Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákonu:

(¹) Aby pojišťovnictví mohlo v souladu s rozvojem národního hospodářství účelně plnit své poslání při budování socialismu, zejména vytvářením pojistného fondu k úhradě škod vznikajících družstvům a místnímu hospodářství i občanům z nahodilých událostí, upravuje se jeho činnost a organisace.

(²) K pojišťovnictví náleží provozování pojištění a zajištění.

(¹) Československá pojišťovna přestává být národním podnikem a organisuje se jako státní pojišťovací ústav; ústav se nazývá Státní pojišťovna.

(²) Státní pojišťovnu tvoří hlavní správa v ministerstvu financí a její orgány, jimiž jsou oblastní správa pro Slovensko, krajské správy a inspektoráty.

(¹) Státní pojišťovna je právnickou osobou; hospodaří podle zásad chozrasčotu a sestavuje samostatnou rozvahu.

(²) Z majetku, který má Státní pojišťovna ve správě, nelze žádat ani dosíci uspokojení pohledávek za státem; stát neručí za závazky Státní pojišťovny.

(¹) Státní pojišťovna má na území československé republiky výlučné právo provozovat pojištění majetku a osob formou pojištění povinného i dobrovolného.

(²) Státní pojišťovna se účastní zábranné péče podle směrnic, které vydá ministerstvo financí v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.

(³) Výlučné právo Státní pojišťovny provozovat pojištění osob se nedotýká pojišťování dávek podle předpisů o národním pojištění a předpisů obdobných.

(¹) Proti škodám požárním, krupobitním a dalším, které určí vláda, jsou povinně pojištěny

a) národní majetek ve správě národních výborů a zemědělský majetek jimi převzatý podle zvláštních předpisů do vlastního hospodaření,

b) národní majetek ve správě podniků zapojených na rozpočty národních výborů a bytový majetek v národní správě těchto podniků,

c) plodiny, hospodářská zvířata a ostatní movité věci jednotných zemědělských družstev.

1. Národní majetek ve správě státních orgánů, pokud nejde o národní výbory, a ve správě národních podniků se nepojišťuje. Výjimky stanoví vláda na návrh ministra financí.

(¹) Vláda stanoví rozsah a podmínky povinného pojištění.

(²) Vláda se může usnést na zavedení dalších druhů povinného pojištění nebo na rozšíření povinného pojištění na další okruh osob. Vláda může také povinné pojištění omezit.

Výpisy z knih Státní pojišťovny o pojistném za povinné pojištění jsou vykonatelným exekučním titulem; pojistné se vymáhá soudní nebo správní exekucí.

Předpisy o pojištění zákonné odpovědnosti za provoz motorových vozidel zůstávají nedotčeny.

Ministerstvo financí určuje, které druhy dobrovolného pojištění mohou být provozovány, a vydává pro ně pojistné podmínky a sazby.

Zaměstnanci Státní pojišťovny jsou státními zaměstnanci v oboru působnosti ministerstva financí.

Národní výbory spolupracují s orgány Státní pojišťovny, sledují jejich činnost a napomáhají jim při plnění jejich úkolů.

Organisaci a působnost Státní pojišťovny, způsob jejího hospodaření, jakož i druh a výši jejich prostředků stanoví statut, který vydá ministr financí po schválení vládou.

Organisaci pojišťování zahraničních risik a organisaci zajišťování upraví vláda na návrh ministra financí.

(¹) Státní pojišťovna se zapisuje do podnikového rejstříku jako se zapisují národní podniky.

(²) Zápisy do veřejných knih a do podnikového rejstříku, potřebné k vyznačení skutečností vyplývajících z tohoto zákona, provedou soudy na návrh Státní pojišťovny s odvoláním na tento zákon.

Zrušují se předpisy, které odporují tomuto zákonu, zejména

1. zákon č.190/1950 Sb.,o úkolech a organisaci pojišťovnictví,

2. oddíly B, C, D a E nařízení č.31/1896 ř. z. a předpisy je měnící a doplňující,

3. nařízení č. 521/1917 ř. z., jímž se stanoví některé změny nařízení ze dne 5. března 1896 č. 31 ř. z., o zakládání, zařízení a hospodaření pojišťoven ("pojišťovací regulativ"),

4. vládní nařízení č. 238/1921 Sb., jímž se doplňují předpisy pojišťovacího regulativu o uložení jmění pojišťoven,

5. oddíly B, C, D a E vládního nařízení č. 307/1922 Sb.,

6. zákon č. 147/1934 Sb., o zabezpečení nároků pojistníků v pojištění soukromém a o státním dozoru na soukromé pojišťovny,

7. čl. I a II vládního nařízení č. 331/1942 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.