Předseda dr. John.

Místopředsedové Hodinová-Spurná, dr. Polanský, Fiala, Valo, Štětka, Žiak.

Členové vlády: náměstkové předsedy vlády Kopecký, Fierlinger, dr. Nejedlý; ministři dr. Plojhar, dr. inž. Šlechta, Nosek, dr. Neuman, Pospíšil Ant., dr. Rais, Sýkora, inž. Šimůnek, Štoll.

227 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: gen. tajemník NS Kováčik; jeho náměstek dr. Rattinger.

Předseda (zvoní): Zahajuji 75. schůzi Národního shromáždění.

Sděluji, že mandátový výbor ve své schůzi konané dne 23. dubna 1953 prozkoumal a ověřil poslanecké mandáty poslanců: Jana Nedělky, Oldřicha Svobody, Bohumila Čiháka, Stanislava Chalánka, Josefa Uhra, Olega Homoly, Františka Janaty, Anděly Sukupové, Pavla Bučáka, Františka Dostála a Marie Sklenářové.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Národní shromáždění vzalo tedy na vědomí usnesení mandátového výboru a ověřilo poslanecké mandáty jmenovaných poslanců.

Podle denního pořadu usneseného užším předsednictvem Národního shromáždění dne 21. dubna 1953, který byl již členům Národního shromáždění rozdán, je na pořadu dnešní schůze

1. Zpráva výboru kulturního k vládnímu návrhu zákona (tisk 708) o školské soustavě a vzdělávání učitelů (školský zákon) (tisk 714).

2. Zpráva výboru rozpočtového (tisk 715) k vládnímu návrhu celního zákona (tisk 709).

3. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 707) o státním požárním dozoru a požární ochraně (tisk 713).

4. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 705) o právní praxi a odborné zkoušce v oboru justice a prokuratury (tisk 711).

5. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 703), jímž některé osoby nabývají československého státního občanství (tisk 712).

6. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním nařízení č. 97 Sb. ze dne 28. října 1952 vydaném podle § 42 odst. 1 zákona č. 241/1948 o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky (tisk 700).

7. Zpráva výboru pro hospodářské plánování a jeho kontrolu o vládních nařízeních vydaných podle § 42 odst. 1 zákona č. 241/1948 Sb. o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky (tisk 704).

8. Doplňovací volba členů výborů Národního shromáždění.

Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu? (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Podle jednacího řádu rozhodne Národní shromáždění o pořadu prostým hlasováním bez rozpravy.

Kdo souhlasí s navrženým pořadem schůze, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina.

Navržený pořad je tedy schválen.

Přistoupíme k projednávání prvního bodu schváleného pořadu, kterým je

1. Zpráva výboru kulturního k vládnímu návrhu zákona o školské soustavě a vzdělávání učitelů (školský zákon) - (tisk 714).

Zpravodajem je posl. dr. Krofta, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Krofta: Vážené Národní shromáždění, soudruzi a soudružky!

Vláda předkládá Národnímu shromáždění osnovu zákona o školské soustavě a o vzdělání učitelů, podle kterého má být provedena úplná přestavba našeho školství a pokud jde o vzdělání učitelů, i školství vysokého. Náš lidově demokratický stát má před sebou veliké úkoly socialistické výstavby, které vyžadují ještě většího uvědomění všeho našeho lidu a co nejdokonalejšího zvládnutí kultury, vědy a techniky. Proto je nutné vybudovat novou školskou soustavu, která by dávala úplné všeobecné vzdělání, které by bylo v souladu s hospodářským rozvojem. Potřebujeme takovou školu, jejíž vysoká úroveň bude zaručovat všestrannou výchovu člověka. Máme na mysli výchovu rozumovou, mravní a polytechnickou. Vždyť u nás se často na školách jen vyučovalo a ve velké většině málo vychovávalo. Někde dokonce byla podceňována branná výchova, výchova estetická nebo výchova charakteru a morálky. Nová škola musí být co nejvíce spjata s praxi. Jednota theorie a praxe, kterou zdůrazňuje i nový školský zákon, je jednou ze zbraní, která nám umožňuje zvládnout naše úkoly a kterou upevňujeme vítězství našeho nového společenského řádu. Z potřeb našeho jednotného hospodářského plánu vyplynula nutnost získat co nejdříve a co nejrychleji nové, hlavně středně-technické kádry.

Všechny tyto úkoly, vyplývající z hluboké analysy našeho hospodářství i z usnesení XIX. sjezdu KSSS a i z usnesení celostátní konference KSČ, ukázaly na nutnost provést novou reorganisaci našeho školství. Vzorem nové školské soustavy je skvělá sovětská škola, vytvořená nejlepšími marxistickými pedagogy. Díváme-li se na vzestupný rozmach budování našeho hospodářství, je nám jasné, že nemůže naše školská soustava ustrnout na jednom místě, nýbrž že i zde se musíme zaměřovat ke konečnému cíli, to je k vybudování socialismu. Správně tedy rozhodla naše vláda, když navrhuje vytvoření úplně nové soustavy našeho školství.

Nová školská soustava navazuje účelně na předchozí zákon o jednotné škole z r. 1948. Zákon o jednotné škole byl prvým krokem k vybudování jednotného školství. Přiblížil značně školu životu. Znamenal velmi mnoho, ale odloučenost jednotlivých stupňů školských vedla nakonec k překrývání učiva. Naše jednotné školství bylo převážně humanistické a nepřipravovalo řádně žáky pro technická povolání a pro zemědělství.

Naše školství dosáhlo po květnové revoluci do dnešní doby díky starostlivé péči dělnické třídy, strany a vlády a osobně s. Gottwalda netušeného rozvoje. Zvláště po vítězství pracujícího lidu nad reakcí v únoru 1948, po vydání zákona čís. 95/1948 o základní úpravě jednotného školství, se rozšířila síť mateřských, středních a odborných škol a nebývale vzrostlo i školství vysoké. O to má zásluhu náš veliký učitel a pedagog, akademik Zdeněk Nejedlý. (Neutuchající potlesk, poslanci povstávají a volají: Ať žije Zdeněk Nejedlý!) Současně s tímto stavem se zlepšovala výchovně-vzdělávací práce naší školy. Byly vydány nové učební osnovy, učebnice a nové metodické statě. Škole počaly pomáhat pionýrské organisace a školské skupiny ČSM. Učitelé se mohli věnovat nerušeně své práci, protože jsou plně hospodářsky zabezpečeni tak, jak nebyli nikdy před tím. Můžeme říci, že škola, zejména od r. 1948, přes četné vážné nedostatky pomohla vychovat lidově demokratické republice řadu skvělých chlapců a děvčat, které právem nazýváme mládeží novou - mládeží Gottwaldovou.

Ve vládním návrhu zákona znovu formulujeme požadavky lidového vzdělání, to je bezplatného a povinného vzdělání a vzdělání polytechnického pro všechny dětí. To znamená těsné spojování vyučování s veřejně-produktivní prací, znamená to seznamovat theoreticky i prakticky se všemi hlavními odvětvími výroby.

Proto také nově učební osnovy, které ministerstvo připravuje, budou pamatovat na to, aby se zvětšil počet hodin v naukových předmětech: matematice, přírodních vědách, fysice, chemii, biologii, které kladou základy polytechnického vzdělání.

Při vypracování zásad a při tvoření jednotlivých ustanovení zákona bylo cele využito zkušeností a vzoru školství Sovětského svazu. Školskou soustavu upravujeme podle nového zákona tak, aby nám dávala co nejlépe připravenou mládež na pracoviště, do učilišť státních pracovních záloh a do odborných výběrových škol o rok dříve, tedy již ve 14 letech, - po absolvování osmileté střední školy. Povinná školní docházka pro všechnu mládež trvá tedy osm let. Po absolvování jedenáctileté střední školy bude moci naše mládež přecházeti do zaměstnání nebo na vysoké školy již o 2 roky dříve, tedy v 17 letech. Upravujeme takto naši novou školskou soustavu také proto, že odchodem z osmileté střední školy nekončí vzdělání naší mládeže, ale pokračuje. Zkrácení dosavadní délky všeobecně vzdělávací školní docházky umožní prodloužit studijní dobu na vysokých školách všude tam, kde si toho hlubší specialisace bude vyžadovat.

Vládní návrh zákona umožňuje pracujícím, aby si při zaměstnání doplňovali a získávali v kursech nebo na školách pro pracující vzdělání jedenáctileté střední školy, výběrových odborných škol nebo škol pro vzdělání učitelů. Dává se tak příležitost stále většímu počtu pracujících, aby získávali vyšší všeobecné a odborné vzdělání, jak toho vyžaduje potřeba výstavby. Odpovídá to také plně vládnímu prohlášení, přednesenému zde nedávno předsedou vlády soudruhem Viliamem Širokým, který řekl, že předním úkolem naší školy je vychovávat lid k pracovnímu hrdinství v duchu socialistického vlastenectví. Vidíme, že péče o všestranné vzdělání mládeže a lidu je podstatnou součástí politiky komunistické strany a vlády a neomezuje se jen na mládež ve věku školou povinném nebo v období školní docházky, ale směřuje k trvalému zvyšování vzdělanostní a kulturní úrovně všech pracujících.

Vládní návrh zákona o školské soustavě a vzdělání učitelů navrhuje novou úpravu našeho školství a zavádí:

1. Školu mateřskou pro děti od tří let, určenou především pro děti zaměstnaných rodičů.

2. Osmiletou střední školu. Tato škola bude dávat ucelené základní všeobecné vzdělání. Bude zřizována především v těch místech, kde jsou dnes školy druhého stupně. Po absolvování této školy končí povinná docházka.

3. Jedenáctiletou střední školu. Tato škola dává mládeži vyšší všeobecné vzdělání, především jako přípravu pro vysoké školy. Jedenáctileté školy budou zřizovány podle potřeb našeho národohospodářského plánu.

První třída školy národní, osmileté i jedenáctileté pro děti ve věku 6-7 let je přípravnou třídou. Děti se v této třídě připravují na soustavné školní vyučování, učí se počátkům čtení, psaní a počítání, a to ve spojení s počátečním poznáváním přírody a společnosti, formou hry a práce. Tím se jim umožní plynulý, nenásilný přechod od hravého zaměstnání v rodině nebo v mateřské škole k soustavnému školnímu vyučování.

Odborné vzdělání pro jednotlivá odvětví hospodářství, státní správy a kulturního života poskytují výběrové odborné školy, do kterých mohou být přijati absolventi osmileté střední školy nebo osmého postupného ročníku jedenáctileté střední školy. Osnova nového zákona ponechává v platnosti zákon č. 10 z roku. 1951 o státních pracovních zálohách, podle něhož se v učilištích státních pracovních záloh vychovávají z řad mládeže, která ukončila povinnou školní docházku, kvalifikovaní dělníci pro jednotlivá hospodářská odvětví. Pro mládež, vyžadující zvláštní péče, se zřizují zvláštní školy, které podle možnosti mají plnit úkoly škol podle tohoto zákona. Osnova zákona pamatuje v § 14 a § 15 na velikého pomocníka našich škol, ať již to jsou družiny mládeže, pionýrské domy, školní jídelny, školní internáty, dětské útulky, zařízení zotavovací péče, sdružení rodičů a přátel školy atd.

Nový zákon pečuje také o vzdělání učitelů. Potřebujeme nové učitele, kteří nebudou kolísat, ale budou bezpečnou oporou při výchově naší mládeži. Potřebujeme armádu socialistických učitelů, kteří obětavou a cílevědomou prací umějí přesvědčit váhavé a strhnout je k budovatelskému pracovnímu elánu.

Potřebujeme učitele, kteří budou navazovat na tradice našich národů, kteří budou učit v duchu učení Jana Amose Komenského, kteří budou umět těžit z pokrokové sovětské pedagogické vědy. Nechceme učitele, kteří by žádali od mladého člověka takové vědomosti, které zatěžují jeho paměť, ale potřebujeme takové učitele a takovou školu, která by dala naší mládeži vědomosti, potřebné k výstavbě socialismu a pro všestranný duševní růst člověka. Potřebujeme učitele, kteří povedou žáky k trvalému zvyšování prospěchu, kteří povedou boj proti propadávání, způsobujícímu socialistické výchově mládeže největší škody. Nový učitel musí zásadně likvidovat odtržení naší školy od praxe, musí si sám osvojit všechny polytechnické zásady a musí je také umět žákům předávat.

A co především musí umět náš učitel: naučit mládež milovat naši socialistickou vlast, Sovětský svaz, dějiny a kulturu našich národů, mateřský jazyk a jazyk Leninův a Stalinův. (Potlesk.) Zvýšené úkoly socialistické výchovy vyžadují tedy vyšší politické a odborné úrovně všech učitelů a používání nových method výchovně vzdělávací práce. Proto se nově organisuje příprava učitelského dorostu. Učitelky mateřských škol budou vzdělávány po ukončení osmileté školy nebo 8 tříd jedenáctileté školy v tříletých pedagogických školách. Na toto předběžné vzdělání naváže jednoroční řízená praxe na mateřských školách. Po úspěšném absolvování této praxe dostanou absolventky vysvědčení způsobilosti vyučovati na mateřských školách.

Učitelé pro 1.-5. ročník všeobecně vzdělávací školy budou po ukončení osmileté školy nebo 8 tříd jedenáctileté školy vzdělávání ve čtyřletých pedagogických školách. Po ukončení studia budou mít možnost rozšířit svou způsobilost pro působení na vyšších středních školách mimořádnými formami vysokoškolského studia.

Pro vzdělání učitelů 6., 7. a 8. třídy budou zřízeny jako vysoké školy dvouleté vyšší pedagogické školy.

Pro vzdělání učitelů 9., 10. a 11. třídy pedagogických škol a odborných škol se zřídí vysoké školy pedagogické s fakultami. Do těchto škol budou přijímáni schopní absolventi pedagogických škol a absolventi jedenáctileté střední školy a výběrových odborných škol za podmínek, které určí ministerstvo školství a osvěty.

Na roveň absolventům vysokých škol pedagogických budou postaveni i absolventi jiných vysokých škol, kteří za určitých podmínek mohou být povolání k výkonu funkce učitele na uvedených již školách pedagogických, odborných a jedenáctiletých středních školách.

Ve školním roce 1953/1954 bude ještě v platnosti celá řada přechodných opatření, která budou upravena vládním nařízením, na př.: žáci třetích tříd dosavadní střední školy (školy 2. stupně) ukončí koncem školního roku 1952-53 povinnou školní docházku. Mohou však pokračovat v příštím školním roce ve studiu ve 4. třídě dosavadní střední školy, pokud neodejdou buď dobrovolně do povolání nebo do učilišť státních pracovních záloh. Nejvyspělejší a nejschopnější mohou být přijati do 9. třídy jedenáctileté střední školy, po příp. do výběrových odborných škol.

Dosavadní pedagogická gymnasia pro vzdělání učitelek mateřských škol se přeměňují počátkem školního roku 1953-54 na tříleté pedagogické školy, při nichž bude na školní rok 1953-54 ještě ponechán 4. postupný ročník dosavadních pedagogických gymnasií.

Dosavadní pedagogická gymnasia pro vzdělání učitelů národních škol a dosavadní vyšší sociální školy - větve výchovné se přeměňují počátkem školního roku 1953-54 na čtyřleté pedagogické školy. Ve školním roce 1953-54 se bude vyučovat v prvém postupném ročníku podle nových učebních osnov, ve všech ostatních postupných ročnících se bude vyučovat podle učebních plánů a osnov přechodných. Ve školním roce 1954-55 se bude podle nových učebních plánů a osnov vyučovat ve všech postupných ročnících pedagogických škol.

Dosavadní pedagogické fakulty se přemění počátkem školního roku 1953-54 na dvouleté vyšší pedagogické školy nebo na vysoké školy pedagogické. K vyšším pedagogickým školám a k vysokým školám pedagogickým budou na přechodnou dobu přičleněny druhé a vyšší ročníky dosavadních pedagogických fakult, jejichž studenti dokončí studia podle dosavadních předpisů.

Soudružky a soudruzi, paní a pánové! Nový zákon o školské soustavě umožňuje naší škole velký rozmach. Škola musí vychovávat občany oddané lidově demokratickému zřízení, optimisticky a bojově vychované, kteří budou s to řešit nejtěžší úkoly, jež jim bude dávat výstavba naší vlasti a její obrana. Uvést tento nový zákon v život bude velikým úkolem a bude zejména klást veliké požadavky na všechny učitele, veřejné a školské pracovníky. Jsme přesvědčeni, že dělníci, rolníci a pokroková inteligence přijmou s nadšením a radostí novou soustavu našeho školství, neboť si všichni plně uvědomujeme, že chceme mít mládež vzdělanou, charakterní, že chceme mít hrdé a nadšené budovatele nového života. Všichni si uvědomujeme, že chceme vychovávat především dobrého a užitečného občana, a proto budeme vychovávat všechnu naší mládež jednotně. Naše škola musí být cele spjata se zájmy lidu, který se věnuje mírovému budování.