Pred nami, pred všetkým naším ľuďom stojí veľká a čestná úloha dokončiť s úspechom prvú Gottwaldovu päťročnicu, položiť pevný základ nášmu hospodárstvu, prispieť naším podielom k udržaniu a zaisteniu svetového mieru.

Čerpajúc z nevyčerpateľnej studnice Sovietskych skúseností, musíme plne využiť pomoc, ktorá je nám tak štedre poskytovaná sovietskou vládou a sovietskym ľudom. Vyzbrojení leninskostalinským učením, dbajúc rad a pokynov nášho milovaného prezidenta Gottwalda, posledný rok päťročnice s úspechom splníme. (Potlesk.)

V mene rozpočtového výboru a všetkých ostatných výborov odporučujem slávnemu Národnému shromaždeniu prijať rozpočet tak, ako bol plénu Národného shromaždenia predložený. (Dlhotrvajúci potlesk.)

Místopředseda dr Polanský: Dávám slovo zpravodaji ke státnímu závěrečnému účtu za rok 1951, posl. Janoušovi.

Zpravodaj posl. Janouš: Soudruzi ministři a poslanci, paní a pánové!

Rozpočtový výbor ve své schůzi dne 10. dubna t. r. při projednávání státního závěrečného účtu za rok 1951 konstatoval, že závěrka třetího roku prvé Gottwaldovy pětiletky skončila daleko větším přebytkem, než stanovil státní rozpočet. Hospodářské výsledky roku 1951 navazovaly na příznivé výsledky dosažené v r. 1949 a 1950, t. j. prvého a druhého roku Gottwaldovy pětiletky.

Přebytku více než 14 miliard jsme dosáhli proto, že díky poctivé prácí statisíců našich pracujících vzrostl objem průmyslové výroby proti roku 1950 o plných 15 %. Dosáhli jsme tohoto úspěchu proto, že i v roce 1951 nám všestranně a nezištně pomáhal náš osvoboditel, věrný přítel a spojenec, Sovětský svaz. A dosáhli jsme ho i navzdory škodám, které nám na poli hospodářském napáchali příslušníci spikleneckého centra.

Rozprava o státním závěrečném účtu proto dnes u nás není rozpravou o snědeném krámu, jak tomu bylo v období prvé, kapitalistické republiky. Tehdy i sebeopatrnější mluvení o státním závěrečném účtu bylo pro představitele vlády lžidemokratické kapitalistické republiky nepříjemné a nebezpečné. Státní závěrky vždy neúprosně ukazovaly, jak daleko za předpokládanými rozpočtovými příjmy zůstaly skutečně dosažené příjmy, a proti tomu jak skutečně výdaje byly daleko vyšší, než stanovil rozpočet. V zrcadle státní závěrky se objevil každý pracně sdělaný "vyrovnaný" rozpočet jako rozpočet schodkový, úpadkový. Jiným ani nemohl být, neboť byl přesným obrazem onoho společenského řádu, který jej předkládal, t. j. obrazem zkomírajícího, ke krachu spějícího kapitalistického řádu. Státní a jiné veřejné dluhy rostly systematicky pravidelně každým rokem a dosahovaly hrozivé výše.

Jak jinak je tomu dnes, kdy se u nás stala hospodářem dělnická třída a pracující lid! Únorové vítězství pracujících nad reakcí v roce 1948 nám vytvořilo předpoklad k budování socialismu, šťastného a plného života, což nám finančně zabezpečují naše státní rozpočty.

Rozpočet roku 1951 jsme nazvali rozpočtem mírového budování. Závěrka hospodaření na rozpočet potvrzuje, že jsme se z vytyčené cesty neuchýlili ani o krok. Tak jak rostla naše výroba, rostla i péče o člověka, tento největší a nejcennější statek socialistického společenského řádu. Daleko lépe než kdykoliv před tím jsme se starali o hmotné, zdravotní a kulturní potřeby pracujících. To nejlépe dokazuje srovnání některých položek ze státních závěrečných účtů roku 1951 s rokem 1937. Tak se ukáže třídní charakter tehdejšího protilidového hospodaření prvé kapitalistické republiky. Poučným též bude srovnání i s r. 1947, t. j. prvním rokem dvouletky.

Tak podle závěrečného účtu za rok 1937 bylo v rozpočtu ministerstva školství vydáno 997,005.519 Kčs, t. j. na jednoho obyvatele asi 66,50 Kčs.

O 10 roků později, po strašné okupaci a ožebračení země fašistickými okupanty, po leteckém bombardování nejdůležitějších průmyslových objektů letci tak zvaných, "našich spojenců" ze západu, dávala naše lidově demokratická republika jen v rozpočtové kapitole ministerstva školství již částku 6.979,957.898 Kčs, t. j. na jednoho obyvatele částku 581,70 Kčs, čili skoro devětkrát více, než v roce 1937.

V třetím, rozhodujícím roce prvé Gottwaldovy pětiletky, jsme v rozpočtové kapitole ministerstva školství vydali již 15 miliard 899,684.016 Kčs, t. j. 1.325 Kčs na jednoho obyvatele, tedy téměř dvacetkrát více než v roce 1937. (Potlesk.) K těmto výdajům bychom ovšem měli připočítat další stamiliony, které jsme na kulturní potřeby vydali v kapitole tehdejšího ministerstva informaci a osvěty.

Soudružky a soudruzi, srovnání péče o člověka na poli sociálním a zdravotním dává podobný obraz. Státní závěrka z roku 1937 říká, že v kapitole ministerstva zdravotnictví a tělesné výchovy byl vydán obnos 857,307.029 Kčs, t. j. 57,15 Kčs na jednoho obyvatele. V té době bylo statisíce dětí nezaměstnaných ve stavu těžké podvýživy, takže tato částka je strašnou obžalobou tehdejšího panujícího řádu.

Státní závěrka za rok 1951 potvrzuje, že opět jen v rozpočtové kapitole ministerstva zdravotnictví jsme vydali 9.892,410.808 Kčs, t. j. 824,40 Kčs na jednoho obyvatele, tedy 17krát více než v předmnichovské republice. (Potlesk.)

V roce 1937 bylo v rozpočtové kapitole ministerstva sociální péče a v kapitole odpočivné a zaopatřovací platy vydáno celkem 990,961.872 Kč, t. j. 66,10 Kčs na jednoho obyvatele. Zde si ovšem musíme připomenout, že roku 1937 přesto, že to byl rok, ve kterém se horečně zbrojilo a dělaly opevňovací práce, byla stále statisícová armáda nezaměstnaných. Jsou tedy v těchto výdajích započítány i "podpory" pro nezaměstnané.

V roce 1947 jsme v obou těchto kapitolách jen na sociální účely vydali 11,103.729.000 Kčs, t. j. 925,30 Kčs na jednoho obyvatele, čili proti roku 1937 zhruba 13krát více. Státní závěrka roku 1951 zaznamenává v obou těchto kapitolách pro tytéž účely výdaje již ve výši 25.931,266.101 Kčs, t. j. na 1 milion obyvatel 2 miliardy 161 milionů Kčs. čili 32krát více než v předmnichovské republice v roce 1937.

K těmto výdajům ve zdravotnictví a v sociální péčí by bylo třeba připočítat dalších 43 miliard 303 milionů poskytnutých přímo v rozpočtu ÚNP. (Nemocenské 15 miliard 610 milionů, důchodové 27 miliard 693 milionů a mimo to několik dalších miliard v rozpočtu rodinných přídavků.) Tak se stará náš lidově demokratický stát o člověka, jeho kulturu, zdraví a zabezpečení stáří! Čísla řečí pravdivou a nesmlouvavou ukazují, jaký kus cesty jsme za poměrně krátkou dobu urazili, jali jsme se vzdálili od neutěšených poměrů pro pracující lid za kapitalistického panství v prvé republice.

Uvedená čísla jsou také nejpádnější odpovědí všem dřívějším vykořisťovatelům, kteří byli pravou příčinou toho, že nezaměstnaní, mladí i staří, byli odsouzeni k tomu, aby spali ve stozích slámy, aby mrzli bez jakékoliv pomoci, aby umírali hladem i nemocemi, vydáni na pospas všem přírodním živlům. Jsou odpovědí i jejich služebníkům a pomahačům, kteří - sami žijíce v blahobytu - nechtěli vidět, jak se lidé živí odpadky, jak strádají a trpí. Páni a jejich služebnici, kteří proti dělnické třídě používali mocenského policejního aparátu, páchali tak zločiny proti lidskosti a jejich zločiny si vyžádaly tisíce a tisíce obětí.

Rozpočtový výbor hodnotil překročení výdajů u rozpočtové kapitoly ministerstva práce a sociální péče, ministerstva zdravotnictví a ministerstva vnitra, kde došlo k překročeni výdajů z titulu větších sociálních nákladů jako další prodloužení péče o člověka. Proto tato překročeni schválil.

K překročeni výdajů, ke kterému došlo u některých jiných rozpočtových kapitol, není třeba dodatečného souhlasu Národního shromáždění, poněvadž byly současně vyrovnány vyššími příjmy v těchto kapitolách dosaženými. Rovněž výdaje u kapitol během roku nově vytvořených nevyžadují dodatečného schválení.

U státního dluhu došlo k dalšímu sjednocování státního dluhu. Nedošlo k žádným novým úvěrovým operacím, podobně jako v roce 1949 a 1950. Podle zákona č. 144/49 Sb. byly přebírány neemisní dluhy bývalých svazků lidosprávy, t. j. zemí, okresů, měst a obcí. Během roku jich bylo převzato za 3.500 mil. Kčs a přesto se státní dluh zvýšil jen o 678 mil. Kčs. To tedy znamená, že jsme během roku splatili 2.919 mil. Kčs na zmenšení státního dluhu. Zahraniční dluh jsme snížili o 1 868,100 000 Kčs.

Také došlo k dalšímu zjednodušení ve struktuře státního dluhu. Úrokováni vnitřního dluhu a podle zákona č. 168/49 Sb. provedená konverse si vyžádaly vyššího nákladu proti rozpočtu v částce 11,575.656 Kčs. Toto překročení rozpočtový výbor rovněž schválil.

Překročení výdajů ve prospěch Fondu znárodněného hospodářství je jiného rázu. I ono tím, že slouží k rozvoji našeho hospodářství, slouží sice k zlepšení péče o člověka, ale nepřímo toto značné překročení výdajů v celku bylo velkou pákou rozvoje, ale má i své zápory. Jedním z hlavních záporů byl ten, že pracovníci jednotlivých podniků ztratili zájem o to, aby vlastními silami dostali svůj podnik na patřičnou výši a spoléhali se na to, že Fond znárodněného hospodářství jim vždy a za jakékoli situace pomůže Rozpočtový výbor proto vítá přímé napojení podniků na rozpočet a zrušení Fondu znárodněného hospodářství.

Rozpočtový výbor věnoval pozornost i vývoji výdajů a příjmů uskutečňovaných národními výbory všech stupňů. I když je na prvý pohled patrný zřejmě veliký pokrok v práci národních výborů, nemůžeme být ani zde plně spokojeni. A ku podivu nejsou vždy největší slabiny u MNV, často jsou větší u ONV. Je přirozeně, že nelze mechanicky srovnávat ani jednotlivé okresy, ba ani kraje, je v nich potřebí vždy vidět uskutečňované úkoly - přece však jsou některé zkušenosti poučné. Tak průměr předpokládaných příjmů je v českých krajích u MNV dán 90,1 %. Je-li tento průměr u MNV v Pražském kraji plněn jen na 89 %, pak je potřeba věnovat práci finančních referátů MNV v Pražském kraji zvýšenou pozornost. Nejnižší průměr v českých krajích u MNV je v kraji Libereckém a nejvyšší v kraji Jihlavském.

Celkově splnily plán příjmů jak KNV, tak i ONV a MNV v průměru v českých krajích na 108 %, ve slovenských krajích pak na 97 %, t. j. celostátně na 106 %.

Výdaje byly v porovnáni s tvorbou příjmů plněny u některých MNV přímo údernicky. Průměr plnění výdajů je u MNV v českých krajích 120,6 %. Vysoko nad průměr jsou MNV v kraji Gottwaldovském a v kraji Ostravském. Na Slovensku je průměr čerpání výdajů u MNV na 99 % a nad průměr jsou MNV v kraji Nitranském.

Celkový průměr výdajů krajských, okresních a místních národních výborů je jak v českých, tak i v slovenských krajích stejný, t. j. 1180.

Jistě, že jak u příjmů, tak i výdajů je procento plnění ovlivněno nesprávným odhadem příjmů i výdajů, a to všech národních výborů a ve všech krajích. Nebylo by možné, aby při správném plánování splnil KNV v Českých Budějovicích příjmy na 548 %, KNV Karlovy vary a Ústi nad Labem přes 400 % a KNV Žilina dokonce na 993 %, Bratislava na 748 % a Košice na 521 %.

Překračování výdajů je mnohdy ovlivněno i postupem centrálních úřadů, které hlavně koncem roku přelévají bezplánovitě velké částky k disposici krajům, aniž se v krajích jeví potřeba finančních prostředků pro účely, na které jsou peníze poukazovány.

Tak ku příkladu ministerstvo zemědělství v listopadu 1951 poukázalo KNV v českých krajích 7,744.500 Kčs na odměny účetním poradcům. KNV Pardubice vrátil poukázanou částku s tím, že vystačí s vlastními prostředky. Dále přikázalo 152 mil. na adaptace družstevních stáji. KNV v Brně z částky 20,3 mil. spotřeboval jen 11 mil. pověřenectvo stavebního průmyslu dalo k disposici KNV 28,05 mil. na opravu mostů a silnic a KNV z toho spotřebovaly jen 17,39 mil. Ministerstvo stavebního průmyslu přikázalo ještě v lednu 1952 KNV Pardubice 3,357.000 Kčs a Liberci 2,535.000 Kčs. Těchto úvěrů nebylo vůbec použito ba KNV Pardubice měl z úvěrů dříve poskytnutých jestě 1,637.759 Kčs.

Soudružky a soudruzi, pani a pánové, jedním z dědictví minulosti jsou i daňové nedoplatky. Jejich výše vcelku poklesla, a to na 78,3 % v porovnání se stavem na počátku roku. Jistě na tom má svůj podíl i zlepšená práce finančních referátů, ale přesto není vše v pořádku. Tak zaostalo placení všeobecné daně u zemědělců, a to vinou, neplatičů-kulaků. I do práce finančních referátů je potřebí vnést víc politické a třídní hledisko. Nedoplatky zde tvoří 60,62 % předpisu. U všeobecné daně placené živnostníky je stav lepši a nedoplatky zde tvoří 10,04 % předpisu. I někteří pracovnici socialistického sektoru nechápali dobře svou povinnost vůči celku a připustili, že nedoplatky u zvláštní daně výdělkové, placené socialistickým sektorem, vzrostly více než dvojnásobně proti počátečnímu stavu na začátku roku.

Naproti tomu značně poklesl nedoplatek na dani všeobecné, placené socialistickým sektorem, a to v celostátním měřítku. Nedoplatky této daně poklesly téměř o plné dvě třetiny. V poměru k předpisu činí nedoplatky 2,67 %.

Nedoplatek na dani ze mzdy činí v poměru k předpisu sice jen 3,03 %, ale zůstatek nedoplatků v porovnání s rokem 1950 stoupl o plných 8 %.

Celkově v porovnání s rozpočtovým preliminářem převyšovaly skutečně dosažené příjmy rozpočtový předpoklad zhruba o 31 %. Skutečné výdaje byly oproti rozpočtovému prelimináři rovněž vyšší, a to zhruba o 23 %.

Uvedl jsem, soudruzi a soudružky, některé příznivé i nepříznivé příklady, které ovlivňovaly jak tvorbu příjmů, tak i výdajů.

Přejdu nyní k celkovému výsledku hospodaření.

Čistý přebytek hospodaření na rozpočet v roce 1951 činí částku 14.265,796.062 Kčs. Převážná část přebytku má býti použita k financování převisu investic, uskutečněných v roce 1952, a ku splacení vnitřního státního dluhu. Rozpočtový výbor toto použití přebytku podle vládního návrhu schválil.

Rozpočtový výbor také provedl rozbor jednotlivých položek příjmů, hlavně těch, které podstatně přispěly k vytvoření přebytku v hospodařeni. Na prvém místě stojí výnos všeobecné daně. V důsledku zvýšené kupní síly obyvatelstva vynesla více, než bylo plánováno. Na druhém místě stojí zvláštní daň výdělková, placená socialistickým sektorem - i když, jak jsem právě uvedl, právě u ní stouply nedoplatky - a vyšší výnos zde činí 7.296,535.000 Kčs. Dosáhlo se ho proto, že komunální podniky doplatily daň za léta 1949 a 1950 a dále proto, že byl proveden odvod daňových reserv sektorem spotřebních družstev a konečně tím, že některé národní podniky dosáhly větší akumulace, než byla plánována.

O růstu mezd a platů, o stoupajícím počtu pracovníku v naší znárodněné výrobě, ale také o nepořádcích v mzdové a platové politice svědči větši výnos daně ze mzdy. Byl vyšší o 3.707,000.000 Kčs, zatím co výnos všech ostatních přímých daní byl vyšší jen o 1.322 mil. Kčs.

Z ostatních vyšších výnosu je potřeba jmenovat odvod zařízení státní správy, který byl vyšší o 1.060 mil. Kčs. dále i výnos cel o 313 mil. Kčs. To svědčí o rozmachu zahraničního obchodu v podobě stoupajícího dovozu.

Soudružky a soudruzi, paní a pánové! Odečteme-li přebytek, který předpokládal rozpočet na rok 1951, pak v porovnání s příjmy činí přebytek 8 a půl procenta. Je to dobrý výsledek, potvrzující nejen lepši plánováni, ale i lepši hospodaření s finančními prostředky. Celkově činil přebytek 31 % předpokládaných příjmů, jak jsem uvedl již prve.

Rozpočtový výbor se také v podrobnostech zabýval výdaji uskutečněnými ve vlastní státní správě. Přesto, že výdaje převýšili preliminář o 23 %, nebyly výdaje na investice uskutečněny plné výši, nýbrž jen na 92 %. Je to sice nejvyšší plnění dosažené od roku 1945 a zásluhu na tom má bezesporu zlepšená práce stavebního sektoru, ale byli bychom raději, kdyby výdaje u investic byly splněny na plných 100 %. Zde nás tato úspora nemůže těšit.

Jinak je tomu u těchto položek:

Výdaje na věcné potřeby byly uskutečněny na 9ž %, na nářadí a přístroje na 88 %, na stroje a zařízení na 75 % a na nákup motorových vozidel na 67 %. Všechny tyto položky byly dotčeny vládním usnesením o úsporách. Vládni usnesení byla u některých položek přímo čarovným proutkem na jejich snížení. Byl snížen i stav pracovníků v administrativě. Takovéto úspory nás těší a proto rozpočtový výbor s díkem kvitoval tato usnesení vlády, a to ve všech směrech.

Rozbor výdajových položek některých rozpočtových kapitol ukázal, že ne vždy byly výdaje i příjmy řádně plánovány. Někteří rozpočtoví pracovníci vědomě podhodnotili výdaje i výnosy u těch položek, kde potom za pomoci vyšších příjmů, t. j. příjmů souvztažných, mohli překročit plánované výdaje. Tím si nejen usnadňovali situaci, ale to jim umožnilo provádět různé nákupy a nehospodařit s každou korunou, s každým haléřem, jak bylo jejich prvou a základní povinností. Jinde zase si vědomě ponechali v rozpočtu položky tak zvaně vatové, a tak jsou některé rozpočtové kapitoly, kde čerpáni na výdaje dosáhlo 60 %, ale někde také jen 30 % proti rozpočtovým předpokladům. Proto nižší čerpání, než povoluje rozpočet, nemusí být a není vždy výrazem dobrého hospodaření, ale i výrazem něčeho jiného.