Předseda Fierlinger.
Místopředsedové dr. Polanský, Fiala,
Valo, Štětka, Žiak, Harus.
Členové vlády: první náměstek
předsedy vlády dr. Dolanský, náměstek
předsedy vlády ministr Kopecký, náměstek
předsedy vlády ministr Uher; ministři
dr. h. c. Plojhar, inž. dr. Šlechta, dr.
Kyselý, inž. Jankovcová, David,
Krosnář, Nosek, Barák,
Beran, Dvořák, Krajčír,
Poláček, Pospíšil, Reitmajer,
Smida, dr. Škoda, Štoll.
252 poslanců podle presenční listiny.
Z kanceláře NS: gen. tajemník NS Kováčik;
jeho náměstek dr. Rattinger.
Předseda (zvoní): Zahajuji 84. schůzi
Národního shromáždění.
Ministerstvo vnitra povolalo na uprázdněné
poslanecké mandáty tyto poslance: dr. Vladimíra
Brežného, Václava Jiránka
a Jaroslava Malíka.
Všichni tito poslanci se dostavili do dnešní
schůze.
Protože předtím podle § 89 jedn. řádu
podepsali v Kanceláři Národního shromáždění
prohlášení, obsahující formuli
poslaneckého slibu, přistoupíme ke slibu
podle § 42 ústavy a § 90 jedn. řádu
Národního shromáždění
tím způsobem, že bude předem přečtena
ústavou předepsaná formule slibovací,
poslanci dr. Vladimír Brežný, Václav
Jiránek a Jaroslav Malík ke mně
přistoupí a vykonají slib podáním
ruky a slovem "slibuji".
Žádám o přečtení slibovací
formule a jmenované poslance žádám,
aby ke mně přistoupili vykonat slib. (Poslanci
povstávají.)
Gen. tajomník NS Kováčik (číta):
"Sľubujem, že budem verný republike Československej
a jej ľudovodemokratickému zriadeniu. Budem zachovávať
jej zákony a svoj mandát vykonávať podľa
najlepšieho vedomia a svedomia na prospech ľudu a štátu."
Posl. dr. Brežný (podávajúc
predsedovi ruku): Sľubujem.
Posl. Jiránek (podávaje předsedovi
ruku): Slibuji.
Posl. Malík (podávaje předsedovi
ruku): Slibuji. (Poslanci usedají.)
Předseda: Sděluji, že mandátový
výbor ve své schůzi dne 26. května
1954 prozkoumal a ověřil poslanecké mandáty
těchto poslanců: Bohuslava Bláhy,
Františka Kukly, Karla Mrázka, Marie
Müllerové, Jana Pištěka
a Ludmily Šmehlíkové.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitek není.
Národní shromáždění vzalo
tedy na vědomí usnesení mandátového
výboru a ověřilo poslanecké
mandáty jmenovaných poslanců.
Podle denního pořadu usneseného užším
předsednictvem Národního shromáždění
dne 20. května 1954, který byl již členům
Národního shromáždění
rozdán, je na pořadu schůze:
1. Zpráva výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu ústavního
zákona (tisk 763) o volbách do Národního
shromáždění a o volbách do Slovenské
národní rady (tisk 766).
2. Zpráva výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 764)
o volbách do Národního shromáždění
(tisk 767).
3. Zpráva výboru ústavně-právního
a výboru zahraničního k vládnímu
návrhu (tisk 759), kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
republiky Československé k projevu souhlasu Smlouva
mezi Československou republikou a Lidovou republikou Bulharskou
o právní pomoci ve věcech občanských
a trestních, podepsaná v Praze dne 13. dubna 1954
(tisk 765).
4. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu
návrhu (tisk 761), kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
republiky Československé k projevu souhlasu obchodní
smlouva mezi republikou Československou a Švýcarskou
konfederací, podepsaná v Bernu dne 24. listopadu
1953 (tisk 768).
5. Zpráva výboru pro hospodářské
plánování a jeho kontrolu k vládnímu
nařízení ze dne 3. února 1954 č.
8 Sb., kterým se mění a doplňují
předpisy o projektové a rozpočtové
dokumentaci investic (tisk 762).
6. Zpráva výboru sociálně-politického
a zdravotnického k vládnímu nařízení
ze dne 3. února 1954 č. 9 Sb., kterým se
mění a doplňuje ustanovení §
7 odst. 2 zákona č. 64/1950 Sb. o sociálním
zabezpečení osob povolaných k službě
v branné moci a jejich rodinných příslušníků
(tisk 760).
7. zpráva výboru ústavně-právního
k vládnímu nařízení ze dne
12. února 1954 č. 17 Sb. o platových poměrech
zaměstnanců státního aparátu
(tisk 769).
Vládní nařízení uvedená
v bodech 5, 6 a 7 byla vydána podle § 14 odst. 1 zákona
č. 2/1954 Sb. o státním plánu rozvoje
národního hospodářství republiky
Československé na rok 1954.
Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu?
(Nebyly.)
Námitek není.
Podle jednacího řádu rozhodne Národní
shromáždění o pořadu prostým
hlasováním bez rozpravy.
Kdo souhlasí s navrženým pořadem schůze,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. - Navržený pořad
je tedy schválen.
Navrhuji, aby rozprava k prvním dvěma bodům
schváleného pořadu, to je ke zprávě
výboru ústavně-právního o vládním
návrhu ústavního zákona o volbách
do Národního shromáždění
a o volbách do slovenské národní rady
a ke zprávě výboru ústavně-právního
o vládním návrhu zákona o volbách
do Národního shromáždění
byla sloučena.
Jsou nějaké námitky proti návrhu na
sloučení rozpravy? (Nebyly.)
Námitek není.
Projednávání bude tedy podle návrhu
sloučeno.
Přistoupíme k společnému projednávání
prvního bodu pořadu, kterým je
1. Zpráva výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu ústavního
zákona o volbách do Národního shromáždění
a o volbách do Slovenské národní rady
(tisk 766),
a druhého bodu pořadu, kterým je
2. Zpráva výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona o volbách
do Národního shromáždění
(tisk 767).
Zpravodajem k prvnímu bodu pořadu je posl. dr. Haim,
dávám mu slovo.
Spravodajca posl. dr. Haim: Slávne Národné
zhromaždenie!
Návrh ústavného zákona o voľbách
do Národného zhromaždenia a o voľbách
do Slovenskej národnej rady predkladá vláda
republiky Národnému zhromaždeniu po veľkom
volebnom víťazstve československého
pracujúceho ľudu vo voľbách do národných
výborov.
Celá predvolebná kampaň k voľbám
do národných výborov a samotný volebný
akt sú dokumentom nevšedného záujmu
a aktívnej účasti všetkého pracujúceho
ľudu na riadení nášho ľudovodemokratického
štátu. Doširoka sa uplatňujúce
občianske práva a slobody nášho pracujúceho
ľudu umožnili a umožňujú rozhodovať
pracujúcim Československa o základných
otázkach riadenia štátu od najnižších
po najvyššie štátne orgány. Uvedomelosť
a oddanosť pracujúcich i jednoznačná
príchylnosť k politike strany a vlády jasne
dokumentovala vo voľbách do národných
výborov rozhodnú vôľu nášho
ľudu ísť ďalej po ceste budovania šťastného
života, po ceste výstavby socializmu. Aktívna
účasť vo volebnej kampani a na voľbách
samých zvýraznila opätovne neodškriepiteľnú
oddanosť československého pracujúceho
ľudu línii nášho vnútro- a zahraničnopolitického
života, ako ju vytyčuje vláda československého
Národného frontu a vedúca zložka Národného
frontu Komunistická strana Československa. Voľby
nad každú pochybnosť jasne ukázali, že
cesta československého pracujúceho ľudu,
ktorú nastúpil po svojom oslobodení slávnou
sovietskou armádou v roku 1945, je cesta vytýčená
z vôle všetkého nášho ľudu,
je cesta vernosti a bezhraničnej oddanosti nášmu
veľkému osloboditeľovi a priateľovi - Sovietskemu
sväzu. Československý pracujúci ľud
volil za Národný front, za mier vo svojej krajine,
za dorozumenie a víťazstvo mierových síl
na celom svete.
Ústava 9. mája zakotvila najdemokratickejšie
práva a slobody nášho ľudu, za ktoré
bojovali a mreli najväčší príslušníci
našich národov. Ona dáva plnú voľnosť
ich opravdivému rozvinutiu. Celý doterajší
vývoj nášho ľudovodemokratického
štátu dokazuje, že náš ľud bezprostrednou
účasťou na správe štátu
je nevyčerpateľným zdrojom sily nášho
štátu a táto jeho účasť
je neporovnateľnou prednosťou ľudovodemokratického
spoločenského zriadenia.
V znamení tohto neobmedzene sa uplatňujúceho
vplyvu pracujúcich na vývoj našej ľudovej
demokracie predkladá vláda republiky Národnému
zhromaždeniu návrh ústavného zákona
o voľbách do Národného zhromaždenia
a o voľbách do Slovenskej národnej rady, ktorý
znamená ďalšie prehĺbenie demokratičnosti
našej volebnej sústavy, ako sme boli toho svedkom
pri voľbách do národných výborov.
Tento vládny návrh ústavného zákona
prichádza do Národného zhromaždenia
vtedy, keď po historickom víťazstve nášho
ľudu 16. mája t. r. pracujúci žijú
v znamení budovateľského nadšenia pred
snemovaním najvyššieho orgánu vedúcej
zložky československého Národného
frontu, pred X. zjazdom Komunistickej strany Československa.
Vtedy, keď pracujúci u nás hrdo hlásia
svojej rodnej strane splňovanie a prekračovanie
smelých budovateľských záväzkov.
Vtedy, keď všetci žijú vo vedomí
toho, že toto snemovanie najlepších príslušníkov
pracujúcich Československa prinesie ďalšie
jasné zvýraznenie úsilia nás všetkých
o zabezpečovanie šťastného a radostného
života.
Vládny návrh ústavného zákona,
predkladaný plénu Národného zhromaždenia,
je ďalším dokumentom stáleho posilňovania
demokratických zásad ľudovej demokracie, tak
ako ich prináša samotný postup budovania socializmu
v Československej republike. Vidno z toho tú základnú
súvislosť, že rozvoj budovania socializmu prináša
súčasne so sebou ďalší rozvoj a
prehlbovanie demokratických práv a slobôd
občanov socialistického štátu. To je
dôkazom toho, že skutočná demokracia,
opravdivé uplatnenie vôle je možné len
v socializme. Vidíme to výrazne aj keď sa pozrieme
na úpadok demokratických práv a slobôd
v kapitalistických t. zv. demokratických štátoch.
Tu miesto ich upevňovania a rozvoja vidíme ich stále
obmedzovanie a potlačovanie, ktoré vedie v kapitalistických
štátoch k postupnému posilňovaniu reakcie
a k fašizácii režimov v buržoázii.
Ustanovenia vládneho návrhu predkladaného
ústavného zákona z časti vychádzajú
zo zásad zakotvených v Ústave 9. mája
a z časti zásady ústavy ďalej prehlbujú
a rozvíjajú.
Rozsah volebného práva, spôsob jeho vykonávania
ako aj aktívne a pasívne volebné právo
sú vo vládnom návrhu uplatnené podľa
Ústavy 9. mája. Tak isto trvanie volebného
obdobia Národného zhromaždenia je zakotvené
v ustanoveniach ústavy na 6 rokov.
Ďalšie ustanovenia však - tak, ako tomu je i vo
volebnej sústave do národných výborov
- znamenajú hlboké rozvinutie demokratičnosti
našej ľudovodemokratickej volebnej sústavy. Ústava
9. mája určuje pevný počet 300 poslancov
Národného zhromaždenia a 100 poslancov Slovenskej
národnej rady. Určuje takú volebnú
sústavu, podľa ktorej sa vytvárali veľké
volebné kraje pre voľbu viacerých poslancov
podľa kandidačných listín jednej alebo
niekoľkých volebných skupín. To sťažovalo
občanom možnosť styku a kontroly práce
poslanca a neumožňovalo v dostatočnej miere
uplatniť vplyv voličov na výber poslanca najmä
pri uprázdnení sa poslaneckého mandátu,
keď bol povolávaný náhradník
bez účasti voličov.
Podľa zásad novej volebnej sústavy budú
poslanci volení vo volebných obvodoch a to vždy
jeden poslanec za volebný obvod.
Takto bude možno uplatniť v plnej miere ako vplyv voličov
na výber kandidáta, tak aj plnú kontrolu
voličmi volebného obvodu. Takto sa stane zástupca
príslušného volebného obvodu v najvyššom
zastupiteľskom orgáne v našom štáte
prvým pomocníkom a radcom ľudu svojho volebného
obvodu v takom zamierení a rozsahu, ako je nám v
tejto práci a starostlivosti o občanov vzorom poslanec
pracujúcich Najvyššieho sovietu v Sovietskom
sväze.