Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na

tomto zákoně:

Státní rozpočet je základním finančním plánem státu. Všechny finanční prostředky, které zabezpečuje pro plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství, pramení z budovatelské práce pracujícího lidu. Proto budiž s nimi hospodařeno tak, aby byly splněny plánované úkoly výstavby, a to nákladem co nejmenším, a tak zajištěno užívání finančních prostředků k dalšímu rozvoji výroby a růstu národního důchodu, k zabezpečení a k trvalému zvyšování hmotné a kulturní úrovně pracujícího lidu a k podpoře úsilí o zachování míru.

(¹) Celkové příjmy státního rozpočtu se rozpočtují částkou 87.803,121.000 Kčs, celkové výdaje se stanoví částkou 87.572,954.000 Kčs, takže vyplývá přebytek v částce 230,167.000 Kčs.

(²) Ve státním rozpočtu jsou obsaženy rozpočty národních výborů, jejichž příjmy i výdaje činí 14.880,517.000 Kčs; kromě toho činí zůstatek rozpočtových prostředků národních výborů, přecházejících do roku 1955, částku 275,495.600 Kčs.

(³) Vláda stanoví k vyrovnání rozpočtů národních výborů procentní podíly na státních příjmech.

(¹) Výdaje hospodářských a rozpočtových organisací, ať investiční nebo neinvestiční, mohou být prováděny jen v rámci částek plánovaných ve státním rozpočtu nebo ve finančních plánech hospodářských organisací.

(²) Vláda může povolit uskutečnění nezbytného výdaje, nekrytého ve státním rozpočtu, jestliže zajistí jeho úhradu vyššími příjmy nebo odsunutím jiného, méně naléhavého výdaje. Při tom však prostředků určených na výdaje investiční, na generální opravy a na výdaje osobní nesmí být použito k úhradě jiných výdajů.

(³) Národní výbory hospodaří v rámci svých vyrovnaných rozpočtů.

Vláda a každý její člen jsou při hospodaření státu odpovědni za to, že budou všechny plánované úkoly splněny hospodárně, že příjmových částek státního rozpočtu bude alespoň dosaženo a výdajové částky nebudou - s výjimkou případů přípustných podle tohoto zákona - překročeny.

(¹) Rozpočtových prostředků může být použito pouze do konce roku 1954, a to jen k úhradě výdajů splatných do konce tohoto roku.

(²)Úhrada výdajů, které mají a podle ustanovení tohoto zákona mohou zatěžovat rozpočtové prostředky na rok 1954, nesmí být odsunuta k tíži rozpočtových prostředků příštích let.

(³) Poukazovat peníze k úhradě závazků, jež vzniknou po 31. prosinci 1954, nebo tvořit jakýmkoliv jiným způsobem reservy z úspor na rozpočtových prostředcích není přípustno.

Zjišťování rozpočtových důsledků zákonných a jiných opatření.

U návrhů zákonů, zákonů Slovenské národní rady, vládních nařízení, nařízení ministrů a nařízení sboru pověřenců (nařízení pověřenců), vládních usnesení, usnesení sboru pověřenců, vyhlášek a u všech jiných opatření ústředních úřadů buď též s největší odpovědností zváženy také jejich důsledky hospodářské a finanční. Důsledky těchto opatření pro výdaje nebo příjmy státního rozpočtu je třeba vyčíslit a výpočet připojit k návrhu opatření. Připouští-li povaha navrhovaného opatření zavedení nových příjmů, je nutno tyto nové příjmy vždy navrhnout.

(¹) Ke všem opatřením, která časově přesahují schválený státní rozpočet a svými důsledky zatěžují nebo by mohla zatěžovat státní rozpočty v příštích letech, jako jsou rozšiřování úřadů a orgánů státní správy, zřizování, po případě rozšiřování jiných zařízení, uzavírání nových nájemních smluv, vydávání nových periodických tiskovin a dlouhodobé objednávky, je třeba předchozího souhlasu, pokud by takovými opatřeními byl způsoben nový nebo vyšší náklad pro státní pokladnu.

(²) K takovým opatřením může dát souhlas ústřední úřad, nebo je může učinit v oboru vlastní působnosti, jestliže není k tomu třeba podle jiných předpisů souhlasu státní systemisační komise a jestliže očekávaný náklad nepřestoupí v jednotlivém případě částku 50.000 Kčs ročně a v úhrnu všech případů částku 800.000 Kčs ročně. V ostatních případech je třeba souhlasu ministerstva financí.

(³) K usnesení, jímž národní výbor přejímá závazek zatěžující rozpočty příštího roku nebo dalších let nebo činí jiné mimořádné hospodářské opatření, je zásadně třeba schválení dohlédacího národního výboru (úřadu) Podrobnosti upraví směrnice ministra financí (§ 10).

Nepřípustnost započtení pohledávek vůči státu.

Dlužník nemůže svůj závazek vůči státu uhradit započtením své pohledávky za státem.

(¹) Vláda učiní vhodná opatření pro státní hospodaření v době od 1. ledna 1955 do vyhlášení rozpočtového zákona na rok 1955, nejpozději však do 31. března 1955, nebude-li rozpočtový zákon na uvedený rok vyhlášen před 1. lednem 1955, a to přiměřeně k zásadám předpisů o státním rozpočtu na rok 1954.

(²) Příjmy i výdaje za dobu zatímního vedení státního hospodaření je po vyhlášení rozpočtového zákona na rok 1955 definitivně zúčtovat na státní rozpočet na rok 1955.

Ministr financí vydá podrobnější směrnice pro hospodaření podle státního rozpočtu a jeho kontrolu, a to zejména pokud jde o používání rozpočtových prostředků, úhradu výdajů na nové úkoly ukládané národním výborům, vázání rozpočtových prostředků určených na úhradu úkolů, které odpadly, a o postup při opatřování úhrady výdajů na úkoly, jež nejsou plně rozpočtově zajištěny. Při tom může ministr financí povolit odchylku od ustanovení § 5 odst. 1.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1954; provedou jej ministr financí a ostatní členové vlády.