Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Aby se pravidelně a včas odčerpávala do státního rozpočtu část akumulace vytvářené podniky socialistického sektoru, zavádí se daň z obratu (dále jen "daň").

Daň odvádějí tyto podniky, organisace a zařízení socialistického sektoru (dále jen "podniky"):

1. odbytové organisace výrobních odvětví;

2. výrobní podniky, prodávají-li zboží bez prostřednictví odbytových organisací;

3. podniky vykupující zemědělské výrobky;

4. obchodní a jiné podniky s výjimkou podniků určených nebo zřízených pro provozování zahraničního obchodu.

(¹) Dani podléhá obrat z prodeje zboží vlastní výroby nebo vlastního nákupu (dále jen "zboží"); obrat téhož zboží se zdaňuje toliko jednou.

(²) Dodává-li podnik zboží do vlastních maloobchodních prodejen, považuje se za prodej zboží jeho převod do těchto prodejen.

(³) Dani podléhá vnitropodnikové použití zboží, stanoví-li tak ministr financí a určí-li zboží, na něž se jeho opatření vztahuje.

(⁴) Dani nepodléhá obrat z prodeje zboží mezi podniky téže hlavní správy, pokud ministr financí nestanoví jinak a neurčí zboží, na něž se jeho opatření vztahuje.

(¹) Zdanitelným obratem je prodejní cena zboží.

(²) Zdanitelnost obratu vzniká vyhotovením faktury a nebyla-li faktura vyhotovena, vyhotovením jiného dokladu o prodeji, po případě o vnitropodnikovém použití zboží.

(¹) Jednotná zemědělská družstva se u zboží jimi prodávaného osvobozují od daně.

(²) Vláda může stanovit další osvobození od daně.

U zboží se státní maloobchodní cenou stanoví daň vláda, u ostatního zboží ministr financí, po případě krajské národní výbory jím zmocněné.

Podnik je povinen si sám daň vypočíst. Ministerstvo financí stanoví, za jaká období a v kterých lhůtách se daň odvádí.

(¹) Podnik je povinen předložit příslušnému okresnímu národnímu výboru do patnáctého dne každého kalendářního měsíce za bezprostředně předcházející měsíc daňové hlášení podle vzoru vydaného ministerstvem financí. Podnik je povinen podat na vyzvání okresního národního výboru vysvětlení, opravu nebo doplnění hlášení.

(²) Okresní Národní výbor přezkouší hlášení a odchyluje-li se daň jím vypočtená od daně podle hlášení, zpraví o rozdílu podnik. Podnik může podat u příslušného okresního národního výboru odvolání do patnácti dnů ode dne, kdy byl o rozdílu na dani zpraven. Odvolání nemá odkladného účinku a rozhoduje o něm okresní národní výbor, vyhoví-li mu plně; jinak o něm rozhoduje s konečnou platností krajský národní výbor, který může daň zvýšit.

(³) Zjistí-li podnik dodatečně, že daňové hlášení, které předložil okresnímu národnímu výboru, je nesprávné nebo neúplné, je povinen neprodleně to okresnímu národnímu výboru oznámit a zároveň uvést, v čem záleží nesprávnost nebo neúplnost. Jde-li o opravu daňového hlášení, která má mít za následek snížení daně, může podnik opravit hlášení nejpozději do šesti měsíců po uplynutí kalendářního měsíce, jehož se daňové hlášení týká.

(⁴) Podnik podá po uplynutí kalendářního roku vyúčtování podle vzoru vydaného ministerstvem financí, v němž uvede daňovou povinnost a platby na daň. Okresní národní výbor přezkouší vyúčtování a v případě, že zjistí neshody, oznámí podniku do třiceti dnů ode dne podání vyúčtování rozdíly mezi vyúčtováním podniku a vyúčtováním národního výboru.

(¹) Podniky podléhají registraci u okresních národních výborů, v jejichž obvodech mají provozovny. Okresní národní výbor vede pro účely daně katastr podniků, v němž vyznačuje daňově důležité skutečnosti a souvislosti.

(²) Podnik písemně oznámí okresnímu národnímu výboru zahájení podnikové činnosti, a to do patnácti dnů od jejího zahájení. Rovněž oznámí do patnácti dnů změny, ukončení, zastavení nebo přesídlení. Má-li více poboček, provozoven nebo jiných technických jednotek, učiní oznámení okresnímu národnímu výboru pro každou z nich zvlášť.

Účetní knihy, účetní doklady a jiné písemnosti účetní evidence slouží i účelům daňovým.

Ze zdanitelného obratu se vyloučí částka odpovídající prodejní ceně zboží vráceného odběratelem, pokud dodavatel neobdržel úplatu za toto zboží nebo úplatu za ně přijatou vrátil odběrateli.

(¹) Správu daně vykonávají okresní národní výbory a ve vyšší stolici krajské národní výbory.

(²) Místní příslušnost se řídí místem, v němž je sídlo podniku.

(³) Ministr financí může upravit příslušnost v jednotlivých případech jinak.

(¹) Podniky podléhají kontrole okresních a krajských národních výborů, jejímž účelem je přímo v podniku prověřovat podle skutečností rozhodných pro daň včasnost, správnost a úplnost odvodu daně a daňových hlášení.

(²) Úřady a orgány státní správy, podniky, organisace, instituce, jakož i obyvatelé jsou povinni podávat správné, pravdivé a včas všechny údaje a zprávy, které od nich budou požadovat pro účely daně okresní a krajské národní výbory nebo ministerstvo financí.

(¹) Nebyla-li splatná daň včas odvedena (§ 7), zaplatí podnik za každý den prodlení penále ve výši 0,05% dlužné částky.

(²) Nebylo-li daňové hlášení podáno včas (§ 8), může být daň zvýšena až o 1%.

Nezaplatí-li podnik daň ve lhůtě, zašle okresní národní výbor hlášení o daňovém nedoplatku peněžnímu ústavu, u něhož má podnik obratový účet, a zároveň zpraví o tom podnik. Jakmile peněžní ústav obdrží oznámení o daňovém nedoplatku, provádí výplaty z obratového účtu podniku pouze na úhradu platů, které v pořadí podle předpisů o platebním a zúčtovacím styku předcházejí odvodům do státního rozpočtu; další výplaty provádí na úhradu daňového nedoplatku (včetně daňového zvýšení podle § 14) až do jeho úplného zaplacení.

(¹) Daň nelze požadovat, jestliže uplynuly tři roky od konce kalendářního roku, v němž vznikla zdanitelnost obratu.

(²) Je-li proveden úkon k zjištění nebo vymáhání daně, běží promlčecí lhůta znovu od uplynutí kalendářního roku, v němž byl podnik o tomto úkonu zpraven.

(¹) Při dovozu zboží z ciziny bez prostřednictví podniku určeného nebo zřízeného pro provozování zahraničního obchodu se daň vybere jako součást celní pohledávky; vztahují se na ni předpisy o cle.

(²) U zboží podléhajícího puncovní povinnosti se daň vybírá při puncování, pokud ministr financí nestanoví jinak a neurčí zboží, na něž se jeho opatření vztahuje; na daň vybíranou při puncování se vztahují předpisy o puncování.

Nejvyšší vedení, dozor a vydávání směrnic zásadního rázu přísluší ministerstvu financí.

(¹) Ministr financí se zmocňuje, aby podle potřeb státního národohospodářského plánu vyhláškou v Úředním listě nebo jiným vhodným způsobem

a) vydával předpisy k provádění zákona,

b) upravil jinak zdanění v případech, kde toho vyžaduje úspěšné plnění státního národohospodářského plánu nebo jiné důležité zájmy nebo hospodárnější způsob provádění tohoto zákona.

(²) Ministerstvo financi se zmocňuje, aby upravilo řízení ve věcech této daně.

Zákon č. 283/1948 Sb., o všeobecné dani, ve znění zákona č. 263/1949 Sb. se zrušuje.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.