Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Aby byl zajištěn další rozvoj místního hospodářství a kultury a aby byla zvýšena odpovědnost národních výborů za účelné a hospodárné vydávání finančních prostředků a za vybírání státních příjmů, buduje se soustava samostatných rozpočtů národních výborů, které jsou součástí státního rozpočtu.

(¹) Každý národní výbor hospodaří podle vlastního rozpočtu.

(²) V rozpočtech národních výborů se soustřeďují a jimi se zajišťují prostředky k plnění úkolů národních výborů jako místních orgánů státní moci a k plnění úkolů jejich výkonných a správních složek a stanoví se vzájemné finanční vztahy národních výborů k podnikům místního průmyslu a komunálního hospodářství.

(³) Rozpočty národních výborů jsou součástí státního rozpočtu.

(¹) Národní výbory rozpočtují výdaje potřebné na rozvoj místního průmyslu a komunálního hospodářství, na vzdělání, na zdravotnictví, na plnění jiných úkolů a na vydržování místních orgánů státní moci a jejich výkonných a správních složek. Při tom se řídí státním plánem rozvoje národního hospodářství a programem své ostatní činnosti.

(²) Národní výbory jsou povinny plnit své úkoly co nejúčelněji a nejhospodárněji.

(¹) Rozpočtovými příjmy národních výborů jsou:

a) odvody podniků místního průmyslu a komunálního hospodářství,

b) daně, o nichž tak stanoví zvláštní předpisy, a místní poplatky,

c) výnos národního majetku spravovaného národním výborem, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak,

d) podíly na státních příjmech,

e) jiné příjmy.

(²) Vláda stanoví nařízením podmínky pro přijetí darů a jiných věnování a pro pořádání sbírek národními výbory.

(³) Národní výbory jsou povinny dbát, aby plně využily svých příjmových zdrojů a aby si opatrovaly nové vhodné příjmové zdroje ve své hospodářské činnosti.

(¹) V rozpočtech národních výborů se určí ve shodě se státním plánem rozvoje národního hospodářství části zisků, přebytky vlastních oběžných prostředků a jiné odvody podniků místního průmyslu a komunálního hospodářství a dále příděly těmto podnikům na financování investic, na zvýšení vlastních oběžných prostředků, na plánovanou úhradu nákladů a na ostatní plánované úkoly. O těchto vztazích platí zvláštní předpisy.

(²) Národní výbory jsou povinny dbát o to, aby rozvíjely a rozšiřovaly svou hospodářskou základnu; pečují, aby podniky místního průmyslu a komunálního hospodářství, opatřujíce náležitě potřeby obyvatelstva a poskytujíce všestranně místní služby, vytvořily plánovitým rozvíjením své hospodářské činnosti, snižováním vlastních nákladů a odkrýváním a využíváním skrytých reserv bezpečný a spolehlivý zdroj rozpočtových příjmů národních výborů.

(¹) Rozpočet národního výboru musí být vyrovnán.

(²) Rozpočtový zákon stanoví každoročně podíly na státních příjmech pro rozpočty krajů, krajské národní výbory stanoví podíly pro rozpočty okresů a okresní národní výbory stanoví podíly pro rozpočty místních národních výborů.

(³) Podíly na státních příjmech jsou Národním výborům poukazovány v poměru, jak byly tyto příjmy v jejich obvodech vybrány.

(¹) Rozpočty národních výborů se sestavují na stejné rozpočtové období jako státní rozpočet.

(²) Skladba rozpočtů národních výborů je v souladu se skladbou státního rozpočtu.

(³) Vláda stanoví zásady pro sestavení rozpočtů národních výborů, pro jejich vyrovnávání a pro jejich zařazení do státního rozpočtu.

(⁴) Vláda stanoví nařízením, jak národní výbory projednávají rozpočty a jak se na nich usnášejí.

(¹) Národní výbory hospodaří podle svých rozpočtů; při tom se řídí ustanoveními rozpočtového zákona, předpisy vydanými k jeho provedení a zvláštními předpisy platnými pro hospodaření v jednotlivých oborech jejich činnosti.

(²) Nový úkol, na nějž není v rozpočtu národního výboru pamatováno, může být národnímu výboru uložen jen vládou nebo z jejího pověření; přitom učiní vláda opatření k zajištění tohoto úkolu.

(³) Vláda upraví odvod přebytků hospodaření národních výborů.

(⁴) Vláda určí, ve kterých případech a jak smí národní výbor hospodařit mimorozpočtovými prostředky.

(⁵) Ministerstvo financí upraví směrnicemi poukazovaní právo, pokladní službu, platební styk a kontrolu plnění rozpočtů národních výborů.

(¹) Jestliže národní výbor dosáhl nebo určitě dosáhne vyšších příjmů, než stanovil jeho rozpočet, nebo uspořili na rozpočtovaných výdajích, při čemž plnění všech jeho plánovaných úkolů je zajištěno, může sestavit doplňkový dílčí rozpočet. V doplňkovém dílčím rozpočtu mohou být rozpočtovány jen výdaje na kulturu a na sociální a zdravotní opatření.

(²) Doplňkový dílčí rozpočet musí být vyrovnán.

(³) Doplňkový dílčí rozpočet schvaluje národní výbor vyššího stupně, doplňkový dílčí rozpočet krajského národního výboru schvaluje vláda; jinak platí o projednávání a usnášení doplňkových dílčích rozpočtů ustanovení § 7 odst. 4.

(⁴) Výdaje podle doplňkového dílčího rozpočtu nelze činit dříve než ve druhé polovině rozpočtového období.

(⁵) Podrobnosti upraví ministr financí.

(¹) Národní výbory nemohou uzavírat půjčky.

(²) Národní výbory se mohou zaručovat jen za závazky podřízených podniků a jen do výše úměrné svým příjmům z hospodářské činnosti; podrobnosti upraví vláda. Za jiné závazky se mohou národní výbory zaručovat jen podle zvláštních předpisů.

Národní výbory vedou účetní evidenci o vlastním hospodaření a řídí, organisují a kontrolují účetní evidencí podřízených účetních jednotek. Na splnění této povinnosti lze vázat vyplácení podílů na státních příjmech.

Dohled na plnění rozpočtů národních výborů vykonávají národní výbory vyššího stupně a ministerstvo financí, ve svém oboru působnosti též věcně příslušné ústřední úřady.

Zákon č. 279/1949 Sb., o finančním hospodaření národních výborů se zrušuje. Vládní nařízení č. 90/195o Sb., o správě národního majetku národními výbory, zůstává v platnosti; vláda je může nařízením zrušit.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953; provede jej ministr financí a ostatní členové vlády.