Volebný poriadok do národných výborov dáva príležitosť celej pospolitosti prejaviť svoj úprimný vzťah k opatreniam vlády, ktorá podľa predloženého návrhu volá všetkých občanov, sdružených v Národnom fronte, do ďalšieho budovania vlasti. Aj príslušníci Strany slobody v diskusiách prejavili horlivý a srdečný záujem o beh verejných vecí a užitočne sa zapojili do príprav volieb a našli správnu cestu pri tvorení nerozbornej morálnej a politickej jednoty nášho ľudu v Národnom fronte pod vedením KSČ. Zákon o národných výboroch má však ešte aj iný politický význam. Slovensko a Čechy v r. 1918 išli do spoločného štátneho zväzku s rozdielnym administratívnym zriadením. Úplné zlúčenie a zjednotenie verejnej správy v predmníchovskej republike sa nepodarilo. Tak napr. na Slovensku boli župy, najprv malé, potom od roku 1923 tzv. veľzupy, na ktoré bola už celá republika rozdelená. Avšak v českých krajinách župné zriadenie nikdy nevstúpilo v platnosť. Na Slovensku po zrušení ministerstva s plnou mocou pre správu Slovenska bol utvorený krajinský úrad v čele s krajinským prezidentom. V Čechách a na Morave boli zem Česká a zem Moravskosliezska na čele so zemskými prezidentami. Na Slovensku hlavnoslúžnovské úrady boly premenené na okresné úrady, kým v českých krajinách vládli okresní hajtmani. Verejnú správu na Slovensku na najnižšom stupni, t. j. v obciach, vykonávali vládni splnomocnenci, obecní a obvodní notári, kým v českých krajinách bola v praxi širšia obecná samospráva. Na Slovensku okrem toho buržoázna vláda ešte dlho ponechávala v platnosti mnohé protiľudové nariadenia z bývalého Uhorska. A po strate štátnej samostatnosti v r. 1939 administratíva Čiech a Slovenska úplne sa rozišla. Bolo preto veľmi správne, že už Košický vládny program pamätal na zjednotenie verejnej správy, keď vzal do programu utvorenie národných výborov pre územie celej oslobodenej republiky. Avšak úplné uplatnenie zásad nových národných výborov bolo víťazne vybojované až vo februári roku 1948, keď pracujúci ľud plne a bez výhrad riadenie svojich vecí prevzal do svojich rúk.

Novým zákonom o národných výboroch dáva sa všetkým občanom republiky, Čechom i Slovákom aj občanom iných národností, právo na rovnakej základni prejaviť lásku k vlasti. a usilovnou prácou budovať republiku a posiľňovať tak mier. Návrhy zákonov vítam a budeme za ich prijatie hlasovať. (Potlesk.)

Místopředseda Štětka: Dalším přihlášeným řečníkem je posl. Nepomucký. Dávám mu slovo.

Posl. Nepomucký: Pane presidente, kolegové poslanci, soudruzi a soudružky!

Skutečnost, že diskuse k zákonům o národních výborech zúčastnilo se daleko přes 2 miliony lidí, i výstižný souhrn všech otázek, s nimiž volby do národních výborů, jak o nich mluvil včera předseda vlády soudruh Široký, souvisí, ukazují, jak mnoho se u nás za léta od vítězného května 1954 i slavného února 1948 změnilo. (Předsednictví se ujal předseda Fierlinger.).

Změnilo se v průmyslové výrobě a v životě pracujících ve městech a kolem nich, změnilo se a mění v zemědělské výrobě i v životě našeho lidu na české a slovenské vesnici.

Aby se tak mohlo dít dnes, bylo potřebí velkého zápasu více než čtvrtstoletí, který byl pod vedením Komunistické strany Československa organisován na všech frontách, z nichž boje na půdě lidové správy nebyly na místě posledním. Bylo tomu tak zvláště v obcích, kde agrární strana a kulacké živly na vesnici používaly všech forem teroru vůči příslušníkům hlavně naší strany. Jim na pomoc stálo ministerstvo vnitra, které křečovitě drželi agrárníci ve svých rukou téměř po celou dobu trvání předmnichovské republiky. Agrární ministři vnitra dosazovali t. zv. zemské presidenty i okresní hejtmany z řad svých vybraných příslušníků. Tak na př. jenom v Čechách v roce 1937 bylo ze 106 okresních hejtmanů 88 organisovaných agrárních reakcionářů, jejichž posláním právě bylo lámat odpor a vůli obecních zastupitelstev zvláště tam, kde se pod vedením komunistů podařilo vytvořit většinu proti zvůli agrárních mocipánů. Mohu uvést celou řadu příkladů. Na př. i případ z naší obce Předboj v okrese Praha-sever, kde organisace strany za pomoci malých a středních rolníků měla po dobu dvou desetiletí dvoutřetinovou většinu, tedy i starostu, a kde okresní hejtman revokoval a rušil každé usnesení, které se nelíbilo místnímu zbytkaři Tumlířovi a jeho manželce, která byla mimochodem poslankyní agrární strany. Tak tomu bylo v tisících obcích v republice, kde zvláště v letech krise vedla naše strana pracující lid do boje za práci a chleba na každé radnici, stejně tak jako řídila boj drobných rolníků za dvojí ceny, snížení pachtů a za jiné dílčí požadavky, jichž splnění drobní a střední rolníci potřebovali. Zvláště úporné byly boje proti exekucím, v jejichž čele stáli komunisté - členové obecních zastupitelstev. Tento veliký a tuhý boj celých okresů veden byl v letech 1930-1934 v řepařských a bramborářských oblastech, najmě však řepařských, kde berňák a jeho exekutoři fendovali peníze za řepu v cukrovarech. Pod tlakem rolníků nejeden hejtman i agrární ministerstvo museli kapitulovat, protože se za požadavky vytyčené komunisty v obecních zastupitelstvech postavila většina malých a středních rolníků, kteří pak táhli z vesnic v jeden den na hejtmana i na cukrovary. Na Roudnicku jistě ještě dnes vzpomínají na vesnicích bývalí domovináři, jak táhli na podzim roku 1933 s komunisty, členy obecních zastupitelstev, na hejtmanství do Roudnice, jež obsadili za pomoci dělnictva bývalé Becherovy továrny, které zastavilo ze solidarity s rolníky na dvě hodiny práci. Okresní hejtman, tehdy zelený vztekem, si vyžádal instrukce seshora a pak prohlásil delegaci, které měl plnou kancelář, plné chodby a zaplněné náměstí, že cukrovary dostaly příkaz peníze vyplácet. V těchto společných zápasech rostl a sílil svazek dělníků a rolníků, v nich rostla i vedoucí role naší rodné strany, organisátorky všech pozdějších slavných vítězství.

A dík těmto vítězným bojům se podařilo, že tam, kde kdysi vládla vykořisťující třída uhlobaronů, fabrikantů, bankéřů a velkostatkářů, jejich kartelů a monopolů, tam všude ze dnes vládne osvobozený lid obou našich národů, tam všude že se rozvíjí dnes velké budovatelské úsilí všech pracujících za vybudování socialismu v naší vlasti. (Potlesk.)

Velké a krásné jsou výsledky tohoto společného úsilí, kterým jsme prošli jak ve dvouletce, tak i v Gottwaldově pětiletce.

Víme však také, a nikdy toho náš lid nezapomene, že toto vše se mohlo stát jen dík tomu, že jsme byli osvobozeni Sovětským svazem a jeho slavnou armádou. (Potlesk.) Náš lid dobře ví, že toto vše se mohlo a může dít i v naší výstavbě jenom proto, že nám Sovětský svaz, jeho lid i vláda bratrsky a účinně pomáhají. (Potlesk.) A proto náš dík a láska všeho našeho lidu patří Sovětskému svazu a jeho národům (Potlesk.), proto v naší vlasti na trvalo zapustilo své kořeny to známé Gottwaldovo rčení: Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy již jinak. (Hlučný potlesk.)

Na této skutečnosti nezmění nic sebezuřivější řádění amerických válečných štváčů, ani jejich přisluhovačů z řad českých a slovenských zrádců a utečenců.

Jisté ovšem je a velké diskusní pásmo o zákonech to také potvrzuje, že bychom mohli býti mnohem dále a že zvláště, jak ukázala diskuse a diskusní příspěvky na vesnicích, mohli jsme dosáhnout ještě podstatnějších výsledků v zemědělské výrobě i v zemědělské politice, kdyby nebylo četných závad, chyb a nedostatků, kterých jsme se dopouštěli, a to nedostatků, závad a chyb pravě takových, na kterých velkou vinu nesou právě závady a nedostatky v práci národních výborů všech stupňů. Tyto nedostatky se promítaly jak v pracích strojně traktorových stanic, tak i v práci a hospodářství státních statků i v organisaci práce a ve vlastním hospodaření JZD i v hospodaření a hlavně v dodávkách v obcích, kde dosud hospodaří malí a střední rolníci individuálně. Čeho je zvláště potřebí si všimnout a z čeho je nutno čerpat pro další práci lidové správy poučení, je skutečnost, pro kterou doklady by se našly v každém okrese a kraji, že v těch obcích nebo okresech, kde nebylo pevné, obětavé, cílevědomé práce místního nebo okresního národního výboru, tam že se pravidelně projevovala sabotážní a rozvratná činnost kulaků a jiných třídních nepřátel našeho lidově demokratického zřízení.

Z toho všeho, co jsem jen v kostce uvedl, vysvítá, jak důležité budou volby do národních výborů a jak při další výstavbě socialismu v naší vlasti budou to právě krajské, okresní i místní národní výbory, na jejichž plné účasti bude velmi mnoho záležet. Je-li tato funkce a práce národních výborů důležitá všeobecně v celé výstavbě v naší republice, bude zvlášť důležitá ve výstavbě našeho zemědělství a v řízení jeho výroby.

Úkolem národních výborů a jejich zemědělských správ je a bude, aby si rozpracovaly podrobné plány na uskutečňování a zajišťování všech usnesení strany a vlády, ať máme na mysli usnesení vlády z 15. září či z prosince o zajištění plánu zemědělské výroby, neb z ledna letošního roku o velké pomoci 27 pohraničním okresům, neb usnesení o jarních pracích a konečně i každé další, které bude a může následovat.

Smysl a směr všech zmíněných usnesení vlády je znám: zvýšit výnosy na polích a užitkovost ve stájích. A toto dokázat a zajistit, k tomu nestačí jen registrovat a zachycovat to, co se děje, nýbrž k tomu je nutno říci a ukázat to, co se díti má v každém JZD, v každé strojní brigádě STS, na každém hospodářství státních statků i v každém rolnickém hospodářství na území celé lidově demokratické republiky. K tomu je třeba zmobilisovat zemědělské vědecké pracovníky, pracovníky výzkumných ústavů, agronomy, zootechniky, veterináře, inseminační techniky i početné kádry pracovníků ze zemědělských škol všech stupňů, zemědělského odborového svazu, Svazu mládeže a prostě každého, kdo může přiložit ruku při zajištění a plnění tohoto velikého úkolu, jehož cílem je dobré a plně uspokojující zásobení všech pracujících naší vlasti.

Tyto velké úkoly národních výborů budou vyžadovat zajištění tří základních předpokladů:

1. Na každém místě vypracovati dobrý plán - jeho podrobné organisační zajištění s pravidelnou časovou kontrolou jeho provádění.

2. Získání a přesvědčení mas malých a středních rolníků v JZD i těch, kteří dosud hospodaří jednotlivě, i všech zaměstnanců státních statků a strojně traktorových stanic. Mezi nimi je všude třeba po sovětském vzoru a příkladu organisovat nadšenou soutěž za splnění a překročení všech výrobních i dodávkových úkolů a smluv.

3. Získání dalších pracovníků do zemědělství v prvé řadě z vlastních zdrojů okresu a vesnice, hlavně z řad mládeže, aby věkový průměr se dostal na únosnou hranici. Zajištění obdělání půdy reservní a půdy opuštěné, zvláště v pohraničních okresech, vyžaduje pronikavých opatření a pomoci se strany národních výborů ve vnitrozemí ke zvládnutí těchto naléhavých úkolů.

S čím je třeba začít a s čím je třeba se na každé vesnici a každém okrese a kraji vypořádat, je otázka obdělání veškeré půdy schopné obdělání - schopné k tomu, aby nám poskytla při nejmenším krmné plodiny jakéhokoliv druhu pro zajištění všeho hospodářského zvířectva a jeho užitkovosti. Bude a musí býti ctí všech rolníků v obci a v okrese, všech členů okresních a místních národních výborů, stejně i všeho ostatního obyvatelstva, když na území katastru jejich obce či okresu nezůstane ani hektar neobdělané půdy. Bude to ctí i každé brigády strojně traktorových stanic, jejich agronomů, brigadýrů a hlavně traktoristů, když dokáží využíti svých strojů ve dvojích směnách tak, aby pomohli zemědělcům v agrotechnických lhůtách zajistit obdělání veškeré půdy tak, aby dala dobrou úrodu na stůl všech pracujících.

Naši pracující zemědělci dobře vědí, že pro zvládnutí těchto velkých úkolů nejsou osamoceni. Vědí dobře, že pracující lid a pracující inteligence, kteří pro ně vyrábějí nejmodernější stroje, přišli a přijdou pomoci, bude-li třeba, ke zvládnutí špiček jako brigádníci. V těchto týdnech konaly se v celé republice okresní družstevní konference. Na každé z nich vystoupily za veliké radosti zemědělských družstevníků a družstevnic dělnické delegace ze závodů v okrese a kraji, které vedle pozdravu dělaly závazná prohlášení, že rády pomohou všude tam, kde bude pomoci zapotřebí. Tak probíhaly a probíhají i stovky výročních členských schůzí v JZD, STS i na hospodářství státních statků v každém kraji. Jsou tisíce krásných závazků, kolik se kde čeho vyrobí a dodá nad plán, jako odpověď na tuto velkou pomoc pracujících, odpověď, která je současně důkazem pevného přátelství a svazku dělníků a rolníků a pracující inteligence.

Je možno říci, že od zahájení jarních prací, zvláště v raných oblastech, dělí nás již pouze několik dní a proto je důležité rychlé dokončení všech příprav, z nichž na prvém místě je oprava všech potřebných strojů, ale kde stejně důležitá je i otázka přípravy dobrého osiva, sadby, vyvezení všeho hnoje, přípravy umělých hnojiv i překontrolování všech ostatních příprav. A to vše si nelze představiti bez dobré práce národních výborů a jejich pracovníků. Národní výbory, a zvláště komunisté v nich, musí na vše pamatovat, ve všem pomoci a poradit.

To neznamená, že národní výbory svými zásahy, jak se pohříchu mnohdy děje, nahrazují volené orgány představenstva neb dozorčí rady družstva anebo zase obráceně, že tam, kde je dobré JZD a dobré jeho vedení, to pletou a chtějí nahrazovat MNV, který se jim zdá už v řízení obce přebytečný. Jedno ani druhé není správné. Národní výbory nemohou si přisvojovat právo přímého řízení, i když se jim tento postup leckde více zamlouvá nežli trpělivě vésti a přesvědčovati družstevníky o tom, že si svá družstva musí vésti a říditi sami. Vedení družstva nemůže naproti tomu nahrazovati místní národní výbor a jeho úkoly po stránce zdravotní, kulturní, sociální, politické, vedení řádné evidence, splnění všech závazků a dodávek atd. Úkolem komunistů, jak členů v MNV, tak i členů v JZD je, aby to vzájemně klapalo tak, aby JZD i MNV pracovaly dobře.

Druhou otázkou, na kterou bych chtěl ukázat jako na důležitou právě v této a příští době v práci národních výborů, je otázka živočišné výroby. Pravda je, že se za pomoci národních výborů podařilo po vydání usnesení strany a vlády na počátku r. 1952 zvýšit početné stavy skotu i jiného hospodářského zvířectva. Ale smutnou pravdou je i to, že nebyla splněna druhá část tohoto usnesení směřujícího k zajištění výroby dostatečného množství krmiva. Tato skutečnost vedla a vede k tomu, že každoročně zápasíme s nedostatkem krmiv, že neplníme smluvní dodávky, zvláště masa a mléka. Tato skutečnost vedla a vede k tomu, že jsou každoročně velké ztráty na uhynutí, zvláště mladého skotu, telat a selat, jmenovitě u státních statků, ale i u nesčetných JZD, i u jednotlivě hospodařících rolníků. V mnohých obcích a okresech se zakořenil názor, a to nejen u pracovníků státních statků a v JZD, ale i u pracovníků národních výborů - že to, co se pro špatné hospodaření, špatnou organisaci práce, nešetření s krmivy a mnohdy i jejich přímého rozkrádání nedostává - to že se obstará nákupem na úvěr z centrálních fondů.

S těmito názory a theoriemi je nutno se všude, kde se projeví, od základu vypořádat. Je to nutné a také možné proto, že téměř 2 miliony hektarů luk a pastvin i statisíce hektarů ploch travopolních porostů - krmných okopanin, zimních i jarních směsek, ovsa, kukuřice, slunečnice a jiných krmných plodin jsou velkou základnou, na které se dá při dobrém ošetření a obdělání docílit daleko větších výnosů, nežli je tomu až dosud.

Tímto směrem je nutno zaměřit naše letošní úsilí, ke všem těmto plochám, ke každému hektaru ladem ležící půdy neb špatně obdělané t. zv. reservní půdy. Stovky dobrých JZD, ale i hospodářství státních statků, které šly již loni a předloni touto cestou, vytvořily si z vlastních sklizní a ze zvýšení výnosů na krmivových plochách dobré krmné základny a zásoby.

Tato JZD a hospodářství státních statků musí být vzorem a příkladem všude tam, kde tomu tak dosud není. Pak centrální státní fondy budou jenom doplňkem pro případ nutné výpomoci při živelní pohromě a pod. Proto jarní práce řízené národními výbory musí jít ve znamení skoncovat s nedostatkem krmiv a s jejich výrobou začít na vlastní půdě, které máme v katastru každé obce dost a kterou je jen třeba obdělat a ošetřit tak, aby dala zvýšené výnosy. To je možné a při dobré práci našich národních výborů při řízení hospodářství státních statků, JZD i drobných rolníků také dosažitelné.

V tomto znamení zajištění zemědělské výroby a splnění všech usnesení strany a vlády půjdeme i do voleb do národních výborů na každé vesnici, v každém okrese a v každém kraji.

V tomto znamení povede naše strana všechny komunisty, kteří budou mít tu čest, že budou zvoleni za členy národních výborů. Jejich úkolem bude, aby se všemi ostatními zvolenými delegáty vypracovali dobrý program příští výstavby svého kraje, okresu i každé obce, program, v němž se bude odrážet naše základní snaha, jíž je péče o člověka, jeho hmotné i kulturní zabezpečení, jak nás tomu učí velký Stalin ve svých Ekonomických problémech socialismu v SSSR.

Tak vybudujeme národní výbory jako mocný nástroj vlády lidu pro lid, tak vytvoříme dobré základy pro další výstavbu socialismu v naší vlasti, tak vytvoříme organisační i všechny ostatní potřebné předpoklady k dalšímu rozvoji a upevnění našich JZD i k dalšímu prohloubení a upevnění svazku dělníků, rolníků a pracující inteligence. Tak, opřeni o velkou pomoc Sovětského svazu, pod vedením naší vlády a presidenta republiky s. Zápotockého, půjdeme vpřed v boji za mír k socialismu. (Potlesk.) Projednávané předložené zákony o národních výborech jsou jednou z dobrých pak k zajištění této cesty a mohu tedy jménem naší strany a jejího poslaneckého klubu prohlásit, že budeme pro předložené zákony s radostí nejen hlasovat, ale i v jejich duchu na všech místech pracovat. (Potlesk.)