Nestačí však svobodu
mít, my ji musíme uchovat příštím
pokolením. Vědomí, že je třeba
byt připraven vždy a na vše, je nutno v člověku
pěstovat od dětství a stále mu to
připomínat. Také naše prvá republika
si byla plně vědoma důležitosti tělovýchovy
a sportu, zejména ve škole. Už v dubnu 1919 byl
podán první velmi obšírný návrh,
aby naše vláda a příslušná
ministerstva věnovala tělovýchově
náležitou pozornost. Byly to všechny tělovýchovné
korporace ve svorném šiku, které se dožadovaly
na vládě, aby tělesné výchově
byla věnována stejná pozornost jako jiným
hospodářským a sociálním potřebám
doby. Zatímco ve státech kolem nás byla pojata
starost o tělesnou výchovu mezi úkoly obecně
důležité a prospěšné, zůstala
u nás péče o tělesnou výchovu
nejednotná a roztříštěná
a namnoze byla ponechána jen soukromé iniciativě
celé řady tělocvičných a sportovních
organisací.
Prvý pokus o soustředění
dosud roztříštěných sil směřujících
ke státní péči o tělesnou výchovu
a sport byl učiněn zákonem ze dne 9. dubna
1935, č. 75 Sb., o zřízení Tyršova
státního tělovýchovného ústavu
v Praze. Příslušná ministerstva, jimž
bylo provedení zákona uloženo, však příliš
nepospíchala, ačkoliv právě tehdy
mohlo být pro splnění vytčeného
úkolu velmi mnoho úspěšně vykonáno.
Masarykův státní stadión na Strahově
byl vlastně počátkem skutečného
provádění citovaného zákona;
v něm byla zbudována tělocvična s
posluchárnami jako prvá součást budov
pro nejvyšší učiliště československé
tělovýchovy a středisko našeho vědeckého
tělovýchovného bádání.
Leč mnichovská tragédie učinila konec
těmto ušlechtilým snahám.
Po našem osvobození z
nacistického jha očekávala pochopitelně
naše tělovýchova, že jedním z nejpřednějších
úkolů, které stát v oblasti zájmů
kulturních plní, bude obnovení příprav
ke zřízení tělovýchovného
ústavu, který nesl Tyršovo jméno a měl
být i nositelem jeho ideí. Bohužel teprve naše
dnešní osnova zákona o státní
péči o tělesnou výchovu a sport má
být splátkou dluhu všem těm tisícům
zanícených, dobrovolných a nezištných
pracovníků, kteří usilovali po celý
svůj život o tělesnou a mravní výchovu
našeho lidu.
Není jistě náhodou,
že k povzbuzení tělovýchovné
činnosti a k všeobecnému zvýšení
tělesné, pracovní a branné zdatnosti
lidu se zavádí vyznamenání, označené
jako "Tyršův odznak zdatnosti". Jsem přesvědčen,
že tohoto označeni se dostává vyznamenání
plným právem, neboť naše národní
tělesná výchova je a bude nerozlučně
spjata se jménem Tyršovým. Vždyť
vznikla z jeho ducha, z díla jeho obětavých
pracovníků a následovníků,
z mravenčí usilovné práce několika
pokolení různých lidí všech vrstev
národa, kteří jí věnovali všechen
svůj volný čas, statky a někdy i život.
Bude jistě na místě
připomenouti si, jak hodnotil Tyršův odkaz
náš první president, který o něm
pravil doslovně: "Tyrš přímo geniálním
a uměleckým počinem harmonicky sloučil
antický ideál krásy a dobra s naším
národním programem, žádajícím
syntézu ušlechtilého češství
a čistého lidství. Tyrš vytvořil
sokolskou obec a vštěpoval jí tu sílu
a mužnost, která se stejně vyhýbá
hrubosti a násilnosti jako sentimentalitě. Veliké
vzory naší slavné minulosti, Žižka
a jeho nezlomná chrabrost v obraně pravdy a národa
a Chelčického nekompromisni pacifismus, našly
v idei sokolské svůj výraz. Tyrš v souhlase
s tehdejší mladší pokrokovou generací
byl nadšeným demokratem a sokolským bratrstvem
vědomě sloužil demokracii a osvobození
národa."
Tyrš byl jedním z předních
vůdců našeho národního programu,
šel ve šlépějích Havlíčkových
i Palackého a obohatil náš národní
život nejen o výchovu tělesnou, nýbrž
svým bystrým, mužným a energickým
duchem formuloval a upevňoval srdce všech, kdož
šli s ním a za ním. Jeho apely po věčném
ruchu, věčné práci, věčném
zdokonalování a věčném pokroku
nevyznívaly naprázdno a jsou ještě dnes
ideovým podkladem socialistického soutěžení
při výstavbě naší lidově
demokratické republiky.
Tyršovo nabádání
k mužnosti, obětavosti, nezištnosti, ráznosti
a neoblomné vůli mělo velký pozitivní
význam v boji našeho národa o národní
a státní svobodu. Tyršovu sokolství,
nejkrásnějšímu květu demokratické
vůle a síly národa, děkujeme především,
že nás veliké osudové chvíle
světové revoluce nezastihly nepřipraveny.
Heslo "Buď připraven" vždy za všech
okolností a na všechny možnosti tvořilo
podklad našeho Svazu brannosti, který byl zřízen
brzy po revoluci dekretem presidenta republiky ze dne 27. října
1945, č. 125 Sb., jako jediná celostátní
veřejnoprávní korporace k provádění
branné výchovy příslušníků
našeho národa. Ustavením Svazu brannosti bylo
sledováno, aby všechna naše mládež
byla aktivně zapojena do branné výchovy a
tělesně i mravně připravena na obranu
státu, na obranu lidově demokratické republiky
a všech revolučních vymožeností
našeho pracujícího lidu. Bohužel Svaz
brannosti tyto své vznešené úkoly nesplnil.
Když jsme po vítězném
únoru sjednotili všechny naše tělovýchovné
a sportovní organisace v našem Sokole, který
byl očištěn od všech protilidových
a namnoze i protistátních živlů, sjednali
jsme si spolehlivou základnu pro pěstování
branné výchovy našeho lidu a dosavadní
Svaz brannosti pozbyl smyslu své existence a byl také
jako zbytečný zrušen.
Jestliže jsme Sokolu svěřili
také brannou výchovu našeho lidu, zejména
naší mládeže, která po skončení
povinné školní docházky pravidelně
ztrácí kontakt s tělesnou a zejména
brannou výchovou školní, bylo povinností
státu, aby vzal do svých vlastních rukou
péči o tělesnou výchovu a sport, měla-li
tělesná, zejména branná výchova
splnit své vznešené poslání.
Stát si musel uvědomit, že brannost národa
se zakládá mimo jiné také na určitých
tělesných vlastnostech národa a na jisté
duševní a mravní povaze. Pokud jde o tělesné
vlastnosti, tu přední podmínkou je zdraví.
Zdraví je podmínkou bytí jednotlivcova a
tím i početně síly společnosti
národa. Dr. Miroslav Tyrš věc formuloval tak,
že zdraví je podmínkou k práci, která
každou nemocí vázne, každou churavostí
se zdržuje, každým nedostatkem síly a
svěžesti se zmenšuje a na hodnotě své
tratí. I když při jednotlivci úbytek
je třeba nepatrný, vzrůstá to při
tisících či milionech lidí v sumy
veliké, činí to dohromady veliký schodek
při výrobě hmotné i duševní,
representuje to v národním hospodářství
ztrátu velikou a nenahraditelnou. Zdravý organismus
se však nejen lépe uplatní v životním
zápase, nýbrž i zplodí a vychovává
lepší potomstvo než organismus chorý.
Je zárukou budoucnosti národa. Zdraví je
i podmínkou zdaru veškeré výchovy duševní.
To je to Tyršovo heslo "v zdravém těle
zdravý duch".
Udržet národ a zejména
jeho mládež při tělesném i duševním
zdraví je první podmínkou, bez které
není možný další postup, bez které
bychom nemohli dojít k metám, které jsme
si vytkli naší národní revolucí.
Při tělesné
i mravní výchově naší mládeže
hrají mnohdy důležitou roli i složky nepatrné,
které začasté byly přezírány
a pomíjeny, když tělesná výchova
byla nejednotná, roztříštěná
a ponechaná jen iniciativě soukromé. A právě
na tyto dílčí nepatrné složky
musí míti zřetel a vliv naše nové
orgány, jímž bude svěřena do
rukou péče o tělesnou výchovu a sport,
náš Státní výbor pro tělesnou
výchovu a sport v čele s členem vlády
a příslušný ústřední
správní úřad se všemi úřady
podřízenými a orgány lidově
správy. Nemůžeme si dovoliti přehlížet
různé detaily a maličkosti, chceme-li naši
mládež přivésti k tělesné
í mravní dokonalostí, která byla již
ve starém Řecku známa pod společným
jménem "Kalokagathia". Zde platí dobře
známý výrok Michelangela Buonarottiho: "Dokonalost
se skládá z maličkostí, ale dokonalost
není maličkost."
To jsou, paní a pánové,
podle mého názoru v podstatě důvody
té skutečnosti, že nám dnes vláda
předkládá ke schválení osnovu
zákona o státní péči o tělesnou
výchovu a sport. Jménem klubu lidových poslanců
mohu slavnou sněmovnu ujistit, že všichni lidovečtí
poslanci budeme pro přijetí zákona hlasovat,
a myslím, že zde mezi námi není nikoho,
kdo by měl nějaké námitky proti osnově
zákona, který má býti základním
pilířem pro vytvoření tělesné
a mravní dokonalosti pracujícího lidu obou
našich národů. (Potlesk.)
Podpředseda Valo: Ďalším
prihláseným rečníkom je p. posl. Pošusta.
Dávam mu slovo.
Posl. Pošusta: Paní
a pánové!
Málokterá věc
je do takové šíře a hloubky věcí
mládeže jako tělovýchova a sport. Málokdo
proto vítá žhavěji dnes projednávaný
zákon o státní péči o tělesnou
výchovu a sport než právě mládež.
Vždyť zákon, který se týká
oblasti pro život mládeže nad jiné důležité
a milé, je svým způsobem i zákonem
o jednom úseku státní péče
o mládež.
Páni předřečníci
už ve svých projevech řekli, v čem je
všeobecný význam státní péče
o tělesnou výchovu a sport. Vyzvedli dostatečně
vysoko rozdíl mezi tím, jaký poměr
k tělesné výchově a sportu měl
kapitalistický stát, a jaký poměr
má k ní lidově demokratická republika.
Zdůraznili, že pro lidově demokratický
stát není tělovýchova a sport ani
nástrojem k odvádění pozornosti pracujících
mas od otázek třídního boje, ani výnosným
artisticko -obchodním podnikem, ani jakýmkoliv jiným
prostředkem sloužícím k udržování
síly a moci vládnoucí vykořisťovatelské
třídy. Řekli, že tělesná
výchova a sport v lidově demokratickém státě
jsou mocnými pákami, jejichž prostřednictvím
jsou nejširší masy pracujících
především statisíce mládeže
vychovávány k zdatnosti a ke zdraví, k dělnosti
a brannosti, k tomu, aby z nich rostli silní, odvážní,
obratní, houževnatí, ukáznění,
oddaní a uvědomělí občané,
budovatelé a vojáci republiky.
K jejich vývodům chtěl
bych připojit jen několik slov o tom, co si od zákona
o státní péči o tělesnou výchovu
a sport slibuje naše mládež, čím,
podle našeho názoru, má zákon přispět
a jistě i přispěje k rozvoji československé
tělovýchovy a sportu. Víme, že poměry
v našem tělovýchovném a sportovním
životě ještě v mnoha směrech nevyhovují
a neodpovídají požadavkům doby. Státní
výbor a Státní úřad pro tělovýchovu
a sport se budou muset zabývat velmi důkladně
např. tím, jak předpokládaný
rozvoj čs. tělovýchovy a sportu zajistit
dostatečným materiálním vybavením.
U nás v národě Tyršově provádí
podle přesných odhadů ve sjednoceném
Sokole aktivně tělesnou výchovu a sport jen
asi 20% veškeré mládeže. To je ovšem
málo a my mladí se budeme muset sami starat o to,
aby procento cvičenců a sportovců z našich
řad podstatně stouplo. Bude pak na orgánu
státní péče o tělesnou výchovu
a sport, aby všichni naši noví cvičenci
a sportovci měli v čem a kde cvičit a sportovat,
aby bylo dost trenýrek, triček, cviček, aby
bylo dost místa a dost aspoň primitivního
materiálu na budování hřišť,
aby časem došlo i na koupaliště a jiná
základní a nákladnější
tělovýchovná zařízení
a aby na celé materiální zabezpečení
rozvoje čs. tělovýchovy a sportu bylo pamatováno.
Jiný problém, který
nám bude muset Státní výbor a Státní
úřad pro tělovýchovu dobře
vyřešit, bude problém koordinace práce
na různých úsecích československého
tělovýchovného života a hlavně
problém koordinace školní tělesné
výchovy a výchovy mimoškolní, prováděné
v Sokole.
Státní výbor
a úřad nám budou muset dále pomáhat
při výchově desetitisíců nových
cvičitelů a instruktorů, které nezbytně
musíme mít, chceme-li, aby se do tělovýchovy
a sportu aktivně začlenily miliony našich chlapců
a děvčat. Znamená to kursy, kursy a zase
kursy, které budou vychovávat nový, moderní
typ sokolských vedoucích mládeže a které
se ve svých tělovýchovných metodách
zbaví tradiční koženosti. Jsme přesvědčeni,
že Státní výbor i úřad
pro tělovýchovu tato naše přání
bude plnit a splní, že je splní jako celou
řadu dalších, jež jsou před ním
a jež budou znamenat cestu k rozmachu a slávě
čs. tělovýchovy a sportu. My sami pak, čs.
mládež, slibujeme, že pro rozmach a slávu
tělovýchovy a sportu své lidově demokratické
republiky uděláme všechno, co bude v našich
silách. (Potlesk.)
Opakuji znovu, že dobře
víme, kde to ještě v československém
tělovýchovném a sportovním životě
skřípe, vrže. Chceme proto za prvé přispět
k úplnému ideovému a organisačnímu
dokončení sjednocení veškeré
čs. tělovýchovy a sportu v Sokole, chceme
přispět k tomu, aby obrozený a sjednocený
Sokol byl všude, v každé závodní,
místní, vojenské jednotě naplněn
skutečně nových duchem, duchem budovatelů
socialismu, duchem věčného ruchu a pokroku,
jak mu to vložil do vínku dr. Miroslav Tyrš a
jak tomu mnozí pozdější Sokolové
nechtěli rozumět. Vidíme dále, jak
obrovská je potřeba nových, odborně
i ideově zdatných cvičitelů, instruktorů
a vychovatelů mládeže v Sokole.
Stavíme-li před sebe
úkol zajistit rozmach čs. tělovýchovy
a sportu, chceme proto posílat tisíce schopných
chlapců a děvčat do sokolských i státních
škol, aby se v nich učili vést mládež
v tělocvičnách a na hřištích.
Chceme pak masám mládeže a hlavně pracující
mládeže ukazovat cestu k aktivnímu provádění
tělocviku a sportu tak, aby se sokolská organisace
stala dílnou, ve které budou doslova miliony našich
mladých lidí vykonávat své zdraví
a zdatnost proto, aby mohli v plné síle úderničit
na závodech, v šachtách i na polích
a aby byli oddanými a připravenými vojáky
své lidové vlasti. Chceme ovšem - a zasadíme
se o to všemi silami - aby nám v Sokole rostli noví,
krásní, uvědomělí mladí
lidé, mistři sportu nového typu. Je za námi
doba dekadentních sportovních primadon, parazitů
práce se štítících. Je za námi
doba obchodníků se sportem.
Měl jsem to štěstí,
paní a pánové, že jsem asi před
třemi týdny doprovázel výpravu našich
representantů atletů po vítězném
utkání s Rumunskem z Ostravy. Po cestě jsem
vyslechl zajímavý rozhovor. Náš světový
rekordman v chůzi Balšán hovořil s jedním
atletem o své práci v zaměstnání,
o tom, jak má práci rád, jak o ní
přemýšlí a že dostal od své
továrny, národního podniku Jawa, nedávno
za zlepšovací návrh odměnu 15.000 Kčs.
Takových mistrů sportu má nám nový
Sokol vychovávat stovky a tisíce (Potlesk),
mistrů sportu, kteří jsou zároveň
mistry své práce, úderníky a vynálezci
jako rekordman Balšán; takových mistrů
sportu, kteří jsou ukáznění,
vysoce politicky uvědomělí a při tom
nezpychnou, jako náš sportovní fenomén
Emil Zátopek. (Potlesk.) Československá
tělovýchova a sport má dnes všechny
předpoklady k tomu, aby nám právě
takové lidi vychovávala.
Zákon o státní
péči o tělovýchovu a sport je jedním
ze základních předpokladů k tomu.
A my, mladá generace československá, náš
Československý svaz mládeže, ruku v
ruce s obrozeným Sokolem se budeme starat o to, aby mládež
nepromeškala ani jedinou příležitost k
uskutečnění nikdy nevídaného
rozmachu a slávy československé tělovýchovy
a sportu, pro něž jsou dnes všeobecně
tak skvělé podmínky. Práce a boj za
rozmach a slávu československé tělesné
výchovy bude pak tím největším
a nejopravdovějším díkem mládeže
Národnímu shromáždění,
vládě i presidentu republiky Klementu Gottwaldovi
a všechnu péči, kterou naší tělovýchově
věnovali a která je nejlépe vyjádřena
zákonem, pro nějž dnes budeme hlasovat. (Potlesk.)
Podpredseda Valo: K slovu
nie je už nikto prihlásený, rozprava je skončená.
Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi
za výbor kultúrny, posl. dr Júliusovi Dolanskému.