Zítřejší schůze Národního shromáždění bude se zabývat důležitým zákonem o vodním hospodářství. Primérní je však zajistit bohaté zdroje vody. Uvědomíme-li si, že vydatnost zdroje je závislá od toho, kolik vody se vsákne do půdy, je nám jasno, že boj o strukturní půdu je též bojem o vydatné zásobení pramenů a půdní vody vůbec a tím i plynulé zásobování našich toků. Na každém hektaru půdy můžeme a musíme zvýšit zásoby vody v naší zemi.

Druhou stránkou, na kterou chci upozornit, je ta skutečnost, že tam, kde bezstrukturní půda brání vsakování, stává se voda živlem, který při malém spádu území odnáší půdu. Ročně odnesou řeky z území Čech a Moravy takové množství jemných částic, které znamenají množství zeminy do hloubky 25 centimetrů na ploše přes 7.000 ha. To prakticky znamená, že se vyplavuje půda a hromadí se kamení. Uvážíme-li, že naše zemědělství je převážně zemědělstvím nerovného, až silně svažitého terénu, je jasno, jaký význam má boj proti vodní erosi.

Kapitalistické kořistění na půdě zůstávalo nevšímavé k této otázce. Dnes této otázce věnujeme velkou pozornost. Vědeckovýzkumnou prací v tomto oboru, kromě celé řady podobně důležitých otázek, se zabývá ústav zemědělsko-lesnických meliorací, který propracoval a do praxe zavedl a zavádí soustavu opatření pro různě svažité terény.

Zvýšení obsahu humusu se řeší na několika úsecích. Je to nejen hospodaření stájovými hnojivy a zařazování pícnin s vysokými výnosy v osevních postupech i jako meziplodiny, ale též využívání všech dalších reserv humusotvorného materiálu z měst a průmyslu k přípravě mikrobiálně činných a humusem bohatých rychlokompostů, jejichž doba zrání byla zkrácena až na dobu 3 měsíců. Dále kompostů se zvýšenou vazbou vzdušného dusíku, jakož i kompostů, v nichž se stupňuje účinnost fosforečných hnojiv. Příprava těchto kompostů byla loňského roku provozně vyzkoušena na 20 JZD a letošního roku je hromadně rozšiřována demonstračními pokusy a soutěžením.

Druhým základním úkolem, který navazuje na prvý, je podstatné zvýšení krmivové základny. Tak, jak se nám podaří zvýšit úrodnost našich polních a lučních půd, budou se nám zvyšovat výnosy píce na lukách i polích. Zvláště je to důležité u těch plodin, které se vyznačují zvýšenou schopností vazby energie sluneční a tím jsou schopny vysoké produkce kalorických hodnot, jako je tomu u cukrovky, kukuřice a brambor. Víme, že rostliny využívají jen asi 2 procenta energie sluneční, jež dopadne na pole. To je málo. Lze je však přimět, aby využívaly tuto energii ve větším množství. K tomu potřebují dostatek vody a živin v půdě a hlavně též zvýšené množství uhlíku ve formě plynného kysličníku uhličitého nad zemí a v půdě. A toto množství je odvislé od dýchací činnosti půdy, která je zvyšována obsahem humusu. Proto cukrovka, brambory a kukuřice vyžadují tak náročně hnojení humusovými hnojivy.

Chtěl jsem na tomto příkladu boje o zvýšenou úrodnost půdy ukázat, jaká široká problematika se rozvíjí kolem každého stěžejního úkolu zemědělské vědy. Přesto jsem nemohl ukázat na všechny souvislosti. K otázce úrodnosti půdy se řadí celá řada dalších úkolů, jako jsou osevní postupy, řešení správné výživy rostlin, dále vyšlechtění výkonných odrůd a jejich rayonisace, boj a ochrana proti škůdcům a chorobám, široký komplex otázek mechanisace a další a další úkoly, jak jsou zařazeny ve výzkumném plánu.

A neméně složité jsou i základní výzkumné úkoly živočišné výroby. K základní otázce zajištění krmivové základny se pojí otázky zlepšování dědičného základu, rozšiřování životnosti, odchov mláďat, fysiologie výživy dle různých druhů a výrobních směrů, propracování Pavlovské fysiologie nervismu, otázky hygieny a prevence, stájové klima a bohatý komplex otázek stavebních a mechanisace stájových prací.

Vzhledem k pestrosti přírodních podmínek naší vlasti je třeba každou i vyřešenou otázku zkoumat a uplatňovat podle místních podmínek. Již stará lidová moudrost říká: Jinak v údolích, jinak na horách. A my těch hor a podhůří máme mnoho. Proto ve výzkumném úkolu rayonisace zemědělské výroby soustřeďujeme se teď na otázku horských hospodářství, zvláště pak hospodářství kejdových k zajišťování úrodnosti mělkých horských a podhorských půd.

Vzhledem k obsáhlé thematice a navíc k pestrosti našich přírodních podmínek je péče, kterou věnuje naše strana a vláda rozvoji zemědělské vědy a výzkumu, odůvodněna a prozíravá.

Vedle řešení úkolů výzkumného plánu poskytují zemědělští vědecko-výzkumní pracovníci přímou pomoc našemu zemědělství. Pracovníci výzkumných ústavů měli v roce 1954 patronát nad 288 JZD a na mnohem větším počtu družstev účastní se odbornou pomocí. Spolupracují s 332 lidovými výzkumníky a novátory, vedou 220 mičurinských kroužků, provedli 245 výrobních pokusů. Přednesli 5.395 přednášek, uspořádali 79 kursů, 992 instruktáží, 179 relací pro rozhlas, poskytli 1.140 porad, napsali 1.891 odborných článků a 222 větších spisů a knih, uspořádali 172 výstav, 1.091 exkursí, jichž se účastnilo 26.000 účastníků. Přesto však nemůžeme být s propagační činností spokojeni, trpí roztříštěností, nesoustavností a nedostatečnou organisací. Na to však vědečtí výzkumní pracovníci nestačí sami, mají-li současně plnit výzkumné úkoly. K tomu, aby výsledky vědy a výzkumu se dostaly rychle a masově do praxe, je třeba pevné organisace a široké sítě propagace a poradnictví. Vybudovat takovou účinnou soustavu je úkol ministerstva zemědělství. Je třeba k tomu využít učitelů zemědělských škol všech typů, pracovníků zemědělských referátů, předních pracovníků praxe a našich novátorů. Je třeba propracovat plán organisace a kontroly propagační a poradenské služby s intensivnějším zapojením STS a využitím všech orgánů na okresech i v obcích. Je samozřejmo, že i od každého vědecko-výzkumného pracovníka požadujeme, aby vedle řešení výzkumných úkolů byl současně propagátorem své vlastní práce.

Plenum Ústředního výboru KSČ, konané ve dnech 10. a 11. února, které se výlučně zabývalo otázkou zemědělskou, konstatovalo, že zemědělská věda a výzkum dosud v nedostatečné míře plní úlohu nositele a mobilisátora pokroku v zemědělské výrobě. Jednou z příčin je to, co jsem právě uvedl o nedostatcích propagační a poradenské služby.

Na druhou příčinu velmi správně upozornil sám předseda vlády soudruh Široký: "Hovoříme-li o spojení s praxí, nemám na mysli, aby se vědečtí a výzkumní pracovníci zúčastňovali různých porad na ministerstvu zemědělství, že už pomalu nevědí, zda jsou úředníky zemědělské správy, nebo vědeckými a výzkumnými pracovníky." S. Široký dále říká, kde je místo vědeckých výzkumných pracovníků v zemědělství, že je to ve výzkumu a v JZD. A to se týká především starších, zkušených pracovníků. To, že starší vědečtí pracovníci jsou nepodstatnými úkoly odváděni od vlastní vědecko-výzkumné práce - a s tím bojujeme velmi rozhodně, třeba ne dost úspěšně - způsobuje, že dnes se nevytvářejí skupiny mladých pracovníků, vedených staršími zkušenými, že se nevytvářejí t. zv. Vědecké "školy". Z toho vychází jako další nedostatečné hluboce teoretické propracování základních otázek, věda se zplošťuje v povrchní prakticismus, který málo může dát jak vědě, tak praxi. Taková věda nevede, zůstává na chvostu.

Věda, která má sloužit životu, musí vidět dopředu, musí vést. Jsem přesvědčen, že tento nedostatek bude po kritice předsedy vlády soudruha Viliama Širokého rychle odstraněn.

Vedle těchto hlavních nedostatků je celá řada méně podstatných, jež jsou spíše potížemi růstu.

Soudružky a soudruzi! II. celostátní sjezd JZD nám ukázal tu radostnou skutečnost, že nám vyrůstají noví lidé v našich družstvech, že nám po boku dělníků vyrůstá nový typ pracovníků v zemědělství, kteří po sovětském vzoru novátorů a mistrů používají techniku a pokrokovou vědu a docilují pozoruhodných výsledků.

Ujišťuji vás, že i v našich vědecko-výzkumných ústavech zemědělských nám vyrůstají nadšení pracovníci, kteří svou prací pomáhají denně zemědělské výrobě. Tito noví lidé v JZD i ve vědecko-výzkumných ústavech ukazují všem cestu nového, socialistického zemědělství, dokazují nám svými úspěchy, že cesta, kterou nás vede vláda Národní fronty v čele s KSČ, je správná a že úkoly, dané směrnicemi X. sjezdu v zemědělství, lze splnit. (Potlesk.)

Místopředseda dr Polanský (zvoní): Navrhuji, abychom rozpravu přerušili a pokračovali v ní, bude-li Národní shromáždění souhlasit, zítra v 9 hodin.

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Přerušuji schůzi.