Táto možnosť priameho zásahu občanov do kandidatúry poslanca a do usmerňovania jeho práce zvýrazňuje politickú vyspelosť nášho ľudu, ktorú dosiahol vďaka nášmu ľudovodemokratickému zriadeniu. Túto vysokú politickú vyspelosť dokumentoval náš ľud aj v nedávnych voľbách do národných výborov, keď sa aktívne zúčastňoval ako na výbere kandidátov, tak na ich samotnej voľbe, a keď dôstojne, sebavedome a uvedomele rozhodol sa vyslať svojich zástupcov do národných výborov.

Podľa nového ústavného zákona bude sa v budúcnosti počet poslancov nášho najvyššieho zastupiteľského orgánu riadiť počtom obyvateľov v našom štáte, keďže sa ustanovuje, že pre voľby do Národného zhromaždenia a Slovenskej národnej rady sa vytvorí toľko volebných obvodov, aby na každých 350.000 obyvateľov pripadol jeden volebný obvod.

Toto ustanovenie v plnej miere umožňuje priamy styk a kontrolu poslanca obyvateľmi svojho volebného obvodu. Táto nová volebná sústava, spočívajúca na zásadách stalinskej národnostnej politiky uplatňovanej v našom štáte, zaručuje široké uplatňovanie práv a slobôd všetkým občanom nášho štátu bez rozdielu ich národnosti. Takto všetci občania nášho štátu bez rozdielu národnosti tieto práva v nedávnych voľbách do národných výborov aj uplatnili. Vo voľbách do národných výborov, keď nielen Česi a Slováci, ale aj občania nášho štátu nemeckej, maďarskej, ukrajinskej a poľskej národnosti manifestačne volili svojich zástupcov do národných výborov, sa ukázalo, že všetok náš pracujúci ľud stojí pevne za československým Národným frontom a všetci naši pracujúci považujú Československú republiku za svoju vlasť práve preto, že im umožňuje plné uspokojenie všetkých ich prianí a potrieb.

Aj ústavný zákon o voľbách do Národného zhromaždenia je ďalším prínosom k podchyteniu budovateľského nadšenia nášho ľudu, lebo umožňuje plné uplatnenie pripomienok všetkých pracujúcich ku každému opatreniu vlády nášho štátu a signalizovanie všetkých závad a nedostatkov v práci štátnych orgánov, lebo umožňuje uplatnenie všetkých tvorivých síl nášho ľudu a tak umožňuje dosiahnuť zlepšenie v záujme pracujúcich.

Podľa ústavného zákona dávaná je Slovenskej národnej rade možnosť k tomu, aby svojím vlastným zákonom vydala volebný poriadok tohoto slovenského národného orgánu štátnej moci. Odveké túžby slovenského národa po plnom národnom vyžití sa dostávajú možnosť uplatnenia v našej ľudovodemokratickej republike práve a len preto, že československá republika je budovaná ako socialistický štát a že sa v nej uplatňujú bez obmedzenia zásady stalinskej národnostnej politiky. Obrovský rozmach hospodárskeho napredovania Slovenska dokázal jasne celému svetu, že len socialistické rešpektovanie národnostných požiadaviek slovenského národa dáva slovenskému národu možnosť dosiahnuť netušený rozvoj všetkých jeho národných síl. Preto aj u nás na Slovensku pracujúci našich miest i dedín pri voľbách do národných výborov manifestovali nielen svoju vďaku strane a vláde za obrovský rozvoj svojej krásnej krajiny, ale dokumentovali súčasne nezlomnú vôľu ísť ďalej jednotne pri boku českého národa v slobodnej Československej republike za šťastím a pokojom slovenského pracujúceho ľudu.

Novým ústavným zákonom o voľbách do Národného zhromaždenia a o voľbách do Slovenskej národnej rady dostáva sa celá sústava našich zastupiteľských orgánov na jednotný základ. Zásady ústavného zákona znamenajú prekonanie všetkých zvyškov parlamentarizmu v našom najvyššom zastupiteľskom orgáne, znamenajú ich skutočné zľudovenie. Veď poslanec bude viazaný na svoj volebný obvod a bude tvoriť súčasť zastupiteľských orgánov vo svojom volebnom obvode, bude doplňovať celý rad pracovníkov starajúcich sa o uskutočňovanie akčných programov národných výborov svojho volebného obvodu. To umožní poslancom najhlbšie zžitie sa s potrebami svojho volebného obvodu, to umožní poslancom v najvyššom zastupiteľskom orgáne našej ľudovej demokracie podľa pravdy tlmočiť všetky priania a potreby obyvateľov príslušného volebného obvodu.

Ako som o tom už hovoril, zásady našej volebnej sústavy pre voľby do Národného zhromaždenia a do Slovenskej národnej rady opierajú sa o základné ustanovenia našej zastupiteľskej sústavy, ako sú vyjadrené v čl. IV. Ústavy 9. mája, a tieto zásady ďalej rozvíjajú. Ustanovenia ústavného zákona súčasne ale aj donášajú premenu do terajšej volebnej sústavy. Táto skutočnosť v zmysle uplatnenia zásady najširšej účasti nášho pracujúceho ľudu na vývoji v našom štáte vyžaduje, aby všetok náš pracujúci ľud mohol byť včas a v dostatočnej miere s týmito zmenami volebnej sústavy oboznámený. Pre správny výber a zhodnotenie kvalít kandidáta bude opätovne potrebné, aby voliči poznali dobre svojho kandidáta, aby mali možnosť v bezprostrednom styku s ním oboznámiť ho podrobne s potrebami volebného obvodu a s prianiami všetkých obyvateľov obvodu.

Z týchto príčin ústavný zákon na veľmi krátky čas predlžuje činnosť doterajšieho Národného zhromaždenia a Slovenskej národnej rady. Pritom súčasne ustanovuje, aby obidva zastupiteľské orgány boly v činnosti v doterajšom zložení najďalej do 31. decembra 1954.

Slávne Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia, panie a páni!

Ústavný zákon o voľbách do Národného zhromaždenia a o voľbách do Slovenskej národnej rady dobudováva systém našej zastupiteľskej sústavy. Ústavnoprávny výbor Národného zhromaždenia dňa 24. tohto mesiaca prerokoval a schválil s nepatrným spresnením vládny návrh zákona o voľbách do Národného zhromaždenia a o voľbách do Slovenskej národnej rady tak, ako je to uvedené v predloženej zpráve výboru. Odporúčam menom tohto výboru plénu Národného zhromaždenia vládny návrh ústavného zákona na schválenie. (Potlesk.)

Předseda: zpravodajem k druhému bodu pořadu je posl. dr. Burian.

Zpravodaj posl. dr. Burian: Vážené Národní shromáždění!

Ústavně-právní výbor projednal na své schůzi dne 24. května 1954 vládní návrh zákona o volbách do Národního shromáždění.

Z pověření ústavně-právního výboru podávám Národnímu shromáždění zprávu o projednání návrhu tohoto zákona.

Jedním z hlavních pilířů lidově demokratického zřízení je soustava zastupitelských sborů, která má v naší ústavě základ v článku IV, jenž praví, že svrchovaný lid vykonává státní moc zastupitelskými sbory, které jsou lidem voleny, lidem kontrolovány a lidu odpovědny.

Pro volby do všech zastupitelských sborů - od místního národního výboru až po Národní shromáždění - platí stejná, ústavou zaručená zásada, že volební právo do nich je obecné, rovné a přímé a že hlasování ve volbách je tajné.

Soustava zastupitelských sborů a ústavní záruky pro demokratické volby do nich vytvářejí a stále prohlubují skutečný, důsledný demokratismus našeho lidově demokratického státu. Ručitelem tohoto vývoje je nerozborný svazek dělníků, rolníků a pracující inteligence.

Před nedlouhou dobou projednávalo Národní shromáždění ústavní zákon o národních výborech, zákon o národních výborech a zákon o volbách do národních výborů.

Těmito zákony byly zásady, které Ústava 9. května stanovila pro vznik a funkci všech zastupitelských sborů, uvedeny v život pokud jde o národní výbory. Volby do národních výborů, provedené 16. května, byly zkušebním kamenem pro volební soustavu, vycházející již důsledně ze zásad vytčených naši ústavou.

Morálně politická jednota našeho lidu, která se tak manifestačně projevila při těchto volbách, je přesvědčujícím důkazem, že náš lid plně pochopil hluboký smysl postupující demokratisace našeho státního zřízení a důležitost volby národních výborů, které jsou nositelem a vykonavatelem státní moci v obci, okrese a kraji a strážcem práv a svobod lidu.

Nyní přistupujeme k projednání zákonů, jimiž bude výstavba, kterou jsme započali novou volební soustavou pro národní výbory, dovršena i pokud jde o nejvyšší orgán moci zákonodárné - Národní shromáždění.

Volby do Národního shromáždění, které byly provedeny dne 30. května 1948, se konaly podle volební soustavy opírající se o zákon ze dne 16. dubna 1948, který ještě v některých ustanoveních navazoval na volební soustavu dřívější.

V těchto volbách 30. května 1948 byla podána jednotná kandidátní listina Národní fronty a tak mohlo Národní shromáždění z těchto voleb vzešlé plnit již funkci zákonodárného sboru odpovídající zásadám Ústavy 9. května.

Pro volby, které je třeba provésti po skončení činnosti tohoto Národního shromáždění, nemůže však již postačit volební soustava vycházející z volebního zákona z r. 1948, neboť tato soustava byla již předstižena postupující demokratisací našeho zřízení a volební soustavou pro národní výbory.

Proto vláda předkládá vládní návrh zákona o volbách do Národního shromáždění, kterým budou pro tyto volby - tak jak již se to stalo pro volby do národních výborů - důsledně rozvedeny zásady ústavou stanovené, tedy zásada obecného, rovného a přímého práva volebního, a kterým bude také dán plný obsah ústavnímu požadavku, že poslanec Národního shromáždění je lidem kontrolován a lidu odpovědný.

Pokud jde o zásady volebního práva, provádí zákon o volbách do Národního shromáždění tak jako pro volby do národních výborů do důsledků zásadu obecnosti volebního práva.

Každý československý občan, který dosáhl ústavou stanoveného věku 18 a 21 let, má plné právo volební a jediné, co může toto jeho právo omezit, je pravomocný výrok soudu, který občana zbavuje čestných práv občanských při odsouzení pro závažný trestný čin, nebo vyslovuje jeho nesvéprávnost pro duševní poruchu.

Právem bylo při projednávání zákona o volbách do národních výborů zdůrazněno, že takovéto všeobecně volební právo je uskutečnitelné jen ve státě, kde lid je zdrojem veškeré moci a také si skutečně vládne.

Nebudu opakovat bohatý dokumentační materiál, který při projednávání zákona o volbách do národních výborů snesl zpravodaj o tomto zákoně a ve kterém ukázal, jakých nejrůznějších forem užívají volební soustavy kapitalistických států, aby zbavily statisíce občanů jejich práva volebního.

V tom, že náš zákon o volbách do Národního shromáždění provádí všeobecnost volebního práva do důsledků, není jen doklad hlubokého demokratismu našeho zřízení. Je v tom i doklad toho, jak mocně vzrostla a jak se upevnila morálně politická jednota v naší vlasti.

Zákon o volbách do Národního shromáždění rozvádí dále zásadu rovnosti volebního práva zaručenou ústavou. Rovnost volebního práva znamená, že hlas každého voliče má stejnou váhu.

Víme, že zásada rovnosti volebního práva bývala a je formálně prohlašována i ve volebních soustavách buržoasních států, avšak tam nemá opravdové náplně. Na příklad pomocí t. zv. volební geometrie je možno volební právo, formálně prohlašované za rovné, ve skutečnosti učinit zcela nerovným.

Při projednávání zákona o volbách do národních výborů byla uvedena celá řada příkladů umělých konstrukcí, jaké vynalézají volební soustavy kapitalistických států a kterými vládnoucí třída v praxi rovnost volebního práva prostě suspenduje.

Návrh našeho zákona o volbách do Národního shromáždění stanoví, že pro tyto volby se vytvoří tolik volebních obvodů, aby na každých 35.000 obyvatel připadl jeden volební obvod. To je skutečně jednoduchá formulace, avšak právě v této jednoduchosti je zaručen skutečný obsah poctivého, rovného volebního práva.

Volby do Národního shromáždění budou volbami přímými. Avšak i zásada přímosti voleb je rozvedena způsobem, kterého buržoasní volební soustavy neznají. Přímostí volebního práva nelze totiž rozumět jen to, že volič odevzdává svůj hlas bezprostředně, bez volitelů, nýbrž i to, že volič má od prvé chvíle, kdy se začínají přípravy k volbám, přímý vliv již na sám výběr kandidátů.

Kandidáti do Národního shromáždění jsou - tak jak tomu bylo ve volbách do národních výborů - kandidáty Národní fronty jakožto svazku dělníků, rolníků a pracující inteligence.

Národní fronta, bojový blok Komunistické strany Československa, Revolučního odborového hnutí, Československého svazu mládeže, Československé strany socialistické, Československé strany lidové, Strany slovenskej obrody, Strany slobody a ostatních organisací pracujícího lidu, navrhuje za kandidáty nejlepší dělníky, členy Jednotných zemědělských družstev, drobné a střední rolníky a příslušníky pracující inteligence.

Návrhy na kandidáty Národní fronty pro volbu do Národního shromáždění budou podávány opět stejným způsobem, jako tomu bylo při volbách do národních výborů, totiž že shromáždění dělníků, rolníků a ostatních pracujících na závodech, úřadech a vesnicích a shromáždění vojáků a příslušníků ozbrojených sborů.

Již v těchto shromážděních bude míti volič přímý vliv na výběr kandidáta, bude se přímo podílet na celém průběhu volební kampaně, bude na volebních shromážděních moci hovořit o všech otázkách, které se týkají naší společné cesty, a tak zásada přímosti volebního práva dostává podle našeho zákona mnohem širší objem než by na prvý pohled z pojmu přímé právo volební vyplývalo.