Všichni jistě znáte, jaký byl a ještě je nynější stav v této otázce. Skutečnost je taková, že není téměř kraje, není okresu a města, kde by se nestavěly nové byty, a kde by nepožadovali, aby dostali další bytové jednotky k přidělení pro stavbu. Avšak podíváme-li se, jak jsou udržovány staré byty, jak je o ně pečováno, zjistíme, že to není prováděno s péčí řádného hospodáře, že celá řada bytů nám chátrá, protože se neprovádí údržba. A tážeme-li se, proč se údržba neprovádí, udává se nám celá řada důvodů. Jedni uvádějí, že to nemají v rozpočtu, druzí, že nájem nevynáší na údržbu, zejména na generální opravy, a proto nedělají ani malé opravy, ani velké. Všeobecně je známo, že neopraví-li se některé menší věci ihned, vznikají nám z toho daleko větší opravy a také daleko větší škody na majetku a mnohdy i na zdraví lidí, kteří v takových domech bydlí. Zkrátka, na tomto poli panovala značná anarchie a neodpovědnost. Proto navrhovaný zákon v oboru výstavby bytového majetku a jeho správy a udržování má určit a přiměřeně rozdělit odpovědnost ministrů za bytovou výstavbu, správu bytového majetku a jeho udržování. Dále má určit, kdo má výstavbu a údržbu bytového majetku platit, kdo je povinen provádět stavební úpravy a nutné vybavení soukromých obytných domů pro potřeby jejich trvalé ochrany. Mají být zřízeny místní bytové správy a domovní správy v souvislosti s prováděnou reorganisací podniků místního hospodářství. Přitom se přihlíží i k široké účasti pracujících v těchto správách. Zřídit dozorčí a koordinační orgány stejného typu u krajských a podle potřeby i u okresních národních výborů. Podložit zákonným ustanovením zřizování technických složek bytového hospodářství a údržbářských služeb pro provádění rychlých a levných oprav v domech, ve spojení se svépomocí nájemníků. Dále má zákon zmocnit vládu, aby vydala podrobné pokyny o organisaci bytových správ, učinila opatření o převodu domovnických prací na stálé domovní zaměstnance, určíc přitom zároveň podíl nájemníků na správě domů a rozsah povinností k provádění drobných oprav na vlastní náklad. Zároveň mají být vydány předpisy o způsobu ochrany obytných domů pro případ obrany vlasti. Zákon rovněž stanoví zrušení Fondu bytového hospodářství, nezbytné důsledky z toho plynoucí, příští úpravu financování bytové výstavby a hospodaření s bytovým majetkem vůbec.

Osnova vychází ze zásady, že Fond bytového hospodářství se zrušuje, bytová výstavba a hospodaření s národním bytovým majetkem se financuje z týchž zdrojů, z nichž se financuje hospodaření s ostatním národním majetkem téhož subjektu.

Družstva hradí náklady na výstavbu rodinných domků a na jejich opravy z vlastních prostředků a z dlouhodobého úvěru; na úhradu provozních nákladů jim může být povolena státní podpora. Jednotlivci hradí náklad na výstavbu rodinných domků a jejich opravy z vlastních prostředků, zejména ze svých úspor. V případech stanovených vládou může jim být poskytnut též dlouhodobý úvěr, po případě podpora. Bude provedena revise podpor poskytnutých na bytovou výstavbu podle tohoto zákona a stanoveno, které podpory se zrušují a jaké náhrady budou vybírány od vlastníků domů vystavěných s podporou státu. Nový způsob financování bytové výstavby a hospodaření s bytovým majetkem zajišťuje další rozvoj a zlepšování bydlení pracujících s využitím finančních zdrojů a iniciativy pracujících v souladu s růstem národního hospodářství ve státě.

Kromě úkolů v zákoně již vyznačených bude nutné provést ještě některá jiná administrativní opatření, která jsou uvedena ve zvláštní části zprávy. Po stránce finanční si navrhovaný zákon vyžádá poněkud zvýšených nákladů na bytové správy u MNV, avšak tyto náklady budou v budoucnu vyváženy tím, že bude možnost celkového plánování a zajištění generálních oprav a údržby bytového majetku v obcích, dále tím, že se zhospodární stavební úpravy, a skutečným prováděním generálních oprav i běžné údržby, jímž by se zamezilo pokračování dalších ztrát na bytovém majetku národním, vzniknou nám některé úspory. A pak stálou kontrolou všech těchto opatření za účinné spolupráce širokých mas občanů a také tím, že bytové správy zajistí i některé další úkoly, o které se dosud nikdo nestaral.

Částečné úspory vzniknou také zrušením Fondu bytového hospodářství.

Takto navrhovaný zákon upravuje správné hospodaření s bytovým majetkem, jak je to nutné ve společnosti budující socialismus a odpovídá duchu vládního prohlášení a usnesení. Proto doporučuji jménem výboru ústavně-právního, rozpočtového a výboru pro hospodářské plánování a jeho kontrolu Národnímu shromáždění, aby návrh zákona schválilo beze změny. (Potlesk.)

Místopředseda dr Polanský: Zpravodajem k šestému bodu pořadu, t. j. k vládnímu návrhu zákona o místním průmyslu a komunálním hospodářství, je posl. Fleyberk. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Fleyberk: Soudružky a soudruzi, sestry a bratři!

Stovky závodů již splnily své úkoly v našem prvním pětiletém plánu, v Gottwaldově pětiletce. Další stovky závodů je v těchto dnech splní. Mezi závody těchto dvou skupin jsou desítky podniků místního hospodářství.

Když jsme v prvých letech Gottwaldovy pětiletky budovali komunální podniky, přistupovali jsme k tomuto úkolu bez vlastních zkušeností a proto jsme se dopustili řady chyb v jejich organisaci i v úkolech, které jsme jim ukládali a které nové podniky mnohdy ani na sto procent splnit nemohly. Byla proto na jejich práci řada oprávněných stížností, ať již na úseku výroby a údržby či na úseku služeb. Ani lidová správa, jíž bylo řízení a dozor nad komunálními podniky jedním z nejdůležitějších úkolů, nezvládla vždy úplně novou a pro ni neobvyklou problematiku. Výrobní a údržbářské úkoly, právě tak jako úkoly na úseku služeb, které komunální podniky od soukromých podnikatelů přebíraly, byly již samy o sobě velké a zvětšovaly se ještě úměrně se vzrůstem nároků našich pracujících.

Budujíce socialismus omezovali a zatlačovali jsme soukromý sektor na všech úsecích. Úkoly, které tento sektor dosud plnil rozsáhlou sítí svých provozoven, vzniklých podle kapitalistických ekonomických zásad, musely převzít naše současně se rodící komunální podniky, hospodařící podle zásad socialistické ekonomie. Síť provozoven komunálních podniků neodpovídala proto svou strukturou vždy rozmístění potřeb. Zůstávala nepokryta některá místa, zvláště na vesnici, a to jak v duchu výroby či údržby, tak i v druhu služeb.

Nahradit socialistickými podniky kapitalistický sektor na úseku výroby, údržby a služeb nebylo jediným důvodem k budování komunálních podniků. Jejich úkolem bylo též mobilisovat pro naše hospodářství místní zdroje pracovních sil a surovin. I na tomto úseku vykonaly komunální podniky velký kus práce. Mnohé suroviny, jejichž technologii zpracování komunální podniky vyzkoušely a stanovily, staly se dnes surovinami ústředně plánovanými a slouží k výrobě i našim národním podnikům. Ale nejen nové suroviny, nýbrž i odpad z průmyslových národních podniků zpracovávají výrobní podniky místního hospodářství. Z tohoto odpadu, který zhodnocuje, vyrábí místní průmysl velmi mnoho plnohodnotných výrobků, které doplňují sortiment zboží ústředně plánované výroby.

Další zlepšování práce místního průmyslu a komunálních služeb ještě zřetelněji ukáže, jak i tento náš nejmladší socialistický sektor přispívá k zvyšovaní životní a kulturní úrovně našeho pracujícího lidu. Jeho dosavadní nedostatky, které vyvolávaly oprávněnou kritiku občanů, týkaly se kvality prací a služeb, jakož i jejich včasnosti. Mnoho těchto nedostatků jde na vrub kvalifikace pracovníků na tomto úseku a jejich odborné a politické úrovně. Velké množství nedostatků je i v hmotném zásobování podniků místního hospodářství. Kořeny mnohých nedostatků je však nutno hledat i v organisační struktuře tohoto úseku našeho hospodářství.

Naše vláda se již několikrát zabývala touto otázkou a nyní předložila Národnímu shromáždění návrh zákona, kterým se státní podnikání na úseku místního hospodářství nově normuje.

Osnova o místním průmyslu a komunálním hospodářství vychází z těchto zásad:

a) Opouští se termín "komunální podnik". Zrušením dosavadních předpisů o komunálních podnicích dochází též k zrušení inspektorátů komunálních podniků a ředitelství komunálních podniků, odstraněných již dříve administrativní cestou.

b) Dosavadní komunální podniky se nyní rozdělují do nových podnikových typů. Jsou to podniky místního průmyslu, jež spadají do odvětví místního průmyslu, a dále podniky komunálního hospodářství a domovní správy, jež spadají do odvětví komunálního hospodářství. Pokud jde o hospodaření domovním majetkem, je tato otázka řešena zvláštním zákonem.

c) Státní podniky uvedených typů mají nový poměr k národním výborům. Jejich financování je zvláštními předpisy upraveno na podkladě vztahu jejich finančních plánů k rozpočtům národních výborů.

d) Podniky místního průmyslu mohou být za zvláštních okolností a ze zvláštních důvodů řízeny přímo ministerstvem místního hospodářství.

Nová organisace těží velmi úspěšně ze zkušeností, které na tomto úseku má Sovětský svaz. Zajišťuje širokou účast krajských, okresních i místních národních výborů při řízení výrobních podniků a činnosti místního významu.

Navrhovaný zákon uvádí v zásadě faktický stav organisace provedené vládním usnesením z 31. III. 1953 ve stav právní a současně řeší důsledně některé otázky, jejichž naléhavost ukázaly jednak šestiměsíční zkušenosti s novou organisací, jednak úkoly dané místnímu průmyslu a komunálnímu hospodářství vládním usnesením z 11. září letošního roku o hlavních úkolech v oboru hospodářské politiky v nejbližším období. Jmenuji pouze tato dvě vládní usnesení dotýkající se úkolů a organisace místního hospodářství. Je však třeba připomenout, že i vládní nařízení č. 77 z r. 1953, kterým bylo m. j. zřízeno ministerstvo místního hospodářství, znamená přínos v řízení tohoto hospodářského úseku.

Finanční dosah reorganisace podniků místního hospodářství, jichž se týká tato osnova, se proti stavu k 31. XII. 1952 projeví ve zvýšení počtu podniků v důsledku rozdělení podniků sdružených na místní průmysl a komunální hospodářství. Počet podniků stoupne z 1003 na 1106, t. j. o 103 podniky po 200-300 zaměstnanců. Zvýšení finančních nákladů personálních se odhaduje na circa 15 milionů korun. Přitom je třeba však vzíti v úvahu, že podle zákona provedená reorganisace přinese v podnicích místního významu a komunálního hospodářství obecné zhospodárnění. Snížení vlastních nákladů se odhaduje nejméně na 1 %, což zcela uhradí částku potřebnou nejenom na tuto reorganisaci, ale i na předpokládanou systemisaci míst. Návrh zákona ukládá ministerstvu místního hospodářství vydat bližší předpisy o organisaci, právních poměrech a činnosti a o zaměstnancích podniků ve formě vládou schváleného statutu.

Je pamatováno i na zajištění komunálních služeb v těch místech, kde nejsou podmínky pro zřízení podniku komunálních služeb. Jsou míněny obce, kde by zřízení samostatného podniku bylo nehospodárné nebo pro některé služby nevhodné. V takových případech bude komunální službu opatřovat MNV, a to buď zvláštní rozpočtovou organisací, nebo přímo, jako každý jiný svůj úkol v rámci svého rozpočtového hospodaření.

V ustanoveních o organisaci zásobování a odbytu a v přechodných ustanoveních je spolu s otázkami zásobování podniků místního průmyslu a komunálního hospodářství řešena i dosud ne docela jasná situace Řemeslných potřeb, Kovoslužby v Praze, Obnovy v Bratislavě, Skleněných ozdob v Bílé Třemešné a Rašelinových závodů v Českých Budějovicích, vesměs národních podniků, spravovaných ministerstvem místního hospodářství.

Jsem tohoto názoru, že nový zákon, který vychází ze současného stavu vývoje našeho místního hospodářství a který se opírá o cenné zkušenosti Sovětského svazu na tomto úseku, splní svůj účel.

Výbor ústavně-právní a výbor pro hospodářské plánování a jeho kontrolu projednaly na svých schůzích z 14. XII. a 15. XII. t. r. tuto osnovu a po opravě tiskové chyby v nadpise čtvrté části doplněním slova "ustanovení" a po škrtnutí nadpisu "všeobecná část" usnesly se doporučit ji plenu Národního shromáždění ke schválení beze změn. (Potlesk.)

Místopředseda dr Polanský: K projevu se přihlásil ministr místního hospodářství dr Jozef Kyselý. Prosím p. ministra, aby se ujal slova.

Minister miestneho hospodárstva dr. Jozef Kyselý (uvítaný potleskom): Vážené Národné shromaždenie!

Predkladané vládne návrhy dvoch zákonov, a to zákona o miestnom priemysle a komunálnom hospodárstve i zákona o bytovej výstavbe, udržovaní i správe bytového majetku a ich financovaní, sú dôležitým medzníkom, a to prvý vo vývoji komunálnych podnikov, druhý v zaistení bytovej výstavby a v riadnom hospodárení bytovom.

Pochopiť ich význam znamená vidieť doterajší rast i nedostatky. Keď vo februári 1948 vykročil náš ľud rozhodnejšie na svojej ceste k socializmu, ukázalo sa, aká významná úloha pri výstavbe nového spoločenského poriadku musí pripadnúť podnikom miestnej výroby a miestnych služieb. Preto už prvému zákonu o komunálnych podnikoch z r. 1947 pripadla úloha dať právny podklad pre jednotné zorganizovanie podnikateľskej činnosti sväzkov ľudovej správy v hospodárskych útvaroch obdobných národným podnikom, ktoré by maly postavenie právnických osôb a boly by odpútané od administratívnej činnosti. Vtedajšie komunálne podniky boly národným majetkom v komunálnom vlastníctve obcí, okresov a krajov. Aj financovanie komunálnych podnikov bolo tedy upravené spôsobom, ktorý pripomínal bývalú samosprávu. Hospodársky to boly útvary izolované, na seba odkázané. Ústredné riadenie ich činnosti a výstavba účelnej siete ich prevádzkových závodov bolo spojené so značnými organizačnými i právnymi ťažkosťami. Ale i pri všetkých týchto ťažkostiach a nepochopení, s ktorými sa nové podniky stretávaly na každom kroku, splnily už v prvom roku svojho trvania dôležité hospodárske i politické poslanie.

S hospodárskej stránky sa staly doplnkom národných podnikov. Ich poslaním bolo rozšíriť a prehĺbiť socialistický sektor v tých odboroch podnikateľskej činnosti, ktoré pre svoju povahu, menší rozsah alebo miestne obmedzený význam lepšie sa hodia na to, aby boly v prevádzke v rámci hospodárenia národných výborov. Nemaly za úlohu nahradzovať národné podniky, ale doplňovať ich, socialisticky s nimi zápoliť o zvýšenie produktivity práce, a to dobrou, účelnou, rýchlou a hospodárnou výrobou.

Popri hospodárskom význame komunálnych podnikov bol tu ešte ich význam politický, ktorý v dobe prebudovania starej spoločnosti v novú je nepochybne na prvom mieste. Komunálnym podnikom pripadla tu časť úlohy, vytýčenej v úvodných ustanoveniach našej ústavy, podľa ktorých všetko hospodárstvo má slúžiť ľudu a byť spravované tak, aby vzrastal všeobecný blahobyt a aby sme čo najrýchlejšie došli k novému spoločenskému zriadeniu, v ktorom bude úplne odstránené vykorisťovanie človeka človekom - teda k socializmu.

Zákon z r. 1948 bol len prvým krokom v organizácii nového činiteľa v našom novom hospodárskom živote. Komunálne podniky za krátky čas svojho trvania prešly prudkým vývojom najmä pokiaľ ide o finančné hospodárenie, v ktorom pôvodná samosprávna koncepcia brala na seba postupne rysy hospodárstva socialistického. Komunálne podniky boly už roku 1950 zapojené rovnako ako národné podniky na Fond znárodneného hospodárstva, pozdejšie potom na rozpočet Ministerstva vnútra a teraz na rozpočet svojich národných výborov. Tým sa dosiahlo, že záujem národných výborov o dobrú funkciu komunálnych podnikov je sprevádzaný i záujmom na ich hospodárskej prosperite.

Roku 1950 bol druhým zákonom o komunálnych podnikoch urobený dôležitý krok v ich vývoji, a to tým, že komunálne podniky boly vyhlásené za formu štátneho podnikania a staly sa operatívnymi správcami národného majetku im svereného. Ich forma sa nezmenila, hoci sa menily hospodárske a spoločenské podmienky vôkol nich a rástly úlohy od nich požadované. Ani prvý, ani druhý zákon totiž nevytvoril odlišnú formu pre podniky zaoberajúce sa výrobou a pre podniky zaoberajúce sa službami a neoddelil ich organizačne od seba. Takýto stav sa hodil pre prvé časy ich existencie, keď komunálne podniky boly vytvárané z podnikov bývalých samospráv. Postupom času sa však ukázalo, že treba hľadať nové cesty i pokiaľ ide o organizáciu a že doterajšie formy stávajú sa len brzdou vývoja. V druhej etape znárodnenia začleňovaly sa do komunálnych podnikov postupne ďalšie a ďalšie závody a rozsah ich činnosti sa rozširoval.

Ich úlohy podstatne vzrástly i tým, ako postupovala socializácia dobrovoľným zapojovaním súkromných živností. Keď začala rednúť sieť závodov súkromných živnostníkov, bolo na socialistickom sektore, aby ich nahradil vlastnými podnikmi, budovanými na vyššej organizačnej forme socialistického hospodárstva. Tu sa však ukázaly niektoré prekážky, ktoré bránily plneniu úloh komunálnymi podnikmi pre našu verejnosť. Bolo to predovšetkým spojenie výroby a služieb podnikov jedného typu, ďalej nedostatočná špecializácia, pri ktorej nebolo vždy možné, aby odborné vedenie podniku bolo pre všetky odbory jeho činnosti rovnako kvalitné. Sdružené podniky sa venovaly najmä tým činnostiam, z ktorých maly finančné úspechy a zanedbávaly služby menej výnosné. So zreteľom na výnosnosť bola budovaná sieť služobní, ktorá však odľahlé miesta opomínala. Nebolo zriedkavosťou, že niektoré služby neboly v mestách zastúpené vôbec. Ďalej boly skresľované hospodárske výsledky, nebolo dosť prehľadu o skutočných nákladoch jednotlivých druhov činnosti, boly tu ťažkosti rázu plánovacieho a pod. Preto vláda svojím rozhodnutím z 31. marca t. r. rozdelila hospodársky úsek miestneho hospodárstva na dve samostatné odvetvia, a to na miestny priemysel a komunálne hospodárstvo, z čoho potom vyplynulo i organizačné rozdelenie komunálnych podnikoch do dvoch typov. Stavu, ktorý takto nastal, dáva predložená osnova vládneho návrhu právom sankciu. Naše nádeje, ktoré do tohoto legislatívneho opatrenia kladieme, sú reálne podložené. Očakávame všestranné zlepšenie výroby i služieb podnikov miestneho priemyslu aj služieb podnikov komunálneho hospodárstva, značné sníženie ich vlastných nákladov, organizačnú konsolidáciu, a tým i uskutočnenie všetkých predpokladov na to, aby tieto podniky v plnej miere prispely k zabezpečeniu úloh, ako sú nám uložené vládnym vyhlásením z 15. septembra t. r.