(Schůze opět zahájena v pátek dne 17. dubna v 9 hod. 2 min. - Za zvuků slavnostních fanfár z opery Libuše, hraných pražskými pozounéry, vstupuje president republiky Antonín Zápotocký, doprovázen místopředsedou NS Valo a zástupci své kanceláře, do presidentské lóže. - Shromáždění povstává, radostným potleskem zdraví presidenta republiky a nadšeně provolává: Ať žije president republiky soudruh Zápotocký!)

Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou 73. schůzi Národního shromáždění.

Jménem Národního shromáždění republiky Československé vítám mezi námi co nejsrdečněji presidenta republiky československé soudruha Antonína Zápotockého. (Dlouhotrvající bouřlivý potlesk a nadšené ovace.)

Do rozpravy o prohlášení vlády, které předseda vlády včera přednesl, se přihlásili tito poslanci: posl. Augustin Kliment, posl. Gemrot, posl. dr Klinger, posl. Dávid, posl. Pelikán, posl. Török, posl. Pokojný a posl. Štětka.

Uděluji slovo prvnímu přihlášenému řečníkovi, posl. Augustinu Klimentovi.

Posl. Aug. Kliment (uvítán potleskem): Soudruhu presidente, slavné Národní shromáždění, soudruzi a soudružky!

Národní shromáždění přistupuje k projednání vládního prohlášení nové vlády obrozené Národní fronty republiky Československé v čele se soudruhem Viliamem Širokým. Toto prohlášení nenechává nikoho na pochybách, že vláda Národní fronty Čechů a Slováků bude pokračovat na cestě, kterou vedla všechen lid naší vlasti vláda soudruha Antonína Zápotockého.

Je to cesta radostná, provázená velikými úspěchy při výstavbě hospodářských základů socialistického řádu, již jsme mohli nastoupit díky osvobození naší vlasti slavnou Sovětskou armádou, díky Komunistické straně Československa, pod vedením věrného žáka Lenina a Stalina, zakladatele a budovatele Československé socialistické republiky, soudruha Klementa Gottwalda. (Potlesk.)

Ve vládním prohlášení předsedy vlády soudruha Viliama Širokého je naznačena skvělá perspektiva našeho postupu vpřed při dokončování úkolů Gottwaldova 5 LP a pro další léta naší socialistické výstavby. V souhlase s tužbami a přáním všeho našeho lidu vytyčuje vláda obrozené Národní fronty v oblasti vnitřní politiky svůj hlavní úkol - zabezpečit další mohutný rozvoj socialistické výstavby, další rozmach průmyslové a zemědělské výroby jako hmotné základny rychlého růstu blahobytu, kultury a vzdělanosti socialistické společnosti.

Nemůže být krásnějšího a ušlechtilejšího cíle, než jaký je vytyčen ve vládním prohlášení. Vždyť tento cíl odpovídá snahám a tužbám všeho našeho lidu, je výrazem mírového úsilí a součástí velikého odkazu, který nám zanechal první dělnický president, náš nezapomenutelný soudruh Klement Gottwald. Proto všechen náš lid měst i venkova pociťuje jako svou hlavní povinnost co nejaktivněji zapojit své tvůrčí a budovatelské síly při uskutečňování tohoto prvořadého úkolu, při plnění přísahy našemu drahému učiteli a vůdci soudruhu Klementu Gottwaldovi.

Také největší masová organizace, Revoluční odborové hnutí, jež je složkou Národní fronty, vidí v uskutečňování tohoto programu náplň své každodenní práce, úkol závažného, ba historického dosahu. ROH proto ujišťuje vládu Národní fronty, že dále zvýší svůj podíl na velikém díle socialismu a že povede všech svých 3¹/₂ milionu členů k stálému zvyšování účasti na budovatelské tvořivé práci. Dáme všechny své síly k tomu, aby se ještě rychlejším tempem rozvíjela výroba ve všech odvětvích našeho hospodářství, především v těžbě uhlí a rud, v energetice, v hutním, chemickém, strojírenském průmyslu, jakož i ve stavebnictví a ostatních odvětvích našeho hospodářství. Zesílíme účast odborů při mobilizaci všech členů ROH ke každodennímu plnění a překračování státního národohospodářského plánu a při stavbě našich děl socialismu.

Uvědomujeme si rovněž svou povinnost při zabezpečování rychlejšího rozvoje naší zemědělské výroby, především zesílením aktivity členů ROH na státních statcích a STS. Povedeme rovněž všechny členy v průmyslových závodech, aby v průběhu socialistické přestavby vesnice neustále posilovali a upevňovali svazek dělnické třídy s drobnými a středními rolníky a pomáhali jim při přechodu naší vesnice k socialismu.

Členové ROH s plným souhlasem berou rovněž na vědomí, že vláda bude vyvíjet veškeré úsilí k tomu, aby byla co nejšíře uplatňována nová technika a na tomto základě zabezpečován nepřetržitý vzestup produktivity práce. Uvědomujeme si, jak závažnou úlohu mají při tom naše hospodářské orgány, ministerstva a jejich hlavní správy, správy podniků a závodů, technici a inženýři až k mistrům. ROH vidí svou závažnou povinnost v tom, plně napomáhat rozvoji nové techniky, zavádění pokrokových způsobů práce a sovětských zkušeností na všech úsecích našeho hospodářství, na všech pracovištích.

Povedeme všechny členy ROH k tomu, aby plně pochopili význam nové techniky, osvojili si ji a uplatňovali při plnění svých denních úkolů. Orgány ROH v závodech musí věnovat mnohem více pozornosti než dosud novátorům výroby, zlepšovatelům, kteří prosazují a zavádějí pokrokové způsoby práce, urychlující výrobní proces, odstraňující fysickou námahu a zhospodárňující výrobu. Zářné příklady sovětských výrobních zkušeností nám ukazují správnou cestu. Mezi nimi je například Kolesovova rychlostní methoda obrábění, jež znamená nesmírnou pomoc našim strojírenským závodům.

Zaměřujíce se především k zabezpečení rozvoje techniky v klíčových odvětvích našeho hospodářství, budeme rovněž neustále zabezpečovat plnění úkolu, který vytyčuje vláda v otázce kvality a sortimentu výrobků v potravinářském a lehkém průmyslu, při rozšiřování technické úrovně této výroby, rozšíření a zlepšení její domácí surovinové základny. Nepustíme ani na okamžik se zřetele slova, jimiž nás nabádal soudruh Kl. Gottwald na celostátní konferenci KSČ k zesílení péče o výrobu a zboží denní spotřeby. Povedeme všechny odboráře k tomu, aby vyráběli výrobky vzorné kvality a vyhlásili nesmiřitelný boj výrobě méně hodnotných výrobků nebo zmetků.

Vláda při plnění svých velikých úkolů v rozvoji národního hospodářství a kultury se bude opírat o širokou iniciativu pracujících, projevující se v socialistickém soutěžení, při čemž bude považovat za svou přední povinnost vytvářet všechny předpoklady pro další ještě mohutnější rozmach socialistického soutěžení.

Revoluční odborové hnutí ujišťuje vládu Národní fronty v čele se soudruhem Viliamem Širokým, že bude plně podporovat a rozvíjet tvůrčí iniciativu dělníků, techniků a ostatních zaměstnanců v průmyslu, dopravě a zemědělství. Dokument vlády a Ústřední rady odborů o dalším rozvoji socialistického soutěžení ukazuje všem hospodářským pracovníkům a odborářům, jak rozněcovat, podchytit a usměrňovat tvůrčí aktivitu pracujících. Na základě tohoto dokumentu se rozvíjí socialistické soutěžení v závodech. Do jejich čela se postavily železárny V. M. Molotova v Třinci, závod K. J. Vorošilova v Dubnici, státní statek v Táboře, strojní a traktorová stanice v Chrastavě a četné jiné. Socialistické soutěžení však ještě není na žádoucí úrovni, zejména v klíčových odvětvích našeho hospodářství. Bude na všech orgánech ROH, aby zesílily svou péči o rozvoj socialistického soutěžení, rozšiřovaly zkušenosti nejlepších pracovníků a plně pomáhaly správám závodů při odborném školení, aby se kvalifikace pracujících neustále zvyšovala.

Uvědomujíce si slova nesmrtelného Josefa Vissarionoviče Stalina v jeho geniálním díle "Ekonomické problémy socialismu v SSSR", vidíme svůj úkol v tom, dosáhnout takového stavu, aby se socialistické soutěžení stalo hnutím masovým.

"Než nastal rozmach masového socialistického soutěžení," říká soudruh Stalin, "s růstem průmyslu to u nás skřípalo a mnozí soudruzi kladli dokonce otázku zpomalení tempa rozvoje průmyslu. To lze vysvětlit hlavně tím, že kulturně-technická úroveň dělníků byla příliš nízká a zůstávala daleko pozadu za úrovní technického personálu. Věc se však od základu změnila, když u nás nabylo socialistické soutěžení masového charakteru. Právě potom vykročil průmysl kupředu zrychleným tempem."

Revoluční odborové hnutí bude denně pracovat k tomu, aby i u nás se socialistické soutěžení stalo hnutím masovým a bylo trvalou methodou výstavby socialismu v naší zemi.

Spolu s tím zesílíme všestrannou péči o člověka, jakož i masovou politickou práci a výchovu pracujících v duchu socialistického vlastenectví a proletářského internacionalismu a budeme je učit novému poměru k práci a ke společenskému vlastnictví.

Zlepšíme výchovu za účelem odstraňování přežitků kapitalismu v myslích a jednání lidí, budeme všechny pracující přesvědčovat o správnosti politiky vedoucí síly Národní fronty, Komunistické strany Československa, a naší vlády. Povedeme všechny pracující k vzornému plnění usnesení strany a vlády a s neochabující vytrvalostí budeme učit všechny své členy kázni, povedeme je k dodržování a upevňování státní a pracovní discipliny, k snižování absence a fluktuace, jež je metlou naší výroby.

Naše Revoluční odborové hnutí je nejmasovější organizací vládnoucí třídy, třídy dělnické. Vláda Národní fronty je naší vládou, vládou dělnické třídy a všeho pracujícího lidu. Odbory vidí proto svůj hlavní úkol v plné podpoře své vlády při plnění, jejího programu, který je programem budování socialismu, přinášejícího neustálý vzestup životní a kulturní úrovně lidu. Je to program dalšího uskutečňování nejsvětějších tužeb našeho lidu, program pokojného budování a upevňování míru. Je to program dalšího posilování přátelství a spojenectví s naším osvoboditelem, nejlepším přítelem a učitelem - velikým Sovětským svazem, s velikou Čínou a zeměmi lidových demokracií. (Potlesk.) Je to program, v němž jsou uplatněny pokyny a směrnice našeho velikého vůdce, soudruha Klementa Gottwalda, i jeho věrného spolupracovníka, presidenta republiky Antonína Zápotockého. (Dlouhotrvající potlesk.)

S neochabujícím úsilím každodenně budeme pracovat k tomu, aby program vlády Viliama Širokého, program vlády všeho pracujícího lidu, byl do posledního písmene splněn a aby nebylo jediného pracoviště v naší krásné vlasti, které by se činy nepřičiňovalo o jeho uvedení v život.

Pod vedením naší slavné Komunistické strany Československa se Revoluční odborové hnutí bude denně přičiňovat, aby se ještě větší měrou uplatňovala a vítězila nadšená tvůrčí iniciativa milionů pracujících, proměňujících svou vlast v krásnou kvetoucí socialistickou zahradu. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Děkuji posl. Klimentovi za jeho projev. Dávám slovo posl. Gemrotovi.

Posl. Gemrot: Pane presidente, vážená sněmovno!

Pan předseda vlády Viliam Široký dal ve svém prohlášení linii našemu životu politickému i hospodářskému. Dal směr i naší práci ve všech oborech. Dovodil, co máme dělat, abychom úspěšně splnili Gottwaldovu pětiletku, vybudovali socialismus v naší vlasti a uhájili mír. Proto je radostnou a čestnou povinností nás všech, kteří tvoříme jednotnou, pevnou a nedílnou Národní frontu, přispět ze všech sil k uskutečnění všech úkolů, daných v tomto prohlášení. Jsme si vědomi velkých úkolů, jejichž plnění od nás očekává vláda a za něž jsme odpovědni všemu našemu lidu. Máme však na své cestě i při každé práci zářný vzor, z jehož příkladu se denně učíme. Tím je Sovětský svaz a sovětský člověk.

Je proto zapotřebí promluvit především o našich vztazích k Sovětskému svazu, o významu sovětského příkladu pro nás a všechny bojovníky za mír. Vždyť Sovětský svaz je nejkrásnějším dokladem toho, jak uprostřed mírové práce vyrůstají velkolepá díla, jež nikdy předtím nepoznal svět. Tato díla jsou dokladem velikosti a budovatelského nadšení sovětských lidí. A těmto vlastnostem sovětských lidí se musíme učit i u nás a soustavně je pěstovat v naší mládeži.

Příslušníci čs. strany lidové jsou si vědomi toho, že jedině nastoupením cesty k socialismu mohl být náš pracující člověk osvobozen od všech forem vykořisťování a zahájit novou epochu radostné budovatelské práce. Každý den přináší nám přesvědčivé důkazy toho, že právě pomocí sovětských zkušeností dosahujeme pozoruhodných úspěchů ve výrobě průmyslové i zemědělské. Jsme přesvědčeni o tom, že bez sovětské pomoci našemu budování a bez sovětského příkladu našemu životu bychom neuskutečnili lepší život v naší vlasti a neuhájili mír.

V sovětské politice, jejímž prvním zákonem byl zákon míru, vidíme nejlépe, co to znamená mírově pracovat, mírově tvořit, mírově žít. Sovětská politika spolupráce se všemi zeměmi bez rozdílu hospodářských soustav, politika rozvoje obchodních styků na základě vzájemného respektování zájmů, je politikou zachování a upevňování míru. Zásady mírové politiky SSSR, vytyčené Leninem a Stalinem a uskutečňované vládou SSSR od vzniku sovětského státu, formuloval předseda Rady ministrů Malenkov ve svém projevu nad rakví generalissima Stalina těmito slovy:

"Komunistická strana Sovětského svazu soudí, že nejsprávnější, nejnutnější a nejspravedlivější zahraniční politikou je politika míru mezi všemi národy, založená na vzájemné důvěře, politika činorodá, opírající se o fakta a dotvrzovaná fakty."

Všechny návrhy a počiny sovětských delegací v Organizaci spojených národů a v jiných mezinárodních organizacích nesou pečeť této mírové politiky. Jedním z nejnovějších důkazů důsledné mírové politiky Sovětského svazu je jeho postup v korejské otázce. Právě dosažená dohoda o repatriaci nemocných a raněných válečných zajatců, která je výsledkem naprosté solidarity vlády sovětské s návrhem vlády Čínské lidové republiky a Korejské lidově demokratické republiky, utvořila podmínky pro spravedlivé vyřešení korejské otázky.

Národy světa uvítaly tuto novou mírovou iniciativu vlád zemí demokratického tábora s vřelými sympatiemi. Národy světa nyní očekávají, že vlády zemí kapitalistického tábora projeví stejnou ochotu k vyjednávání jako vlády zemí demokratického tábora, aby bylo v co nejkratším čase uzavřeno příměří. (Potlesk.) Není pochyby o tom, že zastavení války v Koreji bylo by velmi závažným krokem pro věc míru a že by usnadnilo vyřešení řady jiných důležitých otázek. Je nyní na OSN, aby ušlechtilé návrhy na vyřešení korejské otázky podporovala.

Také postup zemí demokratického tábora v jiných zahraničně-politických otázkách odpovídá plně nejživotnějšímu zájmu všech mírumilovných lidí. Máme tu na mysli návrhy na odzbrojení, zákaz atomových a bakteriologických pum a uzavření paktu míru, předkládané delegáty mírového tábora na každém Valném shromáždění OSN. Chtěl bych tu znovu citovat Malenkova, který na zasedání Nejvyššího sovětu zdůraznil, že "nyní neexistuje taková sporná nebo nevyřešená otázka, která by nemohla být vyřešena mírovou cestou a vzájemnou dohodou zúčastněných zemí. To platí o poměru Sovětského svazu ke všem státům, nevyjímaje Spojené státy americké. Státy, mající zájem na zachování míru, mohou být přesvědčeny jak nyní, tak i v budoucnosti o neochvějné mírové politice Sovětského svazu."

Československý lid, který vděčí Sovětskému svazu za osvobození ze jha hitlerovské poroby a za velkou pomoc, kterou mu poskytuje při budování vlasti, stojí pevně na přední stráži světového míru. V bratrském spojenectví se Sovětským svazem budeme upevňovat mír nadšenou budovatelskou prací, aby vlast Čechů a Slováků byla stále krásnější a bohatší. (Předsednictví převzala místopředsedkyně Hodinová-Spurná.)

Pamětlivi odkazu zesnulého presidenta Klementa Gottwalda budeme proto pevně a neúnavně pracovat na velkém díle naší hospodářské výstavby. Vynaložíme všechny své síly pro zdárné splnění pětiletého plánu.

V duchu vládního prohlášení učiníme všechno, abychom úspěšně dokončili započaté stavby socialismu a abychom jimi posílili svou surovinovou a energetickou základnu. Učiníme všechno pro výstavbu těžkého průmyslu, protože chápeme jeho základní význam pro celou naši průmyslovou výstavbu vůbec. A učiníme vše pro splnění plánovaných úkolů ve všech ostatních odvětvích našeho hospodářství, neboť jsme právem přesvědčeni, že státní plán je závazným zákonem pro každý náš závod, pro každého jednotlivého pracovníka v průmyslu i v dopravě.

Hybnou silou naší socialistické výstavby jsou lidé a prostředkem této výstavby je jejich práce. Jen ukázněná a cílevědomá práce vede k výrobním úspěchům. Svou pozornost proto zaměřujeme k dalšímu zvyšování produktivity práce, neboť zde je jeden z nejdůležitějších předpokladů našeho hospodářského vzestupu. Vyšší produktivita práce musí vyplynout ze zvládnuté techniky a nových pokrokových pracovních method. Ještě více tu budeme čerpat z nepřeberných zkušeností sovětských dělníků a techniků, stachanovců a zlepšovatelů.