Národní shromáždění republiky Československé 1948.
L volební období. 1. zasedání.
96.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne...............................................1948
o okrskových porodních asistentkách a o úpravě oprávnění k výkonu pomocné praxe porodnické.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I
O okrskových porodních
asistentkách.
§ 1.
Při ústavech národního zdraví, zřízených podle zákona ze dne 19. března 1947, č. 49 Sb., o poradenské zdravotní péči, se ustanoví pro každý porodnický okrsek (§ 4, odst. 1) jedna okrsková porodní asistentka.
§ 2.
Okrskovou porodní asistentkou může býti ustanovena jen porodní asistentka, která
1. splňuje všechny předpoklady uvedené
v § 2, odst. l zákona ze dne 9. listopadu
1928, č. 200 Sb., o pomocné praxi porodnické, jakož i o vzdělání a výcviku porodních asistentek (porodních pomocnic),
2. dosáhla diplomu [§ 2, odst. l, písm. d) zákona č. 200/1928 Sb. ] na podkladě alespoň dvouletého výcviku, a
3. není starší 40 roků.
§ 3.
(1) Okrsková porodní asistentka je povinna v porodnickém okrsku (§4, odst. 1), pro který je ustanovena:
1. obstarávati úkoly poradenské zdravotní péče (§ l, odst. 2 zákona č. 49/1947 Sb. ) o ženy těhotné, rodičky, šestinedělky, novorozence a kojence, a
2. poskytovati porodní pomoc (§ l zák. č. 200/1928 Sb. ).
(2) Porodní pomoc podle odstavce l, č. 2 se poskytuje bezplatné rodičkám, které nemají nárok na ošetření při porodu podle předpisů o národním pojištění, pokud tyto rodičky samy nebo osoby povinné podle zákona je živiti nemohou uhraditi náklad na toto ošetření bez podstatné hospodářské újmy pro sebe a svou rodinu. O tem, zda rodička, která nemá nárok na ošetření při porodu podle předpisů o národním pojištění, má nárok na bezplatnou porodní pomoc podle předchozí věty, rozhoduje okresní národní výbor na podkladě šetření konaného podle směrnic, které vydá ministerstvo zdravotnictví v. dohodě s ministerstvy financí a sociální péče vyhláškou v úředním listě.
(3) Ustanovení §§ 196 a 197 zákona ze dne 15. dubna 1948, č. 99 Sb., o národním pojištění, a § 35, odst. 3 a § 36 zákona ze dne 1948, č. Sb., o vojenské nemocenské péči, platí obdobně pro okrskové porodní asistentky.
(4) Služební instrukce pro okrskové porodní asistentky vydá ministerstvo zdravotnictví vyhláškou v Úředním listě.
§ 4.
(1) Podle směrnic, které vydá ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvy financí a sociální péče, určí krajský národní výbor po slyšení okresních národních výborů porodnické okrsky, zařadí je do čtyř platových typů a stanoví sídla okrskových porodních asistentek.
(2) Seznam porodnických okrsků, v němž jsou uvedeny jejich obvody, zařazení do platových typů, sídla okrskových porodních asistentek, jakož i sdělení o změnách těchto skutečností zašle krajský národní výbor ministerstvu zdravotnictví, které je vyhlásí v úředním listě.
§ 5.
(1) Služební místa okrskových, porodních asistentek se zpravidla obsazují veřejnou soutěží.
(2) Služební poměr okrskových porodních asistentek je smluvní. Práva a povinnosti z tohoto poměru vyplývající se upraví služební smlouvou, kterou s porodní asistentkou sjedná písemně krajský národní výbor podle vzoru vydaného ministerstvem zdravotnictví v dohodě s ministerstvy vnitra a financí.
(3) Smluvní platy okrskových porodních asistentek pro jednotlivé typy porodnických okrsků (§4, odst. 1) stanoví ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvy financí a sociální péče vyhláškou v úředním listě.
(4) částky paušální náhrady služebních výloh pro jednotlivé typy porodnických okrsků (§ 4, odst. 1) stanoví ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem financí vyhláškou v úředním listě.
§ 6.
(1) Místní národní výbor obce, která je určena za sídlo okrskové porodní asistentky, je povinen jí opatřiti na její žádost a náklad zdravotně nezávadný a s hlediska dopravního vhodný byt nejméně o dvou obytných místnostech s příslušenstvím. V obcích, kde platí zákon ze dne 28. dubna 1948, č. 138 Sb., o hospodaření s byty, přikáže místní národní výbor okrskovou porodní asistentku pro byt vyhovující ustanovení předchozí věty jako nájemnici podle § 4 uvedeného zákona v přednostním pořadí.
(2) Požádá-li o to okrsková porodní asistentka pro nedostatek jiného dopravního prostředku nebo v případě, kdy je nutná okamžitá pomoc při porodu, může místní národní výbor přikázati každému majiteli vozidla, u něhož tomu nebrání důležitější zájem, aby ji dopravil na její náklad do místa, kde má porodní pomoc poskytnouti, za náhradu, kterou stanoví okresní národní výbor.
(3) Podrobné předpisy k provedení ustanovení odstavců l a 2 vydá ministerstvo zdravotnictví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady vyhláškou v úředním listě.
§ 7.
Obce v obvodě porodnického okrsku, pro který je ustanovena okrsková porodní asistentka, nejsou povinny ustanovovati porodní pomocnice a hraditi jim odměny za porodní pomoc chudým rodičkám, ani jim dodati bezplatně desinfekční prostředky při porodu chudých žen (§ 15 a § 17, č. 4 zákona ze dne 13. července 1922, č. 236 Sb., kterým se doplňují a částečné v činnost uvádějí ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 332
Sb., jímž stát přejímá výkony zdravotně policejní).
ČI. II.
O úpravě oprávnění k výkonu
pomocné praxe porodnické.
§ 8.
Ustanovení § 5 zákona č. 200/1928 Sb. se mění a zní:
(1) Porodní asistentka jest povinna písemně ohlásiti zamýšlené zahájení praxe místně příslušnému okresnímu národnímu výboru a předložiti mu předepsané průkazy (§ 2).
(2) Nemá-li porodní asistentka předepsaných průkazů, Jsou-li průkazy nedostatečné, nestalo-li se ohlášení do tří let po vydání diplomu nebo po úspěšném absolvování opakovacího kursu, odepře okresní národní výbor uděliti oprávnění k výkonu pomocné praxe porodnické. Jinak podá o zamýšleném zahájení praxe ihned zprávu ministerstvu zdravotnictví se svým návrhem.
(3) Ministerstvo zdravotnictví zakáže výkon pomocné praxe porodnické, třeba jsou splněny podmínky uvedené v § 2, kdyby výkon této praxe v ohlášeném místě byl v rozporu se zájmem veřejné zdravotní správy na účelném rozmístění porodních asistentek, a to výměrem, který doručí porodní asistentce a v opise též okresnímu národnímu výboru. Jinak vezme ohlášení výměrem na vědomost.
(4) Dokud nebylo ohlášení vzato na vědomost, nesmí porodní asistentka pomocnou praxi porodnickou vykonávati. Nebyl-li však porodní asistentce doručen výměr do l měsíce ode dne, kdy bylo podáno ohlášení, má se za to, že ohlášení bylo vzato na vědomost.
(5) Porodní asistentka je povinna ohlásiti alespoň 4 týdny předem zamýšlenou změnu sídla okresním národním výborům místně příslušným podle dosavadního i příštího sídla. O řízení o takovém ohlášení platí obdobně ustanovení odstavce 2, věty druhé a odstavců
3 a 4. Porodní asistentka je též povinna ohlásiti okresnímu národnímu výboru alespoň
4 týdny předem, že se vzdává praxe; okresní národní výbor podá o tom ihned zprávu ministerstvu zdravotnictví.
(6) Nesplněni ohlašovací povinnosti podle odstavců l a 5 a neoprávněné provozování praxe se trestají podle § 10.
(7) Ustanovení §§ 196 a 197 zákona ze dne 15. dubna 1948, č. 99 Sb., o národním pojištění, a § 35, odst. 3 a § 36 zákona ze dne
1948, č. Sb., o vojenské nemocenské péči, platí obdobně pro porodní asistentky.
(8) Podrobné předpisy k provedení odstavců l až 5 vydá ministerstvo zdravotnictví po slyšení krajských národních výborů vyhláškou v úředním listě. "
čl. III.
Ustanovení přechodná
a závěrečná.
§ 9.
1) V prvních pěti letech účinnosti tohoto zákona může ministerstvo zdravotnictví za okolností hodných zvláštního zřetele prominouti podmínky uvedené v § 2, č. 2 a 3.
(2) Podmínku dvouletého výcviku uvedenou v § 2, č. 2 lze prominouti jen porodní asistentce, která
a) prokáže, že provozovala po dobu alespoň 3 roků pomocnou praxi porodnickou a že se osvědčila,
b) se písemně zaváže, že se na výzvu krajského národního výboru zúčastní doplňovacího výcviku pro okrskové porodní asistentky a že. se podrobí závěrečné zkoušce.
(3) Směrnice o doplňovacím výcviku okrskových porodních asistentek [odstavec 2, písm. b)] vydá ministerstvo zdravotnictví vyhláškou v Úředním listě.
§ 10.
Dokud nepočnou působiti krajské národní výbory, vykonávají jejich působnost stanovenou tímto zákonem zemské národní výbory, na Slovensku pověřenectvo zdravotnictví.
§ 11.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr zdravotnictví v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
A. část všeobecná.
Základním ustanovením o porodní pomoci je zákon ze dne 9. listopadu 1928, č. 200 Sb., o pomocné praxi porodnické, jakož i o vzdělání a výcviku porodních asistentek (porodních pomocnic); tento zákon je doplněn vládním nařízením ze dne 15. října 1929, č. 154 Sb., o podmínkách pro přijetí do státních
ústavů pro vzdělání a výcvik porodních asistentek, o zkouškách přijímacích, o výši školného, výši zkušebních tax, o zkouškách prospěchových a zkoužce závěrečné, o znění diplomu a znění slibu, a příslušnými výnosy ministerstva zdravotnictví.
Již v době přípravy citovaného zákona si byli jeho osnovatelé vědomi toho, že jím bude
vyřešena jen první, tehdy nejnaléhavější etapa celého souboru otázek, souvisících s úpravou porodní pomoci, totiž základní předpisy o pomocné praxi porodnické a způsob vzdělání a výcviku porodních asistentek.
Již z tehdejší doby se datují a stále naléhavěji se ozývají návrhy odborníků na novou a všestrannou úpravu porodní pomoci, jež by znamenala zestátnění veškeré porodnické péče v ústavech i v domácnostech, určení obvodu působnosti (rayonování) všech porodních asistentek, které pracují mimoústavy, zvýšení odborné úrovně porodních asistentek a jejich sociální zabezpečení z fondu, do něhož by se soustřeďovaly platy za porodní pomoc.
Ještě však ani dnes nejsou dány podmínky ke splnění všech požadavků tohoto návrhu, ale reformy v souvisících oborech již provedené nebo plánované udávají hranice, v nichž je možno dnes provésti druhou etapu úpravy porodnické pomoci. Není možné zestátniti veškerou pomoc při porodu, dokud není zestátněna veškerá lékařská pomoc. Poněvadž již vyšel zákon o národním pojištění, jímž dosáhnou nemocenského i důchodového pojištění všechny pracující vrstvy samostatně výdělečně činné, tedy i porodní asistentky, není •již třeba uvažovati o zřízení fondu, jenž by ostatně sotva stačil k navrhovaným účelům; jakákoli úprava služebních a platových otázek před vydáním nového platového zákona je jen dočasná. Vzdělání porodních asistentek pak bude řešeno v rámci nového školského zákona. Za této všeobecné přestavby se však již pevně rýsují aspoň ty úkoly, pro něž je půda připravena a které je nutno provésti neodkladně, i když opět znamenají jen částečné řešení celého problému.
Základ je dán zákonem č. 49/1947 Sb. o poradenské zdravotní péči, který deklaruje právo občana na ochranu zdraví a zajišťuje mu bezplatnou preventivní zdravotní péči, kterou provádí státní správa zdravotní prostřednictvím ústavů národního zdraví. Tyto ústavy budou především velmi intensivně pečovati o matky a děti, a to mnohem všestranněji, než jak mohly činiti dosavadní jednotlivé soukromými institucemi vedené poradny. K tomu potřebují kromě personálu zaměstnaného přímo v ústavu hustou síť spolehlivých zdravotnických činitelů, kteří zasahují svým osobním vlivem do všech i nejzapadlejších končin a tam slouží za šiřitele a zprostředkovatele moderní péče o matku a dítě. K tomu není třeba žádného nového zařízení, neboť existuje síť porodních asistentek, které mají starou zdravotnickou tradici, mají blízko
k lidu a mají jeho důvěru, a které — řádně instruovány a zapojeny do celkového systému preventivní péče — stanou se brzy jedním z našich nejúčinnějších zdravotnických činitelů. Tento způsob je již vyzkoušen a osvědčil se v zemi Moravskoslezské.
Je tedy třeba pro účely citovaného zákona jen použíti dosavadní instituce porodních asistentek, vybrati z ní a přizpůsobiti to, co je ke shora uvedenému účelu vhodné, a při této příležitosti napraviti chyby, do nichž se instituce porodních asistentek dostala tím, že nebyla hned od počátku lépe regulována s hlediska veřejného zdravotního zájmu.
Možnost volného usazování se v kterémkoli místě a přemísťování praxe jen podle soukromých zájmů vedla přirozeně k tomu, že místa, kde se dal očekávati z pomocné praxe porodnické větší zisk při menší námaze — hlavně velká města — byla porodními asistentkami saturována, kdežto chudé, komunikačně obtížné, hlavně horské kraje, kde je potřeba účinné pomoci při porodu v domácnostech nejnaléhavější, byly jimi jen velmi řídce osazeny. Není divu, že se tak dělo. Porodní asistentka odkázaná na soukromou praxi se v takovém kraji nemohla uživiti. Mohla tam existovati jen tehdy, když svoji praxi provozovala jako vedlejší zaměstnání při hospodářství nebo obchodu, nebo jako doplněk k manželovu výdělku. Takovéto provozování praxe ovšem vedlo k úpadku její odborné kvality a k hrubým hygienickým závadám. Často pak to nebyla ziskuchtivost, nýbrž skutečná bída, která svedla takovou porodní asistentku k potratářství a učinila tak z předpokládaného zdravotnického činitele těžko postižitelný antipopulační nástroj. Avšak i ty porodní asistentky, které sice poctivě slouží svému poslání, ale jsou perspektivou nezajištěné invalidity a nezajištěného stáří donuceny provozovati praxi až do úplného vyčerpání sil a do vysokého věku, jsou při veškeré obětavosti v tomto stadiu již živlem s hlediska zdravotnických zájmů nežádoucím, neboť péči o rodičky a kojence v nejchoulostivějším věku můžeme zodpovědně ukládati jen ženám v optimální tělesné i duševní kondici.
Ač se jeví všeobecná tendence zaručiti rodičce nejen spolehlivou pomoc, nýbrž i co nejvhodnější prostředí při porodu, a to ve speciálním porodnickém ústavu nebo na příslušném oddělení v. v. nemocnice, zůstane vždy dosti značné procento rodiček, které buď z komunikačních nebo z tradičních důvodů nebude možno hospitalisovati. Proto vedle dokonalých ústavů musíme stále budovati rovnoměrně regulovanou síť spolehlivých porodních asistentek, kterým poskytneme existenční základnu, abychom odstranili shora vylíčené nebezpečí a chyby, které jsou jedním z pramenů naší nízké porodnosti a vysoké kojenecké úmrtnosti.
A zde právě se stýká dosavadní vývoj věci s možnostmi, které přinesl zákon, o poradenské zdravotní péči: zapojiti dosavadní porodní asistentky, které provádějí soukromou praxi, do moderní péče o matku a dítě a současně je existenčně zabezpečiti. I k regulaci volného usazování je již půda připravena, neboť stejně jako v oborech ostatních i ve veřejném zdravotnictví je všeobecně uznávána oprávněnost účelného plánování s hlediska veřejného zájmu a omezování zájmů soukromých.
Porodní asistentka v tomto novém pojetí již není jen soukromou pomocnicí pří porodu, nýbrž důležitým zdravotně populačním činitelem. Má vésti v patrnosti těhotné ženy, dbáti na to, aby byly během těhotenství lékařsky vyšetřeny v poradně, a má je učiti hygieně těhotenství, porodu a šestinedělí. Má jim raditi a pomáhati v přípravách k porodu ať v domácnosti nebo v ústavu, v chystání účelné výbavičky pro dítě a v plánování péče
o rodinu pro dobu jejich upoutání na lůžko. Má dbáti o pohotovou pomoc při porodu u všech rodiček bez ohledu na majetkové rozdíly, má splniti ohlašovací povinnost o každém nově narozeném dítěti i potraceném plodu, má propagovati kojení, učiti matky praktické péči o kojence a dbáti na to, aby navštěvovaly poradnu. Má se postarati o odbornou lékařskou nebo ústavní péči v případě, že matka nebo dítě onemocní, a zprostředkovati jim v případě potřeby u příslušných činitelů sociální i právní pomoc. Má pracovati v ordinačních hodinách v poradně pro matky a děti a pomáhati ve zdravotnické lidovýchově, zejména v boji proti potratářství a ve výchově k rodičovství, a má pomáhati při praktickém školení dívek v péči o dítě. K této práci není ovšem možno použíti všech porodních asistentek, které dnes provozují soukromou praxi. Je nutno z nich vyloučiti porodní asistentky přestárlé, a ze zbývajících vybrati ty, které projeví nejen zájem, ale hlavně potřebné znalosti a duševní, tělesné
i charakterové schopnosti k této práci.
Citovaný zákon č. 200/28 Sb. stanovil v § 9, odst. 2 jenom dolejší hranici požadavku odborného vzdělání porodních asistentek, a to 10 měsíců. Uvážíme-li, že ošetřovatelka, která pracuje po diplomu pod vedením lékaře a vedoucí sestry, má zaručeny dva roky odborného školení, vidíme, jak nedostatečný měly
proti nim výcvik porodní asistentky, které zpravidla šly hned po diplomu do samostatné praxe. Desítimésíční vzdělání ovšem nestačí ani k bezpečnému zvládnutí theorie a hlavně praxe základních porodnických disciplin; a nyní žádáme na porodních asistentkách nadto ještě znalosti a praxi v preventivní péči a všeobecné prohloubení vzdělání a výcviku. Proto první krok k reformě celého tohoto úseku byl učiněn tím, že ministerstvo zdravotnictví prodloužilo od počátku školního roku 1947/48 vzdělání a výcvik porodních asistentek na dva roky a vydalo přechodné pokyny o doškolení těch porodních asistentek, které mají desetiměsíční odborné vzdělání a chtějí se připraviti na službu okrskových porodních asistentek, na nichž bude jinak zásadně požadováno již odborné vzdělání nejméně dvouleté.
Dosavadní porodní asistentky, pokud nebudou přijaty do služeb ústavů národního zdraví, budou dále provozovati soukromou praxi jako dosud, nebo budou pracovati v ústavech, kam bude dirigována i potřebná kvóta nových absolventek ústavů pro vzdělání a výcvik porodních asistentek. Ač tato osnova nejedná o porodnické péči ústavní, je třeba se zde zmíniti aspoň letmo — k vůli doplnění celkového obrazu nynějších poměrů porodních asistentek — o tom, že okolnosti, za kterých porodní asistentky pracují v ústavech, jsou neudržitelné: porodní asistentky nemají platové úpravy, odpovídající jejich všeobecnému a odbornému vzdělání a jejich zodpovědné a namáhavé službě a jsou kladeny na roven pomocným zřízencům. Proto ministerstvo zdravotnictví pamatovalo v rámci navrhované novelisace vládního nařízení č. 103/1927 Sb., o úřednických kategoriích a úřednických titulech, a vládního nařízení č. 132/1931 Sb., o zvláštních podmínkách pro ustanovení úřednickým čekatelem nebo úředníkem a pro povýšení úředníka v jednotlivých úřednických kategoriích a služebních oborech, též na spravedlivé služební a platové zařazení porodních asistentek, které jsou ve službách státních ústavů léčebných a ošetřovacích.
Úprava služebních a platových poměrů okrskových porodních asistentek se děje v této osnově, a to s ohledem na to, že se jedná o typ zaměstnankyně, který na rozdíl od ostatních zaměstnanců ústavů národního zdraví bude vedle své služby vykonávati soukromou, placenou praxi.
Do záležitostí těch porodních asistentek, které budou dále pokračovati v provozování soukromé praxe v dosavadním místě, nebude státní správa zdravotní z titulu tohoto zákona
zasahovati a ponechá je na dosavadních místech. Následkem obsazování porodnických okrsků a následkem konsolidování péče ústavní však jistě nastanou v jejich řadách dobrovolné lokální přesuny, které ovšem budou na podkladě § 8 této osnovy regulovány tak, aby byla jimi obsazena místa, kde je jich třeba.
Zrekapitulujeme-li tedy, jeví se nám hlavní zásady návrhu takto:
1. do služeb ústavů národního zdraví se přijímají kvalifikované porodní asistentky;
2. každé z nich se určuje za obvod působnosti tak zvaný "porodnický okrsek";
3. k dosavadní povinnosti těchto porodních asistentek, poskytovati porodní pomoc podle zákona č. 200/28 Sb., stanoví se povinnost poskytovati porodní pomoc v rámci národního pojištění a vojenské nemocenské péče a přidávají se důležité úkoly preventivní péče o matku a dítě v době prenatální a postnatální a povinnost bezplatně pečovati o chudé rodičky;
4. za to se jim zabezpečují služební požitky, jejichž výše je stanovena a odstupňována s ohledem na to, jak veliký příjem může okrsková porodní asistentka očekávati v určitém porodnickém okrsku za porody, při kterých není povinna pomáhati bezplatně, dále paušální náhrada služebních výloh;
5. upravuje se povinnost obce opatřiti okrskové porodní asistentce vhodný byt a dopravní příležitost k rodičce v případě nouze;
6. omezuje se volné zahajování a přemísťování praxe u ostatních porodních asistentek tím, že se ministerstvu zdravotnictví dává právo zakázati zahájení praxe v určitém místě, když je to nežádoucí s hlediska zájmu veřejné správy zdravotní na stejnoměrném rozmístění porodních asistentek.
Tento návrh je tedy dalším legislativním opatřením, jímž ministr zdravotnictví plní příkaz daný mu usnesením vlády ze dne 16. července 1946, o přípravných pracích k provádění budovatelského programu, totiž, aby předložil návrhy opatření, na jejichž podkladě by mohla 'býti poskytována nejširší péče matce a dítěti po stránce zdravotní a která by zabezpečila zvýšení populace, a to jak zvý-
šením porodnosti, tak snížením kojenecké úmrtnosti.
Ministerstvo zdravotnictví je si ovšem vědomo toho, že tato osnova dá podklad jen k další přechodné vývojové etapě a že musí býti nahrazena novou základní normou se zřetelem na, vyšší cíle populační, biologické a zdravotní politiky, jakmile to poměry dovolí.
Pokud se týče finančního dosahu návrhu, uvádí se toto:
Podle odhadu zemských národních výborů
a pověřenectva zdravotnictví bude třeba zříditi celkem asi 3. 300 porodnických okrsků.
Tyto okrsky se budou zřizovati a okrskovými
porodními asistentkami Obsazovati postupně
podle toho, jak bude přibývati počtu porodních asistentek pro tento účel dostatečně vy-
. školených, a to tak, že nejprve budou obsazovány okrsky s největší kojeneckou úmrtností, a ty, kde porodní pomoc není dostatečně zajištěna. Budou vybírány jednak z porodních asistentek již nyní praktikujících,
které se podrobí doškolení, jednak z nových
absolventek* ústavů pro vzdělání a výcvik porodních asistentek. K 1. 1. 1948 se počítá
s převzetím porodních asistentek, které již
pracují způsobem v tomto návrhu uvedeným
v zemi Moravskoslezské, a s ustanovením
těch, které se během prázdnin 1947 doškolením připravily k této činnosti, v úhrnném
počtu asi 250. V létech 1948 až 1950 dá se
počítati s přírůstkem asi 450 okrskových porodních asistentek ročně, z nichž část budou
porodní asistentky doškolené, část pak nové
absolventky příslušných odborných škol. Přibližně do konce roku 1950 bude ukončeno zařazování porodních asistentek doškolených a
pak již -budou přijímány jen absolventky
dvouletého školení. Do dalších 10 let budou
všechny porodnické okrsky obsazeny. Přehled
o tom podává následující ciferná tabulka.
V ní se počítá s průměrný platem 24. 000
Kčs u jedné okrskové porodní asistentky
ročně. Pro nově ustanovované porodní asistentky je počítáno jen s půlročním platovým
průměrem, neboť budou nastupovati podle
okolností kdykoli během roku. Náklad na
okrskové porodní asistentky bude každoročně
uhrazován z rozpočtu ministerstva zdravotnictví podle § 5 zákona č. 49/1947 Sb.
Rok | Počet okrskových porodních asistentek: dosavadních: nově ustanovených: celkem: | Náklad ročně | ||||
1948 | 250 | 450 | 700 | 11, 400. 000 | Kčs | |
1949 | 700 | 450 | 1150 | 22, 200. 000 | Kčs | |
1950 | 1150 | 450 | 1600 | 33, 000. 000 | Kčs | |
1951 | až | |||||
1960 | asi | po 170 nové | ustanovovaných ročně | 3300 | 79, 200. 000 | Kčs. |