Tak na př. v Pražském kraji, který letos jako první kraj v republice ohlásil presidentu republiky splnění dodávek obilí, překročil nejvíce výkupní plán a tak se umístil na prvním místě v kraji okres Praha-západ, který splnil dodávkové úkoly v obilí na 124,63 % . Na okrese Praha-západ stejně jako na okrese Rakovník, který splnil stanovený výkupní úkol na 116,52 %, se projevila výrazně převaha družstevní velkovýroby, v překročení plánu se promítla skutečnost, že plné dvě třetiny výměry zemědělské půdy na okrese Praha-západ a více než 50 % výměry zemědělské půdy okresu Rakovník obhospodařují JZD vyšších typů s rozoranými mezemi.

Jak řešit problém výroby většího množství tržního obilí, másla, mléka, vajec a jak tím řešit otázku dalšího zvýšení životní úrovně pracujících uspokojením jejích zvýšené poptávky po zemědělských produktech, to nám ukazují první výrobní úspěchy tisíců našich JZD. Ukazuje nám ji na př. JZD Kosmonosy, okres Mladá Boleslav, které již letos dokázal vyprodukovat na stejné výměře půdy, na které dříve hospodařili individuálně hospodařící rolníci, o 23 % více tržního obilí. Místo loňských 21 vagónů bylo letos v Kosmonosech dodáno ze stejné výměry scelených družstevních lánů 27,5 vagónů obilí.

Podstatně vyšší produkce tržního obilí u JZD v letošní sklizni ukazuje, že jediným a trvalým řešením naších potíží v zásobování je otázka zvýšení zemědělské výroby, je - jak řekl včera ve svém projevu s. Zápotocký, "otázka nové organisace celého našeho zemědělství a jeho výrobnosti". Dosavadní výsledky hospodaření JZD pak ukazují správnost nastoupené cesty, kterou vybudujeme tuto novou organisací našeho zemědělství, cesty postupného sdružování malovýrobních hospodářství v jednotná zemědělská družstva.

Dobré hospodaření JZD, které znamená zvýšení tržní produkce zemědělských produktů, neznamená jen zvýšení životní úrovně pracujících ve městech, řeší se tím současně i staletý problém zvýšení životní úrovně pracujících rolníků na naší vesnici. Dobře hospodaří jednotná zemědělská družstva; již v prvním roce společného hospodaření zajišťují svým družstevníkům vyšší důchody, než měli jako samostatné hospodařící rolníci.

Tak na př. v okrese Sedlčany JZD Zvírotice letos rovněž po prvé sklízelo na scelených lánech. JZD Zvírotice se včas postaralo o společné ustájení plánovaného stavu dobytka, nezaleklo se obtíží a dobytek ustájilo v adaptovaných 3 stájích, ve kterých byla teprve nyní zavedena elektřina a do kterých se dovážela voda ve voznicích, protože nebyl zaveden přívod vody do stáje. Péče družstevníků o zavedení společné živočišné výroby se vyplatila, neboť společná živočišná výroba se stala hlavním zdrojem příjmů družstva. Družstvo tak splnilo dodávku mléka na 200 %, dodávku vepřového masa na 180 % a mohlo pak ještě dodávat na volný trh. Tak vydatně přispělo nejen k zásobování pracujících, ale zajistilo též důchody svým členům. V JZD pracují na př. družstevníci Alois a Marie Chvátalovi, kteří dříve samostatně hospodařili na 11 ha zemědělské půdy. Marie Chvátalová je jednou z nejlepších pracovnic JZD a pracuje ve stáji. Do 31. 8. 1951 odpracovala 521 pracovních jednotek, spolu se svým manželem do toho dne odpracovali Chvátalovi dohromady 854 pracovních jednotek. Na zálohách za tyto odpracované pracovní jednotky dostala tato rodina dosud 40.560 Kčs, dále 8,54 q pšenice, 8,54 q žita, 4,27 q ječmene, 12,81 q ovsa a 25,6 q brambor. Do konce roku bude mít tato rodina odpracováno nejméně 1000 pracovních jednotek, takže na konci roku bude pravděpodobně v penězích dobírat na odpracované pracovní jednotky kolem 50.000 Kčs.

Tento příklad ukazuje, že JZD dovedou překonávat obtíže, které vyplývají z jejích růstu, potíže zejména organisačního rázu a potíže vyplývající z rozšiřování jejích výrobní základny.

Vedle těchto družstev máme však i družstva, která nedosáhla takových výrobních úspěchů a kde buď družstevníci nevěnovali dostatečnou péčí ošetření kultur nebo praktikováním rovnostářských způsobů v odměňování překročili plánované náklady na obdělání půdy.

Tak na př. JZD Svojetín na okrese Rakovník osázelo stejnou výměru 10 ha brambor jako JZD Chrášťany na témž okrese. Obě JZD jsou přibližně ve stejných výrobních podmínkách a přece ve Svojetíně sklízeli 35 q brambor z 1 ha, kdežto v Chrášťanech, kde si brambor více hleděli, sklidili 120 q z ha.

V podstatě však všechna JZD letos prokázala falešnost a reakčnost teorie t. zv. "vědců" v kapitalistických státech o ubývajících výnosech půdy, rozbila všechny kulacké argumenty, že výnosy, kterých dosahují naši individuálně hospodařící rolníci, nelze zvyšovat, a tak odhalila velké perspektivy socialistického zemědělství.

V řadě JZD se ukázalo, že k zvyšování sklizní pomáhá správně uplatňování sovětských zkušeností v obdělávání půdy. Sklizně na polích, která byla po sovětském způsobu oseta křížovým způsobem, byly o několik q vyšší než na parcelách osetých normálním způsobem. Tak na př. v pražském kraji v 86 provedených srovnávacích pokusech osevu bylo v 79 případech dosaženo průměrně o 2-3 q vyšších výnosů na parcelách osetých křížovým způsobem. Jednotná zemědělská družstva proto přistoupila nyní na podzim k širšímu uplatňování nových způsobů obdělávání půdy, neboť se přesvědčila, že používání sovětských zkušeností i v zemědělské výrobě znamená zvýšení výroby.

Se všemi těmito úspěchy jednotných zemědělských družstev se však nechce smířit vesnický boháč, který se denně přesvědčuje, že nastává konec jeho panství na vesnici. Proto vesničtí boháči i v letošních žních se snažili různými způsoby zabrzdit náš vítězný pochod k socialismu na naší vesnici. Nejvíce starostí jím dělala JZD, která přistupovala k provádění hospodářsko-technických úprav a rozorání mezí, neboť na výsledcích hospodaření v těch JZD, která se k tomuto kroku rozhodla, již v minulém roce viděli, že po rozorání mezí docilují JZD vyšších výnosů, že rozoráním mezí jednotným zemědělským družstvem je obvykle citelně otřesena posice vesnického boháče. Vesničtí boháči se proto pokoušeli organisovat protesty a nezastavili se před podvody, sliby a různými machinacemi, aby se pokusili zabrzdit rozvoj JZD.

Tak na př. vesnický boháč Hrabák z obce Kváň na Hořovicku zneužil presenční listiny schůze místního sdružení JSČZ, aby ji vydával za listinu, na které rolníci protestují proti hospodářsko-technické úpravě pozemků. Vesničtí boháči se pokoušeli sabotovat dodávky obilí, šrotovali obilí, rozšiřovali panické zprávy a pod.

Průběh letošních žní tak opět ukázal, že cesta k socialismu na vesnici je cestou zostřeného třídního boje, že musíme být stále ostražití a bdělí vůči vesnickým boháčům, neustále odhalovat jejích pravé úmysly, které se často skrývají za maskou stoupenců družstevního hnutí, když se chtějí vloudit do JZD a rozvracet je zevnitř, že musíme na naší vesnici do všech důsledků provádět politiku omezování a zatlačování vesnických boháčů.

Důležitým článkem k zajištění trvalého zvyšování hektarových výnosů v JZD jsou státní s rojní stanice. Průběh letošních žní ukázal, že politická, organisační a technická připravenost strojních stanic nebyla dostatečná. Značný počet strojních stanic nesplnil své plány v sekání obilí zejména proto, že nebylo dostatečně využito strojů prací na dvě směny, takže průměrný výkon na traktor a samovaz byl nižší, než předpokládal plán. Na strojních stanicích bude potřeba věnovat velké úsilí tomu, aby vysoké výkony předních traktoristů více mobilisovaly všechny traktoristy k tomu, aby v socialistickém soutěžení, prací na dvě směny se zvýšil průměr využití strojů a tak bylo zajištěno plnění plánovaných úkolů.

Je potřeba, aby všechny strojní stanice nastoupily cestu strojní stanice Olešná, která splnila žňový plán na 115 % a plán podzimních prací dosud na 61 %.

Je potřebí, aby všechna střediska si vzala příklad ze střediska Šanov, které do této doby provedlo podzimní práce na 2.489 průměrných hektarech, je potřeba, aby všichni traktoristé následovali traktoristu Mrhala z STS Olešná a dosáhli jeho výkonu v podzimních pracích 588 průměrných ha na traktoru Škoda 30.

Jestliže ve všech strojních stanicích tak jako v STS Olešná bude pracovat denně 60-70 traktorů na 2 směny, pak strojní stanice vykonají veliký krok ku předu v pomoci jednotným zemědělským družstvům, pak se zvýší jejich podíl na výrobních úspěších družstev a ještě více se upevní politické a organisační spojení mezi strojními stanicemi a jednotnými zemědělskými družstvy.

Je proto potřebí, abychom si všichni uvědomili souvislost plnění zvýšených úkolů pětiletého plánu v zemědělství s otázkou tempa výstavby socialismu v naší vlasti. Je dále potřebí, abychom správně chápali souvislost těchto úkolů s výstavbou a upevňováním JZD, neboť všechny dosavadní zkušenosti nám ukazují, že pečovat o jednotná zemědělská družstva, upevňovat je, znamená vytvářet předpoklady k zajištění splnění zvýšených úkolů zemědělské pětiletky.

Zajišťovat plnění pětiletého plánu v zemědělství znamená dát na stůl pracujících více obilí, masa, mléka a tuků, znamená dále postoupit na cestě zvyšování životní úrovně našich pracujících, na cestě k vybudování socialismu v naší vlasti. (Potlesk.)

Podpredseda Žiak: Udeľujem slovo ďalšiemu prihlásenému rečníkovi, pánu posl. dr. Dolanskému Júliusovi.

Posl. dr. Julius Dolanský: Slavné Národní shromáždění, paní a pánové!

Dovolte, abych pověděl k včerejšímu projevu pana předsedy vlády Zápotockého několik slov s hlediska kulturní výstavby naší lidově demokratické republiky.

Ano, prožíváme dobu tak radostnou a slavnou, jaké ještě nikdy nepoznaly celé naše dějiny. Správně řekl pan předseda vlády, že "pokud se týká zvýšení životní úrovně, sociálních požitků a kulturních potřeb lidu, bylo vykonáno v posledních letech něco, co doposud u nás nikdy vykonáno nebylo."

Už na naší nynější cestě k socialismu si vytváříme novou kulturu, kulturu, která slouží všemu pracujícímu lidu.

Za těch několik málo let, co převzala u nás do rukou moc dělnická třída a všecek pracující lid, dýcháme jiný, radostnější vzduch, plný slunce a jásavého štěstí. Celá naše země rozkvétá gigantickými stavbami socialismu. Životní úroveň pracujícího lidu vzrostla a s ní rostou i kulturní potřeby. Naplňují se slova, která pověděl brzy po slavném Únoru 1948 na Sjezdu národní kultury dne 11. dubna 1948 president republiky Klement Gottwald: "Ano, naše lidová demokracie, chce-li jít co nejrychleji vpřed, potřebuje mnoho talentů a znalostí, mnoho nových, smělých myšlenek a vynálezů pro rozvoj našeho hospodářství, pro zlepšení naší administrativy, pro rozkvět našeho školství, vědy, umění. Potřebujeme početné kádry kvalifikovaných odborníků, techniků a agronomů, vědců a pedagogů, administrativních pracovníků a umělců. Problém nadprodukce inteligence patří dávné minulosti."

Plníc tuto gottwaldovskou linii, přistoupila naše lidová demokracie energicky a důsledně k budování nové, socialistické kultury. Za vedení pana ministra školství, věd a umění Zdeňka Nejedlého uskutečnili jsme především epochální reformu celé naší školské soustavy. Jednotná škola od mateřských škol přes školy I., II. a III. stupně až po nejrůznější druhy vysokých učilišť slouží jen a jen pracujícím. Naše věda a umění nemají vyšší ctižádosti než zapojit se všemi silami do výstavby socialismu u nás a pomáhat v boji za světový mír, lidová osvěta, štědře podporovaná ze státních prostředků, proniká i do nejvzdálenějších končin naší vlasti, do závodů, do dílen a na vesnice. Činí život pracujícího člověka ještě radostnějším a krásnějším. Obohacuje ho vnitřně a rozněcuje hluboké zdroje lidové tvořivosti. Naše obrozená tělovýchova a sport dosahují v poslední době jedinečných úspěchů. Podle zásady "Sokol patří pracujícím" připravujeme i na tomto poli socialistické kultury nejširší vrstvy pracujícího lidu k práci a k obraně. Všude tu je nám zářivým a nabádavým vzorem kvetoucí kultura Sovětského svazu, pevně vrostlá do lidových mas, vyrostlá z lidu a lidu cele oddaná.

Udělali jsme nesporně veliký krok kupředu i v kulturní oblasti. A správná je výtka pana předsedy vlády soudruha Zápotockého, že jsme si přitom leckdy počínali "nejen přepychově, ale mnohdy i neúnosně". Je jisto, že větší skromnost v požadavcích a v kavalírských zařízeních bude znamenat na tomto stadiu našeho vývoje a výstavby velký prospěch jak pro rozvoj našeho hospodářství, tak i kultury. Stejně tak by byla chyba, kdybychom se už chtěli spokojiti s dosavadními organisačními výsledky a kdybychom odpočívali na vavřínech. Není nic horšího než závrať z úspěchů. Právě v kulturní práci potřebujeme kritiky a sebekritiky jako soli. Rychlé tempo socialistické výstavby u nás přímo žádá, abychom i dále zvyšovali soustavně a plánovitě i všestranné vzdělání našeho lidu. Živý příklad Sovětského svazu nám ukazuje, že socialismu dosáhneme jenom tehdy, když se budeme všichni neustále učit. Učit se, učit se, učit se! Tento leninský příkaz si denně dvakrát opakujme! A pamatujme: Nestačí jenom učit se a vzdělávat se! Je třeba nového člověka také vychovávat. Vychovávat, aby z nás rostli krásní a ušlechtilí lidé, nadšení budovatelé socialismu, zanícení nositelé nejpokrokovějších tradic naší národní minulosti a plamenní obránci trvalého míru, hodní hřejivého přátelství velikého Stalina!

Na zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa v září t. r. přesvědčivě zdůraznil ministr-předseda státního úřadu plánovacího s. dr. Jaromír Dolanský, jakých nových kádrů je potřeba pro rozvoj našeho hospodářství. Pravil: "Musí to býti lidé života, nového života, který se nyní v socialismu buduje. To znamená: Musí býti oddání dělnické třídě a věci socialismu, schopni politicky myslet a uskutečňovat linii, směrnice a hesla strany a vlády. Musí to býti lidé konkrétní, ne povšechní mluvkové, lidé, kteří se umějí zabývat věcmi do všech podrobností a pohroužit se do t. zv. maličkostí ... Musí býti spojení s masami, které vedou a jejichž práci řídí, ale od nichž se neustále zároveň učí. Musí ve všem a všude umět přesvědčovat a svým osobním příkladem strhovat druhé. Takové kádry vydává ze sebe dělnická třída. Tyto vlastnosti musí míti zajisté především vedoucí řídící kádry, ale ve větší neb menší míře i střední technicko-hospodářské kádry i vyspělé kádry dělnické."

Nuže, tu jsme u jádra věci i pro otázky naší kultury. Udělali jsme všechno, abychom si už pro nejbližší budoucnost vypěstovali a zabezpečili takové kádry? Staráme se dosti o vzdělání a výchovu našich techniků, inženýrů a mistrů? Věnovali jsme dosti péče odbornému školení pracujícího dorostu? Tady je dnes nejdůležitější článek v řetězci naléhavých úkolů naší kulturní politiky. To je prvořadý úkol v naší kulturní práci. Na něm závisí, jak rychle a jak zdárně se bude u nás rozvíjet výstavba socialismu za 5, za 10 let. Pan předseda vlády s. Zápotocký přesvědčivě osvětil v souvislosti se mzdovou politikou společenský význam práce. I kulturní práci musíme oceňovat podle jejího společenského významu. Úkolem čís. 1 je dnes odborné školení. Jsme dnes ve vývoji naší národní vzdělanosti už tak daleko, že všechnu výchovnou a vzdělávací péči zaměřujeme především k nejširším pracujícím masám. Jak by se zaradoval nesmrtelný "učitel národů" Komenský, kdyby viděl, že lidová demokracie na cestě k socialismu už zajistila výchovu a vzdělání pro všechny stupně věku mladého člověka a že přistupuje nyní plánovitě k zvýšené odbornosti, k prohloubené specialisaci pro jednotlivá povolání. Ano, dovedli jsme už vybudovat celoroční dělnické školy, množství přípravných kursů a máme i jednoroční kursy pro přípravu dělníků na vysoké školy. Ale v organisaci odborného školení nám to doposud na nejednom místě skřípe a vázne.

Příklad Sovětského svazu nám názorně ukazuje, jak je třeba neustále zvyšovat kvalifikaci dělnických kádrů promyšlenou soustavou kursů a škol. V Sovětském svazu přímo sami ministři v jednotlivých výrobních ministerstvech se starají o zvyšování školení a kulturní úrovně pracujících. Na prvním místě je už péče o dobré učitele. Ani pro nás nemůže být lhostejným, jestliže vedoucí hlavních správ u nás nevěnují dost pozornosti těm, kteří studují na ÚDŠ a na 3-6měsíčních internátních kursech. Podnikoví ředitelé se dost nezajímají o učitele v závodních školách. I učitelům je třeba vyhradit čas na odborné školení. Jak znamenitě by mohl resortní ministr nebo vedoucí hlavní správy učitele povzbudit a posílit, kdyby mu aspoň podepsal jmenovací dekret nebo kdyby mu občas vyslovil za dobře vykonanou práci písemné uznání! Kdyby pozval učitele na poradu a pohovořil si s nimi! Děje se to? Až na řídké výjimky neděje. Každý ví, že naší nejdůležitější hospodářskou starostí je dnes prvovýroba, zejména těžba uhlí. Umožněme učitelům závodních škol, aby měli co největší styk se závodem a pracujícími přímo na jejích pracovištích. Jenom když na vlastní očí poznají, kde a za jakých okolností jejich žáci pracují, budou jim moci dobře pomáhat, dobře je učit a vychovávat. Je třeba správně oceňovat pomoc závodní škole. Ani ji nepřeceňovat, ale ani nepodceňovat.

Stejně je třeba zvýšit péči o žáky závodních škol a kursů. Ani tu nelze postupovat šablonovitě. Je třeba stavět jim před oči další perspektivy, vysvětlovat jim, proč mají vycházet ze škol dobří odborní pracovníci. Ukažme jim, že vyšší odborné vzdělání je v jejich vlastním zájmu a že jenom tak budou moci líp prospívat i celku! Nechť žádají žáci od svých učitelů co nejvíce poučení. Podporujme a rozvíjejme všechny jejich snahy o lepší vzdělání.

Usnesení předsednictva Ústředního výboru KSČ a vlády o opatřeních ke zvýšení těžby uhlí a výrobnosti práce v ostravsko-karvínském revíru dává mnoho podnětů také k tomu, jak je nutno prohloubit obsah odborného školení. Reorganisace práce si vyžaduje i změněné učební osnovy. Nechť si je dají páni ministři předložit! Přizpůsobily se už osnovy dnešní generální linii? Poučujeme se dosti i tam z příkladu Sovětského svazu? Zdůrazňujeme v osnovách za dnešní vývojové etapy na př. z dějin VKS (b) období budování socialismu v SSSR?