Ve dnech, kdy zástupci vašich
vlád podpisovali ony smlouvy, tehdy se otevírala
v Sovětském svazu prvá stavba komunismu -
volžsko-donský kanál. A to je jen prvá
z oněch velkých staveb, před kterými
každému, kdo má svůj národ rád
a kdo věří ve šťastnou budoucnost
lidstva, se úžasem zatají dech. I vaše
Times musely o ní přinést úvodník,
ve kterém psaly, že "stala se úžasná
věc". A to je prvá stavba, za kterou budou
následovat další a další. I u nás
rostou velké stavby socialismu, o jakých se bývalým
kapitalistickým vládcům ani nesnilo. Ti jsou
dnes v emigraci; tam spřádají pošetilé
sny o Panevropě a o tom, jak by se k nám vrátili
na špičkách esesáckých bajonetů.
Ale to se nikdy nestane, poněvadž náš
národ je ze svého středu vyvrhl jako špinavou
přítěž jako směšný
cár špinavé minulosti. Nám už neublíží,
ale vás a vaše vlastní zájmy svými
lživými výmysly poškozují, vás
svádějí a matou.
Nezvítězí morová
fronta Truman-Ridgway, ale zvítězí mírová
fronta Stalin, Gottwald, Pieck. (Velký
potlesk.)
My, poslanci čs. strany lidové,
jednomyslně prohlašujeme, že souhlasíme
s navrženými dopisy, které mají být
zaslány parlamentům západoevropských
zemí, že se ztotožňujeme s každým
jejich písmenem a že rádi budeme pro jejich
odeslání hlasovat. (Potlesk.)
Místopředseda dr. Polanský:
Dávám slovo panu posl. Pokojnému.
Posl. Pokojný: Slávne
Národné shromaždenie!
Celý demokratický a
slobodomilovný ľud túži po mieri. Boj
za mier je dnes prvoradou úlohou ľudstva, láska
k pokoju spája dnes stamilióny ľudí
na celom svete v mohutný tábor mieru, ktorý
má pred sebou tú najvznešenejšiu úlohu:
odvrátiť novú vojnu. Prežili sme dve hrozné
vojny. Stopy druhej svetovej vojny sú ešte príliš
čerstvé, aby ich bolo možno nevidieť.
Vôňa vytečenej krvi sa ešte stále
vznáša vo vzduchu, ešte neuschly slzy matiek,
vdov a sirôt, ešte žalujú milióny
hrobov, ešte burcujú svedomie rozbité mestá
a dediny. Príliš veľká je tá púšť
materiálna aj morálna, ktorú tu zanechala
vojna, aby sme ju nevideli, aby sme necítili bolesť
a hlboký odpor proti podobnému šialeniu. Pod
živým dojmom všetkých hrôz, ktoré
tu vojna zanechala, sa zdvíha svedomie ľudstva, zaznieva
mohutný hlas miliónov, ktoré si žiadajú
zastaviť zbrojenie, ktoré v mene detí, v mene
viery, v mene šťastnej budúcnosti celého
ľudstva si žiadajú trvalý mier. (Predsedníctvo
prevzal podpredseda Fiala.)
Tento hlas, tak živý
v srdciach všetkých ľudí dobrej vôle,
zostáva hluchým v kamenných srdciach imperialistických
dobyvateľov a kapitalistických vykorisťovateľov.
Vo svojej honbe za zlatom, vo svojej nenásytnej túžbe
za svetovládou pripravujú títo nepriatelia
ľudstva otvorene novú svetovú vojnu. Namiesto
toho, aby počúvali volanie ľudstva, aby prijali
mierové ponuky Sovietskeho sväzu, aby prerokovali
ťažkosti svetovej situácie a dohodli sa na trvalom
mierovom usporiadaní sveta, horúčkovito zbroja,
podpisujú a vytvárajú vojnové pakty,
ktorými chcú dostať národy a štáty
do svojej moci a zapriahnuť ich do svojich zločinných
plánov. Na Kórei už dlho tečú
potoky nevinnej krvi a vojnoví zločinci sa ani netaja,
že podobný osud chystajú aj Európe.
Osudným krokom k tomuto ich
cieľu je podpísanie smluvy o takzvanom európskom
obrannom spoločenstve a podpísanie takzvanej generálnej
smluvy, ktorú s imperialistami podpísala bábková
vláda záp. Nemecka v Bonne. Západní
imperialisti chcú využiť bohaté ľudské
a materiálne zdroje západného Nemecka a zapojiť
ich do svojej vojnovej mašinérie, ktorú proti
vôli vlastného ľudu tak horúčkovito
budujú. Rátajú s tým, že v chystanej
vojne proti táboru mieru a pokroku, proti Sväzu sovietskych
socialistických republík a krajinám ľudovej
demokracie, dobre použijú nemeckých revanšistov,
že obnovená hitlerovská soldateska bude ochotne
prelievať krv za ich záujmy, že znovuvyzbrojené
Nemecko bude v Európe ich policajtom. Preto otvárajú
dvere väzení a vypúšťajú z
nich vojnových zločincov, preto forsírujú
hitlerovských generálov, ktorí sa smutne
preslávili ukrutnosťami, preto si vytvárajú
nové SS divízie, ktoré chcú pod svojou
zástavou použiť proti mierumilovnému ľudstvu.
Táto hanebná smluva,
podpísaná Adenaurom proti vôli nemeckého
ľudu, vyvolala živý odpor na celom svete, no
najmä v Nemecku samom. Pracujúci ľud západného
Nemecka vypočul hlas svojich bratov z Nemeckej demokratickej
republiky a dal sa do boja, lebo jasne vidí, že sa
tu hrá o jeho život a budúcnosť. Mohutné
protestné stávky a demonštrácie, uskutočňované
aj napriek policajnému teroru, dokazujú, že
ten nemecký ľud, ktorý bol v minulosti svedený
a znásilnený a bol postrachom sveta, ten ľud,
zbavený svojich imperialistických a hitlerovských
vodcov, si našiel pravú a správnu cestu. Nechce,
aby bol znova kanónenfutrom, nechce už vidieť
svoje mestá v rozvalinách, nechce obetovať
milióny svojich najlepších synov za cudzie
záujmy, nechce už bojovať proti vlastnému
životu a šťastnej budúcnosti. Nemecký
ľud chce mier. Ukázalo sa pravdivým, čo
povedal náš prezident Gottwald, že nie
je Nemec ako Nemec, lebo vidíme, ako pracujúci ľud
východného aj západného Nemecka túži
po mieri, ako za tento pracuje a bojuje. Táto radostná
skutočnosť je vedľa nezdolnej sily Sovietskeho
sväzu najsilnejšou zárukou, že svetový
tábor mieru je takou mohutnou pevnosťou, ktorú
nemožno poraziť.
My, ako slobodomilovní a pracujúci
ľudia, ale aj ako veriaci kresťania, prevážne
katolíci, nemôžeme súhlasiť s týmito
prípravami novej svetovej vojny. Naše kresťanské
"Nepokradneš" a "Nezabiješ" volá
k svedomiu celého sveta. Naplnení činorodou
láskou k svojim bližným, preniknutí
hlbokou vierou v spravodlivosť a človeka, počúvajúc
príkaz boží, chceme vynaložiť všetky
svoje sily a schopnosti, aby sme mier zachovali, upevnili a zveľadili.
Pevne a neochvejne stojíme po boku pracujúceho ľudu
Nemecka, spolu s ním rozhodne protestujeme proti vojnovej
generálnej smluve. Veď cieľom tejto zločinnej
smluvy nie je láska a sloboda, ale otroctvo, vykorisťovanie
a smrť. Spolu s mierumilovnými ľuďmi celého
sveta budeme stáť po boku nemeckých pracujúcich,
ktorí nedovolia, aby táto smluva vstúpila
v platnosť a prekazia plány vojnových podpaľačov
a ich pomáhačov, ako je Adenauer a hŕstka
karieristov a revanšistov okolo neho.
Západní imperialisti
do svojich plánov často a radi zaťahujú
aj náboženstvo a radi sa falošne vydávajú
za jeho obrancov. Využívajú a zneužívajú
vysokých cirkevných predstaviteľov, navštevujú
a ovplyvňujú Vatikán, pestujú politický
katolicizmus, no drobný veriaci ľud odsudzuje a odsúdi
vojnových podpaľačov i keď by pre svoje
ciele použili pláštika náboženstva.
Lebo vieme dobre, že nič nie je nenásytnému
molochovi, buržoáznemu kapitalizmu tak cudzie, ako
pravé učenie Kristovo. Zatiaľ čo Kristus
hlásal chudobu, pokoru a spravodlivosť, je pre bankárov
a veľkofabrikantov jediným bohom zlaté teľa.
Tomuto sa klaňajú, jemu prinášajú
krvavé obete, jemu zapaľujú mestá a
dediny. Na slzách a biede pracujúceho ľudu,
z jeho krvi a mozoľov si stavajú svoje paláce.
Šialené zbrojenie, ktoré im prináša
nesmierne zisky, je im dnes hlavným prikázaním.
Vyrábajú zbrane hromadného ničenia,
neváhajú používať bakteriologické
zbrane, lebo si myslia, že všetka krv, ktorú
zločinne prelievajú, a chcú ešte prelievať,
sa im premení na zlato a tučné zisky. Toto
je tá ich "kresťanská láska",
preto tak zlovoľne odmietajú všetky mierové
návrhy SSSR, preto nechcú pristúpiť
na odzbrojenie, preto nechcú vypočuť hlas ľudstva,
ktorý volá po spravodlivom mieri.
Ale proti týmto plánom
stoja národy celého sveta a pracujúci ľud
aj v krajinách kapitalizmu. V tejto bojovej fronte, mohutnej
a nezdolnej, popredné miesto prislúcha dnes pracujúcej
triede západného Nemecka. Ona si dnes uvedomuje,
že tu ide o jej vlastný život, o budúcnosť
národa a štátu, preto jej boj je taký
odhodlaný a húževnatý, preto tak ochotne
prináša aj obete. Za stranu slobody s vedomím
dejinnej zodpovednosti vyhlasujem, že sa s týmto spravodlivým
bojom stotožňujeme, nemeckým bojovníkom
za mier prejavujeme svoju úplnú solidaritu a spolu
s nimi veríme, že sa uskutočnia slová
generalissima mieru Stalina, ktorý povedal, že mier
bude zachovaný, keď národy vezmú vec
mieru do svojich rúk a budú zaň bojovať
do konca. Nemecký ľud si berie vec mieru do svojich
rúk a podporovaný mierumilovnými národmi
sveta zmarí zločinné plány západných
imperialistov. Pevne veríme, že v tomto boji zvíťazíme
a najväčší poklad ľudstva - mier
- bude ubránený!
Za predložený návrh
dokumentu budeme hlasovať. (Potlesk.)
Místopředseda Fiala
(zvoní): Dávám slovo panu posl. Tymešovi.
Posl. Tymeš: Vážení
přátelé, soudružky a soudruzi!
Podepsání t. zv. generální
smlouvy, která ve skutečnosti je separátní
smlouvou tří západních velmocí
s Adenauerovou vládou, a uzavření smlouvy
o utvoření t. zv. evropského obranného
společenství vyvolalo velké rozhořčení
a roztrpčení u všech mírumilovných
lidí na celém světě. Zvlášť
živý odpor a pobouření je v západním
Německu a v zemích, které s Německem
sousedí. Mírumilovní lidé si uvědomují,
že t. zv. generální smlouva je ve skutečnosti
vojenským svazkem USA, Velké Britannie a Francie
s vládou západního Německa a že
touto smlouvou je lid západního Německa zatahován
bonnskou vládou do příprav třetí
světové války. Je to úmluva mezi revanšistickými
vládnoucími kruhy západního Německa
a vládnoucími kapitalistickými kruhy západních
států. Dohoda vlád bez souhlasu lidu těchto
zemí, proti jeho vůli a proti jeho zájmům.
Utvoření t. zv. evropského
obranného společenství je nerozlučnou
součástí útočných plánů
amerického imperialismu proti Sovětskému
svazu a zemím lidové demokracie, proti táboru
míru, ale současně také proti svobodě
a demokratickým právům národů
západní Evropy, proti demokratickému a mírovému
sjednocení Německa. Náš ministr zahraničí,
náměstek předsedy vlády s. Široký
ve svém dnešním projevu zdůrazňuje,
že jediným cílem tohoto společenství
je jakýsi pokus "legalisovat" remilitarisaci
západního Německa a uskutečnit jeho
zapojení do agresivního severoatlantického
bloku.
Autoři generální
smlouvy pokračují ve své politice rozdělování
světa, rozdělení Evropy a také rozdělení
Německa. Proti koncepci s. Stalina o možnosti
mírového soužití různých
hospodářských a sociálních
soustav, důsledně sledované sovětskou
politikou, proti koncepci, vyjádřené též
v Chartě Spojených národů, staví
koncepci solidarity t. zv. svobodného světa. V tomto
jejich "svobodném světě" jsou vedle
wallstreetských miliardářů, rasistických
otrokářů z jižních států
USA, také hitlerovští váleční
zločinci, vrahové z Lidic, Osvětimi, Buchenwaldu
a Dachau, hrdlořezové generála Franca, kati
monarcho-fašistické řecké vlády
spolu s. bandou Titovou, s Lisynmany a jim podobnými obhájci
"svobody". A tento svět, který se falešně
označuje jako "svobodný" a jejž spojuje
jedině bezohledná snaha kapitalistických
monopolů vykořisťovat pracující
lid, celé národy, závislé země
a kolonie, má se stát pro lid západoevropských
států nejvyšší hodnotou, pro jejíž
obranu je třeba dále trpět režim okupace,
nezaměstnanosti a hladu.
Na válečné smlouvy
imperialistů odpovídá lid západního
Německa západních kapitalistických
zemí stupňováním boje pro remilitarisaci
a za uzavření mírové smlouvy s jednotným
Německem. V čele boje je dělnická
třída, vedená komunistickými stranami,
avšak na boji se již také účastní
nejširší vrstvy obyvatelstva bez rozdílu
politické a náboženské příslušnosti.
Tato situace staví před
vážné rozhodnutí příslušníky
sociálně demokratických stran a jejich poctivé
funkcionáře. Předáci těchto
stran - kromě Nenniho socialistické strany Itálie
- sabotují, ba přímo pronásledují
světové mírové hnutí. Místo
společného postupu proti kapitalistickým
válečným silám namlouvají svým
členům, že je možno jít vlastní
samostatnou cestou. Nazvali ji "třetí silou",
střední cestou mezi Moskvou a Washingtonem.
Tato t. zv. "třetí
síla" je podvodnou hrou pravicových socialistických
předáků, která má desorientovat
mírový tábor, rozbíjet a oslabovat
dělnické hnutí a zachraňovat kapitalistický
svět. Ve skutečnosti žádná "třetí
síla" neexistuje. Pravicoví předáci
socialistických stran nikde nešli vlastní cestou.
Stále více se podřizují válečné
politice Wall Streetu a diktátu vlastní buržoasie.
Ve Francii, kde nejvíce o
"třetí síle" mluvili, jsou úplně
ve službách Washingtonu. Pařížský
policejní prefekt pravicový socialista Baylot jel
si přímo pro rozkazy do Spojených států
a na příkaz vládnoucích amerických
kruhů pronásleduje francouzské vlastence,
obránce míru a předvoj dělnické
třídy, komunistickou stranu Francie.
Předáci francouzských
pravicových socialistů slibovali francouzskému
lidu samostatnou socialistickou mírovou politiku, podporují
však válečnou politiku amerických imperialistů.
Slibovali zajištění a upevnění
demokratických svobod a nezávislosti země,
pomáhají však k fašisaci Francie a k její
úplné závislosti na amerických monopolistech.
Slibovali ochranu Francie před obnovou německého
militarismu, nyní souhlasí s vybudováním
reakční německé armády v čele
s bývalými nacistickými generály.
Vítají Ridgwaye a přejímají
tak úlohu Lisynmanů v Evropě.
V západním Německu
vůdce německé sociální demokracie
dr. Schumacher byl mezi prvními Němci, kteří
začali křísit německý šovinismus
a revanšismus. Jeho protisovětská politika
slouží agresivním kapitalistickým silám,
které ze západního Německa chtějí
mít nástupiště k válce proti
Sovětskému svazu. Dnes sice Schumacher hovoří
proti separátní smlouvě, avšak neupřímnost
jeho oposice proti politice remilitarisace západního
Německa je nepochybná. Jeho dnešní oposice
je vynucena odporem lidových mas proti válečným
přípravám, má obelstít lid
a pomoci mu k tomu, aby mohl vystřídat Adenauera
a jinou formou pokračovat ve stejné politice. Potvrzuje
to i dohoda, kterou v těchto dnech sjednal s Adenauerem
odborářský předák poslanec
Fette. Poslanec Fette slíbil Adenauerovi, že v budoucnu
nebude zavádět žádná bojová
opatření proti reakčnímu zákonu
o podnikovém řádu a svolil k zastavení
všech akcí odborů proti generální
smlouvě. Je to zrada boje proti Adenauerově vládě.
Labour Party v důsledku politiky
pravicového vedení prožívá největší
krisi ve své historii. Ani po prohraných volbách
nehledá Labour Party východisko ze slepé
uličky v nastoupení nové cesty, cesty spolupráce
s pokrokovými silami země a mírového
světa, cesty, která jedině může
zabrániti hospodářskému a politickému
bankrotu Anglie. Při jednání o zbrojním
programu v anglické sněmovně nepostavila
se poslanecká frakce labouristů proti překotnému
zbrojení, ale na naléhání Attleeho
a Morrisona přijala většinou 115 hlasů
proti 41 hlasům resoluci, která schvaluje zbrojení,
avšak zároveň vyslovuje nedůvěru
ve schopnost konservativní vlády zbrojní
program uskutečnit. Tedy ne odmítnutí šíleného
zbrojení a válečných příprav,
ale prohlášení, že jsou schopnější
připravit agresivní válku než konservativci.
Je pochopitelné, že členové strany s
touto politikou vedení Labour Party nesouhlasí.
V důsledku toho se přiostřují i rozpory
mezi předáky strany. Nejsou to ovšem rozpory
zásadní. Bevan, který utvořil oposiční
skupinu proti vedení, jistě nepomýšlí
na podstatný obrat v politice Labour Party. Využívá
pouze nespokojenosti členů strany s vedením
a se zbrojním programem Churchillovy vlády k tomu,
aby se zmocnil aparátu a vedení Labour Party. Bevanova
skupina chce vlastně zachránit program zbrojení
za cenu nepatrného omezení jeho rozsahu. Při
diskusích v anglické sněmovně přiznal
přední člen této skupiny Crossman,
že "nikdo z nich nic nenamítá proti zbrojení.
Jde jenom o rozsah zbrojení a tento spor není zásadní".
Z toho je jasné, že Bevanově skupině
nejde o boj proti zbrojení, ale o využití nespokojenosti
lidu k získání moci.
Podobná situace jako v Anglii,
západním Německu a ve Francii je i v ostatních
zemích. I tam sociálně demokratické
strany prožívají hlubokou krisi. Prohlubuje
se rozkol mezi vedením a členstvem a v důsledku
toho se přiostřují spory i ve vedení
strany. Právě poslední události ukazují
příslušníkům a stoupencům
sociálně demokratických stran, jak falešné
a nepoctivé jsou všechny řeči o třetí
samostatné cestě. Jsou jen dvě možnosti
v boji o válečné smlouvy: ano nebo ne. Buď
schválit diktát amerických miliardářů
- válečné smlouvy - nebo bojovat proti nim.
Buď pro remilitarisaci nebo proti ní. Buď pro
rozdělení Německa nebo pro jednotné
Německo! Na tyto otázky musí odpovědět
v této vážné chvíli všichni
příslušníci reformistických stran.
Před tyto otázky staví
komunistická strana Německa všechny sociální
demokraty v prohlášení, v němž
vyzývá sociálně demokratickou stranu
a odborový svaz ke společnému postupu proti
Adenauerově válečné smlouvě.
Tato výzva komunistické strany Německa má
mimořádný význam a staví německé
sociální demokraty před historickou odpovědnost.
Předseda komunistické strany Německa Max
Reiman říká: "Dělnická
třída stojí před velkým nebezpečím.
Znovu jsme v podobné situaci jako v letech 1932-33. Nesmíme
ztrácet čas. Nasazení všech bojových
prostředků může zastavit osudný
vývoj, který hrozí v podobě válečné
generální smlouvy, může zkřížit
Adenauerův plán ratifikovat válečnou
generální smlouvu, a může svrhnout Adenauera.
Mohutné bojové akce dělnické třídy
rozhodují dnes o všem. Vytvoření jednotné
bojové fronty - zdůrazňuje soudruh Max Reiman
- všech pracujících společným
bojem sociálních demokratů, komunistů,
křesťanů a bezpartijních je dnes naléhavější
než kdy jindy."
Ano, cesta jednoty je nejbezpečnější
cestou k odvrácení válečného
nebezpečí. Víme, že v sociálně
demokratických stranách je mnoho poctivých
lidí, kteří dnes vážně
promýšlejí otázku společného
postupu proti silám války a nesouhlasí s
pravicovými předáky, kteří
společný postup mírových sil maří.
Při projednávání dnešního
významného dokumentu obracíme se k nim a
ke všemu lidu kapitalistických zemí s výzvou,
aby nedbali hlasů zrádných vůdců
a prodejných vlád a vytvořili jednotné
mohutné mírové hnutí proti ratifikaci
válečných smluv. Před jednotnou vůli
všeho lidu musí ustoupit strůjcové války
i jejich přisluhovači. Jednota lidu zmaří
válečné plány amerických zbrojařů
a zajistí trvalý mír! (Potlesk.)
Zdravíme hrdinný boj
lidu západního Německa, Francie, Itálie
a ostatních kapitalistických zemí proti válečným
smlouvám a ujišťujeme obránce míru
všech zemí naší bratrskou solidaritou
v tomto boji. Žádný teror diktovaný
a řízený americkými kapitalisty neumlčí
obránce míru ve Francii, ani v západním
Německu, ani v Itálii, nikde na světě.
Hnutí obránců
míru, vedené Světovou radou míru,
každým dnem nezadržitelně vzrůstá.
Na celém světě roste odpor lidu proti americké
válečné politice. Američtí
imperialisté jsou nenáviděni v Evropě
stejně jako v Asii a ostatních dílech světa.
V korejské válce ukázali, že jsou schopni
ještě větších zločinů
než Hitler.