Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění
zprávy výborové, nechť zvedne ruku!
(Děje se.)
To je jednomyslné. - Tím Národní shromáždění
přijalo jednomyslně tuto osnovu zákona
podle zprávy výborové. (Dlouhotrvající
potlesk. - Poslanci povstávají.)
Tím je vyřízen 1. bod pořadu.
Přistoupíme k projednávání
druhého bodu denního pořadu, jímž
jest
2. Zpráva výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona o státním
svátku, o dnech pracovního klidu a o památných
a významných dnech (tisk 589).
Zpravodajem je posl. dr. Vácha, dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Vácha: Soudružky a soudruzi,
paní a pánové!
Osnova zákona o státním svátku, o
dnech pracovního klidu a o památných a významných
dnech je přes svůj malý rozsah svého
druhu významná úprava, dotýkající
se celého našeho veřejného života,
starých tradic našeho národa a zájmů
širokých pracujících vrstev. Určení
státního svátku a památných
a významných dnů jest vždy a všude
výrazem a zevním ukazatelem cítění
vládnoucí třídy ve státě
a vyjádřením před světem, jakého
charakteru je státní zřízení.
Nebylo to zajisté náhodou, že v době,
kdy katolická církev bojovala o svou světovládu,
byly jedinými uznávanými svátky upomínkové
dny na církevní události, i když katolická
církev dovedla obratně své tradice spojovat
se starými, třeba ještě pohanskými
tradicemi lidu. Bylo proto také přirozené,
že vítězná buržoasní revoluce
ve Francii prohlásila za státní svátek
Francouzské republiky 14. červenec, den svého
vítězství, který stále od té
doby slaví. A proto národy Sovětského
svazu slavnostně každoročně vzpomínají
výročí Velké říjnové
revoluce 7. listopadu, která osvobodila dělnickou
třídu a široké masy pracujících
Ruska a umožnila nesmírný vzestup blahobytu
a kultury sovětských národů v novém
sovětském zřízení, jak jsme
toho byli svědky v posledních 30 letech. Také
ostatní lidově demokratické státy
v Evropě, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko určením
svého státního svátku na den, kdy
byly osvobozeny Rudou armádou ze jha německého
a italského fašismu, proklamovaly slavnostně
svoji vděčnost Sovětskému svazu a
svoji příslušnost do tábora pokroku
a socialismu.
Česká a slovenská buržoasie poté,
kdy uzmula pracujícím masám českého
a slovenského lidu plody jeho boje za samostatnost a národní
svébytnost, určila za státní svátek
v Československé republice, napodobujíc francouzský
vzor, 28. říjen, ten den, který si náš
lid vybojoval, který mu tolik sliboval, ale nakonec po
celém dlouhém období mezi dvěma světovými
válkami tak málo dal. Je proto nutné přivítat,
že navrženou osnovou zákona končíme
i na tomto místě se starou, lidu nepřátelskou
tradicí a prohlašujeme za náš státní
svátek 9. květen, den osvobození naší
vlasti Rudou armádou, ve kterém Sovětský
svaz vrátil našemu lidu nejen jeho samostatnost a
osvobodil jej z fašistického útlaku, nýbrž
také mu umožnil, aby formou lidově demokratického
zřízení zajistil si svou skutečnou
vládu na svém území, odstranil vykořisťování,
vykořisťovatelské třídy a její
pomocníky a zajistil si budování socialismu.
Tímto aktem ukazujeme celému světu naši
vděčnost Rudé armádě a Sovětskému
svazu a naši příslušnost do velkého
a stále rostoucího tábora pokroku, tábora
světového míru.
Také určením dalších významných
a památných dní dává návrh
zákona jasně najevo charakter našeho lidově
demokratického zřízení. Navrhuje prohlásiti
významnými dny především 25.
únor, tedy den, v kterém v roce 1948 náš
lid definitivně súčtoval s reakcí
a jejími pokusy o mocenský zvrat v našem státě,
dále 29. srpen, kdy v roce 1944 slovenský národ
se pokusil setřásti jho vlastního i německého
fašismu, a konečně 7. listopad, výročí
Velké říjnové revoluce, k jejímuž
odkazu se také my hlásíme a víme,
že nebýt jejího velkého světového
vlivu a mobilisačního účinku, nebylo
by došlo na sklonku prvé světové války
k rozpadu Rakousko-uherské monarchie a k vytvoření
samostatného Československého státu.
Za památné dny prohlašuje osnova 5. červenec,
den, ve kterém slovanští věrozvěsti
přinesli našemu národu pochodeň kultury
z východu, a 6. červenec, výročí
mistra Jana Husa, čímž se hrdě hlásíme
k slavné kapitole našich dějin, k době
husitství, kdy český národ stanul
v čele tehdejších pokrokových duchovních
proudů Evropy. I touto formou vzdáváme hold
těm významným událostem v historii
našeho lidu, kterými projevil svého času
svou pokrokovost a které postupně připravovaly
jeho dnešní cestu k budování socialismu.
Je zajímavé v této souvislosti si připamatovat,
jak naše buržoasie ještě po roce 1945 i
na tomto poli se snažila bojovati proti stanovení
našeho státního svátku na 9. květen
a jaký význam kladla na to, aby naše osudové
spojení se Sovětským svazem nebylo ničím,
tedy ani touto formou zesilováno a podtrhováno.
Tehdy v roce 1946, kdy se jednalo o novou zákonnou úpravu
státních svátků a kdy bylo doporučováno,
aby 9. květen se stal buď státním svátkem
anebo alespoň památným dnem, manifestujícím
naši vděčnost Rudé armádě,
nejvyšší představitel naší
buržoasie, tehdejší president dr. Beneš
obrátil se na vládu vlastnoručním
dopisem, ve kterém doporučoval, aby památným
dnem se stal namísto 9. května raději 5.
květen, kdy pražský lid povstal proti okupantům.
Ve smyslu výkladu, který by byla ráda naše
buržoasie dala celému našemu osvobození,
měla být našemu lidu vštípena tradice,
že ne Sovětský svaz, ne Rudá armáda
porazily německý fašismus a osvobodily Československo.
Je to jen další důkaz toho, že jakákoliv
historická pravda, která se nehodila třídním
zájmům buržoasie, měla být co
nejrychleji z paměti našeho lidu vymazána.
Osnova projednávaného zákona stanoví
také, které ze svátků a památných
dnů stanou se dny pracovního volna. Tím nabývá
také značného významu hospodářského
a sociálního. Historie nás učí,
jak již ve středověku, v době feudalismu,
nevolnictví a robot dovedly církve, zvláště
pak katolická, svěcením svých svátků
vemlouvati se levně do postavení ochránce
pracujícího lidu a jak dobře dovedly tohoto
nástroje zneužívati k tomu, aby ještě
více upevnily moc vykořisťovatelů a
svou vlastní. Také nastoupivší kapitalismus
dovedl tohoto nástroje použíti k svému
prospěchu. Byl sice ochoten poskytnouti pracujícím
dny pracovního klidu a oddychu, avšak pouze na jejich
vlastní náklady. Štědře souhlasil
s tím, že dělnici nemusí do továrny,
ovšem za předpokladu, že budou souhlasit s nižší
mzdou a s větším utažením svého
opasku. Proč konec konců měli býti
dělníci vysazováni z práce pro periodickou
krizi tzv. kapitalistické nadvýroby, když se
mohli kapitalističtí držitelé moci ukázat
hezkými a jakoby sociálně cítícími?
V našich dělnických rodinách jest ještě
v dobré paměti, jak květen, měsíc,
ve kterém býval nahromaděn větší
počet dnů pracovního klidu, přinášel
s sebou nedostatek peněz, bídu a snížení
životní úrovně. Pouze tam, kde kapitalismus
měl zvláštní zájem, to jest u
nejbližších pomocníků vykořisťovatelů,
jako byla na př. tehdy státní byrokracie,
byl ochoten honorovati dny pracovního volna neztenčeně,
kupovati si tak příchylnost svých služebníků
a prohlubovat tím dále příkop mezi
nimi a ostatními pracujícími. Stačí
v této souvislosti připomenouti, že jediný
den pracovního klidu v prvé republice, který
byl dělníkům honorován, byl 28. říjen,
třebaže jinak svátků jsme slavili každý
rok velký počet.
Po květnovém osvobození, kdy dělnická
třída spolu s ostatními pracujícími
převzala moc v našem státě do svých
rukou, byly předpisy o svátcích znovu souhrnně
upraveny a bylo zákonem č. 248/46 Sb. stanoveno
celkem 17 státně uznaných svátků
a památných dní, z nichž však pouze
10 bylo dny pracovního klidu. Zbývajících
7 bylo prohlášeno za dny pracovní na přechodnou
dobu, t. j. na dobu, pokud to budou vyžadovat hospodářské
zájmy státu. Tento zákon byl novelizován
v roce 1948, takže do nynějšího dne máme
celkem 19 státem uznaných svátků a
památných dní, z nich 10 dnů pracovního
klidu. V r. 1949 bylo pak dáno zmocnění vládě,
aby mohla stanoviti, že určitý svátek
nebo památný den stane se dnem pracovním
a místo něho určí se den náhradního
volna. Toto zmocnění, kterého vláda
dosti často používala, mělo zhospodárniti
chod naší výroby tak, aby nedocházelo
k častému přerušování
práce v závodech a továrnách. Toto
opatření se příliš neosvědčilo,
poněvadž často vneslo zmatek do hospodářského
života tím, že dny pracovního volna byly
přesouvány, aniž vždycky veřejnost
byla včas informována, a stávalo se potom,
že namísto jednoho dne pracovního volna nepracovalo
se dny dva, v den původního svátku a v den
náhradní. Tuto možnou pohyblivost dnů
pracovního volna osnova odstraňuje u všech
dní, až na 28. říjen, který může
vláda podle potřeby přesunouti.
Nutnost zhospodárnění naší výroby,
která je dnes tak důležitá, způsobila
snížení počtu dnů pracovního
volna z původních 10 na 7. Byly však zachovány
všechny tradiční svátky, zvláště
vánoční a velikonoční. V této
souvislosti však nutno vyzdvihnouti, že náš
dělník a naši pracující nejsou
tím nijak poškozeni. Naši pracující
těší se nejdelším placeným
dovoleným v celém světě. Bylo by proto
v dnešní době horečného budování
zajisté již hospodářsky těžko
únosné rozšiřovati dále počet
dnů pracovního volna příliš četnými
svátky, poškozovati tím naši výrobu
a zdržovati si dosažení našich budovatelských
cílů.
Osnova obsahuje ještě rámcovou úpravu
mezd ve dnech pracovního klidu. Především
stanoví, že za den pracovního klidu přísluší
všem zaměstnancům náhrada výdělku,
v případě, že v tento den zaměstnanci
pracují, přísluší jim vedle docíleného
výdělku ještě zvláštní
příplatek, který se stanoví podle
předpisů o řízení státní
mzdové politiky.
Osnova sama je krátká, jednoduchá a jasná.
Ústavněprávní výbor projednal
ji ve své schůzi dne 25. října t.
r. a usnesl se jednomyslně doporučiti plenu Národního
shromáždění, aby osnovu zákona
o státním svátku, o dnech pracovního
klidu a památných a významných dnech,
číslo tisku 587, přijalo ve znění
vládního návrhu. (Potlesk.)
Místopředseda dr. Polanský: Ke slovu
není nikdo přihlášen.
Přistoupíme k hlasování.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovat
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění
zprávy výborové, nechť zvedne ruku!
(Děje se.)
To je většina. - Tím Národní
shromáždění přijalo tuto
osnovu zákona podle zprávy výborové.
Tím je vyřízen 2. bod pořadu.
Přistoupíme k projednávání
třetího bodu denního pořadu, jímž
je
3. Doplňovací volba člena předsednictva
a členů výborů Národního
shromáždění.
Provedeme nejprve doplňovací volbu člena
předsednictva Národního shromáždění.
Byl mi podán návrh posl. Štětky,
dr. Mouralové-Úlehlové, dr. Klingra, Netušilové,
Pospíšila, Töröka, dr. Jelínka a
druhů, aby ve smyslu § 63 a 64 ústavy byl členem
předsednictva Národního shromáždění
zvolen posl. Štefan Bašťovanský.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť
zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina - Posl. Bašťovanský
byl tedy zvolen členem předsednictva Národního
shromáždění.
Nyní přistoupíme k doplňovací
volbě členů výborů Národního
shromáždění.
Byl mi podán návrh poslanců Štětky,
dr. Mouralové-Úlehlové, Koktána, dr.
Jelínka, dr. Beráka, Jury, Töröka, dr.
Němce a druhů na doplňovací volbu
členů výborů Národního
shromáždění podle § 68 odst. 2
a § 39 jedn. řádu. Žádám
za jeho přečtení.
Gen. tajomník NS Kováčik (číta):
Návrh poslancov Štětku, dr. Mouralovej-Úlehlovej,
Koktána, dr. Jelínka, dr. Beráka, Juru, Töröka,
dr. Němca a druhov na doplňovaciu voľbu členov
výborov Národného zhromaždenia podľa
§ 68 odst. 2 a § 39 zák. č. 195/1949 Sb.
o rokovacom poriadku Národného zhromaždenia.
Podpísaní navrhujú, aby boli zvolení
títo poslancovia do výborov Národného
zhromaždenia:
do výboru branného a bezpečnostného
posl. Oldřich Burda, Ján Repka;
do výboru hospodárskeho posl. Jos. Kadura,
Alexander Pavlovič;
do výboru kultúrneho posl. dr. Juraj Hájek;
do výboru mandátového posl. Vojtech
Daubner, Josef Kotýnek, Alexander Dubček;
do výboru pre hospodárske plánovanie
a jeho kontrolu posl. dr. Jozef Šoltész;
do výboru soc. - politického a zdravotníckeho
posl. MUDr. Jaromír Dlouhý, Elena Koyšová;
do výboru zahraničného posl. Rudolf
Martanovič;
do výboru zemědělského posl.
Karel Mestek, dr. Michal Falťan, Václav
Říha.
Místopředseda dr. Polanský: Hodlám
dát hlasovat o celém návrhu, t. j. o doplňovací
volbě členů do všech výborů,
o něž jde, najednou.
Jsou nějaké námitky? (Námitky nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s přečteným návrhem
na doplňovací volbu členů výborů:
branného a bezpečnostního, hospodářského,
kulturního, mandátového, pro hospodářské
plánování a jeho kontrolu, sociálněpolitického
a zdravotnického, zahraničního a zemědělského
tak, jak byl přečten, nechť zvedne ruku! (Děje
se.)
To je většina.
V návrhu uvedení poslanci byli tedy zvoleni
členy jmenovaných výborů.
Tím je vyřízen pořad schůze.
Sděluji, že příští schůze
bude svolána písemně nebo telegraficky.
Končím schůzi.