Čtvrtek 11. prosince 1952

Zákon

ze dne ...................... 1952

o dani z představení.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Účel daně.

Daní z představení se zdaňuje příjem podniků a jiných pořadatelů, plynoucí jim z představení.

§ 2.

Kdo odvádí daň.

Daň z představení (dále jen "daň") odvádějí podniky, zařízení, družstva, organisace, sdružení osob i jednotlivé osoby (dále jen "pořadatelé"), pořádající za vstupné přednášky, recitace, výstavy, divadelní, filmová a loutková představení, koncerty a jiná hudební, zpěvní a taneční provozování, estrády, cirkusová a varietní představení, kabarety, kolotoče, houpačky, skluzavky, střelnice, hry obratnosti, panoramata, panoptika, lidové veselice, projížďky na loďkách a zábavné jízdy na zvířatech, sportovní utkání, dostihy, taneční zábavy, taneční kursy a jiné podobné zábavy a představení (dále jen "představení").

§ 3.

Co podléhá dani.

Dani podléhá celkový příjem pořadatele ze vstupného a všech jiných úplat, které se požadují od účastníků představení.

§ 4.

Osvobození a úlevy.

Osvobození od daně a úlevy stanoví vláda; v jednotlivých případech může povolit osvobození nebo úlevu ministerstvo financí.

§ 5.

Sazba daně.

Sazba daně se určuje od 5% do 40% z celkového příjmu ze vstupného a všech jiných úplat (§ 3); stanoví ji vláda.

§ 6.

Hlášení představení. Vstupenky.

(1) Pořadatelé jsou povinni hlásit národnímu výboru (§ 13) představení pořádaná za vstupné, z něhož se platí daň, nejpozději dva všední dny předem a předložit mu k označení (orazítkování) vstupenky.

(2) Pořadatelé jsou povinni vydat osobám, které zaplatily vstupné, vstupenku označenou (orazítkovanou) národním výborem a znějící na zaplacenou částku vstupného a vstupenku při vstupu na představení znehodnotit.

(3) Pořadatel není povinen předkládat a vydávat vstupenky, pořádá-li představení za dobrovolné vstupné.

(4) Národní výbor může v odůvodněných případech zprostit pořadatele povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 zcela nebo zčásti, jestliže tím nebude ohroženo zaplacení daně.

§ 7.

Splatnost daně.

(1) Daň z představení pořádaných v kalendářním týdnu je splatná do 5 dnů po jeho uplynutí.

(2) Ministerstvo financí může povolit nebo uložit pořadateli, aby platil daň v kratší nebo delší lhůtě.

(3) Fysické osoby jsou povinny zaplatit přiměřenou částku daně předem; od jiného pořadatele může národní výbor požadovat zaplacení předem, jestliže pořadatel nepořádá představení v obci pravidelně. Národní výbor může představení zapovědět, nebyla-li požadovaná částka zaplacena.

§ 8.

Placení daně.

Pořadatel vypočte daň a zaplatí ji národnímu výboru.

§ 9.

Daňové hlášení.

(1) Pořadatel je povinen předložit národnímu výboru ve lhůtě, ve které se platí daň (§ 7), daňové hlášení a připojit k němu neprodané vstupenky, které byly národním výborem označeny (orazítkovány).

(2) Požádá-li o to národní výbor, je pořadatel povinen hlášení vysvětlit, opravit nebo doplnit.

(3) Zjistí-li pořadatel dodatečně, že daňové hlášení, které předložil národnímu výboru, je nesprávné nebo neúplné, je povinen neprodleně to národnímu výboru oznámit a zároveň uvést, v čem záleží nesprávnost nebo neúplnost.

§ 10.

Zvýšení daně.

Nebyla-li splatná daň včas zaplacena, zvyšuje se o 5% částky včas nezaplacené.

§ 11.

Vyměření daně. Odvolání.

(1) Nebyla-li daň zaplacena zcela nebo zčásti, vyměří ji národní výbor výměrem a vyzve pořadatele, aby dosud nezaplacenou částku daně zaplatil do 5 dnů; ustanovení § 10 není tím dotčeno.

(2) Proti výměru lze se odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení; odvolání nemá odkladný účinek.

(3) O odvolání rozhoduje místní národní výbor, vyhoví-li mu plně; jinak o něm rozhoduje s konečnou platností Národní výbor bezprostředně nadřízený.

§ 12.

Promlčení.

(1) Daň nelze vyměřit po uplynutí tří roků od konce kalendářního roku, v němž se představení konalo.

(2) Daň nelze vymáhat po uplynutí tří roků od konce kalendářního roku, v němž byla daň vyměřena.

(3) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně, běží promlčecí lhůta znovu od konce kalendářního roku, v němž byl pořadatel o tomto úkonu uvědoměn.

§ 13.

Příslušnost.

(1) Daň spravují místní národní výbory.

(2) Místní příslušnost se řídí podle místa, kde se představení koná, po případě kde se zahajuje.

§ 14.

Kontrola daně. Součinnost.

(1) Pořadatelé podléhají kontrole národních výborů všech stupňů. Kontrolní orgány jsou oprávněny při provádění kontroly účastnit se představení nebo vstupovat do podniku a provádět přitom všechna šetření potřebná ke zjištění skutečností rozhodných pro výši daně a její včasné odvedení.

(2) Orgány veřejné správy a pořadatelé, jakož i osoby zúčastněné na pořádání přestavení jsou povinny podávat správně a pravdivě všechny údaje a zprávy, které od nich budou požadovat pro účely daně národní výbory.

§ 15.

Určení daně.

Výnos daně je rozpočtovým příjmem místních národních výborů.

§ 16.

Dohled.

(1) Finanční orgány příslušných národních výborů vyššího stupně vykonávají dohled na správu daně.

(2) Nejvyšší vedení a dohled přísluší ministerstvu financí.

§ 17.

Zmocnění. Prováděcí předpisy.

(1) Ministr financí se zmocňuje, aby stanovil odchylný způsob vybírání daně v případech, kde toho vyžadují zájmy hospodárného provádění tohoto zákona.

(2) Předpisy k provádění zákona stanoví ministr financí vyhláškou v Úředním listě nebo jiným vhodným způsobem.

(3) Ministerstvo financí se zmocňuje, aby upravilo řízení ve věcech této daně.

§ 18.

Přechodně ustanovení.

Povinnosti uložené v § 6 odst. 1 považují se za splněné, jestliže pořadatel ohlásil představení nebo předložil vstupenky k označení (orazítkování) podle dosud platných předpisů do 31. prosince 1952.

§ 19.

Účinnost zákona.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP