Tuto relativně skromnou částku je stát v nynější populační tísni povinen investovati do zdraví matek a dětí. Ve zvýšené a kvalitní populaci mu bude tato částka mnohonásobně nahrazena.

Výdaj 11, 400. 000 Kčs, který si vyžádá provedení zákona v r. 1948, je zajištěn v rozpočtu na r. 1948, kap. 22, tit. 2, § 11 — "ústavy národního zdraví" (poradenská zdravotní péče), neboť okrskové porodní asistentky budou zaměstnankyněmi těchto ústavu.

B. Část zvláštní.

K jednotlivým ustanovením této osnovy, pokud vyžadují zvláštního vysvětlení, uvádí se ještě toto:

Čl I.

O okrskových porodních asistentkách.

§ 1:

ústav národního zdraví podle zákona č. 49/ 1947 Sb., o poradenské zdravotní péči, je výkonné zařízení okresního národního výboru k provádění poradenské zdravotní péče a ostatní jeho působnosti ve věcech zdravotních. Mezi odborné síly pracující pod vedením lékaře v ústavu národního zdraví budou patřiti vedle sociálně zdravotních pracovnic, ošetřovatelek, laborantů a jiného odborného zdravotního personálu též porodní asistentky jako speciální síly pro preventivní péči o těhotné ženy, rodičky, nedělky, novorozence a kojence v prvních měsících života. Mimo tyto porodní asistentky zaměstnané na plný čas jako speciální instrukční a dozorčí síly pro celý obvod ústavu národního zdraví budou ustanovovány porodní asistentky, jejichž úkolem bude jak preventivní zdravotní péče, tak poskytování porodní pomoci podle zákona č. 200/1928 Sb. v porodnických okrscích (§ 5); to jsou okrskové porodní asistentky podle tohoto zákona.

§ 2:

č. 1: § 2, odst. l zákona č. 200/1928 Sb. zní:

"Oprávnění k výkonu pomocné praxe porodnické na území republiky Československé nelze odepříti ženám, které jsou svéprávné, důvěryhodné a prokáží:

a) že jsou státními občankami československými,

b) že jsou bezúhonné,

c) že podle vysvědčení úředního lékaře jsou tělesně a duševně zdrávy,

d) že dosáhly diplomu (§ 9) na některém československém ústavu pro vzdělání a výcvik porodních asistentek. "

č. 2: O době výcviku na státním ústavu pro vzdělání a výcvik porodních asistentek ustanovuje § 9, odst. 2 zákona č. 200/1928 Sb., že nesmí býti kratší než 10 měsíců. Toto vzdělání (a ovšem samozřejmě i kratší vzdělání, které bylo přechodně zavedeno na Slovensku v době nesvobody) nevyhovuje ani pro ty porodní asistentky, které po diplomu začaly pracovati v ústavech, kde za vedení lékařů a zkušených kolegyň mohou postupně své vědomosti doplňovati, tím méně pak pro ty, které zahájily samostatnou praxi mimo ústav. Bylo třeba zdokonaliti toto vzdělání zejména prodloužením praktického výcviku a zavedením vyučovacích předmětů potřebných pro účelnou preventivní péci o matky a kojence v nejútlejším věku. Výnosem ministerstva zdravotnictví ze dne 3. června 1947, č. IX/ 1-4272/47 bylo od počátku školního roku 1947/1948 zásadně prodlouženo vzdělání porodních asistentek na dva roky. Poněvadž právě okrskovým porodním asistentkám se . ukládají úkoly shora uvedené, požaduje se k jejich ustanovení zásadně již toto dvouleté vzdělání. Na přechodnou dobu 5 leť bude možno povolovati výjimky (§9, odst. l a 2).

č. 3: Nepovažuje se za účelné ustanovovati okrskovými porodními asistentkami ženy starší 40 let. Pro přechodnou dobu 5 let bude však možno z této zásady povolovati individuální výjimky (§ 9, odst. 1).

§ 3:

Odstavec l stanoví povinnosti okrskové porodní asistentky.

úkoly preventivní péče jsou vymezeny v § l, odst. 2 zákona č. 49/1947 o poradenské zdravotní péči. Péče tato spočívá v odborném vyšetřování a sledování zdravotního stavu občanů, zjišťování sociálně zdravotních podmínek jejich života, v ochraně jejich zdraví poradou, výchovou a zprostředkováním jak nápravy zjištěných sociálně zdravotních závad, tak potřebné péče, jakož i v boji proti vzniku, rozšíření a následkům chorob, zejména sociálních.

V tomto rámci pak připadne okrskové porodní asistentce pece o těhotnou ženu, rodičku a šestinedělku, o novorozence a o kojence v prvních měsících života. V případě, když matka rodí doma, pečuje okrsková porodní asistentka o ni i o dítě ve všech těchto fázích, v případě, že rodí v ústavu, tedy před jejím přijetím do ústavu i po jejím návratu domů. Zejména postnatální péče je v těchto případech velmi důležitá, neboť matky vracející se z ústavů často neumějí dítě ani kojiti ani ošetřovati, a tak právě v prvních dnech a týdnech po porodu děje se — většinou z neinformovanosti — nejvíce chyb, které zavinují vysokou kojeneckou úmrtnost.

Okrsková porodní asistentka dále vykonává ve svém okrsku pomocnou praxi porodnickou podle § 1 zák. č. 200/1928 Sb. stejně jako ostatní porodní asistentky.

Odstavec 2. Za porody, uvedené v odstavci l, č. 2, pokud jde rodičky nemajetné a nepodléhající národnímu pojištění, není okrsková porodní asistentka honorována obcemi (viz § 7), nýbrž provádí je jako část své úřední povinnosti, za niž jí přísluší požitky podle § 5. Rozhodování o tom, zda rodička, která není účastná národního pojištění, má nárok na bezplatnou porodní pomoc okrskové porodní asistentky, se svěřuje okresnímu národnímu výboru, který má možnost prostřednictvím sociálně zdravotní pracovnice provésti vyšetření poměrů a na jeho podkladě objektivně rozhodnouti. Směrnice o tom vydá ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvy financí a sociální péče.

Odstavec 3. Okrskové porodní asistentce ukládá se též činnost (poskytování porodnické pomoci) v rámci národního pojištění a vojenské nemocenské péče.

Odstavec 4. Svoji činnost bude okrsková porodní asistentka provozovati podle služebních instrukcí. Tyto instrukce budou vycházeti z moderního zdravotnického hlediska representovaného zákonem o poradenské zdravotní péči, takže o všechny rodičky a novorozence porodnického okrsku bude pečováno stejným účelným způsobem odpovídajícím poznatkům současné vědy. Služební povinnosti podle odst. l, č. l budou v instrukcích upraveny tak, aby nekolidovaly s povinnostmi uvedenými pod č. 2 a v odstavci 3; v důsledku požadavků tohoto i poradenského zákona budou mezi jiným obsahovati též zákaz provozování vedlejšího zaměstnání, povinnost bydliti v určeném sídle a zastupovati okrskové porodní asistentky ze sousedních okrsků.

§ 4:

Porodnický okrsek bude teritorium určené s ohledem na hustotu a způsob osídlení, poměry komunikační, hospodářské, zdravotní, na porodnost a kojeneckou úmrtnost, na možnost hospitolisace rodiček a jiné rozhodné faktory tak, aby jedna okrsková porodní asistentka v sídle okrsku usazená mohla v něm zastati úkoly jí tímto zákonem uložené a aby její pomoc a rada byla snadno dosažitelná

všem, kdo jí potřebují. Tam, kde není porodnice nebo v. v. nemocnice s porodničko-gynaekologickým oddělením, počítá se zhruba s jednou porodní asistentkou asi na 2000 obyvatel, nebo asi se 3 porodnickými okrsky na jeden zdravotní obvod. Hranice porodnických okrsků, jejich zařazení do platových typů a sídla okrskových porodních asistentek budou podléhati změnám při změně faktorů shora uvedených. Rozdělení porodnických okrsků do čtyř platových typů souvisí s odstupňováním platu a paušálu na služební výlohy (§ 5, odst. 3 a 4). Toto odstupňování je nutné k vyrovnání rozdílů, které jednotlivé okrsky podle shora uvedených faktorů budou representovati s hlediska množství honorářů, které tam ustanovená okrsková porodní asistentka může očekávati za porody, jichž se netýká ustanovení § 3, odst. 2.

Poněvadž státní správa zdravotní nese náklad na ústavy národního zdraví, je třeba, aby ministerstvo zdravotnictví regulovalo tato opatření směrnicemi spolu s ministerstvem financí se stránky rozpočtové, spolu s ministerstvem sociální péče (které má na vytváření porodníckých okrsků zájem zejména ve vztahu k národnímu pojištění), pak se stránky věcné. Aby jak veřejnost, tak úřední kruhy měly spolehlivý pramen informace o opatřená podle odstavce f, budou tyto skutečnosti uveřejňovány v Úředním listě.

§ 5:

obsahuje rámcový předpis o přijímání okrskových porodních asistentek a o úpravě jejich služebních a platových poměrů. Jde o poměr smluvní; jednotlivé služební smlouvy budou v zájmu jednotnosti sjednávány podle vzorů, které budou předem stanoveny pro každý ze čtyř typů porodnických okrsků. Nárok na náhradu služebních výloh je dán tou okolností, že služební činnost okrskových porodních asistentek není omezena na místní obec, nýbrž se vztahuje na celý porodnický okrsek.

§ 6:

Jedním z důvodů špatné dislokace porodních asistentek a ze závad plynoucích z nedostatku prostředků k překonávání vzdáleností jsou obtíže, se kterými je spojeno hledání jak vhodného bytu, tak i dopravní příležitosti při výkonu služby. Poněvadž pomoc okrskové porodní asistentky musí býti snadno dosažitelná, zavádí zákon povinnosti uvedené v tomto paragrafu, které ovšem neznamenají hmotné zatížení obce nebo občanů, nýbrž jenom zajištění jejich součinnosti.

§7:

ruší dosavadní zastaralá ustanovení, týkající se porodů chudých žen v těch obcích, kde funguje okrsková porodní asistentka. Obstarávání těchto porodů prostřednictvím okrskové porodní asistentky (§3, odst. 2) bude přejímati postupně na sebe státní správa zdravotní, tak jak budou v jednotlivých porodnických okrscích okrskové porodní asistentky ustanovovány. Potřebnými desinfekčními prostředky a pomůckami vybaví okrskové porodní asistentky ústav národního zdraví.

Čl. II.

Obsah druhého článku návrhu se, vztahuje na ty porodní asistentky, které nejsou ustanoveny okrskovými porodními asistentkami.

§ 8:

Podle dosavadního §5 zákona č. 200/1928 Sb., o úpravě oprávnění k výkonu pomocné praxe porodnické, je porodní asistentka povinna písemně ohlásiti místně příslušnému okresnímu národnímu výboru jednak zamýšlené zahájení praxe (odst. 1), jednak zamýšlenou změnu sídla i vzdání se praxe (odst. 4). Okresní národní výbor vezme ohlášeni podle odstavce l na vědomost, spinu je-li ohlašovatelka podmínky k vykonávání pomocné praxe porodnické, uvedené v § 2 cit. zákona a neuplynula-li doba delší 3 roků ode dne, kdy dosáhla diplomu nebo kdy úspěšně absolvovala opakovači kurs; jinak provozování praxe zakáže. Pomocnou praxi porodnickou nelze zahájiti dříve, než bylo ohlášeni vyřízeno; nedojde-li však vyřízení do jednoho měsíce, jest předpokládati, že úřad vzal ohlášení na vědomost (odst. 3). Splnění ohlašovací povinnosti i neuposlechnutí zákazu okresního národního výboru je zabezpečeno trestními sankcemi uvedenými v § 10 cit. zákona.

K těmto ustanovením přidává se nyní v zájmu stejnoměrné a spravedlivé distribuce porodních asistentek další podmínka výkonu pomocné praxe porodnické, pokud jde o její výkon v určitém místě, a sice souhlas ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví

bude ovšem posuzovati ohlášení pouze s hlediska zájmu veřejné zdravotní správy na účelném rozmístění porodních asistentek tak, aby místa, kde je o porodnickou pomoc dobře postaráno (ústavy, lékaři i dosavad tam praktikujícími porodními asistentkami) nebyla dále porodními asistentkami přeplňována, když venkov, zejména pohraničí a okresy s vysokou kojeneckou úmrtností jich mají nedostatek. Souhlas se předpokládá, když ve lhůtě jednoho měsíce od ohlášení nedojde ohlašovatelce písemný zákaz zahájení praxe. Neuposlechnutí tohoto zákazu bylo postaveno pod stejné trestní sankce, jakým podléhají ustanovení § 5 zákona č. 200/1928 Sb.

Činnost pro národní pojištění á pro vojenskou nemocenskou péci ukládá se i porodním asistentkám, které nejsou porodními asistentkami okrskovými (odst. 7).

čl. III.

Ustanovení přechodná a závěrečná.

§9:

Je všeobecně známo, že státní správa zdravotní zápasí s velkým nedostatkem kvalifikovaného zdravotnického personálu. Zejména u porodních asistentek je tato situace tíživá, poněvadž pro nedoceňování významu a s tím souvisící špatné platové i sociální postavení porodních asistentek byl příliv nového dorostu do tohoto namáhavého povolání velmi slabý. Při tom byla státní správa zdravotní velkou kojeneckou úmrtností donucena právě v této kritické době prodloužiti vzdělání porodních asistentek, aby do praxe vycházely jen porodní asistentky řádně instruované. Proto je nutno aspoň pro přechodnou dobu 5 let ponechati ministerstvu zdravotnictví možnost povolovati v individuálních případech výjimku z úrovně stanovené v § 2, č. 2 a 3. Aby však bylo zaručeno, že z tohoto titulu nedojde k nežádoucímu snížení úrovně okrskových porodních asistentek, stanoví se přímo v zákoně podmínky, za kterých lze jedině povoliti výjimku z požadavku dvouletého vzdělání.

V Praze dne 14. září 1948.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr zdravotnictví: J. Plojhar v. r.

Státní tiskárna v Praze — 1730-48.