STS jsou dnes mohutnou materiálně technickou základnou, vybavenou moderními stroji zemědělskými a armádou traktoristů a odborných pracovníků-agronomů. Stát a dělnická třída daly do jejich rukou nejúčinnější mechanisační prostředky schopné velikých výkonů.

Nyní jde o to dokázat, abychom techniků v STS dovedli co nejlépe a nejúčelněji využít k rychlému, včasnému, kvalitnímu a agrotechnicky správnému obdělávání půdy. Jde o to, abychom dovedli zorganisovat a zabezpečit největší odbornou a organisační pomoc pro všestranné zvýšení zemědělské výroby a hospodaření JZD i pomoc jednotlivě hospodařícím rolníkům a vést je tak k poznání i pochopení předností socialistické družstevní velkovýroby, která se opírá o technickou základu STS.

V kvalitní práci a pomoci strojních a traktorových stanic je záruka upevňování svazku dělníků a rolníků.

Budu mluvit o tom, jak se chceme vyrovnat a vyrovnáváme s tímto politicky a hospodářsky závažným posláním STS, jak se vypořádáváme se všemi nedostatky v dosavadní práci STS v Jindřichově Hradci.

Plán, zvýšený proti r. 1954 o 15 %, stanoví nám obdělat celkem 45.500 průměrných ha, z toho 36.000 průměr. ha pro JZD a 9.500 ha u jednotlivě hospodařících rolníků, kteří mají letos dosáhnout proti loňskému roku zvýšení o 25 %. Zvýšený plán je mobilisující a splnitelný. Pracovníci STS v Jindřichově Hradci se zaměřili na plnění zvýšeného plánu již v podzimních měsících při rychlejší a kvalitnější opravě strojů v zimním období. Opravy jsou provedeny daleko kvalitněji než loni. Při opravách jsme používali sovětských zkušeností, uzlové metody oprav. Jako pomocníky při opravách jsme zaměstnávali brigadýry a traktoristy, aby ve své práci se strojem seznali lépe mechanismus stroje a tím aby se vyvarovali chyb při obsluze a údržbě stroje, čímž se zabrání častým poruchám. Kromě toho jsme školili všechny pracovníky dvakrát týdně v závodní škole práce.

V letních a podzimních pracích minulého roku jsme si pokazili dobrou pověst z podzimních a jarních prací r. 1953 a 1954. Byly sice ztížené přírodní podmínky, ale hlavní vina byla na nás samých.

Špatnou zimní opravou strojů, nedostatečnou organisovaností práce, malým smluvním zajištěním a neodborností jak pracovníků na poli, tak i v dílnách jsme zavinili chaos ve žňových pracích, zpoždění, horší kvalitu práce a tím menší hektarové výnosy.

Nyní se proto snažíme stále více a důsledněji plnit směrnice naší strany a vlády, která nás soustavně učí dobře politicky chápat naše poslání a být odborně dobře připraven.

Letošní zimní opravy strojů, důkladné rozpracování plánu na každé středisko a jednotlivce, seznámení každého jednotlivce s plánem, hospodaření podle chozrasčotu, obsazování druhých směn, zlepšení socialistického soutěžení a jeho hodnocení, uplatňování osobní odpovědnosti, kádrové rozvrstvení pracovníků a lepší spolupráce jsou správným krokem na cestě naší STS k zlepšení pomoci našemu zemědělství. Nedocílení plánovaných hektarových výnosů v našich JZD nutno v minulém roce přičítat z velké části malým odborným a organisačním schopnostem našich úsekových agronomů a malé jejich iniciativě pro smluvní zajištění prací. Proto jsme vyslali během zimního období další 3 agronomy na dlouhodobé odborné školení. Naši agronomové v mnoha případech nemají ani té odbornosti jako funkcionáři JZD.

Za příklad uvádím JZD Bednáreček, kde v rostlinné výrobě jsou 2 skupiny vzájemně soutěžící. První skupina dosáhla loni výnosu u žita 24 q z ha při ztížených přírodních podmínkách, druhá však pouze 14 q, ačkoliv užila většího množství umělých hnojiv. Skupináři, vedení JZD a agronom STS se navzájem neporadili, náš úsekový agronom s nimi nespolupracoval a neměl přehled. Jednotnému zemědělskému družstvu vznikly tím značné ztráty a snížení pracovní jednotky o 1,50 Kčs.

Pro včasné a kvalitní zvládnutí zvýšených úkolů je důležité smluvní zajištění prací. Loni docílili naši pracovníci pouze 68 % smluvního zajištění úkolů, a to hlavně v JZD, avšak jen v mizivém procentu u jednotlivě hospodařících rolníků. Těm nebyla věnována našimi agronomy pozornost, neměli jsme s drobným a středním rolníkem spojení. Zde se nejvíce projevovala velmi závažná politická chyba, že od nás samých byl svazek dělníků a rolníků zužován na svazek dělníků a družstevníků. Jednotlivě hospodařícím rolníkům byla poskytována malá pomoc pouze v podobě práce.

Byla proto již v loňském roce utvořena traktorová brigáda pro Strmilov a okolí, kde jsou samí jednotlivě hospodařící rolníci, a dále brigáda STS v Kardašově Řečici s většinou jednotlivě hospodařících rolníků. Na Strmilovsku a Kunžacku jsou velké předpoklady pro splnění zvýšeného plánu v soukromém sektoru.

Mluvil jsem s několika zemědělci ve Strmilově o práci STS a o jejich názorech na zlepšení v rámci zimní kampaně. Soukromě hospodařící zemědělec ve Strmilově František Vosolsobě, který má 8 ha a v Kunžoku Rudolf Máca, který má 11 ha, oba soukromě hospodařící střední rolníci, jako řada jiných rolníků hovoří o výhodách práce STS a vesměs o dobré kvalitě pro ně provedených prací. Tvrdí, že je také práce levnější. Sledují práci traktoristy na poli a žádají, aby práce byla podle jejich přání a jakostní. A to právě nám nedělají naši agronomové. V Kunžaku žádali drobní a střední rolníci utvoření slíbené strojně traktorové brigády a místní národní výbor dal nám k tomu účelu k disposici budovu. Traktorové středisko je tam zavedeno a obsazeno už dnem 1. března 1955. Drobní a střední rolníci si loni stěžovali na odkládání prací pro ně, byla jim vysvětlena důležitost smluvního zajištění a místní národní výbory v těchto venkovských městečkách zajímají se samy o pomoc STS a jednají s rolníky o smluvním zajištění. A tím nám pomáhají. Zde se projevuje stále patrněji důvěra v mechanisaci a práci traktorových stanic. Další jednotná zemědělská družstva na našem okrese používají práci STS ke zvládnutí všech úkolů v rostlinné výrobě, a předpoklad smluvního zajištění máme dnes nejméně na 80 %. Přesvědčují se na mnoha dobrých příkladech. Tak na př. JZD Jarošov n. Nežárkou, kde připadalo a dosud připadá na jednoho pracovníka 14 ha orné půdy, pokoušelo se splnit své výrobní úkoly v roce 1953 vlastními silami. Jeho hospodaření za r. 1953 skončilo vysokým pasivem a na pracovní jednotky si vypůjčovali. Pro rok 1954 uzavřelo družstvo smlouvu s STS na všechny úkoly v rostlinné výrobě. A i když se počet hektarů na 1 pracovníka o nic nezmenšil, vyplatili si tito jarošovští družstevníci r. 1954 nejméně 10 Kčs za pracovní jednotku a 4 Kčs uplatili na dluh na každou pracovní jednotku za minulý rok. Na tomto a podobných příkladech se poučila další JZD a pro letošní rok přidala se k ostatním JZD v Číměři a v Horní Pěnné, která zadala veškeré polní práce STS. Pomoc naší STS neomezuje se jenom na polní práce, ale také na zkvalitnění práce družstevníků a na zvýšení jejich odborné kvalifikace. Na našem okrese je 10 středisek družstevní školy práce. Školení družstevníků provádějí tam většinou agronomové a účetní naší traktorové stanice. Je to našich nejlepších 10 pracovníků z 22, kteří předávají družstevníkům své zkušenosti a vědomosti. Naše JZD vypracovala za pomoci pracovníků STS celoroční výrobní plány a výhledové plány. Z celoročních výrobních plánů je jasno, kteří družstevníci nám pomohou na závěsném nářadí. Chceme je podrobně seznámit s úkolem, který na ně v jarních pracech a v létě čeká. Provedeme s nimi krátkodobé instruktáže, kde budou pro nastávající úkoly proškoleni.

Našim družstevníkům, kteří k nám do pohraničí přišli ze všech končin republiky, je třeba se ještě více věnovat. Je mezi nimi mnoho neodborníků v zemědělství. Naše pomoc zemědělcům bude již v letošním roce prohloubena tím, že při STS zřizujeme laboratoř, ve které budeme provádět rozbor půdy, zkoušky klíčivosti a dle toho radit, jak hnojit a jaké odrůdy semen a sádí používat. V boji proti škůdcům pomůže našim zemědělcům a družstevníkům středisko pro ochranu rostlin, které je již při naší STS vybudováno, máme k tomu také k disposici potřebné stroje. Nyní toto středisko už pracuje a provádí postřik stromů.

Máme stále na paměti, že veškeré práce na stroji zajišťuje člověk. Staráme se, aby naše traktorová střediska byla lépe a přitažlivěji pro traktoristy vybavena. Stavíme již a budeme stavět další nové bytové jednotky pro naše pracovníky. Snížíme tak fluktuaci a zpevníme kolektiv stálých pracovníků.

K tomu, abychom mohli všechny pracovníky STS hmotně zainteresovat na výsledcích hospodaření JZD, nám pomáhá nový mzdový systém.

Po osvobození naší vlasti Rudou armádou před 10 lety řekl s. Stalin na naši adresu:

"Nyní jste navždy svobodni. Pracujte pro rozkvět své vlasti a blaho svého lidu."

Budeme se v duchu těchto slov snažit o rozkvět své vlasti, o rozkvět našeho pohraničí a o to, aby práce na STS byla radostná a abychom zabezpečili hmotné i kulturní potřeby našich pracovníků. Vítáme náš hospodářský plán a vynasnažíme se vzorným plněním úkolů na našem úseku přispět k jeho uskutečnění tak, aby rok 1955 byl rokem vzorného hospodaření v celé naší republice a pro nás pak rokem dobré spolupráce státních traktorových stanic, JZD a drobných a středních rolníků. (Potlesk.)

Místopředseda dr Polanský: Dávám slovo poslanci akademiku Klečkovi.

Posl. akademik Klečka: Vážený soudruhu presidente, vážené Národní shromáždění!

Dovolte mi, abych v souvislosti s projednáváním plánu rozvoje a rozpočtu řekl několik slov o zemědělské vědě.

Nejpokrokovější agronomie světa - sovětská agronomie - i naše zkušenosti nás učí, že socialistické zemědělství musí být budováno na přísně vědeckých základech. Proto naše lidově demokratické zřízení, naše strana a vláda, věnují na zemědělskou vědu a výzkum prostředky, které jsou téměř 10kráte větší, než tomu bylo za buržoasní republiky. Tento rozvoj nastal hlavně od roku 1951, kdy bylo zemědělské výzkumnictví reorganisováno. V této etapě budování se odehrál přerod též samotné zemědělské vědy.

Srovnáme-li zemědělskou vědu s jinými vědními obory, docházíme k závěru, že není příkladu v dějinách věd, jenž by se dal srovnat s revolučním procesem, který se odehrává dnes v zemědělské vědě. Myslím, že bude zajímavé zmíniti se zde o hlavních příčinách.

První tkví v samé podstatě zemědělské výroby. Veliký sovětský učenec, jejž lid nazval prvním agronomem sovětské země, V. R. Viljams, začíná svou knihu Základy zemědělství slovy: "Zemědělství se jako výrobní obor značně liší od jiných výrobních oborů. Liší se jednak charakterem a vlastnostmi svých produktů, jednak složitostí a zvláštností podmínek, za nichž se výroba děje."

Zamysleme se nad slovy velkého agronoma sovětské země. V tom tkví potíže, které jsou příčinou toho, že problém zemědělství je dnes problémem světovým. Rozdíl je v tom, kam tyto potíže vedou. V zemích kapitalismu vedou přes vykořisťování pracujícího rolnictva k jeho ožebračování, přes vykořisťování půdy, přes ztráty její úrodnosti k ztrátě samotné půdy, která je ničena větrem a vodou. Vedou k pesimismu buržoasní vědy o nemožnosti obnovy úrodnosti půdy, vedou k lidstvu nepřátelským teoriím novomalthusiánství, které však nemohou zakrýt nelidskou tvář samotného zahnívajícího kapitalismu.

V zemích, které po sovětském vzoru budují socialistické zemědělství, překonávání těchto potíží vede k upevňování svazku dělníků a rolníků, k zvyšování úrodnosti půdy a produktivity zemědělství, k zvyšování životní úrovně všech, vede též k budování vědy, která vyřeší podstatné rozdíly mezi zemědělstvím a ostatními výrobními obory, jak o nich mluví Viljams.

Druhá příčina je v zaostalosti úseku biologických věd zemědělských. Teprve v mičurinské agrobiologii, jejímiž zakladateli byli Mičurin a Viljams, rodí se ze změti isolovaných biologických oborů ucelená zemědělská věda, která se musí stát jednou stejně přesnou jako matematika.

A třetí příčina je v komplexnosti zemědělské vědy. Samotný objev v jednom vědním oboru nestačí k tomu, aby se včlenil v zemědělský pokrok. Každou otázku je třeba řešit v souvislosti s celým výrobním procesem, a to nikoliv šablonovitě, nýbrž s náležitým uvážením na přírodní a ekonomické podmínky. Každou otázku je třeba řešit celými kolektivy různých odborníků, ba navíc je ji třeba řešit v jednotě se socialistickou praxí. Jde tu při řešení každé otázky o svědomité a hluboké propracovávání metody, což znamená často hledání nových cest. To jsou hlavní problémy velkého dějinného přerodu zemědělské vědy.

X. sjezd KSČ uložil důležité úkoly zemědělské vědě a výzkumu. Proto hned po sjezdu ČSAZV spolu s hlavní správou výzkumu a propagace ministerstva zemědělství provedly podrobný rozbor výzkumného plánu jak podle potřeb rozvoje zemědělství na 2-3 léta, tak se zřetelem na další vývoj. Jak obsažný je plán úkolů zemědělského výzkumu, ukazují tato čísla: V roce 1954 bylo řešeno 1.824 výzkumných úkolů, většinou dlouhodobých, a 1.855 šlechtitelských úkolů výroby elitních osiv povolených odrůd. V roce 1954 bylo vyřešeno 152 výzkumných úkolů.

Nejpřednějším a nejdůležitějším úkolem, který leží před naší zemědělskou vědou a praxí, je zajištění obdělání veškeré půdy a zvýšení úrodnosti půdy. Velmi důrazně říká Viljams, že stěžejním úkolem zemědělské vědy je, naučit zemědělské pracovníky přeměňovat všechny půdy na půdy vysoce úrodné. Máme dík sovětské agronomii k disposici dostatek vědeckých údajů, dostatečně rozvinutou techniku, abychom ovládali základní činitele půdní úrodnosti. Proto již od roku 1951, kdy bylo reorganisováno naše zemědělské výzkumnictví, zařadili jsme propracování soustavy opatření k vytváření úrodnosti půdy jako stěžejní výzkumný úkol, jehož dílčí vyřešené úseky jsou zaváděny do praxe. Je to především otázka zvýšení obsahu účinného humusu jako zdroje vytváření pevně drobtovité struktury půdní, půdy kulturní. Naše půdy trpí nedostatkem humusu a tím i bezstrukturností. Uvážíme-li, že v bezstrukturní půdě nemůže se vytvořit zásoba vláhy, že zde rostliny trpí střídavě nedostatkem vody, vzduchu i živin, je nám jasno, proč v bezstrukturní půdě účinnost agronomických opatření všeho druhu je podstatně snižována, ba některých i rušena. V bezstrukturní půdě může do půdy prosáknout nejvýše 30 % dešťové vody, zatím co 70 % se vypaří a steče po povrchu. U kulturní, strukturní půdy je tomu opačně. Tato skutečnost má ohromný dosah. Chci zde v stručnosti upozornit na 2 stránky.