Předseda dr. John.

Místopředsedové: Komzala, dr. Polanský, Fiala, Valo, David, Žiak.

Členové vlády: Předseda vlády Zápotocký, náměstek předsedy vlády a ministr zahr. věcí Široký, náměstkové předsedy vlády Slánský, Fierlinger, dr. Čepička, dr. Dolanský, dr. Gregor, dr. Havelka, inž. Jankovcová, Jonáš, Kabeš, Kliment, Kopecký, Kopřiva, Krajčír, Málek, Nepomucký, dr. Neumann, Petr, dr. h. c. Plojhar, Pokorný, Smida, dr. inž. Šlechta.

261 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: Gen. tajemník Kováčik; jeho náměstkové dr. Ramajzl, dr. Rattinger.

Předseda (zvoní): Zahajuji 58 schůzi Národního shromáždění.

Sděluji, že došel dopis pana předsedy vlády ze dne 26. října 1951, jímž oznamuje, že pan president republiky prohlásil rozhodnutím ze dne 25. října 1951 jarní zasedání Národního shromáždění za skončeno dnem 31. října 1951.

Dále došel dopis pana předsedy vlády ze dne 26. října 1951, kterým oznamuje, že pan president republiky svolal rozhodnutím ze dne 25. října 1951 Národní shromáždění k podzimnímu zasedání do Prahy na den 31. října 1951.

Sděluji dále, že ministerstvo vnitra povolalo na uprázdněné poslanecké mandáty tyto poslance: Františka Haducha, Josefa Kaduru, Alexandra Dubčeka, Elenu Koyšovou, Alexandra Pavloviče, Jána Repku a Judr. Jaroslava Kroftu.

Všichni tito poslanci se dostavili do dnešní schůze.

Protože předtím podle § 89 jedn. řádu podepsali v kanceláři Národního shromáždění prohlášení, obsahující formuli poslaneckého slibu, přistoupíme ke slibu podle § 42 ústavy a § 90 jednacího řádu Národního shromáždění tím způsobem, že bude přečtena ústavou předepsaná formule slibovací, pp. poslanci František Haduch, Josef Kadura, Alexander Dubček, Elena Koyšová, Alexander Pavlovič, Ján Repka a Judr. Jaroslav Krofta ke mně přistoupí a vykonají slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Žádám o přečtení slibovací formule a jmenované poslance žádám, aby ke mně přistoupili vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Gen. tajomník NS Kováčik (číta): "Sľubujem, že budem verný republike Československej a jej ľudovodemokratickému zriadeniu. Budem zachovávať jej zákony a svoj mandát vykonávať podľa najlepšieho vedomia a svedomia na prospech ľudu a štátu."

Posl. Haduch (podávajúc predsedovi ruku): Sľubujem.

Posl. Kadura (podávaje předsedovi ruku): Slibuji.

Posl. Dubček (podávajúc predsedovi ruku): Sľubujem.

Posl. Koyšová (podávajúc predsedovi ruku): Sľubujem.

Posl. Pavlovič (podávajúc predsedovi ruku): Sľubujem.

Posl. Repka (podávajúc predsedovi ruku): Sľubujem.

Posl. dr. Krofta (podávaje předsedovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedají.)

Předseda: Sděluji, že došel dopis předsedy vlády ze dne 11. září 1951, jímž oznamuje, že pan president republiky rozhodnutím ze dne 8. září 1951

a) zprostil arm. gen. Ludvíka Svobodu úřadu náměstka předsedy vlády a řízení Státního úřadu pro tělesnou výchovu a sport,

b) zprostil ministra Evžena Erbana úřadu ministra,

c) pověřil náměstka předsedy vlády dr. Jána Ševčíka řízením Státního úřadu pro tělesnou výchovu a sport,

d) pověřil ministra Augustina Klimenta řízením ministerstva těžkého strojírenství,

e) zprostil ministra Josefa Jonáše řízením ministerstva lehkého průmyslu a pověřil ho řízením ministerstva všeobecného strojírenství

a jmenoval:

f) posl. Rudolfa Slánského náměstkem předsedy vlády (Potlesk.),

g) posl. Karla Bacílka ministrem a pověřil ho řízením ministerstva státní kontroly (Potlesk.),

h) generálního ředitele Rudných dolů a naftových závodů Václava Pokorného ministrem a pověřil ho řízením ministerstva paliv a energetiky (Potlesk.),

ch) ředitele Železáren V. M. Molotova v Třinci Jana Bílka ministrem a pověřil ho řízením ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů (Potlesk.),

i) náměstka ministra-předsedy státního úřadu plánovacího Ing. Jozefa Púčika ministrem a pověřil ho řízením ministerstva chemického průmyslu (Potlesk.),

j) generálního ředitele Čs. textilních závodů Aloise Málka ministrem a pověřil ho řízením ministerstva lehkého průmyslu (Potlesk.),

k) generálního ředitele Čs. státních lesů Marka Smidu ministrem a pověřil ho řízením ministerstva lesů a dřevařského průmyslu (Potlesk.),

l) náměstka ministra pověřeného řízením Státního úřadu pro věci církevní dr. Jaroslava Havelku ministrem a pověřil ho řízením ministerstva pracovních sil. (Potlesk.)

Současně předseda vlády oznámil, že pan president republiky rozhodnutím ze dne 10. září 1951 zprostil posl. Julia Ďuriše úřadu ministra zemědělství a jmenoval posl. Josefa Nepomuckého ministrem a pověřil ho řízením ministerstva zemědělství. (Potlesk.)

Návrh denního pořadu, usnesený užším předsednictvem Národního shromáždění, byl již členům Národního shromáždění rozeslán.

Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu? (Nebyly.)

Námitek není.

Podle § 24 odst. 1 jednacího řádu rozhodne Národní shromáždění o pořadu prostým hlasováním bez rozpravy.

Dám tedy hlasovat.

Kdo souhlasí s navrženým pořadem dnešní schůze, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. - Navržený pořad je tedy schválen.

Přistoupíme k projednávání prvého bodu denního pořadu, jímž je

1. Prohlášení předsedy vlády.

Prosím pana předsedu vlády, aby se ujal slova.

Předseda vlády Antonín Zápotocký (uvítán povstáním a dlouho trvajícím bouřlivým potleskem): Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi! (Poslanci usedají.)

Dne 17. června r. 1948 představila se pátá vláda Československé republiky Národnímu shromáždění, předložila mu svůj program a požádala parlament o schválení a důvěru.

Od té doby uplynuly již více než 3 roky. Po celou tuto dobu spravovala vláda obrozené Národní fronty Čechů a Slováků záležitosti našeho státu, opírajíc se o důvěru presidenta republiky Klementa Gottwalda, Národního shromáždění i lidu.

Teprve v poslední době byla provedena reorganisace vlády a došlo k uskutečnění větších osobních změn a přesunů.

Reorganisaci vlády nepředcházela žádná vládní ani politická krise. Nedošlo k žádným rozporům mezi politickými stranami a složkami, tvořícími Národní frontu. Staré politické a partajnické rozpory a rozmíšky byly u nás po únoru 1948 nadobro, a já doufám, že na vždycky, likvidovány.

Vláda ve svém programovém prohlášení slíbila, že kráčíc pevně lidově demokratickou cestou k socialismu, bude mít na zřeteli:

1. Každodenní starost o životní, sociální a kulturní potřeby lidu.

2. Každodenní starost a péči o rozvoj výrobních sil.

3. Každodenní starost a péči o soustavné zdokonalování všech složek hospodářského života.

4. Každodenní starost o zvyšování produktivity práce v továrnách, na polích i v administrativě.

V programovém prohlášení vlády bylo zvláště zdůrazněno: "Nebudeme-li více a lépe vyrábět, nebudeme lépe žít."

Budu mít v další části svého referátu příležitost ukázat, jak vláda Národní fronty plnila po celá 3 léta hlavní body svého programu.

Z vládního prohlášení jasně vyplývá, že otázka lepšího života byla zásadně a důsledně spojována a podmiňována zlepšením výroby, zvyšováním produktivity práce a zdokonalováním všech složek hospodářského života. Proto také i dnes příčinou rekonstrukce vlády nebyly, jak už jsem uvedl, politické a stranické spory, nýbrž hospodářské a výrobní otázky.

Naše znárodněná výroba se rozrostla do nebývalé šíře. Daleko převýšila na mnohých úsecích výrobu předválečnou.

Požadavky, které jsou na naši výrobu kladeny v důsledku stálého zvyšování životní úrovně milionů pracujících, v důsledku zavádění sociálních, zdravotních i kulturních vymožeností, jsou tak veliké, že ani naše průmyslová a tím méně zemědělská výroba i když plní předpokládané plány, nejsou s to plně krýti vzrůstající potřeby.

Objeví-li se pak v plnění plánu ještě poruchy a nedostatky, jako se nám to v poslední době projevilo v těžbě uhlí, má to za následek těžké poruchy a zaostávaní i v druhých výrobních odvětvích.

Tyto zkušenosti vedly k dalekosáhlým opatřením v organisaci a řízení naší výroby. Vedli ke zrušení generálních a oblastních ředitelství, která se při své centralisaci rozrostla namnoze v těžkopádné, předimensované, mamutí aparáty a ukázala se neschopnými řádně organisovat a řídit rozrůstající se výrobu.

Zrušením generálních a oblastních ředitelství a jejich aparátu byla přenesena řada úkolů na výrobní ministerstva.

Aby ministerstva sa stala operativními a pružnými a mohla výrobu skutečně přehledně řídit a nésti za ni odpovědnost, bylo potřebí rozdělit výrobní ministerstva na více resortů. Dosavadní ministerstvo těžkého průmyslu bylo rozděleno na pět ministerstev, a to na ministerstvo paliv a energetiky, na ministerstvo hutního průmyslu a rudných dolů, ministerstvo chemického průmyslu, ministerstvo těžkého strojírenství a ministerstvo všeobecného strojírenství.

Vyčleněním dřevařského průmyslu, výroby celulosy a papírenského průmyslu z ministerstva lehkého průmyslu a vyčleněním státních lesů z ministerstva zemědělství bylo vytvořeno ministerstvo lesů a dřevařského průmyslu.

Ministerstvo práce a sociální péče bylo přetvořeno v ministerstvo pracovních sil a namísto Nejvyššího účetního kontrolního úřadu bylo vytvořeno ministerstvo státní kontroly.