Zítřejší schůze Národního
shromáždění bude se zabývat důležitým
zákonem o vodním hospodářství.
Primérní je však zajistit bohaté zdroje
vody. Uvědomíme-li si, že vydatnost zdroje
je závislá od toho, kolik vody se vsákne
do půdy, je nám jasno, že boj o strukturní
půdu je též bojem o vydatné zásobení
pramenů a půdní vody vůbec a tím
i plynulé zásobování našich toků.
Na každém hektaru půdy můžeme a
musíme zvýšit zásoby vody v naší
zemi.
Druhou stránkou, na kterou chci upozornit, je ta skutečnost,
že tam, kde bezstrukturní půda brání
vsakování, stává se voda živlem,
který při malém spádu území
odnáší půdu. Ročně odnesou
řeky z území Čech a Moravy takové
množství jemných částic, které
znamenají množství zeminy do hloubky 25 centimetrů
na ploše přes 7.000 ha. To prakticky znamená,
že se vyplavuje půda a hromadí se kamení.
Uvážíme-li, že naše zemědělství
je převážně zemědělstvím
nerovného, až silně svažitého terénu,
je jasno, jaký význam má boj proti vodní
erosi.
Kapitalistické kořistění na půdě
zůstávalo nevšímavé k této
otázce. Dnes této otázce věnujeme
velkou pozornost. Vědeckovýzkumnou prací
v tomto oboru, kromě celé řady podobně
důležitých otázek, se zabývá
ústav zemědělsko-lesnických meliorací,
který propracoval a do praxe zavedl a zavádí
soustavu opatření pro různě svažité
terény.
Zvýšení obsahu humusu se řeší
na několika úsecích. Je to nejen hospodaření
stájovými hnojivy a zařazování
pícnin s vysokými výnosy v osevních
postupech i jako meziplodiny, ale též využívání
všech dalších reserv humusotvorného materiálu
z měst a průmyslu k přípravě
mikrobiálně činných a humusem bohatých
rychlokompostů, jejichž doba zrání byla
zkrácena až na dobu 3 měsíců.
Dále kompostů se zvýšenou vazbou vzdušného
dusíku, jakož i kompostů, v nichž se stupňuje
účinnost fosforečných hnojiv. Příprava
těchto kompostů byla loňského roku
provozně vyzkoušena na 20 JZD a letošního
roku je hromadně rozšiřována demonstračními
pokusy a soutěžením.
Druhým základním úkolem, který
navazuje na prvý, je podstatné zvýšení
krmivové základny. Tak, jak se nám podaří
zvýšit úrodnost našich polních
a lučních půd, budou se nám zvyšovat
výnosy píce na lukách i polích. Zvláště
je to důležité u těch plodin, které
se vyznačují zvýšenou schopností
vazby energie sluneční a tím jsou schopny
vysoké produkce kalorických hodnot, jako je tomu
u cukrovky, kukuřice a brambor. Víme, že rostliny
využívají jen asi 2 procenta energie sluneční,
jež dopadne na pole. To je málo. Lze je však
přimět, aby využívaly tuto energii ve
větším množství. K tomu potřebují
dostatek vody a živin v půdě a hlavně
též zvýšené množství
uhlíku ve formě plynného kysličníku
uhličitého nad zemí a v půdě.
A toto množství je odvislé od dýchací
činnosti půdy, která je zvyšována
obsahem humusu. Proto cukrovka, brambory a kukuřice vyžadují
tak náročně hnojení humusovými
hnojivy.
Chtěl jsem na tomto příkladu boje o zvýšenou
úrodnost půdy ukázat, jaká široká
problematika se rozvíjí kolem každého
stěžejního úkolu zemědělské
vědy. Přesto jsem nemohl ukázat na všechny
souvislosti. K otázce úrodnosti půdy se řadí
celá řada dalších úkolů,
jako jsou osevní postupy, řešení správné
výživy rostlin, dále vyšlechtění
výkonných odrůd a jejich rayonisace, boj
a ochrana proti škůdcům a chorobám,
široký komplex otázek mechanisace a další
a další úkoly, jak jsou zařazeny ve
výzkumném plánu.
A neméně složité jsou i základní
výzkumné úkoly živočišné
výroby. K základní otázce zajištění
krmivové základny se pojí otázky zlepšování
dědičného základu, rozšiřování
životnosti, odchov mláďat, fysiologie výživy
dle různých druhů a výrobních
směrů, propracování Pavlovské
fysiologie nervismu, otázky hygieny a prevence, stájové
klima a bohatý komplex otázek stavebních
a mechanisace stájových prací.
Vzhledem k pestrosti přírodních podmínek
naší vlasti je třeba každou i vyřešenou
otázku zkoumat a uplatňovat podle místních
podmínek. Již stará lidová moudrost
říká: Jinak v údolích, jinak
na horách. A my těch hor a podhůří
máme mnoho. Proto ve výzkumném úkolu
rayonisace zemědělské výroby soustřeďujeme
se teď na otázku horských hospodářství,
zvláště pak hospodářství
kejdových k zajišťování úrodnosti
mělkých horských a podhorských půd.
Vzhledem k obsáhlé thematice a navíc k pestrosti
našich přírodních podmínek je
péče, kterou věnuje naše strana a vláda
rozvoji zemědělské vědy a výzkumu,
odůvodněna a prozíravá.
Vedle řešení úkolů výzkumného
plánu poskytují zemědělští
vědecko-výzkumní pracovníci přímou
pomoc našemu zemědělství. Pracovníci
výzkumných ústavů měli v roce
1954 patronát nad 288 JZD a na mnohem větším
počtu družstev účastní se odbornou
pomocí. Spolupracují s 332 lidovými výzkumníky
a novátory, vedou 220 mičurinských kroužků,
provedli 245 výrobních pokusů. Přednesli
5.395 přednášek, uspořádali 79
kursů, 992 instruktáží, 179 relací
pro rozhlas, poskytli 1.140 porad, napsali 1.891 odborných
článků a 222 větších spisů
a knih, uspořádali 172 výstav, 1.091 exkursí,
jichž se účastnilo 26.000 účastníků.
Přesto však nemůžeme být s propagační
činností spokojeni, trpí roztříštěností,
nesoustavností a nedostatečnou organisací.
Na to však vědečtí výzkumní
pracovníci nestačí sami, mají-li současně
plnit výzkumné úkoly. K tomu, aby výsledky
vědy a výzkumu se dostaly rychle a masově
do praxe, je třeba pevné organisace a široké
sítě propagace a poradnictví. Vybudovat takovou
účinnou soustavu je úkol ministerstva zemědělství.
Je třeba k tomu využít učitelů
zemědělských škol všech typů,
pracovníků zemědělských referátů,
předních pracovníků praxe a našich
novátorů. Je třeba propracovat plán
organisace a kontroly propagační a poradenské
služby s intensivnějším zapojením
STS a využitím všech orgánů na
okresech i v obcích. Je samozřejmo, že i od
každého vědecko-výzkumného pracovníka
požadujeme, aby vedle řešení výzkumných
úkolů byl současně propagátorem
své vlastní práce.
Plenum Ústředního výboru KSČ,
konané ve dnech 10. a 11. února, které se
výlučně zabývalo otázkou zemědělskou,
konstatovalo, že zemědělská věda
a výzkum dosud v nedostatečné míře
plní úlohu nositele a mobilisátora pokroku
v zemědělské výrobě. Jednou
z příčin je to, co jsem právě
uvedl o nedostatcích propagační a poradenské
služby.
Na druhou příčinu velmi správně
upozornil sám předseda vlády soudruh Široký:
"Hovoříme-li o spojení s praxí,
nemám na mysli, aby se vědečtí a výzkumní
pracovníci zúčastňovali různých
porad na ministerstvu zemědělství, že
už pomalu nevědí, zda jsou úředníky
zemědělské správy, nebo vědeckými
a výzkumnými pracovníky." S. Široký
dále říká, kde je místo vědeckých
výzkumných pracovníků v zemědělství,
že je to ve výzkumu a v JZD. A to se týká
především starších, zkušených
pracovníků. To, že starší vědečtí
pracovníci jsou nepodstatnými úkoly odváděni
od vlastní vědecko-výzkumné práce
- a s tím bojujeme velmi rozhodně, třeba
ne dost úspěšně - způsobuje,
že dnes se nevytvářejí skupiny mladých
pracovníků, vedených staršími
zkušenými, že se nevytvářejí
t. zv. Vědecké "školy". Z toho vychází
jako další nedostatečné hluboce teoretické
propracování základních otázek,
věda se zplošťuje v povrchní prakticismus,
který málo může dát jak vědě,
tak praxi. Taková věda nevede, zůstává
na chvostu.
Věda, která má sloužit životu,
musí vidět dopředu, musí vést.
Jsem přesvědčen, že tento nedostatek
bude po kritice předsedy vlády soudruha Viliama
Širokého rychle odstraněn.
Vedle těchto hlavních nedostatků je celá
řada méně podstatných, jež jsou
spíše potížemi růstu.
Soudružky a soudruzi! II. celostátní sjezd
JZD nám ukázal tu radostnou skutečnost, že
nám vyrůstají noví lidé v našich
družstvech, že nám po boku dělníků
vyrůstá nový typ pracovníků
v zemědělství, kteří po sovětském
vzoru novátorů a mistrů používají
techniku a pokrokovou vědu a docilují pozoruhodných
výsledků.
Ujišťuji vás, že i v našich vědecko-výzkumných
ústavech zemědělských nám vyrůstají
nadšení pracovníci, kteří svou
prací pomáhají denně zemědělské
výrobě. Tito noví lidé v JZD i ve
vědecko-výzkumných ústavech ukazují
všem cestu nového, socialistického zemědělství,
dokazují nám svými úspěchy,
že cesta, kterou nás vede vláda Národní
fronty v čele s KSČ, je správná a
že úkoly, dané směrnicemi X. sjezdu
v zemědělství, lze splnit. (Potlesk.)
Místopředseda dr Polanský (zvoní):
Navrhuji, abychom rozpravu přerušili a pokračovali
v ní, bude-li Národní shromáždění
souhlasit, zítra v 9 hodin.
Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky?
(Nebyly.)
Námitek není.
Přerušuji schůzi.