Posl. Haško: Slávne Národné shromaždenie!

Pri včerajšom prerokovávaní zákona na ochranu mieru bolo správne zdôraznené, že zákon je prejavom vôle všetkých poctivých občanov v našom štáte, odhodlaných brániť mier a bojovať za mier. Bola tiež zdôraznená účasť českého a slovenského roľníctva v boji za mier. Dnes, keď rokujeme o dvoch významných osnovách pre zveľadenie nášho poľnohospodárstva v rastlinnej a živočíšnej výrobe, nie je možné nedať tieto významné zákony do súvisu s bojom za mier, v ktorom veľmi početná časť slovenského a českého roľníctva ochotne a nadšene chce mať svoj veľký podiel.

Veď ak najlepšou formou boja za mier je budovateľská práca, prejavená vo zvýšenej výrobe v našich továrňach, ani roľníctvo nesmie v práci a vo zvyšovaní produkcie poľnohospodárskych výrobkov zaostávať za robotníctvom vo fabrikách. Roľníctvo nesmie a ani nechce zaostávať, chce zvyšovať produktívitu svojej práce, zvyšovať hektárové výnosy na svojich poliach, aby mohlo priniesť na spoločný stôl národa pre naše deti, pre našich robotníkov i pre všetkých občanov v tejto republike viac chleba i ostatných denných životných potrieb. Roľníctvo miluje túto republiku a preto chce svoj postoj dokázať i skutkami. Dobrá úroda na poliach, dobré pastviny na našich úbočiach, dobrý chovný a úžitkový dobytok v našich maštaliach, to sú naše mierové zbrane. Tieto mierové zbrane chce naše roľníctvo vyrábať v našej poľnohospodárskej práci.

Preto cieľavedomá roľnícka politika Ministerstva zemedelstva pripravila po mnohých iných predchádzajúcich zákonoch, ktoré pomáhajú našej poľnohospodárskej výrobe, i tieto významné zákony, ktoré majú podporiť a povzniesť poľnohospodársku výrobu, majú pomôcť malým a stredným roľníkom, JRD, a prispôsobené našim novým formám socialistickej výroby dávať široký základ pre zveľadenie a pozdvihnutie nášho poľnohospodárstva vôbec.

Roľníctvo v našej republike bolo dlhým vývojom vychovávané v nedôvere k novotám. Kým pokrok v remeslách a v továrňach kráčal míľovými krokmi, pokrok v poľnohospodárstve u drobného roľníctva robil len malé krôčky.

Majitelia veľkostatkov si pokrok v poľnohospodárstve vyárendovali pre seba. V socialistickej spoločnosti musí poľnohospodárstvo držať krok s technickým rozvojom v priemysle. V našej spoločnosti roľnícka malovýroba nedáva podmienky pre poľnohospodársky rozvoj a priamo prekáža dohoniť priemysel a držať krok s jeho veľkovýrobou, a preto sa tu javí oprávnenosť jednotných roľníckych družstiev a odôvodnenosť štátnych poľnohospodárskych majetkov, ktoré už nemajú povahu veľkostatkov v starom smysle slova, ale vzorných majetkov pre zveľaďovanie a priamu pomoc našej poľnohospodárskej výrobe.

JRD na našich dedinách sa sľubne rozvíjajú. Mnohé prechádzajú cez počiatočné ťažkosti, majú svoje detské choroby, ale dokazujú dennodenne nové a nové úspechy. Už sa dokázalo, že v JRD vyššou formou organizácie práce vyrába sa viac, lepšie, lacnejšie a s menšou námahou.

Cesta k socializmu v poľnohospodárstve sa nám javí v nevyhnutnom zvyšovaní poľnohospodárskej výroby tak v množstve ako aj v akosti. Tejto ceste učíme sa od pokročilého sovietskeho poľnohospodárstva. Tu máme bohaté a cenné skúsenosti z jeho pokroku v poľnohospodárstve. Som rád, keď môžem spomenúť, že odbočky Sväzu československo-sovietskeho priateľstva konajú v našom štáte veľkú službu nášmu roľníctvu v mičurinských krúžkoch, v ktorých oboznamujú roľníkov nielen s výsledkami práce podľa vedy Mičurina, ale aj učia týmto novým spôsobom práce v poľnohospodárstve. (Predsedníctva sa ujal predseda dr John.)

Na ceste nášho poľnohospodárstva k socializmu výdatne nám teda pomáha naša vláda a účinnú pomoc predstavujú i tieto dve osnovy zákonov, o ktorých práve rokujeme. Dobra úroda narastie iba v dobre pripravenej pôde a z dobrého osiva. Vysokú úžitkovosť a ušľachtilé nové generácie u domácich zvierat docielime iba z kvalitných a zdravých plemenníc. A toho je hlavným cieľom práve prerokovávaných zákonov: pomáhať roľníkom pri zvyšovaní výnosov úrody, bojovať proti rastlinným škodcom a chorobám, zabezpečiť pre poľnohospodárstvo kvalitné osivo a sadivo. Rovnako je cieľom týchto zákonov zvýšiť živočíšnu výrobu, starať sa o zvyšovanie úžitkovosti hospodárskych zvierat, zdokonaliť ich plemenitbu a chrániť ich zdravie.

V týchto zákonoch sa prejaví účinná pomoc najmä nášmu poľnohospodárstvu na Slovensku, kde prevažná časť našich pašienkov, doteraz v zanedbanom stave, neprináša žiadúce výsledky a kde chceme živočíšnu výrobu prispôsobiť prirodzenej povahe a podmienkam i možnostiam plného využitia všetkých vymožeností našej agrotechniky. Pritom na druhej strane z ostatnej časti našej ornej pôdy bude nutné vyťažiť všetko, čo pri využití všetkých technických i ostatných prostriedkov môže poskytnúť.

S radosťou teda prehlasujem, že vítame tieto nové zákony ako ďalší krok k zvyšovaniu našej poľnohospodárskej výroby v spoločnom úsilí s robotníckou triedou na ceste k socializmu a v boji za trvalý mier. (Potlesk.)

Předseda: Ke slovu není již nikdo přihlášen, společná rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji k bodu 4, posl. Kubánkovi.

Zpravodaj posl. Kubánek: Vzdávám se slova.

Předseda: Dávám slovo k doslovu zpravodaji k bodu 5, posl. Borůvkovi.

Zpravodaj posl. Borůvka: Vzdávám se slova.

Předseda: Vykonáme nyní oddělené hlasování o každé ze společně projednávaných osnov.

Národní shromáždění je způsobilé se usnášet.

Budeme hlasovat nejprve o čtvrtém bodu pořadu.

Ad 4. Hlasování o osnově zákona o zdokonalení živočišné výroby (tisk 550).

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovat najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 4. bod pořadu.

Přistoupíme k hlasování o pátém bodu pořadu.

Ad 5. Hlasování o osnově zákona o zdokonalení rostlinné výroby (tisk 552).

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovat najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění zprávy výborové, se změnami, jak je navrhl pan zpravodaj, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové, se změnami navrženými zpravodajem.

Tím je vyřízen 5. bod pořadu.

Přistoupíme k projednávání šestého bodu pořadu, jímž je

6. Zpráva výboru zahraničního o vládním návrhu (tisk 513), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní smlouva mezi republikou Československou a Spojenými státy mexickými podepsaná v Mexiko City dne 9. listopadu 1949 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 5. července 1950 č. 91/50 Sb. (tisk 559).

Zpravodajem je posl. dr Berák. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Berák: Pane předsedo Národního shromáždění, slavná sněmovno!

Skutečnost, že mezi Československou republikou a hospodářsky se rozvíjejícím Mexikem, čítajícím 25 mil. obyvatel, bohatým na četné suroviny, existovala pouze platební dohoda z r. 1947, uzavřená tehdy na neurčitou dobu, byla podnětem, aby naše delegace, která byla v r. 1949 vyslána do Latinské Ameriky, sjednala také s tímto státem řádnou obchodní smlouvu. Jednání bylo vedeno 2 měsíce, t. j. od 9. září do 9. listopadu 1949 a jeho výsledkem je obchodní smlouva, podepsaná dne 9. listopadu loňského roku v městě Mexiku. Tuto smlouvu máme dnes schválit.

Smlouva má 14 článků a obsahuje klausuli nejvyšších výhod s hledisek celních i technického provádění obchodních směn. Podléhá schválení každou ze smluvních stran v souladu s příslušným zákonodárstvím. Výměna ratifikačních listin má se uskutečnit co nejdříve v Praze.

Mexický senát schválil smlouvu jednomyslně dne 20. 12. 1949. Naše vláda schválila tuto smlouvu ve své schůzi dne 17. ledna letošního roku. S předběžným prováděním smlouvy vyslovil svůj souhlas president republiky svým rozhodnutím ze dne 2. června letošního roku a vládní vyhláška o jejím předběžném provádění byla publikována ve Sbírce zákonů a nařízení pod čís. 91/50.

Podepsání obchodní smlouvy přispěje k oživení našich hospodářských styků s Mexikem a Latinskou Amerikou vůbec. S tohoto hlediska musíme tuto smlouvu, i když není zvláště rozsáhlá, ale přece jenom významná, také hodnotit.

Zahraniční výbor projednal tuto smlouvu ve své schůzi konané dne 19. prosince 1950. Zabýval se v této schůzi vládním návrhem, jímž se předkládá našemu Národnímu shromáždění k projevu souhlasu tato obchodní smlouva, a usnesl se doporučit plenu Národního shromáždění přijetí navrženého schvalovacího usnesení. Doporučuji, aby Národní shromáždění schválilo tuto smlouvu ve znění schvalovacího usnesení tak, jak je obsaženo v tisku 559, který byl Národnímu shromáždění rozdán. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o schvalovacím usnesení hlasovat najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí se schvalovacím usnesením ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo schvalovací usnesení podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 6. bod pořadu.

Přistoupíme k projednávání sedmého bodu pořadu, jímž je.

7. Volba místopředsedy Národního shromáždění.

Byl mi podán návrh poslanců Hodinové-Spurné, Davida, Valo, dr Beráka, dr Jelínka, Koktána, Žiaka, Pokojného, Štětky a druhů, aby v doplňovací volbě byl zvolen místopředsedou Národního shromáždění posl. Antonín Fiala.

Jiný návrh podán nebyl.

Přistoupíme tedy k hlasování.

Kdo souhlasí s návrhem poslanců Hodinové-Spurné, Davida, Valo, dr Beráka, dr Jelínka, Koktána, Žiaka, Pokojného, Štětky a druhů, aby místopředsedou Národního shromáždění byl zvolen posl. Antonín Fiala, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Místopředsedou Národního shromáždění byl tedy zvolen posl. Antonín Fiala. (Potlesk.)

Tím je vyřízen pořad schůze.

Sděluji, že příští schůze Národního shromáždění bude svolána písemně nebo telegraficky.

Dovolte mi, paní a pánové, abych vám v závěru dnešní schůze přál příjemné vánoční svátky a mnoho štěstí a pracovních úspěchů do nového roku. (Potlesk.)

Končím schůzi.