Středa 23. března 1955

Náš lid má příliš čerstvě v paměti dobu fašistické okupace a proto bedlivě sleduje vývoj událostí ve světě a především pak v západním Německu. Úsilí amerických imperialistů o znovuvyzbrojení západního Německa, které je prosazováno proti vůli širokých lidových vrstev ve Francii, Anglii, Italii i v samém západním Německu - angloamerické přípravy na použití atomových zbraní hromadného ničení, lepení útočných paktů ve všech končinách světa nemůže nikoho nechat na pochybách o pravých úmyslech kapitalistů, byť i z jejich úst vychází nemálo mírových řečí. Jak věřit americkým vládcům, mluví-li o úsilí zachovat mír, jestliže jejich rozpočet na rok 1955/56 je více než ze 65 % určen na válečné výdaje, jestliže budují sta válečných základen na celém světě, jestliže připravují použití atomových zbraní, jestliže vyzbrojují západní Německo, to západní Německo, které leží na našich hranicích, a v němž jsou u slova titíž fašističtí generálové, kteří před několika málo lety drancovali naši zemi a mají na svědomí tisíce životů našich otců, matek, bratří a sester.

Všechno to vyžaduje, abychom ani na chvíli při našem budovatelském úsilí nezapomínali na to, že to, co budujeme, je třeba ochránit před nepřítelem. Řekli jsme již nejednou, že od nikoho nic nechceme, ale své nedáme. To, co náš pracující lid pod vedením KSČ a za bratrské pomoci Sovětského svazu s takovou láskou a obětavostí vybudoval a buduje, bude vždy jako oko v hlavě hájit. (Potlesk.) Nestačilo by ovšem jenom předsevzetí. Vůle hájit naši zemi musí být naplněna činy. Posilování obranyschopnosti naší země je proto třeba vidět jako nedílnou součást a přední úkol naší socialistické výstavby.

Imperialisté nesmějí zapomenout, že nemají před sebou Československo z roku 1938 se zrádnou buržoasní vládou v čele a s proradnými kapitalistickými spojenci. Československo je dnes nedílnou součástí skoro miliardového tábora míru vedeného Sovětským svazem. Toho tábora, v němž po boku Sovětského svazu, jehož hospodářská i politická moc za poslední léta nebývale vzrostla, stojí mocná Čína a ostatní země lidové demokracie. Toho tábora, k němuž se druží stamiliony lidí na celém světě zformované v organisovaném hnutí obránců míru, který svou vůlí a odhodláním uhájit mír děsí kapitalisty a nedovoluje jim, aby mohli prosadit své cíle, jak tomu bylo v minulosti.

Naše republika je silná, silnější než kdykoli předtím, avšak jestliže se něco nezměnilo a zůstává stejné, je to perspektiva imperialistů. Začnou-li si něco, nemají jiných vyhlídek než jejich hitlerovští předchůdci v čele se svým vůdcem.

Náš program je jasný. Chceme v míru budovat. Proto se vším důrazem a pevně se stavíme za mírovou politiku Sovětského svazu, založenou na zásadě mírového soužití a podporujeme jeho mírovou iniciativu, kterou projevuje v boji za sjednocení Německa na mírovém a demokratickém základě, stavíme se za zákaz používání atomové zbraně a ostatních zbraní hromadného ničení, za omezení zbrojení, za kolektivní bezpečnost. Hlásíme se k výzvě Nejvyšího sovětu, se kterou se obrátil k parlamentům všech zemí. Naším programem je mírová práce. Je to program života, program boje proti válce. Přejeme mír sobě i ostatním národům: Francouzům, Němcům, Italům, Američanům i ostatním. Svou vůli po míru nutno však podložit. Předseda vlády soudruh Viliam Široký na moskevské konferenci ukázal cestu, když pravil: "Myslí-li imperialisté, že nás zastraší politikou síly, tož nechť vědí, že proti této síle postavíme ještě větší sílu." Nikomu nemíníme vyhrožovat, ale nechť každý ví, že ve jménu míru, ve jménu boje za náš radostný život, prodchnutý budovatelskou prací, uděláme vše pro posílení obrany naší země. (Potlesk.)

Spolehlivým strážcem nezávislosti a pokojné práce je naše armáda. Péčí Komunistické strany Československa a vlády Národní fronty vzrostla československá armáda, opírající se o vzor nepřemožitelné sovětské armády, v pevnou hráz, která je dobře připravena a schopna po boku své učitelky, sovětské armády, hájit čest a nezávislost své země. Náš lid zahrnuje armádu láskou a péčí a je na ni právem hrdý. To proto, že je to jeho armáda, armáda hájící naši lidově demokratickou republiku, v níž je u moci pracující lid. A právě v tomto sepětí armády s lidem, v její lidovosti je hlavní zdroj její síly. V tom se liší jako den od noci naše armáda od předmnichovské armády. Připočteme-li k tomu kvalitu a množství výzbroje, můžeme vskutku s jistotou pohlížet do budoucna. Příslušníci naší armády, díky usilovné politicko-výchovné práci vědí, proč a jak hájit vymoženosti naší lidově demokratické vlasti. O to se denně přičiňují po boku velitelů stranické a svazácké organisace, v jejichž řadách vyrůstají - stejně jako v sovětské armádě - komunisté a svazáci, o kterých možno říci to, co řekl ministr zahraničních věcí Sovětského svazu, soudruh Molotov, mluvě o síle sovětské armády - že totiž komunisté a komsomolci zvlášť dobře vědí, jak hájit před agresory vymoženosti komunismu.

Sílu a pevnost naší armády je třeba dále zvyšovat a upevňovat. Je toho třeba proto, že nepřítel zvyšuje své válečné přípravy, a my chceme a nedopustíme, aby nás našel nepřipravené. Denně posilovat bojovou a morálně politickou přípravu naší armády, vybavovat ji nejvyspělejší vojenskou technikou, to je přední úkol při posilování obranyschopnosti naší země. Návrh rozpočtu s tím počítá; to dokazuje, že naše vláda obezřetně řídí naši zemi a správně rozděluje její zdroje.

Pro posílení obranyschopnosti naší vlasti by však nestačilo toliko upevňovat a posilovat naši armádu. Všechen náš lid musí pociťovat svou odpovědnost za to, jak jsme připraveni. Proto bude třeba ještě větší péči a pozornost věnovat všem stránkám masové přípravy obrany země - morálně politické, tělesné a branné i zdravotní přípravě. Máme v naší zemi organisace, které tuto přípravu organisují, ať již je to Svazarm, tělovýchovné organisace, Československý Červený kříž, CO a j.

Obzvláštní pozornost budeme věnovat mladým - chlapcům i dívkám. Naše mládež prokázala již nejednou svou způsobilost při budování vlasti. Její poslední čin - nadšený nástup k obdělání ladem ležící půdy v pohraničí, kam se na výzvu II. sjezdu ČSM přihlásilo již 15.000 chlapců a děvčat, je nezvratným důkazem, že na naši mládež je spolehnutí a že je odhodlána nastoupit tam, kam ji vlast zavolá. Aby toto její odhodlání den ze dne rostlo a zakalovalo se, aby jím byla naplněna veškerá mládež, bude zapotřebí dále prohloubit její vlasteneckou výchovu. Zde mají především naše škola, ČSM a jeho pionýrské organisace a spolu s nimi ostatní společenské organisace významný úkol: organisovat vlasteneckou výchovu tak, aby vyvolala u mládeže touhu co nejvíce prospět své vlasti na poli práce, učení i posilování obranyschopnosti země. Má naučit chlapce a děvčata vážit si těch nesmírných vymožeností lidově demokratického zřízení tak, že pochopí, že to, čeho jsme dosáhli, stálo nesmírné oběti, že bylo vydobyto v perném boji pod vedením strany, že náš nový život nespadl s nebe, nýbrž byl připraven poctivou a svědomitou prací milionů a může být dále zlepšován jen a jen poctivou prací na všech místech naší budovatelským ruchem kypící vlasti. Cílem této výchovy doplněné tělesnou a brannou přípravou pak je vychovat mladou generaci po sovětském vzoru v takovou generaci, která bude vidět v obraně své země svou nejsvětější povinnost a bude připravena dát, bylo-li by to třeba, pro její mírový rozkvět i to nejdražší - svůj život.

Náš lid, jak nás učí naše národní historie, povstal nejednou jako jeden muž na obranu své vlasti. A dnes, kdy je pánem své země a přetváří ji k šťastné socialistické podobě, den ode dne vzrůstá jeho morálně politická jednota. A to je pevnou hrází proti imperialistickým válečným plánům tak, jako byla husitská vozová hradba postrachem křižáckých hord.

Základem obranyschopnosti naší země je její hospodářská síla a moc. A ta rok od roku vzrůstá. Náš vyspělý průmysl - jehož výroba více než dvakrát převyšuje předválečnou a rozvíjí se na pevném základě těžkého průmyslu a skvělého strojírenství - umožňuje, abychom naší armádě dali nejvyspělejší bojovou techniku. Upevňující se JZD a ČSSS a vlastenecké úsilí individuálně hospodařících rolníků, kteří bojují o zvýšení zemědělské výroby, vytvářejí další nezbytný předpoklad posilování obrany naší země. Hospodářská síla země, utvrzená morálně politickou jednotou jejího lidu, to je síla - jak nám to ukázal příklad Sovětského svazu ve velké vlastenecké válce - kterou nic nezlomí.

Bylo by však mylné se domnívat, že bylo už uděláno dost, že se můžeme spokojit s dosaženým. V našem hospodářství je třeba odstraňovat mnohé chyby a nedostatky. To, co stačí dnes, nebude stačit zítra. Úsilí o splnění plánu na každém pracovišti, soustavné zvyšování produktivity práce a zhospodárňování výroby - to je program k posilování obranyschopnosti vlasti nejširšími vrstvami pracujících. Heslo "Buduj vlast - posílíš mír" má dnes větší platnost než kdykoli předtím. A uplatňovat toto heslo denně na každém pracovišti, to je nejopravdovější projev vlastenectví a nejúčinnější přínos posilování obrany země.

To, co dnes zdržuje válkychtivé imperialisty od rozpoutání války, je síla mírového tábora. Imperialisté stále více ke své hrůze poznávají, že jejich politika síly má opačný výsledek. Nezalekla nás, nýbrž vyvolala a bude vyvolávat k životu ještě mocnější síly, které jsou nejvážnější překážkou při uskutečňování jejich válečných cílů. A čím větší bude síla mírového tábora, tím větší bude risiko pro útočníky a tím vzdálenější budou jejich cíle. A o to jde. Postavit před válkychtivé imperialisty takové síly, že jim při pohledu na ně zajde chuť něco si začít!

To, že náš lid chápe tuto skutečnost, dosvědčuje velká pracovní iniciativa, která se rozvíjí v našich závodech i vesnicích. V OKR se zrodilo z podnětu svazácko-mládežnické úderky J. Bilíka na jámě Urx hnutí "Tuna míru". Po jeho vzoru uzavřely již desítky kolektivů a tisíce havířů závazky k vykopání 254.687 tun uhlí nad plán, které nazvali tunami míru. Do konce února bylo z toho splněno již 147.369 tun. A v této iniciativě pracujících je záruka, že obranyschopnost naší země dál poroste a že naše vlast bude pevnou součástí mocného mírového tábora, vedeného nepřemožitelným Sovětským svazem, jehož mírová politika získává denně nové miliony lidí na celém světě, poněvadž plně odpovídá zájmům národů. (Předsednictví se ujal předseda Fierlinger.)

Státní rozpočet počítá s výdaji 10 miliard 430 milionů korun na obranu země. Procento rozpočtových výdajů vzrostlo z 8,9 % v minulém roce na 12,1 % v tomto roce. Zvyšujeme výdaje na obranu ne proto, aby se zvyšovalo napětí, ale proto, aby byl posílen mír. Nechť imperialisté vědí, že uděláme vše pro to, aby se jim válku nepodařilo rozpoutat. Máme války až po krk. Chceme a budeme hájit mír až do konce. Ale před imperialisty necouvneme. A pravda i síla je na naší straně. (Potlesk.)

V tomto pevném přesvědčení a nezlomné vůli ubránit mír a zajistit tak podmínky pro mírový rozvoj naší země, jak to ukládá návrh národohospodářského plánu na rok 1955 a umožňuje státní rozpočet, budeme hlasovat pro jeho schválení. Naše vláda v minulých letech moudře řídila úsilí o posílení obrany naší země. Díky tomu můžeme s jistotou hledět do budoucna. Vládě připadne, aby i nadále se stejnou moudrostí řídila budování obrany země v duchu usnesení moskevské konference, aby naše země byla připravena tak, že ji nic nepřekvapí. V tomto úsilí ji bude podporovat všechen lid, který nade vše miluje svou lidově demokratickou vlast a mírovou budovatelskou práci a který přeje míru národům celého světa. (Potlesk.)

Předseda: Ke slovu se již nikdo nehlásí, rozprava je skončena.

Přistoupíme k hlasování, a to nejprve o druhém bodu pořadu, o vládním návrhu zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství republiky Československé na rok 1955.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji posl. dr Hulínskému.

Zpravodaj posl. dr Hulínský: Vzdávám se slova.

Ad 2. Hlasování o vládním návrhu zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství republiky Československé na rok 1955.

Předseda: Zjišťuji, že Národní shromáždění je způsobilé se usnášet.

Protože není pozměňovacích návrhů, dám hlasovat o celém vládním návrhu najednou podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství republiky Československé na rok 19555 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Kdo je proti? (Nikdo.)

Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo vládní návrh zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství republiky Československé na rok 1955. (Potlesk.)

Nyní přistoupíme k hlasování o třetím bodu pořadu, vládním návrhu rozpočtového zákona na rok 1955 a vládním návrhu usnesení, jímž Národní shromáždění schvaluje podle § 62 ústavy státní závěrečný účet za rok 1953.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji posl. Tymešovi.

Zpravodaj posl. Tymeš: Vzdávám se slova.

Ad 3. Hlasování o vládním návrhu rozpočtového zákona na rok 1955 a o vládním návrhu usnesení, jímž Národní shromáždění schvaluje podle § 62 ústavy státní závěrečný účet za rok 1953.

Předseda: Nejprve budeme hlasovat o vládním návrhu usnesení, jímž Národní shromáždění schvaluje podle § 62 ústavy státní závěrečný účet za rok 1953.

Kdo tedy souhlasí podle předložené výborové zprávy s vládním návrhem tohoto usnesení:

"Národní shromáždění republiky Československé schvaluje státní závěrečný účet republiky Československé za rok 1953, který vykazuje přebytek z hospodaření podle státního rozpočtu na rok 1953 ve výši 6.619,582.233,08 Kčs.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP