Předseda dr John.
Místopředsedové Hodinová-Spurná, dr Polanský, Fiala, Valo, David, Žiak.
Členové vlády: předseda vlády
Zápotocký, náměstkové
předsedy vlády Široký, dr Dolanský;
ministři Dvořák, dr Havelka,
Kabeš, Kopecký, Krajčír,
Krosnář, Málek, Maurer,
Nepomucký, dr Neuman, Nosek, dr h.
c. Plojhar, Pokorný, Pospíšil
Ant., Smida, dr inž. Šlechta.
255 poslanců podle presenční listiny.
Z kanceláře NS: gen. tajemník NS Kováčik;
jeho náměstek dr Rattinger.
Předseda (zvoní): Zahajuji 68. schůzi
Národního shromáždění.
Sděluji, že došel dopis pana předsedy
vlády ze dne 3. prosince 1952, kterým sděluje,
že pan president republiky rozhodnutím ze dne 2. prosince
1952
a) zprostil dr Antonína Gregora úřadu
ministra zahraničního obchodu,
b) jmenoval náměstka ministra zahraničního
obchodu Richarda Dvořáka ministrem a pověřil
ho vedením ministerstva zahraničního obchodu.
(Potlesk.)
Dále sděluji, že poslaneckého mandátu
se vzdal v mezidobí posl. Josef Orel.
Ministerstvo vnitra povolalo na uprázdněné
poslanecké mandáty tyto poslance: Bohumila Čiháka,
Stanislava Chalánka, Jana Nedělku,
Oldřicha Svobodu a Josefa Uhra.
Všichni tito poslanci se dostavili do dnešní
schůze.
Protože před tím podle § 89 jedn. řádu
podepsali v Kanceláři Národního shromáždění
prohlášení, obsahující formuli
poslaneckého slibu, přistoupíme ke slibu
podle § 42 ústavy a § 90 jedn. řádu
Národního shromáždění
tím způsobem, že bude předem přečtena
ústavou předepsaná formule slibovací,
poslanci Bohumil Čihák, Stanislav Chalánek,
Jan Nedělka, Oldřich Svoboda a Josef
Uher ke mně přistoupí a vykonají
slib podáním ruky a slovem "slibuji".
Žádám o přečtení slibovací
formule a jmenované poslance žádám,
aby ke mně přistoupili vykonat slib. (Poslanci
povstávají.)
Gen. tajomník NS Kováčik (číta):
"Sľubujem, že budem verný republike Československej
a jej ľudovodemokratickému zriadeniu. Budem zachovávať
jej zákony a svoj mandát vykonávať podľa
najlepšieho vedomia a svedomia na prospech ľudu a štátu."
Posl. Čihák (podávaje předsedovi
ruku): Slibuji.
Posl. Chalánek (podávaje předsedovi
ruku): Slibuji.
Posl. Nedělka (podávaje předsedovi
ruku): Slibuji.
Posl. Svoboda Oldřich (podávaje předsedovi
ruku): Slibuji.
Posl. Uher Josef (podávaje předsedovi
ruku): Slibuji. (Poslanci usedají.)
Předseda: Podle denního pořadu usneseného
užším předsednictvem Národního
shromáždění, který byl členům
Národního shromáždění
rozeslán a jehož konečné doplněné
znění bylo dnes členům Národního
shromáždění rozdáno, je na pořadu
schůze:
1. Zpráva výboru rozpočtového (tisk
681) k vládnímu návrhu zákona o dani
z obratu (tisk 666).
2. Zpráva výboru rozpočtového (tisk
682) k vládnímu návrhu zákona o dani
z výkonů (tisk 665).
3. Zpráva výboru rozpočtového (tisk
692) k vládnímu návrhu zákona o důchodově
dani družstev a jiných organisací (tisk 689).
4. Zpráva výboru rozpočtového (tisk
680) k vládnímu návrhu zákona o dani
ze mzdy (tisk 668).
5. Zpráva výboru rozpočtového (tisk
675) k vládnímu návrhu zákona o zemědělské
dani (tisk 667).
6. Zpráva výboru rozpočtového (tisk
691) k vládnímu návrhu zákona o dani
z příjmů obyvatelstva (tisk 690).
7. Zpráva výboru rozpočtového (tisk
696) k vládnímu návrhu zákona o živnostenské
dani (tisk 688).
8. Zpráva výboru rozpočtového (tisk
676) k vládnímu návrhu zákona o domovní
dani (tisk 664).
9. Zpráva výboru rozpočtového (tisk
683) k vládnímu návrhu zákona o dani
z představení (tisk 663).
10. Zpráva výboru rozpočtového (tisk
694) k vládnímu návrhu zákona o místních
poplatcích (tisk 685).
11. Zpráva výboru rozpočtového (tisk
679) k vládnímu návrhu zákona o rozpočtech
národních výborů (tisk 669).
12. Zpráva výboru rozpočtového (tisk
674) k vládnímu návrhu zákona o organisaci
peněžnictví (tisk 658).
13. Zpráva výboru rozpočtového (tisk
693) k vládnímu návrhu zákona o pojišťovnictví
(tisk 687).
14. Zpráva výboru rozpočtového (tisk
695) k vládnímu návrhu zákona o kontrolní
a revisní správě ministerstva financí
(tisk 686).
15. Zpráva výboru zahraničního (tisk
677) k vládnímu návrhu, kterým se
předkládá Národnímu shromáždění
republiky Československé k projevu souhlasu obchodní
dohoda mezi republikou Československou a republikou Libanonskou,
podepsaná v Bejrutu 12. července 1952 (tisk 656).
16. Zpráva výboru zahraničního (tisk
678) k vládnímu návrhu, kterým se
předkládá Národnímu shromáždění
republiky Československé k projevu souhlasu obchodní
dohoda mezi republikou Československou a republikou Syrskou,
podepsaná v Damašku dne 30. července 1952 (tisk
657).
Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu?
(Námitky nebyly.)
Námitek není.
Podle § 24 odst. 1 jedn. řádu rozhodne Národní
shromáždění o pořadu prostým
hlasováním bez rozpravy.
Dám tedy hlasovat.
Kdo souhlasí s navrženým pořadem dnešní
schůze, nechť zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Navržený pořad je
tedy schválen.
Podle usnesení užšího předsednictva
navrhuji, aby projednávání bodů 114
schváleného pořadu bylo sloučeno.
Jsou nějaké námitky proti návrhu na
sloučení těchto bodů? (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Projednávání bude tedy podle návrhu
sloučeno.
Dávám slovo zpravodaji k 1. a 2. bodu pořadu,
posl. Hornovi.
Zpravodaj posl. Horn: Slavná sněmovno, soudružky
a soudruzi!
V dnešní schůzi bude Národní
shromáždění projednávat řadu
důležitých daňových a finančních
zákonů, které znamenají dovršení
a ucelení naší finanční a daňové
soustavy v dané vývojové etapě.
Jedním z nejdůležitějších
vládních návrhů je návrh zákona
o dani z obratu a k ní se přimykající
dani z výkonu. Daň z obratu představuje nejdůležitější
pramen našich státních příjmů.
Prostřednictvím daně z obratu odvádějí
podniky socialistického sektoru převážnou
část akumulace, to je převážnou
část svých výtěžků
za tím účelem, aby prostředků
takto získaných bylo použito k výstavbě
a rozvoji našeho národního hospodářství
a k financování naší socialistické
výstavby.
Dosavadními úspěchy na cestě k socialismu
dosáhli jsme dík nadšenému úsilí
našeho pracujícího lidu toho, že převážná
část výrobních prostředků
je vlastnictvím lidu. Lid je pánem ve svém
domě a teď jde stále více o to, aby
všechna naše výroba a všechno bohatství
naší země sloužilo jen a jen a stále
více jeho zájmům. K tomu je třeba
neustále vyrábět více, lépe
a levněji a to hlavně v rozhodujících
výrobních odvětvích. Tak zabezpečíme
nejlépe a na věky naši národní
svobodu a státní svrchovanost, co největší
obranyschopnost naší země. A jenom tak také
zabezpečíme nejlépe i všechny sociální,
zdravotní a kulturní požadavky našeho
pracujícího lidu.
Hmotný a i finanční předpoklad k tomu
je dán bohatstvím, které patří
lidu, kterým lid sám vládne a sám
na něm hospodaří. Je velikou socialistickou
ctí a slávou našeho lidu, že naše
znárodněné podnikání pracuje
s dobrými výtěžky a tak potvrzuje slova
našeho presidenta Klementa Gottwalda, že co lid dovede,
nikdo nedovede.
Výtěžky znárodněného podnikání
plynou do státní pokladny jednak formou obratové
daně, jednak přímým odvodem zisku.
Tak představuje obratová daň v našem
státě převážnou část
výsledků našeho socialistického úsilí
o výstavbu vlasti a zároveň převážnou
část finančních prostředků,
kterými budujeme a rozšiřujeme naše socialistické
podnikání ve prospěch našeho lidu, a
to ovšem i pokud jde o zabezpečení naší
socialistické vlasti proti každému útoku
zevnitř i zvenčí.
Úkol financování převážné
části pětiletky sledovala již všeobecná
daň. O tom svědčí naše rozpočty,
ve kterých všeobecná daň tvořila
svými výsledky, vedle zisků uváděných
do rozpočtu přímo, převážnou
část našich státních příjmů.
Ovšem všeobecná daň byla zaváděna
v době, kdy ještě nebyly dány všechny
předpoklady k tomu, aby daň mohla plnit nejen úkol
opatřování zdroje pro státní
rozpočet, ale také úkol socialistického
nástroje k vyvíjení tlaku na co největší
hospodárnost ve výrobě. Tím méně
mohla být všeobecná daň signalisátorem
a kontrolorem hospodářských závad,
chyb, nedostatků a nepořádků. Jaké
předpoklady k tomu chyběly? Především
ta okolnost, že nebylo pevně stanovených velkoobchodních
a maloobchodních cen, a kromě toho také ta
okolnost, že neexistovaly ještě odbytové
organisace bezprostředně začleněné
do výrobního odvětví. Proto musela
být konstrukce všeobecné daně přizpůsobena
hospodářským podmínkám té
doby a v důsledku toho nemohla a tím více
již dnes nemůže plnit v celém rozsahu
funkce, které jsou od ní očekávány,
to je, aby jako pevná složka ceny zabraňovala
zvyšování vlastních nákladů,
aby byla účinným nástrojem kontroly
plánu, aby napomáhala uplatňování
principu chozrasčotu a aby byla jako část
akumulace odčerpávána tam, kde se akumulace
vytváří, to je ve výrobě. Teprve
řadou opatření, ke kterým jsme přistoupili
v organisaci našeho národního podnikání
po zářijovém zasedání Ústředního
výboru KSČ v roce 1951, byly vytvořeny podmínky
k odstranění zmíněných nedostatků.
Na základě tohoto zasedání ÚV
KSČ došlo pak k opatřením strany a vlády,
směřujícím ke zvýšení
výroby a produktivity práce, na př. v našich
hutích, dolech, chemickém průmyslu, a posléze
zejména k opatřením, směřujícím
k zavedení nového způsobu a nové metody
našeho plánování. Tato opatření
jsou ve svých důsledcích velmi významným
předpokladem k tomu, aby daň z obratu mohla plnit
jak své rozpočtově poslání,
tak i své poslání hospodářské.
Těmito opatřeními byl dán také
podnět k upevnění pořádku v
tvorbě cen, neboť bez pořádku není
a nemůže být ani pořádku v hospodářství.
Od 1. ledna příštího roku budeme mít
pevnou soustavu maloobchodních a velkoobchodních
cen, při čemž tato cenová soustava v
žádném případě nebude
znamenat zvýšení cen.
Je nesporně velikým krokem vpřed, že
můžeme dnes s radostí konstatovat, že
předpoklady, které všeobecné dani chyběly,
aby byla nejen rozpočtově finančním,
nýbrž i hospodářským instrumentem,
již máme, a tak bude naše obratová daň
jistě dobrým prostředkem k další
úspěšné socialisaci naší
země.
Nelze přitom neporovnat rozdíl mezi tím,
jak provádíme výstavbu naší socialistické
průmyslové a zemědělské výroby
my a jak to dělali a dělají kapitalisté.
Kapitalisté budovali fabriky a velkostatky z výsledků
kapitalistického vykořisťování
pracujícího lidu, na jeho úkor a na jeho
účet. My budujeme socialistickou výrobu a
velkovýrobu pro pracující lid z výsledků
našeho znárodněného podnikání,
z jeho hospodářského rozvoje ve prospěch
pracujícího lidu a jeho vlasti. V tom je zásadní
rozdíl našeho státu směle kráčejícího
k socialismu, v tom je zásadní rozdíl našich
daní, našich příjmů a našich
plateb do státního rozpočtu od států
kapitalistických a od kapitalistických daní.
Výdaje rozpočtů buržoasních států,
které jsou určeny převážně
na udržování utlačovatelského
státního aparátu a na přípravu
agresivních válek v zájmu kapitalistických
zisků, jsou hrazeny daněmi, které převážně
dopadají na pracující, na dělnickou
třídu, na zemědělce a na pracující
inteligenci, ať již daněmi přímými
nebo nepřímými, spotřebními.
Zatím co kapitalistické zisky buď dani ani
nepodléhají nebo jen formálně, dopadají
zvláště těžce na pracující
daně, nazývané daněmi nepřímými
či spotřebními, to jest daně, které
platí spotřebitel, často aniž ví,
že je platí a jichž výše by se ani
nedopočítal. Typickou takovou daní spotřební
je v buržoasních státech a byla i v Československé
buržoasní republice t. zv. daň z obratu. Již
tehdy lid trefně říkal, že daň
obratová se nazývá obratovou proto, že
se nesčetněkrát obrací na bedrech
spotřebitele. Jinak tomu ovšem za kapitalismu být
nemohlo a ani být nemůže, neboť stát
a celý jeho aparát a tedy i daně slouží
třídě kapitalistů k tomu, aby kapitalisté
dosahovali maximálních zisků maximálním
vykořisťováním, ba i za cenu vyloženého
okrádání drobných poplatníků,
jako tomu bylo a je u kapitalistické daně z obratu,
která obracela kapsy spotřebitelů na ruby.
Naše daň z obratu je formou odvodu akumulace, je jednorázovou,
neobrací se, platí ji výroba, případně
odbytové organisace výroby, a daní z obratu
se nazývá jenom proto, že při zjišťování
té části akumulace, která má
býti daní odvedena, se bere v úvahu obrat,
t. j. tržba, vyjádřená úhrnem
prodejních cen. Návrh nové daně z
obratu se vztahuje pouze na podniky našeho socialistického
sektoru. Příjmy soukromých podnikatelů,
kteří až dosud podléhali částečně
též všeobecné dani, budou nyní
v plné míře zdaněny přímo
daní z příjmů obyvatelstva a daní
živnostenskou.
Obdobou daně z obratu je daň z výkonů,
která odčerpává do státního
rozpočtu část akumulace, vytvářené
podniky socialistického sektoru, poskytujícího
služby a práce. Je proto tato daň doplňující
částí nové daně z obratu. Naše
národní výbory jsou pověřeny
úkolem vybírat obě navrhované daně.
Národní výbory již osvědčily,
že dovedou plnit a zajišťovat velmi významné
úkoly, a můžeme proto od nich očekávat,
že stejně úspěšně budou
plnit svoji úlohu při vybírání
daně z obratu a daně z výkonů, jako
to dosud dělaly u daně všeobecné.
Jsme proto právem přesvědčeni, že
daň z obratu při správném provádění
bude přinášet našemu hospodářství
nejen dosavadní rozpočtové finanční
efekty všeobecné daně, nýbrž že
zejména také pomůže veskrze uplatňovat
zásadu našeho presidenta soudruha Klementa Gottwalda,
vyrábět v našich podnicích stále
více, lépe a levněji.
Výbor rozpočtový projednal ve schůzi
dne 3. prosince t. r. vládní návrh o dani
z obratu (tisk 666) a vládní návrh o dani
z výkonů (tisk 665) a usnesl se doporučit
jej plenu Národního shromáždění
ke schválení ve znění zprávy
výboru rozpočtového. (Potlesk.)
Předseda: Děkuji zpravodaji posl. Hornovi
a prosím paní zpravodajku k bodu 3., posl. Machačovou.
Zpravodajka posl. Machačová: Paní
a pánové, soudruzi a soudružky!
Zákon o důchodové dani družstev a jiných
organisací, tisk 689, upravuje novým způsobem
jejich zdanění.
Tuto důchodovou daň budou platit především
družstva všech druhů spotřební,
výrobní, bytová a pod. s výjimkou
zemědělských družstev, která
budou zdaňována podle zákona o zemědělské
dani. Dále podniky dobrovolných a jiných
organisací, jakož i zbývající
ještě osoby soukromého sektoru, to jsou akciové
společnosti a jiná sdružení osob.
Družstva odváděla dosud část
svých zisků ve formě zvláštní
daně výdělkové, která jim byla
vyměřována podle zákona o přímých
daních. Tento zákon se nyní celý v
novém daňovém systému ruší,
neboť byl vytvořen pro kapitalistické formy
podnikání a stal se přežitkem v nynější
etapě vývoje budování socialismu v
naší zemi.
Při novém zdanění družstev se
již přihlíží k novému charakteru
družstev, která se podle Ústavy 9. května
přebudovávají na družstva lidová,
a přihlíží se také k právě
prováděné reorganisaci družstev, která
usměrňuje jejich poslání v souladu
s nynějším naším hospodářským
zřízením.
Při stanovení sazeb se vycházelo z toho,
že družstvům připadají při
budování socialismu významné úkoly
na vesnici, kde mají obstarávat správné
a řádné zásobování všemi
potřebami pro domácnost a hospodářství
a provádět výkup nadsmluvních zemědělských
přebytků.
Jejich úkolem je pomáhat při budování
socialistické vesnice uvědomováním
malých a středních rolníků
a jejich výchovou ke kolektivní práci. Mají
využívat místní zdroje surovin a zužitkovávat
odpadové suroviny znárodněného průmyslu
a mají svoji činnost zaměřit na rozšíření
výroby široké denní spotřeby
a na poskytování služeb obyvatelstvu prostřednictvím
svých řemeslnických a opravářských
dílen.
Zdanění se týká tří
typů družstev. Jde o družstva spotřební,
řemeslnicko-výrobní a bytová.