Československá vláda a všetok československý ľud plne súhlasí so Štátnou zmluvou. Úprimne a s radosťou víta susedné Rakúsko ako suverénny, nezávislý, neutrálny demokratický štát. Blahoželá rakúskemu ľudu a praje mu bohatý mierový rozkvet jeho vlasti. (Potlesk.) Československá vláda je presvedčená, že podpísanie Štátnej zmluvy vytvorilo priaznivé podmienky pre široký rozvoj vzájomných vzťahov ako hospodárskych, tak i kultúrnych a športových medzi našimi krajinami. Pokiaľ ide o československú vládu, je rozhodnutá takýto rozvoj všestranne podporovať, lebo vychádza z toho, že je nielen v záujme oboch našich krajín, ale aj v záujme posilnenia veci mieru v Európe. Československá vláda vidí v úspešnom vyriešení rakúskej otázky presvedčivý dôkaz, že pri dobrej vôli zúčastnených strán možno vyriešiť i tak zložité problémy, ako bola rakúska otázka.

Vyriešenie rakúskej otázky malo veľký ohlas v celej Európe a najmä aj v západnom Nemecku. Stále väčšia časť obyvateľstva západného Nemecka chápe, že uplatňovanie politiky ťz pozície silyŤ, politiky agresívnych blokov, politiky remilitarizácie západného Nemecka, môže viesť jedine k jeho trvalej okupácii, k znemožneniu vyriešenia nemeckej otázky. Cesta mieru cesta rešpektovania záujmov mierového spolunažívania národov, cesta vzájomnej dohody - to je i v prípade Nemecka jediná reálna cesta k odstráneniu desaťročného nenormálneho stavu a k obnoveniu nemeckej národnej jednoty.

Významným príspevkom politiky uvoľňovania medzinárodného napätia a mierovej spolupráce medzi národmi je aj chystaná cesta sovietskej delegácie na rokovanie do Belehradu.

Sovietska vláda jasne vyhlásila, že normalizácia vzťahov s Juhosláviou neznamená a nemôže znamenať zhoršenie vzťahov Juhoslávie k iným štátom. Normalizácia a zlepšenie vzťahov ako Sovietskeho sväzu, tak i našej republiky a ostatných ľudovodemokratických krajín s Juhosláviou vyplýva z úprimného záujmu národov na zlepšení vzájomných vzťahov, z ich túžby po spolupráci a zmiernení medzinárodného napätia, z tradičných priateľských vzťahov, ktoré nás spájajú s ľudom Juhoslávie. My budujeme svoje vzťahy s druhými krajinami na dôslednom rešpektovaní ich nezávislosti a záujmov.

Agresívne kruhy a ich propagandisti i naďalej sa pokúšajú vzbudiť nedôveru k mierovým snahám Sovietskeho sväzu a celého demokratického tábora, pokúšajú sa vzbudiť nedôveru i k našim snahám o mierové spolunažívanie so všetkými štátmi provokačnými výmyslami o akomsi komunistickom sprisahaní, o podnecovaní revolučných síl v kapitalistických a koloniálnych krajinách zvonku. K tomu môžeme iba vyhlásiť, že sa pridržiavame zásady, ktorej sa pridržiava i sovietska vláda a ktorá je nemennou zásadou marx-leninskej politiky, že štátne a spoločenské zriadenie v každom štáte je vnútornou vecou jeho ľudu a že akékoľvek vmiešovanie sa do vecí iných štátov je neprípustné.

V poslednom čase v súvislosti s uznaním neutrality Rakúska a inými okolnosťami vo vývine medzinárodnej situácie vzrastá medzi európskymi i mimoeurópskymi krajinami presvedčenie, že je možné odolať nátlaku agresívnych síl. Rastie presvedčenie, že je možné odmietnuť zavlečenie štátu do agresívnych blokov a nepripustiť budovanie cudzích vojnových základní na vlastnom území. Imperialisti, ktorí si už natoľko navykli dívať sa na Európu a na svet pod zorným uhlom vojnových blokov a útočných základní, prichádzajú so svojou požiadavkou, aby tej - ktorej krajine bola povolená neúčasť v útočných blokoch len za tú cenu, že ľudovodemokratické štáty, medzi nimi i Československo, dobrovoľne strčia svoju hlavu do imperialistickej oprátky. Týmto oficiálnym mluvčím západných veľmocí, ktorí už - zdá sa - úplne stratili zvyšky úcty k suverenite štátov a právom národov, odkazujeme: československý ľud definitívne vyriešil otázku svojej štátnej suverenity, svojej národnej slobody, netúži po slobode vykorisťovania, po vláde silnejšieho nad slabším, po pošliapavaní hrdej zástavy svojej štátnej a národnej nezávislosti. (Potlesk.)

Vážené Národné zhromaždenie!

Každá stať, každá litera Zmluvy ôsmich štátov, ktorá je vám predložená na schválenie, svedčí o tom, že ratifikácia parížskych dohôd mala v zápätí nie ochabnutie, lež naopak zosilnenie a vystupňovanie mierového úsilia, úsilia o skrotenie agresívnych síl a odstránenie nebezpečenstva vojny. Československá vláda sleduje a bude naďalej sledovať so všetkou dôslednosťou politiku mieru a priateľstva medzi národmi. Po boku mocnej a nepremožiteľnej záštity mieru a slobody národov - veľkého Sovietskeho sväzu, a spolu s ostatnými spojeneckými a spriatelenými krajinami bude neustále usilovať o riešenie otvorených otázok cestou rokovania, o zmiernenie a uvoľnenie medzinárodného napätia.

Ani na chvíľu však nezabúdame, že naše mierové úsilie naráža na všemožné prekážky a intrigy zo strany agresívnych kruhov, ktoré priamo horúčkovite sledujú ciele práve opačné: zostriť medzinárodné napätie, zabrániť vyriešeniu sporných otázok, vyprovokovať preteky v zbrojení a zavliecť napokon ľudstvo do novej svetovej vojny. Nezabúdame, že agresívne kruhy ani na chvíľu neustávajú v úkladoch proti slobode a bezpečnosti našich národov.

A preto náš ľud stojí na stráži veci slobody a mieru. Opiera sa o najmocnejšie sily, aké kedy v histórii našich národov stáli za našou bezpečnosťou a nezávislosťou. Zmluva o priateľstve, spolupráci a vzájomnej pomoci ôsmich štátov spolu s uznesením o vytvorení spojeného velenia ozbrojených síl znamená úplné zabezpečenie slobody a nezávislosti našej republiky, obrovské posilnenie a upevnenie jej bezpečnosti.

Ako o tom svedčia zprávy dochádzajúce zo všetkých kútov našej republiky, práve takto chápe náš ľud Zmluvu, ktorej podpísanie uvítal s nadšeným súhlasom. Je si vedomý, že zo Zmluvy vyplývajú preň nielen práva a výhody, ale aj povinnosti. Je si vedomý, že teraz pôjde o to, naplniť Zmluvu životom, činmi dokázať svoj vrelý pomer k Zmluve a k životným otázkam našej vlasti.

Preto, drahí priatelia, súdružky a súdruhovia, robotníci, roľníci, zamestnanci, inžinieri, technici, učitelia, vojaci, dôstojníci a generáli, teraz ide o to, aby Československá republika, ako jeden zo štátov zúčastnených na Zmluve, bola ešte pevnejším, ešte silnejším článkom tohto veľkého spojeneckého zväzku. Ide o to, aby sa ešte úspešnejšie rýchlym tempom rozvíjal náš priemysel a menovite odvetvia ťažkého priemyslu, ktoré tvoria základ rozvoja nášho národného hospodárstva a obranyschopnosti našej vlasti, o to, aby sme čo najrýchlejšie dokázali zvýšiť poľnohospodársku výrobu. Ide o to, aby sa oveľa rýchlejšie než doteraz zvyšovala a zdokonaľovala úroveň našej techniky, aby naši robotníci a inžinieri s opravdivým zápalom a nadšením zdolávali nové tvrdze technickej vyspelosti, aby naša technika, opierajúc sa o nanajvýš vyspelú techniku sovietsku, bola na najvyššej svetovej úrovni. Ide o to, aby sme - opretí o neustály technický pokrok a rýchly rozvoj výroby - dokázali rýchlym tempom zvyšovať produktivitu práce. Ide o to, aby naša veda šla míľovými krokmi vpred, aby naši vedci neohrozene otvárali nové smelé perspektívy nášmu ďalšiemu rozvoju.

Majme na zreteli, že kľudné budovanie socializmu môžeme zabezpečiť iba vtedy, ak naša armáda bude vždy pripravená, ak bude vyzbrojená a vycvičená tak, aby vyhovela i najnáročnejším požiadavkám, aby jej veliteľský sbor bol vždy na potrebnej výške veľkých obranných úloh našich ozbrojených síl. Záujmy bezpečnosti a mieru nevyhnutne vyžadujú neustále zvyšovať bojaschopnosť našich ozbrojených síl, neustále zdokonaľovať vojenskú techniku. Vytvorením spojeného velenia sme pre to utvorili čo najpriaznivejšie predpoklady.

Vláda republiky je presvedčená, že náš ľud, predchnutý významom uzavretej Zmluvy, urobí všetko, aby do litery splnil svoje záväzky pre spoločné zabezpečenie veci mieru a bezpečnosti našich krajín. Vláda republiky je presvedčená, že Zmluva o priateľstve, spolupráci a vzájomnej pomoci medzi ôsmimi krajinami bude podnetom pre ďalšie, ešte väčšie úsilie o rozmach nášho socialistického hospodárstva a kultúry, o všestranný rozvoj mierových vzťahov s druhými krajinami, o zvýšenie obranyschopnosti našej vlasti. Vláda republiky je presvedčená, že Zmluva naplní všetok náš ľud sebavedomou istotou, že jeho sloboda a šťastná budúcnosť je navždy zabezpečená. (Potlesk.)

Odporúčam preto váženému Národnému zhromaždeniu, aby Zmluvu o priateľstve, spolupráci a vzájomnej pomoci, uzavretú medzi ôsmimi štátmi dňa 14. mája 1955 vo Varšave, s manifestačnou jednotou schválilo. (Dlhotrvajúci búrlivý potlesk. - Prítomní povstávajú.)

Předseda: Děkuji soudruhovi předsedovi vlády za jeho projev. Přerušuji schůzi na 30 minut.

Místopředseda dr Polanský: Zahajuji přerušenou schůzi Národního shromáždění.

Budeme pokračovat v projednávání pořadu schůze.

Dávám slovo zpravodajce poslankyni Leflerové.

Zpravodajka posl. Leflerová: Vážený soudruhu presidente, vážené soudružky a soudruzi, vážení přátelé!

Z pověření zahraničního a ústavně-právního výboru Národního shromáždění předkládám dnes plenu Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Albánskou lidovou republikou, Bulharskou lidovou republikou, Maďarskou lidovou republikou, Německou demokratickou republikou, Polskou lidovou republikou, Rumunskou lidovou republikou, Svazem sovětských socialistických republik a Československou republikou. Tato smlouva byla dne 14. května t. r. ve Varšavě podepsána zástupci zúčastněných států.

Naším nejen vpravdě radostným, ale nanejvýš čestným dějinným úkolem je v souladu s vůlí našeho lidu projednat a schválit Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci osmi států, aby v nejbližší době vstoupila v platnost a mohla být provedena všechna závazná opatření, která smlouva předpokládá.

Ponaučení z dějin, ve kterých jsme často poznali zločinnost německého fašismu, nám ukládá odpovědnou povinnost nepřihlížet pasivně k růstu agresivních sil v Evropě, k vyzbrojování německého militarismu. Obsah válečných pařížských dohod nenechává nikoho na pochybách o akutním nebezpečí německého militarismu, kterému tyto dohody dávají dokonce do rukou atomovou zbraň a tak vážně ohrožují bezpečnost a mír v Evropě. Varšavská smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi osmi státy vyplývá ze současného stavu, který byl vytvořen v mezinárodních vztazích přes veškeré úsilí Sovětského svazu zajistit celoevropskou kolektivní bezpečnost.

Předseda vlády s. Viliam Široký nám zde podal výklad o příčinách jejího vzniku. V rozboru smlouvy ukázal na její význam pro zajištění bezpečnosti a míru v Evropě a tím i na celém světě. Z rozboru smlouvy vyplývá, že je založena na základních všeobecně uznávaných zásadách současného mezinárodního práva v souhlase s Chartou Spojených národů.

První článek smlouvy zavazuje zdržovat se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo jejího použití a urovnávat mezinárodní spory mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožován mezinárodní mír a bezpečnost. To ovšem zdaleka neznamená, že budeme ochotni mlčet k provokacím nepřátel vůči naší republice. Budeme i nadále tyto provokace odhalovat, pranýřovat a budeme proti nim účinně bojovat.

Druhý článek smlouvy vyjadřuje ochotu našich mírumilovných zemí zúčastnit se v duchu upřímné spolupráce všech mezinárodních jednání, jejichž cílem je zajistit mezinárodní mír a bezpečnost, plně poskytnout své síly pro uskutečnění těchto cílů. Dále určuje, abychom v dohodě s jinými státy, které si budou přát spolupracovat v této věci, usilovali o účinná opatření k všeobecnému snížení zbrojení a k zákazu atomových a vodíkových zbraní, jakož i jiných zbraní hromadného ničení.

Třetí až šestý článek smlouvy směřuje k zajištění bezpečnosti států, účastnících se smlouvy. Naše země se budou společně radit o všech důležitých mezinárodních otázkách, které se dotýkají jejich zájmů, budou se radit v každém případě, kdy podle mínění kteréhokoliv z nich bude hrozit ozbrojený útok jednomu nebo několika účastníkům smlouvy.

Sedmý článek smlouvy nás zavazuje, abychom nevstupovali do žádných koalic a společenství a neuzavírali dohody, jejichž cíle jsou v rozporu s touto smlouvou. V dalším osmém článku jsme se zavázali, že budeme působit v duchu přátelství a spolupráce k dalšímu rozvoji a upevnění vzájemných hospodářských a kulturních styků, řídíce se zásadou vzájemného respektování a svrchovanosti a zásadou nevměšování do vnitřních věcí druhého státu.

Devátý článek smlouvy je dalším výrazným důkazem, že jde o smlouvu mírumilovných národů. Nebyl vytvořen uzavřený pakt. Ke Smlouvě o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci může kdykoliv přistoupit kterýkoliv stát bez ohledu na jeho společenské a státní zřízení, jestliže vyjádří ochotu svou účastí na smlouvě napomáhat ke sjednocení úsilí mírumilovných národů o zajištění míru a bezpečnosti v Evropě. Tímto zaměřením do budoucnosti, tímto pevným úsilím o vytvoření systému celoevropské kolektivní bezpečnosti je dána i doba trvání smlouvy, jak se o tom hovoří v článku jedenáctém. "Bude-li v Evropě vytvořen sytsém kolektivní bezpečnosti a za tím účelem uzavřena celoevropská smlouva o kolektivní bezpečnosti, o což budou smluvní strany vytrvale usilovat, pozbude tato smlouva platnosti v den, kdy vstoupí v platnost celoevropská smlouva."

To jsou hlavní zásady Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci osmi států, kterými se naše zahraniční politika právě tak jako zahraniční politika našich spojenců vždy pevně řídila a bude se jimi řídit i nadále. Tyto zásady vyplývají z mírumilovnosti naší republiky a jejího lidu, z našeho společného úsilí o snížení napětí ve světě, o soužití různých hospodářských systémů a sblížení národů. Vyplývá z našeho upřímného přání vyřizovat všechny sporné otázky cestou míru a jednání.

Na schůzi zahraničního i ústavně-právního výboru NS hovořili soudružky a soudruzi poslanci o nadšeném souhlasu našeho lidu s varšavskou Smlouvou o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci osmi států. Tisíce dopisů, které denně docházejí od pracujícího lidu do našeho Národního shromáždění a naší vládě republiky, jsou toho dalším nejlepším dokladem. Bezvýhradná podpora, kterou smlouva nachází u všech dělníků, rolníků a pracující inteligence naší země, je vyjadřována v pracovních závazcích našeho lidu k dalšímu všeobecnému zvyšování výroby v naší zemi.

Z dopisů, telegramů i schůzí našeho lidu vyzařují odhodlanost, klid a síla, které jsou s to proměnit smlouvu v činy.

Náš lid je hrdý na to, že je součástí pevné hráze svobody, pokroku, bezpečnosti a míru ve světě. Nerozborná morálně politická jednota našeho lidu, další úsilí o všestranný růst průmyslové a zemědělské výroby, neustálé zvyšování obranyschopnosti naší země, to je odpověď našeho lidu k uzavřené Smlouvě o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci osmi států.

Vážené soudružky a soudruzi, vážení přátelé! Varšavská Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci je v naprostém souladu s naší Ústavou 9. května, odpovídá zcela zásadám zákona o míru a je v naprostém souladu s vůlí našeho pracujícího lidu.

Z pověření zahraničního a ústavně-právního výboru Národního shromáždění doporučuji, aby plenum Národního shromáždění Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Albánskou lidovou republikou, Bulharskou lidovou republikou, Maďarskou lidovou republikou, Německou demokratickou republikou, Polskou lidovou republikou, Rumunskou lidovou republikou, Svazem sovětských socialistických republik a Československou republikou schválilo ve znění zprávy výborové. (Potlesk.)

Místopředseda dr Polanský: Přistoupíme nyní k rozpravě. Do rozpravy se přihlásili tito poslanci: dr ing. Šlechta, Zupka, dr h. c. Plojhar, generálporučík Zeman, Nechybová, dr Kyselý, Kubánek, generálporučík Janko, Pokojný a Vecker.

Dávám slovo poslanci dr ing. Šlechtovi.