Tyto hrdinné a vždy vítězné boje komunistů za mír a lepší život dokázaly, že toto hnutí nikdo, žádná síla nikdy nezničí a neporazí. Nezničí a neporazí je nikdo, poněvadž je spjato s dělnickou třídou a lidem celého světa a stojí vždy v čele boje za svobodu, národní nezávislost, pokrok, demokracii a mír.

Komunisté celého světa jsou nejvášnivějšími bojovníky za světový mír, protože mír je předpokladem pokojného života na zemi. Proto komunisté tak za mír bojují. Bojují za něj proto, že milují člověka, kterého imperialisté ve válkách v masách o svoje kořistnické zájmy tak často obětují. Nejzanícenějším příkladem bojovníka za mír je Sovětský svaz, vedený sovětskou vládou a slavnou Komunistickou stranou bolševiků. Nebýt Sovětského svazu, jeho moci a síly, jeho důsledné a čestné mírové politiky, nebylo by dnes již míru na světě.

A tato významná mírová úloha sovětského svazu je možná jen proto, že vše, co se v Sovětském svazu děje, celý život i výstavba země, obrovské stavby komunismu, to vše se děje v zájmu upevnění světového míru.

Sovětské národy, vedené sovětskou vládou a slavnou Komunistickou stranou bolševiků, si přejí vášnivě mír. Jsou proto odhodlány do všech důsledků za něj bojovat. Proto je také SSSR připraven přivítat v každé době každého útočníka v plné zbroji. (Potlesk.) Proto také Sovětský svaz je velkou záštitou a vedoucí silou všeho pokrokového lidstva na světě, který si tak toužebně přeje mír.

I když dnes američtí a angličtí imperialisté stupňují své přípravy prosazováním válečných smluv, jako jsou t. zv. generální smlouva a smlouva o t. zv. evropském obranném společenství, říkáme otevřeně a jasně na jejich adresu, na adresu všech mnichovanů a německých imperialistických revanšistů, že jejich válečné plány se nezdaří. Nikdy se už u nás nebude opakovat Mnichov. Zárukou toho je naše lidová armáda v čele s vrchním velitelem presidentem Klementem Gottwaldem (Potlesk.) za touto armádou stojící jednotný český a slovenský lid a hospodářská síla našeho státu. (Předsednictví se ujal předseda dr. John.)

Mnichov se nebude opakovat ani jinde. Mír bude zachován. Bude zachován proto, že věc míru je věci dělnické třídy celého světa a všeho pracujícího lidu a všech národů na světě. Válečné plány imperialistů se nezdaří, poněvadž proti silám války vyvstalo obrovské hnutí, opírající se o svazek 800 milionů lidí, jdoucích k socialismu, o stamiliony pokrokových lidí kapitalistických zemí, obrovské obrozenecké hnutí koloniálních národů, poněvadž jeho páteří jsou neporazitelné a nezničitelné komunistické strany všech zemí a států a poněvadž v čele tohoto neporazitelného hnutí stojí mohutný Sovětský svaz, vedený a řízený praporečníkem míru, soudruhem Stalinem. (Potlesk.)

Jménem Komunistické strany Československa prohlašuji, že naše strana vřele vítá a schvaluje protest českého i slovenského lidu proti t. zv. generální smlouvě a smlouvě o t. zv. evropském obranném společenství. Ať žije věčný a trvalý světový mír! (Hlučný potlesk.)

Předseda: Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Zahraniční výbor Národního shromáždění se usnesl ve své schůzi dne 19. června 1952 doporučit plenu Národního shromáždění ke schválení dopis parlamentům Velké Britannie, Francie, Itálie, Belgie, Holandska a Lucemburska v tomto znění (čte):

Národní shromáždění republiky Československé

Dolní sněmovně, Londýn Westminster,

Národnímu shromáždění republiky Francouzské,

Poslanecké sněmovně a senátu republiky Italské,

Poslanecké sněmovně království Belgického,

Druhé komoře generálních stavů království Holandského,

Poslanecké sněmovně velkovévodství Lucemburského.

Dne 26. května 1952 podepsali v Bonnu ministři zahraničních věcí Spojených států, Velké Britannie a Francie t. zv. generální smlouvu s Adenauerem. Den poté byla v Paříži zástupci Francie, Itálie, Belgie, Holandska, Lucemburska a západoněmeckého loutkového státu podepsána smlouva o t. zv. evropském obranném společenství. Celým svým obsahem a zaměřením jsou to smlouvy válečné. Mají obnovit moc týchž agresivních militaristických a fašistických kruhů, které byly hlavními nositeli agrese v druhé světové válce, a začlenit remilitarisované západní Německo do útočného atlantického bloku.

Podepsaná separátní smlouva, osnovaná na základě zločinného spiknutí amerického imperialismu a německého nacismu a revanšismu, je přímým ohrožením míru v Evropě. T. zv. evropské obranné společenství je zastíracím manévrem pro vytvoření válečného konglomerátu, v němž hlavním pilířem imperialismu má být fašistická německá armáda, vedená bývalými hitlerovskými generály.

Aby si vynutili povolnost západoevropských zákonodárných sborů, aby utlumili spontánní bouře protestů národů západní Evropy, které si jasně uvědomují útočný charakter této americké koalice s nejagresivnějšími kruhy německých militaristů, američtí imperialisté se všemi prostředky pokoušejí obestřít lidové masy sití lží a odvrátit pozornost od pravé příčiny ohrožení míru v Evropě.

Mír, bezpečnost a nezávislost národů Evropy jsou ohroženy bezohlednou rozpínavosti amerického imperialismu a jeho úsilím o ovládnutí světa. Evropským národům hrozí nebezpečí z obnovy německého militarismu a revanšismu v důsledku bonnské separátní smlouvy.

Pod záminkou t. zv. společné obrany připravují američtí imperialisté novou útočnou válku. Za pomoci reakčních vládních kruhů západoevropských zemí okupují tyto země svými vojenskými jednotkami a vměšují se do jejich vnitřních věcí. Na účet národů používají jejich území a snaží se použít i jich samotných k přípravě a provádění svých světovládných cílů. Zbavují tak západoevropské země státní svrchovanosti, pošlapávají tisícileté kulturní tradice a národní hrdost evropských národů. Vynucují pro své válečné cíle na evropských státech neúnosné kontribuce, které ničí jejich hospodářství. Pod stejnou záminkou vnucují členům Atlantického paktu i jiným státům umělá omezení, namířená proti rozvoji normálních mírových hospodářských vztahů. Při tom v zájmu amerických monopolů provádějí politiku celních omezení a diskriminace i proti svým t. zv. spojencům. A konečně obnovením německé fašistické armády pod vedením hitlerovských generálů a svým spiknutím s německými revanšisty ohrožují mír v Evropě a tím bezpečnost a mír účastníků dohody o t. zv. evropském obranném společenství.

Národy západní Evropy jsou si tohoto nebezpečí dobře vědomy. Už sama nutnost záruk, jichž se členské státy t. zv. evropského obranného společenství domáhají proti svému západoněmeckému partneru, svědčí o povaze celé této vasalské soustavy, v níž podle amerických plánů má mít obnovená německá fašistická armáda úlohu úderné pěsti proti SSSR a zemím lidové demokracie a úlohu četníka proti západoevropským národům. Na hranicích Francie, Belgie, Holandska a Lucemburska a na jejich území, proměněném ve válečné nástupiště amerického imperialismu, mají být rozmístěny divise obnovené nacistické Wehrmacht, vyzbrojené tanky, letectvem a válečným loďstvem.

Jak dnes již otevřeně přiznávají autoři "generální smlouvy" a t. zv. evropského obranného společenství, nejde jen o válečné seskupení proti mírumilovným národům Evropy, ale současně o opatření proti mírovému úsilí západoevropského lidu, proti jeho demokratickým právům a svobodám. Vlastencům v západní Evropě, kteří už teď jsou oběti policejní zvůle, hrozí nebezpečí, že v rámci t. zv. evropského obranného společenství budou proti nim zakročovat v západoněmeckých oddílech esesáčtí vrahové Lidic a Oradouru.

Již jednou spěchali zástupci Anglie a Francie za představitelem německého militarismu a imperialismu, aby s ním uzavřeli dohodu, vedoucí k rozpoutání útočné války. V kritickém roce 1938 uzavřeli s Hitlerem hanebnou dohodu, jejíž oběti nebylo jen Československo. Pod heslem boje proti komunismu, pod záminkou obrany "západní civilisace" a ve snaze usměrnit německou útočnost na východ proti SSSR byla v Mnichově uzavřena dohoda, jejíž důsledky byly katastrofální pro celou Evropu. Prohlášení o záchraně míru, s nimiž se z Mnichova vraceli Chamberlain a Daladier, byla v zápětí přehlušena duněním děl. Dnes lid západoevropských zemí již nevěří falešným mírovým slibům, které po vzoru svých mnichovských předchůdců pronášejí autoři válečných ujednání bonnských a pařížských, a maří jejich válečné plány..

K zajištění bezpečnosti evropských národů a míru v Evropě je nutno uzavřít řádnou mírovou smlouvu s jednotným, demokratickým a nezávislým Německem. Jedině odklon od americké politiky válečných příprav a hospodářské diskriminace umožní rozvoj normálních hospodářských a kulturních vztahů mezi evropskými národy bez ohledu na rozdílnost hospodářské a sociální soustavy. Jedině politika mírové spolupráce mezi národy, včetně jednotného, demokratického, mírumilovného a nezávislého Německa, může zajistit mír a blahobyt lidu západoevropských zemí, tak krutě postiženému v první a druhé světové válce.

Návrhy vlády Sovětského svazu na mírovou smlouvu s Německem a její nabídka projednat urychleně její přípravy s vládou Spojených států, Velké Britannie a Francie ukazují nejlepší cestu k těmto mírovým cílům.

Vyjadřujíc vůli československého lidu, soustředěného na mírovou výstavbu své země a odhodlaného k obraně své vlasti proti válečným úkladům, Národní shromáždění Československé republiky obrací se na Vás s naléhavým upozorněním, že v důsledku politiky vlád tří mocností v západním Německu je mír v Evropě vážně ohrožen. Vyzývá Vás, abyste v souladu s mírovými zájmy svých národů se vší rozhodností odmítli americkou politiku válečných smluv, abyste se celou svou vahou zasadili za bezodkladnou schůzku zástupců čtyř mocností, za urychlené svolání mírové konference pro uzavření řádné mírové smlouvy s Německem a za nastolení normálních mírových vztahů v Evropě.

Československý lid zasílá lidu Vaší země svůj pozdrav a upřímné přání k úspěšnému boji za mír a mírovou spolupráci mezi národy.

V Praze dne 20. června 1952. (Dlouhotrvající hlučný potlesk.)

To bylo znění dopisu, který zahraniční výbor předkládá plenu Národního shromáždění ke schválení.

Kdo souhlasí se zněním tohoto dopisu, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Děkuji vám. To je jednomyslné přijetí. (Dlouhotrvající potlesk. - Shromáždění povstává.)

Tím plénum Národního shromáždění schválilo jednomyslně dopis parlamentům Velké Britannie, Francie, Itálie, Belgie, Holandska a Lucemburska ve znění doporučeném zahraničním výborem.

Tím je vyčerpán program dnešního zasedání.

Sděluji, že příští schůze bude svolána písemně nebo telegraficky.

Končím schůzi.