Předseda dr. John.

Místopředsedové Hodinová-Spurná, Komzala, dr. Polanský, Fiala, dr. Procházka, Valo, David, Žiak.

Členové vlády: předseda vlády Zápotocký; náměstek předsedy vlády a ministr zahraničních věcí Široký, náměstek předsedy vlády a ministr Fierlinger, náměstek předsedy vlády dr. Ševčík; ministr-předseda Státního úřadu plánovacího dr. Dolanský, ministři arm. gen. dr. Čepička, dr. Gregor, Nosek, Kopřiva, Kabeš, dr. Nejedlý, dr. Rais, Kopecký, Kliment, Krajčír, Petr, dr. inž. Šlechta, dr. Neuman, Erban, inž. Jankovcová.

Předseda NÚKÚ dr. Friedmann.

242 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: gen. tajemník NS Kováčik; jeho náměstkové dr. Ramajzl, dr. Rattinger.

Předseda (zvoní): Zahajuji 53. schůzi Národního shromáždění. Podle denního pořadu usneseného užším předsednictvem Národního shromáždění dne 16. března 1951, který byl již členům Národního shromáždění rozeslán, je na pořadu dnešní schůze

1. Zpráva výborů rozpočtového, hospodářského, pro hospodářské plánování a jeho kontrolu, zemědělského, sociálně-politického a zdravotnického, kulturního, ústavně-právního, branného a bezpečnostního, zahraničního o vládním návrhu zákona (tisk 562), kterým se stanoví státní rozpočet republiky Československé na rok 1951 (rozpočtový zákon na rok 1951) - (tisk 566).

2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu usnesení, jímž Národní shromáždění uděluje souhlas podle § 8 rozpočtového zákona republiky Československé na rok 1949 č. 33/1949 Sb. a schvaluje podle § 62 ústavy státní závěrečný účet za rok 1949 (tisk 565).

Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu? (Nebyly.)

Námitek není.

Podle § 24 odst. 1 jedn. řádu rozhodne Národní shromáždění o pořadu prostým hlasováním bez rozpravy. Dám tedy hlasovat.

Kdo souhlasí s navrženým pořadem dnešní schůze, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. - Navržený pořad je tedy schválen.

Přistoupíme k projednávání

1. zprávy jmenovaných již výborů o vládním návrhu (tisk 562), kterým se stanoví státní rozpočet republiky Československé na rok 1951 (rozpočtový zákon na rok 1951) (tisk 566).

Navrhuji, aby tento bod byl sloučen s projednáváním druhého bodu pořadu, jímž je

2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu usnesení, jímž Národní shromáždění uděluje souhlas podle § 8 rozpočtového zákona republiky Československé na rok 1949 č. 33/1949 Sb. a schvaluje podle § 62 ústavy státní závěrečný účet za rok 1949 (tisk 565),

a aby byla provedena společná rozprava spolu s rozpravou o výkladu pana ministra financí Jaroslava Kabeše, který ji přednesl v 52. schůzi Národního shromáždění dne 9. března t. r.

Jsou nějaké námitky proti návrhu na sloučení těchto bodů? (Nebyly.)

Není jich. Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Dávám slovo generálnímu zpravodaji o rozpočtu posl. Janoušovi.

Gen. zpravodaj posl. Janouš (uvítán hlučným potleskem): Pane předsedo, páni ministři, paní a pánové!

Při projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 1951 všechny věcně příslušné výbory s radostí konstatovaly, že i pro tento třetí a rozhodující rok Gottwaldovy pětiletky byl vládou předložen návrh vyrovnaného státního rozpočtu. Pokračujeme tak v cestě, kterou jsme nastoupili po slavném únorovém vítězství pracujícího lidu nad reakcí v r. 1948. Je to mladá, ale hrdá tradice vlády obrozené Národní fronty, vlády s. Antonína Zápotockého, počatá předložením prvního vyrovnaného státního rozpočtu v r. 1949.

Současně se státním rozpočtem projednávaný státní závěrečný účet za rok 1949 nám poskytl možnost ověřit si pravděpodobnost rozpočtových předpokladů, o které se opírají naše rozpočty, rozpočty mírové výstavby a přestavby našeho průmyslu. Srovnání těchto předpokladů s hospodařením podle rozpočtu pro první rok pětiletky dopadlo skvěle.

Soudruh ministr financí ve svém rozpočtovém exposé, kterým uváděl návrh státního rozpočtu v plénu Národního shromáždění dne 9. t. m., uvedl některá čísla a údaje z r. 1949 a tak vás již seznámil s radostnými výsledky hospodaření r. 1949. Hospodařili jsme tak, že nejen my zde, ale celá dělnická třída, všechen pracující lid, se společně s námi může nad dosaženými výsledky radovat a být hrdým. Rozpočtový výbor proto zcela po právu konstatoval, že za dosažený přebytek 35.041,700.000 Kčs vděčíme v prvé řadě iniciativě a pracovnímu úsilí naší slavné dělnické třídy. Plně si uvědomujeme, že těchto výsledků mohlo být dosaženo jen díky nezištné a bratrské pomoci našeho spojence, Sovětského svazu. (Potlesk.) Dosáhli jsme úspěchů také proto, že náš stát, naši vládu vedou státníci nového typu, věrní synové dělnické třídy, milovaný president s. Klement Gottwald a předseda vlády s. Antonín Zápotocký. (Dlouhotrvající hlučný potlesk.)

Paní a pánové, rozpočtový výbor také právem konstatoval, že na úspěchu se podílí celá obrozená Národní fronta, vedená naší slavnou komunistickou stranou. Vždyť jen tím, že obrozená Národní fronta sdružovala všechny lidi dobré vůle k činorodé práci, mohlo býti dosaženo těch výsledků v našem národním hospodářství, které nám dnes umožnily vytyčiti další, smělé a radostné perspektivy rozvoje. Se zmenšeným počtem obyvatelstva jsme překročili předválečný objem průmyslové výroby o 11,5%. Proti r. 1948 stoupla výroba o 8%. A výroba výrobních statků, tato jedině správná základna pro rozvoj všech výrobních sil, stoupla proti předválečnému stavu o 40%.

Tak jsme také vytvořili trvalé materiální předpoklady pro růst životní úrovně. První tisíce úderníků a zlepšovatelů strhávaly s sebou další a další následovníky a pomáhaly tak k splnění a překračování úkolů stanovených pětiletým hospodářským plánem. Heslo našeho presidenta Klementa Gottwalda, že nejlepší odpovědí reakci je plnění a překračování plánů - a to že je přímo morem na reakci - se ukázalo pravdivým a účinným.

Ano, účinným! Cožpak bylo málo reakční šuškandy o tom, že stravujeme podstatu, zděděnou po kapitalistech? Což bylo málo těch, kteří nám předpovídali krach? Říkali, že děláme špatnou, pomýlenou politiku. Odmítli jsme Marshallův plám, tím jsme odmítli potřebnou pomoc, a proto to nepůjde. A ještě dnes se najdou malodušní a malověrní lidé, kteří tomu věří. A jsou otevření i skrytí nepřátelé pracujícího lidu a národa, kteří tyto lži horlivě rozšiřují.

Ano, odmítli jsme pomoc podle Marshallova plánu! Jen díky tomu jsme si zachovali plnou státní nezávislost. Jen díky tomu nemáme nezaměstnaných, naopak máme nedostatek pracovních sil. Stačí, když se podíváme na to, jak to vypadá ve Francii, Itálii, Anglii, Belgii, západním Německu a pod. Tam je Marshallův plán podepřen tak, jako podpírá provaz oběšence. Dováží se tam zboží z Ameriky, ale jejich vlastní továrny stojí a rostou miliony nezaměstnaných. To právě my nechceme a nepotřebujeme.

A tak rok 1949 dal také jednostrannou, nedvojsmyslnou odpověď na to, zda to půjde bez dolarů. Jde to, a velmi dobře. Za doby prvé, kapitalistické republiky byl jen jeden rok, a to rok 1927, kdy se představitelé tehdejší vládnoucí třídy obešli bez výpůjček. Půjčovali si každý rok, ať byl státní rozpočet v rovnováze nebo ne. Zanechali nám neslavné dědictví. V květnu 1945 jsme po nich podědili na sto miliard státních a jiných veřejných dluhů. A my v r. 1949, za 4 roky po strašné válce a po vyrabování našich zemí okupanty, po spojeneckém bombardování vedoucích závodů našeho průmyslu, jsme se obešli bez půjček. Přebytek prvého roku hospodaření bez nich, bez zrádců ve vládě, je takový, že rádi věříme, že když nyní slyší o našich úspěších, pociťují k nám strašnou, smrtelnou nenávist. Musí nás nenáviděti proto, že jsme jim znemožnili vykořisťování a vysávání našeho lidu. Musí nás nenáviděti proto, že jsme jim znemožnili zaprodávati náš lid. V posledních dnech jsme právě vzpomínali černých dnů jejich národní zrady a obětování Československa jejich včerejšími i dnešními pány a vzpomínali jsme Mnichova. Náš lid již dávno řekl ústy našeho presidenta Klementa Gottwalda, že už nikdy více se nebude opakovati Mnichov. Lid je odsoudil a zavrhl, lid jim dává svou budovatelskou prací tu nejsprávnější odpověď.

Víme, nenávidí nás a stýská se jim po našich továrnách, po našich lánech polí, po všem tom, co se prací našeho lidu neustále zvelebuje. Iniciativa, nadšení a socialistické soutěžení pracujících, které má lví podíl na výsledku dosaženém v r. 1949, nepoleví, naopak rozvine se do šíře i do hloubky, aby tak byla naše bezpečnost ještě více posilována a aby tak bylo zabezpečeno stálé stoupání životní úrovně pracujících. Tuto snahu v plné míře potvrdily tak krásné výsledky hospodaření r. 1949. Ještě nikdy neprojednával československý parlament tak příznivý státní závěrečný účet, jako za r. 1949.

Potěšitelné a pro náš lidově demokratický režim příznačné je to, že těchto výsledků nebylo dosaženo pomocí zavádění nových daní a ožebračování poplatnictva.

Nejpodstatněji stoupl výnos u zvláštní daně výdělkové. Tuto daň platí výhradně sektor výrobní, a to sektor socialistický. Lepší organisací práce, lepším pořádkem ve výrobě a administrativě i zvýšenou výrobností stoupl výnos této daně. Daň vynesla o 12.624 milionů Kčs více, než se předpokládalo. Všeobecná daň, tento nejlepší nástroj socialistické akumulace, vynesla více o 6.185 mil. Kčs. Každá hlavní příjmová položka dokazuje nový způsob získávání prostředků pro stát. Není to bezduché utahování berního šroubu u drobného poplatníka, jako tomu bylo za kapitalistů. Hlavním zdrojem příjmů státní pokladny jsou zisky ze znárodněného podnikání, které dříve pluly do kapes kapitalistů. Jen tak přestala závislost státu na úvěru od bank. Jen proto nemusí čerpati své prostředky pomocí půjček, pomocí úvěrů.

Je to důkazem toho, že se naše dělnická třída naučila nejen vládnout, ale také hospodařit! Vždyť vedle zvýšeného prelimináře příjmů byl snížen preliminář výdajů, a to o 9.299 mil. Kčs. Na těchto stejně úctyhodných úsporách - jako bylo úctyhodné zvýšení příjmů - se v prvé řadě podílejí úspory dosažené v důsledku reorganisace veřejné správy - zavedení krajského zřízení. I zde se v praxi potvrdilo to, co komunistická strana tvrdila od r. 1945, že reorganisace veřejné správy bude znamenati zjednodušení a proto také zlevnění.

Při hodnocení výsledků r. 1949 musíme zvláště vysoce hodnotit vývoj Slovenska. Vždyť na celkovém rozpočtovém přebytku se Slovensko podílí plnými 20%. Rozpočtový preliminář příjmů byl Slovenskem splněn na 145%. Tak země, která za první republiky byla uměle a záměrně držena na nízké úrovni a byla vystavena dvojnásobnému útlaku a vykořisťování, nyní, za moci nové vládnoucí třídy mílovými kroky dohání zameškané. Od r. 1945, od doby osvobození, systematicky a cílevědomě, plánovaně prováděná industrialisace přinesla své ovoce. Slovensko přestalo být reservoirem pracovních sil. Přestalo být jen zemí lidového folklóru, bačů a turistických krás a stalo se zemí průmyslu a zemědělství budovaného na pokrokové, družstevní základně. Přehrady, nové elektrárny a hutní kombináty, to vše smazává rozdíl mezi českými kraji a Slovenskem. Roste zdravé národní sebevědomí, rozvíjí se pravá národní kultura.

Ale nejen to! Mladá dělnická třída Slovenska stále víc a víc si uvědomuje, že za tento nový, radostný život vděčí v prvé řadě slavné a vítězné Rudé armádě Osvoboditelce, Sovětskému svazu a velikému vůdci všeho pokrokového lidstva, Stalinovi! (Potlesk.) Proto tím pevněji a semknutěji stojí v jednom šiku s českou dělnickou třídou a spolu s ní, pod vedením našeho presidenta Klementa Gottwalda, půjde vpřed, k socialismu.

A to je, paní a pánové, další velký klad roku 1949.

Hlavním heslem roku 1949 bylo, že jde o rozpočet míru a socialistického budování. Výsledky dosažené v tomto roce potvrzují, že jsme tomuto heslu zůstali věrni. Dále jsme upevňovali naše spojenecké a bratrské vztahy k zemi socialismu, Sovětskému svazu. A Sovětský svaz nám plně pomáhal, ať již šlo o suroviny pro průmysl nebo o potraviny. Jen díky této pomoci jsme mohli dosáhnouti tak velkých úspěchů. Tato pomoc Sovětského svazu pomáhala roztáčet kola našich továren. Znamenala zrychlení tempa růstu našeho průmyslu, posílení celé naší hospodářské základny. Znamenala lepší zásobování a tak přispívala ke zvýšení životní úrovně. Jaký zásadní rozdíl proti "také pomoci", kterou podle Marshallova plánu poskytují Spojené státy americké svým satelitům. Tam tato "pomoc" znamená zavírání továren a hlad - a zde pomoc SSSR rozkvět průmyslu a blahobyt.

Pro rok 1949 jsme si také dali jeden cíl: vydávat peníze účelně a proto úsporně. Vydávat peníze včas a jen na to, co slouží rozvoji našeho hospodářství, co slouží celku.

Když se na hospodaření r. 1949 podíváme s tohoto zorného úhlu, nemůžeme už být tak plně spokojeni. Řekl to také soudruh ministr financí ve svém exposé. Pronesl kritická slova na adresu hospodaření národních podniků a i národních výborů, a jistě právem.

Příslušné odbory některých ministerstev nebo pověřenectev pokračovaly ve staré zděděné tradici, kterou neopustily ani po r. 1945 a tvořily si buď pro sebe, nebo pro jiné, reservy pro hospodaření příštího roku. Tomu nasvědčují tyto příklady: V jedné rozpočtové kapitole u jedné a téže rozpočtové položky zůstalo v r. 1947 nevyužitých 188 mil. Kčs, v r. 1948 269 mil. Kčs a v r. 1949 295 mil. Kčs. A to nejsou uvedeny všechny položky této kapitoly, jichž nebylo využito, těch je celá řada. Nejedná se tedy o skutečné úspory, ale o dělání reserv. V jiné rozpočtové kapitole byla kromě jiných položek poskytnuta v roce 1949 záloha na nábytek, který ještě dnes není dodán. Dále bylo 31. 12. 1949 poukázáno Orbisu 3,500.000 Kčs jako předplatné na časopisy pro r. 1950. V další rozpočtové kapitole bylo koncem roku 1949 poukázáno na otevřený účet u Investiční banky 101 mil. Kčs, z nichž ještě v listopadu 1950 nebylo odčerpáno 45,5 mil. Kčs. V téže rozpočtové kapitole nebylo ještě v listopadu 1950 vyúčtováno několik druhů záloh, z nichž jedna z roku 1947, dvě z roku 1948 a šest z roku 1949. V téže rozpočtové kapitole byla v roce 1949 vyplacena podpora sedmi mlékárnám v celkové výši 2,550.000 Kčs, ačkoliv těchto sedm mlékáren docílilo v roce 1948 zisku v celkové částce 7,217.925,15 Kčs. Jistě bylo udělení těchto podpor při nejmenším neuváženým činem. V jiné rozpočtové kapitole nebylo do konce října 1950 vyúčtováno 517 druhů různých záloh za několik roků. Z neproúčtované částky 317 mil. Kčs připadá na zálohy, poskytnuté v roce 1949, 30 mil. Kčs.

Podobné neproúčtování záloh vykazuje několik dalších rozpočtových kapitol. Jde o menší zálohy a případy. Také u několika dalších kapitol bylo podobně postupováno u podpor a subvencí.

V některých rozpočtových kapitolách docházelo k nesprávnému účtování různých výdajů, které byly zanášeny do účt. oddílů nebo pododdílů, kam nepatřily.

Všechny tyto závady jsem uvedl proto, že si vážíme práce celé naší vlády a jsme jí za její dobrou práci vděčni my a celá dělnická třída. Vždyť v jejím čele stojí jeden z nejlepších našich hospodářů, s. Zápotocký. A výsledky roku 1949 plně potvrzují její dobrou práci.

Nechceme však, aby několik zkostnatělých, po staru myslících byrokratů, i když sedí v ministerstvech, zmenšovalo práci vlády. Nebojíme se kritisovat to, co kritiky zasluhuje. Jen tak si uvědomíme nedostatky a jen tak je budeme moci napravit. Rok 1949 byl opravdu dobrým rokem, proto nechť je nám dobrou základnou pro další úspěšnou naši práci, pro práci bez nedostatků, které jsme si uvědomili.

Rozpočtový výbor po projednání státního závěrečného účtu na rok 1949 jednomyslně doporučuje slavnému Národnímu shromáždění schválení tohoto závěrečného účtu i s návrhem vládního usnesení.