Tak na př. vesnický boháč Hrabák z obce Kváň na Hořovicku zneužil presenční listiny schůze místního sdružení JSČZ, aby ji vydával za listinu, na které rolníci protestují proti hospodářsko-technické úpravě pozemků. Vesničtí boháči se pokoušeli sabotovat dodávky obilí, šrotovali obilí, rozšiřovali panické zprávy a pod.

Průběh letošních žní tak opět ukázal, že cesta k socialismu na vesnici je cestou zostřeného třídního boje, že musíme být stále ostražití a bdělí vůči vesnickým boháčům, neustále odhalovat jejich pravé úmysly, které se často skrývají za maskou stoupenců družstevního hnutí, když se chtějí vloudit do JZD a rozvracet je zevnitř, že musíme na naší vesnici do všech důsledků provádět politiku omezování a zatlačování vesnických boháčů.

Důležitým článkem k zajištění trvalého zvyšování hektarových výnosů v JZD jsou státní strojní stanice. Průběh letošních žní ukázal, že politická, organisační a technická připravenost strojních stanic nebyla dostatečná. Značný počet strojních stanic nesplnil své plány v sekání obilí zejména proto, že nebylo dostatečně využito strojů prací na dvě směny, takže průměrný výkon na traktor a samovaz byl nižší, než předpokládal plán. Na strojních stanicích bude potřeba věnovat velké úsilí tomu, aby vysoké výkony předních traktoristů více mobilisovaly všechny traktoristy k tomu, aby v socialistickém soutěžení, prací na dvě směny se zvýšil průměr využití strojů a tak bylo zajištěno plnění plánovaných úkolů.

Je potřeba, aby všechny strojní stanice nastoupily cestu strojní stanice Olešná, která splnila žňový plán na 115 % a plán podzimních prací dosud na 61 %.

Je potřebí, aby všechna střediska si vzala příklad ze střediska Šanov, které do této doby provedlo podzimní práce na 2.489 průměrných hektarech, je potřeba, aby všichni traktoristé následovali traktoristu Mrhala z STS Olešná a dosáhli jeho výkonu v podzimních pracích 588 průměrných ha na traktoru škoda 30.

Jestliže ve všech strojních stanicích tak jako v STS Olešná bude pracovat denně 60-70 traktorů na 2 směny, pak strojní stanice vykonají veliký krok ku předu v pomoci jednotným zemědělským družstvům, pak se zvýší jejich podíl na výrobních úspěších družstev a ještě více se upevní politické a organisační spojení mezi strojními stanicemi a jednotnými zemědělskými družstvy.

Je proto potřebí, abychom si všichni uvědomili souvislost plnění zvýšených úkolů pětiletého plánu v zemědělství s otázkou tempa výstavby socialismu v naší vlasti. Je dále potřebí, abychom správně chápali souvislost těchto úkolů s výstavbou a upevňováním JZD, neboť všechny dosavadní zkušenosti nám ukazují, že pečovat o jednotná zemědělská družstva, upevňovat je, znamená vytvářet předpoklady k zajištění splnění zvýšených úkolů zemědělské pětiletky.

Zajišťovat plnění pětiletého plánu v zemědělství znamená dát na stůl pracujících více obilí, masa, mléka a tuků, znamená dále postoupit na cestě zvyšování životní úrovně našich pracujících, na cestě k vybudování socialismu v naší vlasti. (Potlesk.)

Podpredseda Žiak: Udeľujem slovo ďalšiemu prihlásenému rečníkovi, pánu posl. dr Dolanskému Júliusovi.

Posl. dr Julius Dolanský: Slavné Národní shromáždění, paní a pánové!

Dovolte, abych pověděl k včerejšímu projevu pana předsedy vlády Zápotockého několik slov s hlediska kulturní výstavby naší lidově demokratické republiky.

Ano, prožíváme dobu tak radostnou a slavnou, jaké ještě nikdy nepoznaly celé naše dějiny. Správně řekl pan předseda vlády, že "pokud se týká zvýšení životní úrovně, sociálních požitků a kulturních potřeb lidu, bylo vykonáno v posledních letech něco, co doposud u nás nikdy vykonáno nebylo."

Už na naší nynější cestě k socialismu si vytváříme novou kulturu, kulturu, která slouží všemu pracujícímu lidu.

Za těch několik málo let, co převzala u nás do rukou moc dělnická třída a všecek pracující lid, dýcháme jiný, radostnější vzduch, plný slunce a jásavého štěstí. Celá naše země rozkvétá gigantickými stavbami socialismu. Životní úroveň pracujícího lidu vzrostla a s ní rostou i kulturní potřeby. Naplňují se slova, která pověděl brzy po slavném Únoru 1948 na Sjezdu národní kultury dne 11. dubna 1948 president republiky Klement Gottwald: "Ano, naše lidová demokracie, chce-li jít co nejrychleji vpřed, potřebuje mnoho talentů a znalostí, mnoho nových, smělých myšlenek a vynálezů pro rozvoj našeho hospodářství, pro zlepšení naší administrativy, pro rozkvět našeho školství, vědy, umění. Potřebujeme početné kádry kvalifikovaných odborníků, techniků a agronomů, vědců a pedagogů, administrativních pracovníků a umělců. Problém nadprodukce inteligence patří dávné minulosti."

Plníc tuto gottwaldovskou linii, přistoupila naše lidová demokracie energicky a důsledně k budování nové, socialistické kultury. Za vedení pana ministra školství, věd a umění Zdeňka Nejedlého uskutečnili jsme především epochální reformu celé naší školské soustavy. Jednotná škola od mateřských škol přes školy I., lI. a III. stupně až po nejrůznější druhy vysokých učilišť slouží jen a jen pracujícím. Naše věda a umění nemají vyšší ctižádosti než zapojit se všemi silami do výstavby socialismu u nás a pomáhat v boji za světový mír, lidová osvěta, štědře podporovaná ze státních prostředků, proniká i do nejvzdálenějších končin naši vlasti, do závodů, do dílen a na vesnice. Činí život pracujícího člověka ještě radostnějším a krásnějším. Obohacuje ho vnitřně a rozněcuje hluboké zdroje lidové tvořivosti. Naše obrozená tělovýchova a sport dosahují v poslední době jedinečných úspěchů. Podle zásady "Sokol patří pracujícím" připravujeme i na tomto poli socialistické kultury nejširší vrstvy pracujícího lidu k práci a k obraně. Všude tu je nám zářivým a nabádavým vzorem kvetoucí kultura Sovětského svazu, pevně vrostlá do lidových mas, vyrostlá z lidu a lidu cele oddaná.

Udělali jsme nesporně veliký krok kupředu i v kulturní oblasti. A správná je výtka pana předsedy vlády soudruha Zápotockého, že jsme si přitom leckdy počínali "nejen přepychově, ale mnohdy i neúnosně". Je jisto, že větší skromnost v požadavcích a v kavalírských zařízeních bude znamenat na tomto stadiu našeho vývoje a výstavby velký prospěch jak pro rozvoj našeho hospodářství, tak i kultury. Stejně tak by byla chyba, kdybychom se už chtěli spokojiti s dosavadními organisačními výsledky a kdybychom odpočívali na vavřínech. Není nic horšího než závrať z úspěchů. Právě v kulturní práci potřebujeme kritiky a sebekritiky jako soli. Rychlé tempo socialistické výstavby u nás přímo žádá, abychom i dále zvyšovali soustavně a plánovitě i všestranné vzdělání našeho lidu. Živý příklad. Sovětského svazu nám ukazuje, že socialismu dosáhneme jenom tehdy, když se budeme všichni neustále učit. Učit se, učit se, učit se! Tento leninský příkaz si denně dvakrát opakujme! A pamatujme: Nestačí jenom učit se a vzdělávat se! Je třeba nového člověka také vychovávat. Vychovávat, aby z nás rostli krásní a ušlechtilí lidé, nadšení budovatelé socialismu, zaníceni nositelé nejpokrokovějších tradic naší národní minulosti a plamenní obránci trvalého míru, hodní hřejivého přátelství velikého Stalina!

Na zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa v září t. r. přesvědčivě zdůraznil ministr-předseda státního úřadu plánovacího s. dr Jaromír Dolanský, jakých nových kádrů je potřeba pro rozvoj našeho hospodářství. Pravil: "Musí to býti lidé života, nového života, který se nyní v socialismu buduje. To znamená: Musí býti oddáni dělnické třídě a věci socialismu, schopni politicky myslet a uskutečňovat linii, směrnice a hesla strany a vlády. Musí to býti lidé konkretní, ne povšechní mluvkové, lidé, kteří se umějí zabývat věcmi do všech podrobností a pohroužit se do t. zv. maličkostí... Musí býti spojeni s masami, které vedou a jejichž práci řídí, ale od nichž se neustále zároveň učí. Musí ve všem a všude umět přesvědčovat a svým osobním příkladem strhovat druhé. Takové kádry vydává ze sebe dělnická třída. Tyto vlastnosti musí míti zajisté především vedoucí řídící kádry, ale ve větší neb menší míře i střední technickohospodářské kádry i vyspělé kádry dělnické."

Nuže, tu jsme u jádra věci i pro otázky naší kultury. Udělali jsme všechno, abychom si už pro nejbližší budoucnost vypěstovali a zabezpečili takové kádry? Staráme se dosti o vzdělání a výchovu našich techniků, inženýrů a mistrů? Věnovali jsme dosti péče odbornému školení pracujícího dorostu? Tady je dnes nejdůležitější článek v řetězci naléhavých úkolů naší kulturní politiky. To je prvořadý úkol v naší kulturní práci. Na něm závisí, jak rychle a jak zdárně se bude u nás rozvíjet výstavba socialismu za 5, za 10 let. Pan předseda vlády s. Zápotocký přesvědčivě osvětil v souvislosti se mzdovou politikou společenský význam práce. I kulturní práci musíme oceňovat podle jejího společenského významu. Úkolem čís. 1 je dnes odborné školení. Jsme dnes ve vývoji naší národní vzdělanosti už tak daleko, že všechnu výchovnou a vzdělávací péči zaměřujeme především k nejširším pracujícím masám. Jak by se zaradoval nesmrtelný "učitel národů" Komenský, kdyby viděl, že lidová demokracie na cestě k socialismu už zajistila výchovu a vzdělání pro všechny stupně věku mladého člověka a že přistupuje nyní plánovitě k zvýšené odbornosti, k prohloubené specialisaci pro jednotlivá povolání. Ano, dovedli jsme už vybudovat celoroční dělnické školy, množství přípravných kursů a máme i jednoroční kursy pro přípravu dělníků na vysoké školy. Ale v organisaci odborného školení nám to doposud na nejednom místě skřípe a vázne.

Příklad Sovětského svazu nám názorně ukazuje, jak je třeba neustále zvyšovat kvalifikaci dělnických kádrů promyšlenou soustavou kursů a škol. V Sovětském svazu přímo sami ministři v jednotlivých výrobních ministerstvech se starají o zvyšování školení a kulturní úrovně pracujících. Na prvním místě je už péče o dobré učitele. Ani pro nás nemůže být lhostejným, jestliže vedoucí hlavních správ u nás nevěnují dost pozornosti těm, kteří studují na ÚDŠ a na 3-6měsíčních internátních kursech. Podnikoví ředitelé se dost nezajímají o učitele v závodních školách. I učitelům je třeba vyhradit čas na odborné školení. Jak znamenitě by mohl resortní ministr nebo vedoucí hlavní správy učitele povzbudit a posílit, kdyby mu aspoň podepsal jmenovací dekret nebo kdyby mu občas vyslovil za dobře vykonanou práci písemné uznání! Kdyby pozval učitele na poradu a pohovořil si s nimi! Děje se to? Až na řídké výjimky neděje. Každý ví, že naší nejdůležitější hospodářskou starostí je dnes prvovýroba, zejména těžba uhlí. Umožněme učitelům závodních škol, aby měli co největší styk se závodem a pracujícími přímo na jejich pracovištích. Jenom když na vlastní oči poznají, kde a za jakých okolností jejich žáci pracují, budou jim moci dobře pomáhat, dobře je učit a vychovávat. Je třeba správně oceňovat pomoc závodní škole. Ani ji nepřeceňovat, ale ani nepodceňovat.

Stejně je třeba zvýšit péči o žáky závodních škol a kursů. Ani tu nelze postupovat šablonovitě. Je třeba stavět jim před oči další perspektivy, vysvětlovat jim, proč mají vycházet ze škol dobří odborní pracovníci. Ukažme jim, že vyšší odborné vzdělání je v jejich vlastním zájmu a že jenom tak budou moci líp prospívat i celku! Nechť žádají žáci od svých učitelů co nejvíce poučení. Podporujme a rozvíjejme všechny jejich snahy o lepší vzdělání.

Usnesení předsednictva Ústředního výboru KSČ a vlády o opatřeních ke zvýšení těžby uhlí a výrobnosti práce v ostravsko-karvínském revíru dává mnoho podnětů také k tomu, jak je nutno prohloubit obsah odborného školení. Reorganisace práce si vyžaduje i změněné učební osnovy. Nechť si je dají páni ministři předložit! Přizpůsobily se už osnovy dnešní generální linii? Poučujeme se dosti i tam z příkladu Sovětského svazu? Zdůrazňujeme v osnovách za dnešní vývojové etapy na př. z dějin VKS (b) období budování socialismu v SSSR?

Více péče je třeba věnovat učňovskému dorostu, organisaci a obsahu jeho školení. Veliká střediska pracujícího dorostu nelze dost dobře zvládnout. V ČKD Stalingrad na př. má jeden ředitel na starosti dorost 15letý, 17letý i vyučené. Jak může dokonale poznat jeden člověk na 1400 mladých lidí? A jak jim může účinně pomáhat? Co má dělat dřív? Sociální věci? Výrobu? Personální otázky? Nezbytně potřebuje pro školení pracujícího dorostu zvláštního referenta. I tu je třeba veliké odpovědnosti. A musíme se věnovat i vyučeným.

Na potřeby pracujících se musí ještě víc zaměřit i samo ministerstvo školství, věd a umění, zejména osnovami pro školy II. a III. stupně. Jasnou linii tu dává usnesení předsednictva ÚV KSČ o učebnicích. Kontrolují páni ministři a ostatní příslušní činitelé, jak se tato linie plní? Všichni kompetentní pracovníci by měli mít k sobě blíž. V dohodě s výrobními ministerstvy by měl vzniknout ze vzájemných porad návrh, jak má vypadat obsah učebnic. A zase nám tu bude nejlepším příkladem Sovětský svaz. Pokud školíme v odborném školství technické kádry, je třeba podávat jim nejnovější výsledky techniky. Radikálně škrtat přežitky! Ještě dnes slyšíme oprávněné stížnosti, že by bylo záhodno vypustit z učebnic polovičku materiálu, který není nic jiného než zastaralý balast. Vzpomínám tu slov úderníka Svobody. Podle něho máme učebnice o mnoha stránkách. Ale kdyby se provedla revise jejich obsahu, byl by kratší a lepší. I buržoasní kosmopolitismus a poklonkování před Západem do nich ještě tu a tam proklouzlo.

Nedostatečnou pozornost jsme dosud věnovali technické inteligenci, jejímu odbornému a politickému školení. Nepodařilo se nám z ní ještě docela vyhnat zbytky starého byrokratismu. Neskloubili jsme ani dostatečně nové dělnické kádry se starou, poctivou inteligencí, oddanou lidové demokracii a práci pro socialismus. Málo doposud pomáháme ve školení úderníků. Což není jejich kulturně technické školení stejně významné jako samo údernictví a novatorství? I tu ještě daleko pokulháváme za sovětským vzorem. Tam na př. ve stachanovském závodu Kalibr všichni navštěvují nějakou večerní školu. Nedovedli by snad naši soudruzi úderníci něco podobného? Jistě že by dovedli! Jen je na to upozornit a důsledně je k tomu vést! (Předsednictví se ujal předseda dr John.)

Veliké úkoly máme tedy ještě před sebou v odborném školení pracujících. Je ctí ministerstva školství, věd a umění, že chystá už pro nejbližší dobu další rozšíření a prohloubení mimořádných způsobů studia. Naši dělníci budou moci získat i při zaměstnání vyšší všeobecné a odborné vzdělání na gymnasiích a pedagogických gymnasiích. I tu podle vzoru SSSR a lidově demokratických států.

Bylo by nespravedlivé tvrdit, že jsme u nás zanedbali odborné školení pracujících. Ale jisto je, že v tomto směru se nám dosud nepodařilo přizpůsobit nadstavbu rychlým změnám hospodářské základny a jejím naléhavým potřebám. Je čas, aby mizely rozdíly ve vzdělání, rozdíly zaviněné kapitalismem. Chceme, aby pracující lid obou našich národů, všichni Čechové a Slováci byli lidmi vysoce vzdělanými, dokonale připravenými pro veliké úkoly výstavby socialismu v naší vlasti.

K tomuto krásnému a vznešenému cíli musí směřovat také všechny ostatní obory naší kulturní činnosti. Nejenom školy, ale také věda, umění, lidová osvěta, tělovýchova a sport. I tu si přejeme, aby naše agitace a propagace byla ještě bojovnější, útočnější a aktuálnější. Máme přece být nač hrdi. A není problému, na který bychom nemohli pohotově odpovědět. Náš Československý rozhlas by měl stát ještě ostřeji a rozhodněji v nejpřednější bojové frontě tábora míru. Ještě věrněji a přesvědčivěji by měl do celého světa hlásat smýšlení všeho pracujícího lidu Československa. Naši vášnivou nenávist k válečným paličům a emigrantským zrádcům, naši nekonečnou lásku k Sovětskému svazu a k velikému Stalinovi. (Potlesk.) Náš film by měl ještě lépe a soustavněji sloužit dokumentárními a populárně vědeckými snímky výstavbě socialismu u nás. Měl by zachycovat a zvěčňovat to, čím dnes žijeme: Naši práci a naše nejlepší snahy, náš nadšený rozhled a naše horoucí úsilí, vytvořit z naší krásné země republiky Gottwaldovy - v brzku pravý ráj. (Potlesk.) Ano, vytváříme si dnes novou kulturu, kulturu lidovou, pokrokovou, bojovnou, kulturu socialistickou obsahem a národní ve formě. I tu pro nás platí příkaz presidenta republiky Klementa Gottwalda: Tváří k masám! Také na poli kultury! A to znamená především a na prvém místě práci pro socialismus a boj za trvalý mír! Podle vzoru slavné sovětské kultury! (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Prosím soudruha posl. Štětku, aby se ujal slova.

Posl. Štětka (uvítán potleskem): Soudružky a soudruzi!

Předseda naší vlády soudruh Zápotocký ve včerejší schůzi Národního shromáždění předložil nám, voleným zástupcům lidu, tříletou bilanci práce vlády obrozené Národní fronty Čechů a Slováků k posouzení a ke schválení.

Předseda vlády na konkretních příkladech dokázal, jak vláda plnila své programové prohlášení ze dne 17. června 1948, překonávajíc těžké překážky v boji se zbytky starého kapitalistického světa, se zbytky starého kapitalistického myšlení. Mým úkolem jest při této příležitosti aspoň v hrubých rysech dotknouti se velmi důležitého problému, to je problému kontroly státní, lidové a hospodářské správy.

Plánované hospodářství, které je základním pilířem budování socialismu v naší vlasti, je nemyslitelné bez stálé a účinné kontroly.

Na únorovém zasedání Ústředního výboru KSČ řekl předseda naší strany a president republiky soudruh Gottwald v závěru svého historického projevu, že "musíme zřídit přísnou a pružnou kontrolu všeho našeho hospodářství".