Bylo poukázáno na některé nedostatky, kterých se dopouštějí složky, které mají co dělat při kontrole plnění plánu a zajišťování dodávek. Platí to především pro hospodářská družstva. Bylo na př. zjištěno, že ředitel hospodářského družstva obdržel denní výkupní úkol, že však osazenstvo tohoto hospodářského družstva tento úkol neznalo že ředitel nezapojil osazenstvo na plnění úkolu. Nedostatkem výkupního aparátu je nedostatek dobrých, politicky uvědomělých kádrů. Bude nutno tento výkupní aparát v hospodářských družstvech až po pražskou centrálu kádrově posílit dosazením další stovky spolehlivých pracovníků vzhledem k tomu, že na tento úsek je soustředěna pozornost reakce.

Je patrno, že v zemědělství přecházíme do doby, kdy poměr jednotlivých sektorů, socialistického, kapitalistického a malovýrobního bude v určitých strukturálních pohybech. Přecházíme do doby, kdy kapitalistický zbytek na vesnici bude ostatní část vesnice znepokojovat. Proto je třeba zemědělskému problému - a s tím souvisí také otázka výkupu - věnovat největší péči, abychom splnili úkol, který před nás položil president Klement Gottwald, že chceme-li socialismus, musíme budovat socialismus také na vesnici, a vybudujeme-li socialismus na vesnici, rozvineme celé naše hospodářství do netušených rozměrů a zvýšíme životní úroveň našeho pracujícího lidu na vesnici.

Přecházím k dopravě. V dopravě a na železnici klade se důraz nejen na kvantitu, nýbrž především na kvalitu dopravy. President Klement Gottwald výstižně poukázal na tento fakt, když řekl, že znárodněná doprava musí dopravovat rychleji, levněji a spolehlivěji než doprava soukromá. Odstraňuje se zpožďování vlaků. Na př. na Masarykově nádraží se podařilo číslici 600 hodin, kterou tam vykazovalo zpožďování vlaků za loňský rok, snížit na 300 hodin, to znamená na polovinu. V dopravě máme poměrně vysokou pracovní morálku. Nemůže se vyskytnout případ, že by strojvůdce, topič, výpravčí nebo posunovač nepřišel do služby, že by měl absenci. Nepřijde-li, musí se omluvit a pak je skutečně vážně nemocen. Nedostatky však spočívají v tom, že je malá opatrnost, že je velké množství úrazů a nehod. Proto v poslední době vyhlásila odborová organisace boj proti neopatrnosti v dopravě. Bude třeba zlepšit součinnost mezi vodní dopravou a železnicí. Na př. ještě v prvé polovině letošního roku jezdily čluny po Labi, Dunaji a Odře téměř prázdné po proudu, poněvadž nebylo dobré součinnosti mezi výrobou, dopravou a distribucí, abychom si uvědomili, že za dopravu železnicí do ciziny musíme platit devisy, zatím co není náležitě využito vodní dopravy, která je velmi levná.

Doprava má velké starosti s Ostravou. Ostrava je vysoce industrialisovaná, ale doprava tam zůstala 20 let pozadu. Bude třeba u nás uvést proporce výroby v naprostý soulad s proporcemi dopravy. V Sovětském svazu tomuto problému věnují největší pozornost. Dříve než tam v některém kraji postaví továrny, plánují, jakým způsobem bude co nejúčelněji doprava spojovat.

V součinnosti s výrobou jsou důležité také t. zv. dopravní špičky. Výrobci, kteří mohou dopravovat písek, vápno, dřevo, uhlí v létě, mají nejvíce poptávek, aby jim byly přistaveny vozy, když máme řepnou a bramborovou kampaň na podzim. Máme-li plán v celé výrobě, musí být i v dopravě, a je zde třeba náležité koordinace.

Dalším úkolem je mechanisace dopravy, kde stojíme před naléhavými úkoly. Před naší průmyslovou výrobou stojí úkol, aby vyráběla zabezpečovací zařízení, která budeme moci vyvážeti do celého světa, kde jsou velmi hledána.

Pokud jde o stavebnictví, došlo v poslední době k pozoruhodnému obratu k lepšímu. Stavebnictví mělo velký organisační problém, jak stmelit 1.173 podniků v jediný organisační celek, zavést pořádnou kontrolu jak po stránce výrobní, tak po stránce hospodaření s materiálem, s inventářem a po stránce finanční. Plnění plánu ve stavebnictví nezávisí jenom na stavebních závodech. Mnoho zaviňují stavebníci, investoři. Mnoho zde zaviňuje projekční nepřipravenost stavebníka, opožděné dodávání plánů, mnohdy neúplných, a neustálé dodatečné změny projektů. Je také celá řada případů, kdy se průběhem stavby změnili investoři, dokonce jsou i takové případy, jako na př. v Holiči na Moravě, kde už je čtvrtý stavebník. V zájmu lepšího plnění pětiletky stavebním sektorem je nutno odstranit projekční nepřipravenost jednotným řízením projekční služby, jejím centrálním plánováním.

Dalším nedostatkem je nedostatečná mechanisace. Znárodněné stavebnictví zdědilo od bývalých podnikatelů jen málo těžkých strojů, a ty ještě byly velmi opotřebované. Je ovšem pravda, že mnoho lze zlepšiti lepším využitím strojů, které jsou k disposici, a jejich lepší údržbou.

Nemálo narušovalo plnění stavebního plánu, že do plánu byly dodatečně zařazovány další stavební akce, a to dokonce s hlediska celostátního méně důležité. Byla uvedena celá řada příkladů, z nichž uvádím jediný: v Lounech opravují divadlo a mají 80 lidí na pracích méně důležitých, zatím co důležitá stavba není řádně vybavena.

Jediným hlavním úkolem je připravit se na stavebnictví v zimě, využít zimních měsíců k práci na plánovaných stavbách venku i za mrazu. Za tím účelem bylo přihlédnuto k sovětským zkušenostem; připravují se plány výrobní a provozní na zimu, zajišťují se technické pomůcky na ohřívání vody, štěrku, betonu a pod. Potíž je v obstarávání teplého oblečení pro zaměstnance, kteří budou venku pracovat.

Československé stavební závody chtějí v zimě postavit aspoň 18% z celoročního plánu na rok 1950. Potíží však je, že dosud nebyl plán na rok 1950 ve stavebnictví stanoven a není záruka, že se tak v nejbližší době stane, takže stavební závody nemohou předem všechny akce dobře rozplánovat.

Přes všechny tyto nedostatky je však vidět, že se stavební sektor dostává ven z nejhoršího. Slyšeli jsme o tom radostné zprávy také z krajů, a co nás naplňuje zvláštní radostí, i z východu našeho státu, z Prešovska.

Od nového roku bude mít stavebnictví již jednotnou kalkulaci. Tím bude splněn úkol, který dal stavebnictví president republiky Klement Gottwald, totiž stavět rychleji a levněji.

Pokud jde o distribuci, bylo konstatováno, že naše nová distribuční organisace zvládla bez vážnějších poruch všechny nemalé problémy, které před ní stály. Zbývá ovšem stále řada otázek, které stojí v nejbližší době před definitivním dořešením. Bylo vysloveno přání, aby tam, kde dochází k soutěži národních podniků distribučních a družstev, byl sledován společný úkol a společný cíl: prospívat lidově demokratickému státu a jeho pracujícímu lidu.

Pokud jde o zahraniční obchod, bylo konstatováno, že menší počet našich výsadních společností - 2-5 proti dřívějšímu 1000 dovozních a vývozních firem ještě po únoru - hospodaří úsporněji nežli bývalé soukromé podniky. Tato skutečnost byla doložena ciferně. Také došlo ke změně skladby zahraničního obchodu. Nedovážejí se již luxusní výrobky, jako za prvé republiky, nýbrž dnešní zahraniční obchod slouží především pracujícím. Naše výsadní společnosti jsou rovnocennými partnery zahraničních kapitalistických koncernů, proti nimž mají výhodu, že se neřídí jenom touhou po zisku.

Byly však předneseny též některé výtky proti některým našim výsadním společnostem, které bych zde nechtěl opakovat. Ukazuje se nutnost, aby také v zahraničním obchodu si každý na svém místě uvědomil odpovědnost a povinnost v plnění plánu, abychom se neoctli v nebezpečí, že budeme za hranicemi požívat jména dodavatele, který neplní své závazky. Naléhavě je zde nutný lepší kontakt mezi výsadními společnostmi a výrobou. Je třeba co nejrychleji přejíti k systému smluv mezi výrobou a výsadními společnostmi. Pevné závazky, za jejichž nesplnění se budou platit vysoké pokuty, nám musí přinést zlepšení. Je třeba si uvědomit, že každé opožděné plnění plánu zahraničního obchodu, zaviněné na naší straně, zpožďuje výstavbu ostatních lidově demokratických států, které zásobujeme investičními statky a strojním zařízením.

Budujeme svůj zahraniční obchod bez úvěru z kapitalistických zemí. Československý případ znovu dokazuje, že je možno obchodovat bez pomoci Wall Streetu. Západoevropští kapitalisté, aby zastřeli pravý stav věci, snaží se namlouvat svým národům, že lidově demokratické státy jsou satelity Sovětského svazu. Kde se však nejlépe projevuje národní nezávislost? Na hospodářském poli. Ani jeden náš národní podnik, ani jedna naše výsadní společnost pro zahraniční obchod nemá účasti kteréhokoliv cizího státu a tím méně cizího kapitalisty. Nechť o sobě prohlásí průmysl a obchod kapitalistických států, že je nezávislý na cizích monopolech a bankách, může-li to vůbec prohlásit!

Oblastní plánování tvoří nedílnou součást našeho hospodářského plánování. Náš pětiletý plán nutně vyžaduje vyřešení dvou základních úkolů: 1. aby byly správně rozmístěny výrobní síly a úkoly, 2. aby byly prohloubeny prováděcí plány a oblastně skloubeny za účasti a iniciativy lidu. Jde o takové rozložení výroby, při kterém se postupně, ale pokud možno nejdříve a co nejúplněji využije existujících a dosud zahálejících výrobních reserv ve všech oblastech státu. Jde tu nejen o reservy v nevyužitých dosud surovinových a energetických zdrojích, nýbrž i o reservy v neúplně zaměstnaných pracovnících. Poněvadž takové reservy najdeme především v chudých a hospodářsky nevyužitých oblastech, znamená to, že právě zde jsou největší možnosti pro průmyslovou výrobu, při čemž umisťování plánovaných úkolů do takových oblastí obvykle splňuje ještě dva další požadavky, kladené na socialistické rozvrstvení výroby: odpovídá potřebám obrany státu a dosahuje se jí větší rovnoměrnosti životní míry obyvatelstva různých oblastí.

Je sice pravda, že se nám v krajích ještě houfně projevuje nezdravý lokální patriotismus. Právě proto je však třeba přibírat krajské pracovníky i k řešení úkolů celostátního plánu a nebát se toho, že k těmto jednáním budou chodit s lokálně patriotickými hledisky. Budou tam chodit též se svými podrobnými znalostmi a mimo to: což je možno lépe se zbavovat lokálního patriotismu než právě tím, že se při takových poradách seznává závažnost otázek celostátního významu? Pak se nám nebudou už moci opakovat takové staré hříchy, které nyní napravujeme, když na př. gigantickou novostavbu školní budovy v Jemnici musíme přeměňovat pro nedostatek dětí mnohamilionovým nákladem pro průmyslové účely, nebo že jen z materiálu použitého na chodbu školy v Černovicích by bylo lze postavit několik bytových jednotek - při tom je celá stavba ze železobetonové kostry, ač mohla být zděná; pak nebude již možné, aby nám byly navršovány průmyslové a jiné, na př. stavební investice ve stejném časovém úseku na jedno místo v takové míře, že je nejen budeme moci plnit jenom s největším vypětím sil, ale dokonce za nebezpečí, že pro splnění těchto úkolů budeme muset narušit plnění rovněž vážných úkolů v jiných výrobních oblastech.

Zbývá se ještě zmínit o industrialisaci Slovenska. Bylo konstatováno, že na Slovensku proniká industrialisace i do krajů, o nichž se dříve hovořilo, že je tam konec chleba a počátek kamene. Podívejme se jen na Kysúce, Liptov, Oravu, ba i na východní část Slovenska, a přesvědčíme se, že toto pořekadlo se mění v radostnou práci, chléb a ve zvýšenou životní úroveň. Z kamenů rostou nové dědiny a továrny, a voda, která před tím brala chudobná pole a chaloupky, vyrábí elektrickou energii k pohonu strojů v továrnách, k osvětlování obcí a k ulehčení práce zemědělců. To jsou dnes již patrné perspektivy, které rýsuje industrialisace Slovenska, předvídaná v hospodářském plánu pro lepší zítřek našeho lidu. Naši slovenští kolegové nanesli toho celou řadu dokladů. Upozorňovali mimo jiné, že vzrůst životní úrovně pracujícího lidu Slovenska možno pozorovat i v části dříve nejzaostalejší, na východním Slovensku. Ještě před poslední světovou válkou mnozí občané odtamtud byli nuceni odcházet za prací do ciziny. Chodili bosi, otrhaní a hladoví. Děti často po několik roků nechodily tam do školy. A nyní lidově demokratické zřízení dává možnost i těm nejzapadlejším částem Slovenska, aby dohnaly, co dříve buržoasní režim jim nedopřál.

Zbývá dále promluviti o problému pracovních sil. Kdysi to byl úzký problém dvouletky. Pracovní síly musejí býti umisťovány tam, kde jich je zapotřebí. Při hledání pracovních reserv je nutno si všímati ženských pracovních sil, a to nejen v průmyslu, nýbrž i v dopravě. Jestliže tuto otázku srovnáme se Sovětským svazem, kde na železnicích je zaměstnáno přes 33% žen, kdežto u nás necelých 8%, vidíme, jak velmi mnoho máme dohánět.

Pětiletý hospodářský plán, ačkoliv sleduje hmotný rozvoj Československé republiky, zasahuje významně i do složky duchovní. Zvyšující se blahobyt našeho obyvatelstva vyvolává duchovní potřebu. Vidíme, jak současně s rozvojem hospodářství se rozvíjí na př. také naše školství. Školám můžeme nyní věnovat více, než jsme jim věnovali kdy před tím. Zejména naši slovenští kolegové uvedli řadu čísel dokazujících pronikavý rozvoj našeho školství na Slovensku. A je to nejen školství české a slovenské, nýbrž i ukrajinské školství na východním Slovensku. Stav ukrajinského školství před osvobozením byl velmi nepatrný. Mateřských škol nebylo vůbec, dnes jich je 50 s 55 třídami. Národních škol bylo 152, dnes jich je 232 s 386 třídami. Středních škol ukrajinských do osvobození vůbec nebylo kromě jediné pobočky. Dnes jich je 42 se 158 třídami a 7 neúplných středních škol s 12 třídami. Pro ukrajinskou mládež bylo před osvobozením jediné gymnasium s 8 třídami, dnes jsou 3 s 19 třídami, dále 1 obchodní akademie a 1 škola pro ženská povolání.

Avšak nejde jen o rozvoj školství v pětiletce. Projevuje se větší zájem o divadla, o hudbu. Při plnění velkých hospodářských úkolů nezapomínáme ani na naše výtvarné umění. Roste osvětová činnost. To vše jsou důsledky hospodářské proměny, která vyvolává potřeby duchovní.

S tím souvisí otázka našeho výzkumnictví, jemuž se dostalo právní úpravy zákonem, který jsme nedávno odhlasovali a o němž bylo rovněž v rozpravě diskutováno. Máme-li dále rozvíjet tvůrčí iniciativu pracujícího člověka v závodech, potřebujeme výzkumnictví, které je těsně spojeno se závody a které dovede na naše Kyzlinky, Brzobohaté a stovky vynálezců reagovat a s nimi tvořit. Jinak bychom ztráceli statisícové hodnoty a možnost rozvíjeti geniální lidi. Na výzkum je věnováno v naší pětiletce 4,2 miliardy Kčs, pokud se týká investic, a 2 miliardy Kčs ročně, pokud se týká vlastního provozního nákladu výzkumu. Naše výzkumnictví nesmí se však oddalovat ani od problémů obecných, poněvadž na podkladě těchto obecných problémů vznikají potom konkretní praktické problémy, užitečné pro denní život a pro každého člověka. Naše národní podniky, které mají své výzkumné ústavy, pamatují peněžitými částkami i na vysoké školy. Dávají peněžité podpory mladým vědeckým pracovníkům, ovšem se závazkem, že vyřeší problém pro ně zajímavý a že se zaváží za tuto podporu, že potom vstoupí do praktického zaměstnání v těchto národních podnicích. Je to opatření velmi dobré a zaslouží, aby bylo podporováno a rozšířeno.

Ministr-předseda Státního úřadu plánovacího konstatoval ve svém doslovu, že diskuse provedená v obou výborech byla důkazem toho, jak se dnes začíná měnit funkce našeho parlamentu a jeho orgánů a také funkce poslanců i poslankyň. Řekl, že právě v tom se u nás již projevuje převaha lidově demokratického režimu nad starou měšťáckou, jenom formální demokracií. Dnes již nejde jen o to, aby poslanci odhlasovali zákony, nýbrž aby - jak ukázala diskuse - také spolupůsobili při jejich provádění v praxi. A co je ještě významnější: že z této praxe přenášejí poznatky, které mají býti podnětem k tomu, aby na ně vláda a celý státní aparát co možná nejrychleji reagovaly. Z odpovědi, kterou ministr dr Dolanský podal na náměty přednesené v diskusi, vyplývá, že tyto náměty nezapadly a že se jimi již nyní zabývá Státní úřad plánovací a že se jimi v nejbližší době budou zabývat také ostatní ministerstva.

Toto hodnocení nás ještě více zavazuje, abychom nejen zde, na půdě parlamentu, ale všude, na každém úseku, na kterém pracujeme, lépe své povinnosti chápali, a na nás pak jest, abychom zkušenosti s plánováním získané na ústředních místech co nejvíce přenášeli do svých krajů a mezi lid a na druhé straně abychom odpovědně naslouchali zkušenostem, které za své činnosti v krajích získáme, je opět tlumočili a přetlumočili na ústředních místech.

Pan ministr sdělil, že ve svém úřadě přikročí k novým pracovním methodám, aby také administrativa držela ve vývoji lidově demokratického řádu svůj krok. Hodlá zavésti co nejživější styk s orgány lidové správy, především s krajskými plánovacími referenty, jednak tím způsobem, že by přibíral turnusově vždy několik krajských plánovacích referentů na kratší praxi do svého úřadu, jednak tím, že přikročí k pravidelným zájezdům svých náměstků a vedoucích úředníků do krajů, kde by s krajskými plánovacími referenty, krajskými orgány a odborovými organisacemi přímo na závodech projednávali otázku plánování.

Celá rozprava v obou sněmovních výborech vyzněla ve smyslu předneseného exposé. V diskusi promluvili všichni poslanci Národní fronty bez rozdílu politické příslušnosti. Všem stejně šlo o úspěch našeho hospodářského plánu a blahobyt našeho lidu i státu. Touto cestou půjdeme i nadále všichni společně.

Jestliže tedy jménem obou výborů navrhuji, abychom zprávu pana ministra vzali se souhlasem na vědomí, znamená tento návrh zároveň, že poslanci Národní fronty se staví nejen za hospodářskou politiku řízenou ministrem-předsedou Státního úřadu plánovacího, nýbrž také za politiku vlády. (Potlesk.) Bude tedy znamenati naše hlasování projev důvěry naší vládě, vládě Národní fronty. (Hlučný potlesk.)