Nové zdanění přináší většině družstev částečnou úlevu tím, že jim dosavadní daňové zatížení snižuje o 16.1%. K rentabilitě se přihlíží tím, že daň je odstupňována podle výše daňového základu. Složitější způsob nebylo možno stanovit vzhledem k nedostatečnému administrativnímu vybavení družstev, která jsou právě v reorganisaci. Naše daň činí u družstev se ziskem do 250.000 Kčs 40% zisku, u družstev se ziskem nad 250.000 Kčs do 400.000 Kčs 50% zisku a u družstev se ziskem nad 400.000 Kčs 60% zisku.

Kromě družstev bude tato daň vyměřována též podnikům dobrovolných a jiných organisací, na příklad hospodářským podnikům ČSM, ROH, SČPS, Sokolu a pod. Daň bude zpravidla nižší, než byla dosud, bude činit pouze 10% ze zisku do 400.000 Kčs a 20% z části zisku nad 400.000 Kčs.

Třetí sazba má zatlačovací charakter a je stanovena pro zbývající podniky soukromého sektoru, které provozují zbylé ještě akciové společnosti a podobná sdružení osob; daň z těchto podniků bude činit 75% ze zisku z prvních 400.000 a 90% ze zbytku základu daně.

Sazbu daně stanoví zákon se zřetelem k hospodářskému a politickému významu osob podrobených dani.

Tento zákon zmocňuje vládu povolovat úlevy ve formě úplného nebo částečného osvobození od daně. Takovou úlevu bude na př. třeba poskytnout spotřebním družstvům, která s ohledem na hlubokou decentralisaci budou první rok své výstavby potřebovat pravděpodobně pomoci vlády ve formě daňové úlevy.

Daň se má podle tohoto zákona vyměřovat za každý kalendářní rok. Poplatník je povinen nejpozději do 31. března po uplynutí roku učiniti daňové přiznání a sám si daň vypočísti.

Při zjišťování základu daně se bude zásadně vycházet z bilančního zisku. U podniku soukromého sektoru nesmí však základ daně činit méně než 30% nákladu na hrubé mzdy.

Daň se bude platit čtvrtletně zálohově. Důchodová daň družstev a jiných organisací se vyměří po prvé ze zisku za rok 1952.

Na rozdíl od družstev a akciových společností a ostatních sdružení osob, kde podléhá zdanění zisk ze všech příjmových zdrojů, u dobrovolných a jiných organisací podléhají dani pouze zisky z jejich hospodářské činnosti, kterou tyto organisace v podnicích provozují mimo svou vlastní činnost.

Vládní návrh zákona vyjímá z daně osoby a podniky, které odvádějí zisk přímo do státního rozpočtu, neboť by bylo zbytečným administrativním zatížením, aby odváděly akumulaci jednak pomocí daně, jednak formou odvodu zisku. Tak na př. u národních a komunálních podniků všechny příjmy patří státu a jsou odčerpávány daní z obratu anebo přímo odvodem zisku do státního rozpočtu.

Z podniků, které nebudou odvádět zisk státu, nejdůležitější složkou jsou družstva. Bude se proto nová daň vztahovat především na ně, jak už plyne z jejího názvu.

Je nutno, aby i družstva a různé jiné organisace přispívaly na společné celostátní výdaje, zaměřené ve prospěch celé socialistické společnosti, na rozšířenou socialistickou reprodukci a na stálé zvyšování materiální a kulturní úrovně pracujících.

Přijetím tohoto zákona se přiblíží naše družstva té úloze, kterou sovětská družstva hrála při budování socialismu v Sovětském svazu. V sovětském systému daní odpovídá naší dani důchodová daň podniků a organisaci družstevní soustavy a podniků veřejných organisací. Jde v podstatě o stejný druh subjektů a podniků, až na naše ještě zbylé podniky soukromého sektoru, na př. likvidující akciové společnosti a likvidující obchodní společnosti. Sovětská daň upravuje způsob zdanění s naší daní shodně potud, že vychází rovněž z bilančního zisku.

Sovětská daň rozlišuje sazbu daně pro dvě kategorie poplatníků, zdaňuje stejným způsobem spotřebitelská družstva a hospodářské organisace veřejných organisací. U organisací průmyslových, družstev výrobních a lesních a družstev invalidů je sazba odstupňována se zřetelem k rentabilitě podniku. Bude jistě věcí cti všech našich družstev a družstevních pracovníků, jak zaměstnanců tak i funkcionářů, aby po vzoru sovětských družstevníků ještě lépe hospodařili na svých úsecích než dosud a tím ještě účinněji přispívali k plnění velkých úkolů výstavby socialismu v naší zemi.

Tato daň je k tomu vhodným a citlivým nástrojem, který bude zaznamenávat výsledky jejich účasti na výstavbě hospodářských základů socialismu. Platí-li u nás zásada "Každý hospodářem na svém pracovišti", musí dnes tato zásada platit i pro družstva, při čemž bude třeba vychovávat družstevníky k tomu, aby se na svou hospodářskou činnost dívali s hlediska celostátního zájmu a ne s hlediska lokálních zájmů jednotlivých družstev.

Je třeba zvláště zdůraznit, že novou daní nebude zatížen spotřebitel, ba právě naopak povinností družstev je docilovat lepších hospodářských výsledků na základě lepší služby spotřebiteli. To je socialistická zákonitost. Čím lepší služba spotřebiteli, tím větší úspornost, tím větší hospodářské výsledky a tím i větší pomoc a přímá účast na budování socialismu, což znamená rychlejší tempo budování lepšího a šťastnějšího života pro nás všechny.

Jménem rozpočtového výboru předkládám vládní návrh zákona o důchodové dani družstev, tisk 689, Národnímu shromáždění ke schválení. (Potlesk.)

Předseda: Děkuji posl. Machačové za její zprávu a dávám slovo posl. Lindauerovi, zpravodaji ke 4. bodu pořadu.

Zpravodaj posl. Lindauer: Paní a pánové, soudružky a soudruzi!

Vládní návrh zákona o dani ze mzdy, k jehož projednávání přistupujeme, je jednou ze souboru zákonných daňových osnov, jimiž bude dovršena výstavba naší daňové soustavy tak, aby odpovídala dané etapě vývoje našeho společenského, hospodářského a kulturního života na přechodu k socialistickému řádu.

Daň ze mzdy platí převážná část občanů naší republiky, dělníci a úředníci všech kategorií, ze svých příjmů jako přímý osobní příspěvek na úhradu plánovaných státních výdajů, které ve svých důsledcích sledují jediný cíl: "zabezpečení maximálního uspokojování neustále rostoucích hmotných a kulturních potřeb celé společnosti", cíl, který vyjádřil J. V. Stalin ve své geniální formulaci základního ekonomického zákona socialismu.

Základní společenské a ekonomické přeměny podmínily celkový rozvoj našeho národního hospodářství a napomohly vzrůstu hmotné a kulturní úrovně našeho pracujícího lidu. Život pracujících se zlepšuje, jsou prováděna rozsáhlá sociální a kulturní opatření.

V lidově demokratickém Československu je odstraněna jednou provždy nezaměstnanost - tento bič nad hlavou dělnické třídy v kapitalistických zemích. V předmnichovském buržoasním Československu byla tak jako v ostatních kapitalistických státech nezaměstnanost přirozeným a stálým zjevem. Ohromných rozměrů dosáhla v letech krise 1929-1933. V únoru 1933 bylo v Československu na 1 milion nezaměstnaných. Nyní jsou českoslovenští pracující navždy zbaveni hrozby nezaměstnanosti a krisí. Náš společenský řád, vyjádřený v Ústavě 9. května, zaručuje skutečně každému občanu právo na práci.

Všichni naši pracující mají právo na odpočinek a na placenou dovolenou. Tisíce dělníků a úředníků tráví svoji dovolenou v rekreačních střediscích a sanatoriích, do kterých dříve měli přístup jen příslušníci hořejších deseti tisíc. V městech i na vesnicích jsou stále ve větším měřítku zřizovány jesle a mateřské školky, které přebírají starost a péči o děti a umožňují matkám, aby se zapojily po boku svých mužů do budovatelského úsilí.

Dveře našich vysokých škol jsou široce otevřeny dělnické a rolnické mládeži, ze které nám vyrůstá nová socialistická inteligence, a jejíž pomocí půjde dělnická třída ještě rychleji k vytčeným cílům. Pracující naší republiky projevují veliký zájem o kulturu a vědu, zvláště pak o sovětskou kulturu. Sovětská kniha, sovětské divadelní hry a filmy se těší velikému zájmu našich pracujících.

To všechno jsou důsledky osvobození Československa sovětskou armádou z ponižující šestileté nacistické okupace, odstranění panství buržoasie a převzetí moci, hospodářské výstavby a řízení kulturního života naší dělnickou třídou.

Předseda vlády s. Zápotocký ve svém projevu na schůzi předsedů závodních organisací KSČ pražského kraje 6. června tohoto roku ukázal, jak se u nás zvýšily průměrné mzdy, které ke konci prvního čtvrtletí letošního roku stouply v průmyslu oproti roku 1946 o celých 100%. V řadě jiných svých projevů ukázal, jak se zvýšila hmotná i kulturní úroveň našich pracujících, jak se příznivě projevují výsledky péče strany a vlády o zdraví a zvyšování kulturní úrovně lidu.

V období budování socialismu platí při odměňování pracujících za práci pro společnost socialistická zásada "Každý podle svých schopností, každému podle jeho zásluh", to znamená, že velký je její význam pro společnost v dané etapě vývoje, jaké je její množství a jaká je její kvalita. Tuto jedině správnou a na zkušenostech Sovětského svazu ověřenou zásadu v naší praxi uplatňujeme, i když dnes ještě nejsme s ní ani zdaleka vypořádáni.

Zásadě odměny podle společenského významu, množství a jakosti vykonané práce, zásadě mzdy podle zásluhy má odpovídat další zásada, že každý má přispívat podle svých možností daných jeho odměnou za vykonanou práci k tomu, aby socialistický stát mohl plnit všechny své závazky vůči občanům. Z této další zásady vyplývá logický závěr, že daň ze mzdy, která je formou příspěvku pracujících státu, mají platit všichni pracující úměrně k výši své odměny za práci. U daně ze mzdy je nutno uplatnit zásadu, že ze stejné mzdy má být placena stejná daň. Stát dává všem pracujícím stejnou záruku spravedlivého a trvalého výdělku a poskytuje jim řadu vedlejších výhod, a proto je spravedlivé, aby ve formě daně ze mzdy všichni pracující stejně a úměrně ke svým příjmům přispívali na plnění úkolů státu.

Dosavadní zákonné předpisy o dani ze mzdy už neodpovídají dnešním politickým a hospodářským podmínkám a požadavkům. Navrhovaný zákon o dani ze mzdy odstraňuje nedostatky dosud platných zákonných předpisů a uvádí v soulad předpisy o dani ze mzdy se zmíněnými už zásadami a současnými politickými a hospodářskými podmínkami a požadavky.

Dosud platný zákon klade veliký důraz na ostrou progresivní daňovou sazbu, která dosahovala až 85% dosaženého výdělku a ztravovala při vyšších mzdách většinu příjmů. V průběhu dalšího vývoje projevila se však ostře progresivní daňová sazba jako brzda zájmu pracujících po vyšším výdělku a tím i o zvyšování produktivity práce, právě proto, že odčerpávala značnou část každého zvýšení výdělku. Aby tyto nepříznivé vlivy ostré progresivní daňové sazby byly paralysovány, byla mzda za práci přes čas a za vyšší výkony od zdanění osvobozována. Tím vznikly nové nesrovnalosti v daňovém zatížení pracujících.

Tak na př. bylo daní ze mzdy u dělníků zdaněno jen 115% směrné úkolové sazby a všechen ostatní výdělek byl od daně osvobozen. V důsledku toho docházelo k takovým zjevům, že na př. ze stejného platu 10.000 Kčs měsíčně platili někteří pracující na dani pouze 77 Kčs, protože část platu představující odměnu za práci přes čas nebo za vyšší výkon byla od daně osvobozena, jiní pak, u kterých šlo o pevný plat bez odměny za práci přes čas anebo za vyšší výkony, platili z téhož platu 1.158 Kčs.

Ve svých důsledcích vedlo osvobozování některých příjmů od daně, jako odměny za práci přes čas, premie, odměny za vyšší výkony, k tomu, že se mzdy uměle zvyšovaly a byla tím narušována zásada mzdy podle zásluhy. Na druhé straně vedlo osvobozování některých příjmů k tomu, že pevné denní a měsíční mzdy a platy byly neúměrně zatěžovány, kdežto mzdy, kterých bylo dosahováno na základě práce přes čas, premií, různých přídavků a pod., byly prakticky od daně úplně osvobozovány. Tím byla narušována zásada, že každý občan má na společné potřeby přispívat podle svých možností úměrně ke svým příjmům.

Navrhovaný zákon přináší podstatnou změnu také v tom, že se ruší příspěvky placené až dosud pracujícími na pojistné nemocenského a důchodového pojištění a že příspěvky pracujících na pojistné zahrnuje do srážky daně ze mzdy. Z mezd a platů zaměstnanců bude prováděna napříště jen jedna srážka, a to srážka daně ze mzdy. Ve státním rozpočtu bude pak každoročně stanovena částka, která připadne na účely národního pojištění zaměstnanců.

Poněvadž je národní pojištění zapojeno na státní rozpočet, jeví se zvláštní vybírání příspěvku na ně už překonaným a je na místě, aby příspěvky na pojistné národního pojištění byly vybírány jednou formou, t. j. jak navrhuje projednávaný zákon, formou daně ze mzdy.

To znamená také podstatné zjednodušení a ve svých důsledcích zlevnění práce ve mzdových účtárnách. V této skutečnosti je nutno spatřovat nesporný pokrok proti dosavadnímu stavu.

Podstatnou změnou proti dosavadní praxi jsou navrhovaná ustanovení o tom, které příjmy podléhají dani ze mzdy. Zásadně podléhají dani ze mzdy mzdy za práci a důchody. Dani podle navrhovaného zákona budou podléhat veškeré příjmy plynoucí z pracovního poměru nebo v souvislosti s pracovním poměrem, tedy veškeré opakující se jednorázové příjmy bez rozdílu, jsou-li vypláceny v penězích nebo naturáliích, a to i mzdy za práci přes čas, všechny druhy premií, výkonnostní příplatky, náhrada za nevybranou dovolenou a pod.

Při posuzování daňového zatížení podle navrhovaného nového zákona je nutno přihlížet k tomu, že nové sazby daně ze mzdy vyjadřují nejen daň ze mzdy, nýbrž i dosavadní příspěvky na pojistné národního pojištění, které činily u dělníků a nestátních úředníků 8.9% hrubých mezd a u úředníků ve veřejné správě 2% hrubých platů. Nové sazby, zahrnující daň ze mzdy i příspěvek národního pojištění, jsou ve srovnání s dosavadním zatížením většinou mírnější a příznivější, zejména u nižších mezd.

Poněvadž nová daň ze mzdy i se zaměstnaneckými příspěvky na pojistné národního pojištění je podle nového zákona nižší, než činí součet dosavadní daně ze mzdy a dnešních zaměstnaneckých příspěvků na pojistné národního pojištění, stouply by, a to v mnoha případech velmi podstatně, u některých pevných platů čisté příjmy zaměstnanců.

Takový důsledek úpravy daně ze mzdy nebyl pochopitelně zamýšlen. Nová úprava daně ze mzdy nemůže mít za následek zvýšení dosavadních nettoplatů, a proto navrhovaná osnova ukládá vládě provést v těchto případech přepočítání dosavadních bruttoplatů. U všech úředníků s vysokými platy bude přepočítání znamenat snížení dosavadních bruttoplatů tak, aby nedošlo k neodůvodněnému zvýšení dosavadních čistých příjmů. U úředníků s nižšími platy bude přepočítání dosavadních bruttoplatů znamenat takovou úpravu, aby dosavadní nettoplaty zůstaly proti dosavadnímu stavu v podstatě nezměněny.

U neveřejných zaměstnanců vyhlásí přepočítání bruttoplatů Státní mzdová komise, a u veřejných zaměstnanců bude úprava dosavadních bruttoplatů provedena vládním usnesením.

Pokud by přepočtením dosavadních bruttoplatů na nové bruttoplaty, anebo z jiných důvodů, došlo k nějakým tvrdostem anebo nesrovnalostem při provádění tohoto zákona, zejména z číselných hranic v něm stanovených, zvláště pak u zaměstnanců s více dětmi, dává navrhovaný zákon jednak vládě, jednak ministerstvu financí dostatečné zmocnění k tomu, aby vzniklé tvrdosti a případné nesrovnalosti mohly odstranit.

Návrh zákona počítá také s osvobozením některých příjmů od daně ze mzdy. Tak především mají být od daně ze mzdy osvobozeny odměny, poskytované v rámci platných předpisů zaměstnancům za vynálezy a zlepšovací náměty až do 100.000 Kčs za každý vynález nebo zlepšovací námět, a dále věcné i peněžité dary a odměny, poskytované zaměstnavatelem v souvislosti s pracovním poměrem, pokud se řídí platnými předpisy, až do úhrnné výše 10.000 Kčs ročně. Toto ustanovení nového zákona má mimořádný význam pro podporu a další rozvíjení zlepšovatelského hnutí, které hraje tak významnou úlohu ve výstavbě hospodářství naší republiky a které nám stále ve větší míře uvolňuje bohatou iniciativu pracujících. Dále má být od daně ze mzdy osvobozena částka 2.500 Kčs měsíčně z důchodů, které nepřesahují Kčs 5.000 měsíčně. Konečně pak se od daně ze mzdy osvobozují dávky národního nemocenského pojištění, jednorázové dávky národního důchodového pojištění a zvýšení důchodu pro bezmocnost, jakož i přídavek na děti a příplatek k němu, rodinný přídavek, výchovné a obdobná plnění, poskytovaná na nezaopatřené děti. Proti dosud platné ostře progresivní daňové sazbě, pohybující se mezi 2.7% až 85%, činí sazba daně podle navrhovaného zákona 5 až necelých 20% z vyplacené mzdy.