepisovány a neinformovanými nemocnými vyžadovány - a národní pojištění, plať! Lék neúčinný, zastaralý, pokrokem lékařské vědy překonaný nesmí už spatřit a nespatří u nás světlo světa, protože se napříště prostě nevyrobí. A nevyrobí se proto, aby mohly být vyráběny v dostatečném množství skutečně účinné léky, třebas nejdražší a nejvzácnější, pro každého, kdo je potřebuje.

Abychom zajistili našim pracujícím skutečně nejvyšší dosažitelnou úroveň léčebné péče, budeme soustřeďovat odbornou léčebnou péči do ambulatorií, která jedině je možno vybavit dokonalými zařízeními a kde kvalita lékařské práce je zajištěna vzájemnou kontrolou skupinovou, teamovou prací a spoluprací.

Abychom snížili ty strašlivé ztráty pracovní doby čekáním vzniklé - vzpomeňte těch 40 milionů návštěv do roka - učiníme tato opatření: Především půjdeme s léčebnou péčí za pracujícími do závodů. Zorganisujeme lépe práci v našich ambulatoriích a lékařských ordinacích vhodnou úpravou ordinačních hodin. A nejúčinnější cesta, ke které však budeme potřebovat pomoci odborů i pomoci vás všech, je cesta uvědomování pracujících. Je to cesta, kterou ukázali českobudějovičtí odboráři, když se na společné poradě o absentismu spontánně usnesli, že se postarají na svých závodech o to, aby propustky k lékaři v pracovní době nebyly vydávány, vyjímaje případy náhlých onemocnění. Kdybychom tohle dokázali v celé republice, aby si nemocní vykonali své návštěvy u lékaře po pracovní době - a třeba jen u toho ošetřování zubů - bylo by hned po návalech, po čekání a po ztrátách milionů pracovních hodin. A paní a pánové, já vám řeknu, že by se zmenšil podstatně počet pacientů vůbec, protože by mnozí ztratili naráz zájem o lékaře. A je to věc nad jiné důležitá, protože je to taková obrovská skrytá reserva pracovní doby pro naši výrobu, že se jí nenajde rovné.

My zdravotníci se dohodneme se závody, dohodneme se s pracujícími a oni nám pomohou odhalit v našich řadách ty sabotéry pětiletky, kteří uznávají zdravé jako k práci neschopné, často bez jakéhokoliv vyšetření, kteří je k tomu někdy i vybízejí a kteří si tak kupují výnosnou přízeň svých klientů. Pomohou nám odhalit i lajdáky, kteří pracující nemocné řádně nevyšetří, zanedbávají je a odbývají. A my zase pomůžeme dělníkům odhalit sabotéry a ulejváky z jejich řad, kteří poškozují výrobu absencí z předstírané nemoci a kradou peníze pracujících z národního pojištění. Jen v takové těsné spoluprácí za pomoci odborů podaří se nám účinně potírat a likvidovat tyto asociální zjevy, které s obou stran ohrožují dílo pětiletého plánu.

Zdravotnictví v celku se bude řídit ve své práci obecně platnými zásadami bolševického stylu práce. I ve zdravotnictví svedeme boj za zvýšení produktivity práce, za využití skrytých reserv, za úspory a za zvýšení kvality práce. Odstraníme organisační a pracovní nejednotnost a roztříštěnost, které vedou v době tak úzkých profilů k znemožnění jednotného plánování, k plýtvání časem vzácných kádrů i mrhání materiálem. I do zdravotnictví bude zaveden plán, pořádek, aby každé síly, každého odborníka, každé budovy, každého stroje a přístroje se využilo dokonale, ekonomicky a racionálně. Také ve zdravotnictví půjdeme osvědčenou cestou socialistického soutěžení, údernictví a zlepšovatelství. Také zdravotnictví má své hrdiny práce, má své stachanovce, má sestry, které vydrží 48 hodin ve službě, když je to třeba - a je to bohužel často třeba. Má venkovské lékaře, kteří absolvují do roka přes 300 porodů v horských chalupách, namnoze bez porodní asistentky, což znamená prakticky, že neměli jediné klidné noci za rok. Také zdravotnictví chce věnovat všechnu péči těmto statečným pracovníkům, příkladům obětavosti a vzorného plnění úkolů z těch nejtěžších.

A já nakonec, jako už kolikrát, paní a pánové, i tentokrát apeluji na vás, abyste pamatovali, že každé opomenutí, každý odklad a každá chyba ve zdravotnictví se platí ještě něčím jiným než korunami, něčím, co dokonce lze jen těžko v korunách vyjádřit, platí se smrtí, platí se ztrátami toho materiálu, který soudruh Stalin označuje za materiál nejcennější, ztrátami lidských životů, a že proto na zachování tohoto nejcennějšího materiálu musí být pamatováno opatřeními, která co do rozsahu a co do dokonalosti budou právě jeho ceně přiměřená. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Dávam slovo ďalšiemu rečníkovi, pánu posl. Slávovi.

Posl. Sláva: Paní a pánové!

Jedním z nejpřednějších úkolů moderního zdravotnictví pokrokových států je boj proti nakažlivým chorobám, mezi které patří v prvé řadě nemoci pohlavní, právem odedávna nazývané přímo metlou lidstva. Lékařská věda má ovšem dnes již prostředky, jimiž podstatně změnila názor na hrozný charakter těchto nemocí a dovede je poměrně snadno léčit a vyléčit. Nebezpečí však trvá v tom, že četní nemocní jednak z nevědomosti, jednak z neodpovědností nebo z obav před zahanbením nevěnovali dostatečnou péči svému léčení a mnohdy tak pohlavní choroby ještě dále rozšiřovali. Proto zůstává také v našem státě dosud vysoké procento takto onemocnělých, kterýžto zjev je nejen nedůstojný, ale také nebezpečný vrcholným zájmům národního zdraví, podlamuje populaci a snižuje pracovní schopnost. Proto přikročilo nyní ministerstvo zdravotnictví k vypracování osnovy nového zákona k účinnějšímu potírání pohlavních nemocí. Jeho schválením dá Národní shromáždění lidu a státu jeden z nejvýznamnějších zdravotnických zákonů.

Podstatou nového zákona jsou nejen opatření k úplnému evidenčnímu a léčebnému podchycení všech nemocných a podezřelých osob, ale také ustanovení výchovná, mezi něž především patří úsilí vymýtit vžité mínění veřejnosti o difamující povaze pohlavních chorob. Naopak jest právem opět zdůrazněna přísná trestnost neodpovědného rozšiřování těchto nemocí. Lze doufati, že prováděním tohoto zákona, jehož významným pomocníkem budou ústavy národního zdraví a decentralisovaná veřejná zdravotní správa, brzy zastavíme vzrůst pohlavních onemocnění a postupně je úplně vymýtíme.

K tomuto cíli přináší zákon řadu důležitých ustanovení. Kdo má za to, že onemocněl pohlavní nemocí nebo kdo je zdravotním orgánům z takové nemoci podezřelý, je povinen dáti se vyšetřiti v ústavu národního zdraví nebo u lékaře oprávněného k výkonu lékařské praxe. Kdo onemocněl pohlavní nemocí, je povinen se léčiti u lékaře v ordinaci nebo v ústavu léčebném a ošetřovacím a o uposlechnutí všech jeho pokynů, jakož i pokynů ústavu národního zdraví. Jde-li o osoby nesvéprávné, jsou povinní jejich zákonní zástupci postarati se o to, aby splnili povinnosti, které jim ukládá tento zákon. Úkol lékaře pak spočívá nejen v léčení nemocného, ale také v jeho všeobecném poučení a dále v hlášení okresnímu národnímu výboru. Přitom je pochopitelně zaručena důvěrnost veškerých spisů o nemocných a podezřelých. Tato praxe léčebných a ohlašovacích povinností, obvyklá již podle předchozího zákona č. 241/22 Sb., je nyní zdůrazněna zvýšenou pravomocí a ostražitostí orgánů lidové správy a především úřadu ústředního, ministerstva zdravotnictví, které v zájmu účinného boje proti pohlavním nemocem může nyní nařídit povinné diagnostické zkoušky nebo zdravotnické prohlídky veškerého obyvatelstva nebo jeho skupin v určitých obvodech.

Podstatnou novinkou tohoto zákona je zásada, že náklady vyšetření a léčení ponese stát ve všech případech, kdy k úhradě nákladů není povinna ústřední národní pojišťovna. Jedinou podmínkou je, že se toto léčení na útraty státu bude provádět ve státním léčebném a ošetřovacím ústavu. Nemocní, kteří nehodlají použíti této výhody, mohou se ovšem léčiti v soukromé lékařské ordinací.

Zákon významně zdůrazňuje také preventivní péči, soustředěnou do ústavů národního zdraví již zákonem č. 49/1947 a vládním nařízením č. 219/1948 a ponechává v platnosti dosavadní ustanovení o stíhání řemeslné prostituce a o nápravě mládeže.

Při veškerých dosavadních i nových zákonných opatřeních proti pohlavním nemocem i při pronikavém pokroku lékařské vědy v jejich léčení jsme si však vědomi, že všechna snaha zákonodárců lidové správy i lékařů by se nesetkala s plným úspěchem, nepřinese-li hlavní příspěvek hromadná výchova všeho obyvatelstva i poučování jednotlivců. Proto také lékaři budou dávati na písemné potvrzení nemocným tištěné brožury, v kterých bude uvedeno, jak si mají počínati, aby léčba úspěšně probíhala a současně budou tam upozorněni na trestnost přenesení nákazy, při čemž budou také varováni před uzavřením sňatku. Poučování nemocných o osobní hygieně je také jedním z nejdůležitějších úkolů antivenerických poraden, neboť je smutným faktem, že i léčení venerikové jsou častými zdroji dalších nových infekcí. Sociální pomoc, kterou jim poradna poskytuje, musí pak spočívati v prvé řadě v léčebné péči a sanitárních opatřeních, a to nejen pro ně samé, ale i pro jejich rodiny.

Teprve pozvedneme-li mravní uvědomění našeho náhoda, pocit nekompromisní odpovědnosti k společenství, k rodině i k jednotlivcům, podaří se nám i zde - jak to stejně platí o všech ostatních oborech lidského života a snažení - dosáhnouti vytčeného cíle. Pohlavní choroby představují aktuální problém všech států na světě a my právě projednávaným zákonem dokazujeme, že se nevyhýbáme řešení sebeobtížnějších problémů, jichž vyřešením můžeme zlepšiti zdravotní poměry v naší republice. Dnes již minula éra, kdy byrokratický systém, zaostalá politika a soustavné osobní boje znemožňovaly řešení zdravotnických otázek, za což vděčíme v prvé řadě našemu pracujícímu lidu, který nám neklade pouze požadavky, ale dává nám také moc a právo tyto požadavky splniti.

Předložená osnova zákona rozmnožuje počet zákonů, které od února loňského roku postavily naši zdravotní politiku na nový základ, jejímž vůdčím motivem je zlepšení zdravotních poměrů všeho pracujícího lidu, s nímž ruku v ruce splníme všechny dané úkoly i na poli zdravotním. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Ku slovu nie je už nikto prihlásený, rozprava je skončená.

Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi posl. dr Bláhovi.

Zpravodaj posl. dr Bláha: Vzdávám se slova.

Podpredseda Komzala: Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodaj posl. dr Bláha: Nejsou.

Podpredseda Komzala: Pristúpime k hlasovaniu. Osnova má 13 paragrafov, nadpis zákona a úvodnú formulu.

Pretože niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej.

Sú nejaké námietky? (Neboly.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona, to je s jej 13. paragrafmi, nadpisom zákona a úvodnou formulou podľa zprávy výborovej, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým Národné shromaždeníe prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy vyborovej.

Tým je vybavený poriadok schôdze.

Pred ukončením schôdze oznamujem, že dovolenú podľa § 1, ods. 4 rokov. poriadku dal som na dnešnú schôdzu ešte poslancom Smrkovskému, Václavů a Vodsloňovi.

Oznamujem, že sa predsedníctvo usnieslo, aby budúca schôdza bola svolaná písomne alebo telegraficky.

Končím schôdzu.