Čtvrtek 9. února 1956

Předseda Fierlinger (ujímaje se předsednictví): Nyní přistoupíme k volbě místopředsedů Národního shromáždění.

Kdo souhlasí s návrhem, aby místopředsedy Národního shromáždění byli zvoleni poslanci Jozef Valo, Anežka Hodinová-Spurná, dr Dionysius Polanský, Antonín Fiala a Andrej Žiak, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? - (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? - (Nikdo.)

Děkuji. - Tím jsou jednomyslně zvoleni místopředsedy Národního shromáždění poslanci Josef Valo, Anežka Hodinová-Spurná, dr Dionysius Polanský, Antonín Fiala a Andrej Žiak. (Potlesk.)

Přistoupíme k volbě ostatních členů předsednictva Národního shromáždění podle předneseného návrhu.

Kdo souhlasí s návrhem, aby členy předsednictva Národního shromáždění vedle předsedy a místopředsedů byli zvoleni poslanci Jiří Beneš, Josef Čermák, Pavol Dávid, Marie Fišarová, Jan Harus, Ladislava Kleňhová-Besserová, dr Jaroslav Krofta, Jaroslav Ledl, dr Štefan Manca, Václav Mandovec, Antonín Novotný, Ján Pavlík, Ludvík Svoboda, akademik Jaroslav Šimon, Josef Štětka, dr Vlasta Trpíková, Josef Závěta a František Zupka, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? - (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? - (Nikdo.)

Děkuji. - Tím byli navržení poslanci jednomyslně zvoleni členy předsednictva Národního shromáždění. (Potlesk.)

Tím bylo zvoleno předsednictvo Národního shromáždění podle §§ 63 a 64 ústavy.

Dovolte mi, soudružky a soudruzi poslanci, abych vám jménem svým i jménem všech zvolených členů předsednictva Národního shromáždění poděkoval za vaši důvěru.

Přerušuji nyní schůzi na 30 minut.

(Schůze přerušena v 10 hod. 25 minut - opět zahájena v 11 hod.)

Předseda: Zahajuji přerušenou schůzi.

Přistoupíme k projednávání dalšího pořadu.

Užší předsednictvo Národního shromáždění navrhuje, aby projednávání 3. a 4. bodu schváleného pořadu bylo sloučeno.

Jsou nějaké námitky proti tomuto návrhu? (Námitky nebyly.)

Nejsou.

Kdo tedy s předneseným návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? - (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? - (Nikdo.)

Děkuji. - Projednávání obou bodů bude tedy podle návrhu sloučeno.

Dávám nyní slovo poslanci Tymešovi, zpravodaji ke 3. bodu schváleného pořadu, kterým je

3. Zpráva výborů rozpočtového a hospodářského, zemědělského, ústavně-právního, kulturního, zdravotního a zahraničního o vládním návrhu rozpočtového zákona na rok 1956 (tisk 50).

Zpravodaj posl. Tymeš: Vážený soudruhu presidente, soudružky a soudruzi!

Vláda předložila Národnímu shromáždění k projednání a ke schválení státní rozpočet na rok 1956. Projednávání a schválení státního rozpočtu patří mezi nejdůležitější úkoly našeho zákonodárného sboru. Letos jednání o státním rozpočtu je zvlášť významné, neboť je to rozpočet prvého roku druhé pětiletky, ve kterém dochází ke sladění hospodářských plánů všech zemí lidové demokracie a Sovětského svazu.

Zahajujeme naši druhou pětiletku současně s šestou pětiletkou Sovětského svazu. Návrh směrnic XX. sjezdu KSSS k šestému pětiletému plánu vyvolal zděšení u kapitalistických monopolů a obdiv a ohromný zájem u pracujících v celém světě. Je to skutečný triumf mírové výstavby.

Také úkoly v naší druhé pětiletce jsou mimořádně velké. A tyto úkoly chceme plnit již od počátku tohoto roku stejně úspěšně jako hrdinní sovětští lidé. Vždyť i náš plán prvého roku druhé pětiletky je - jak řekl předseda vlády V. Široký - "výrazem správného uplatnění ekonomických zákonů socialismu, je výrazem nejvlastnějších zájmů a tužeb všeho našeho pracujícího lidu".

Státní rozpočet zajišťuje peněžní prostředky pro veliké úkoly stanovené Státním plánem rozvoje národního hospodářství. Finanční plánování je organickou součástí hospodářského plánování. Státní rozpočet není však pouhým pasivním finančním zajištěním úkolů národohospodářského plánu, on také aktivně působí na plán a napomáhá k jeho překračování.

Náš rozpočet, stejně jako rozpočet Sovětského svazu a zemí lidové demokracie, je rozpočtem mírového budování. Vždyť 53,5 % z plánovaných rozpočtových výdajů je určeno na rozvoj národního hospodářství, především na přednostní růst výroby výrobních prostředků, zejména elektrické energie, paliv a surovin. Státní investiční výstavba se zvyšuje o více než jednu pětinu. Na rozvoj zemědělské výroby je v rozpočtu téměř 9 miliard korun.

Srovnáme-li náš rozpočet s rozpočty kapitalistických zemí, vidíme na prvý pohled obrovský rozdíl. Na příklad rozpočet Spojených států amerických nepřihlíží vůbec k změnám, k nimž došlo v minulém roce, a je i tentokráte rozpočtem horečného zbrojení Vojenské výdaje USA se zvýšily o miliardu dolarů a činí dvě třetiny státního rozpočtu. U nás stejně jako v SSSR a zemích lidové demokracie se početní stavy armád snížily a tím se snížily i výdaje na obranu a bezpečnost země, které u nás činí 10,7 % státního rozpočtu.

Velké výdaje na zbrojení v kapitalistických státech vedou k dalšímu zbídačení pracujících vrstev. Daňová břemena ve Spojených státech proti roku 1939 jsou více než osmkrát vyšší, v Anglii více než čtyřikrát vyšší. Daně jsou uvalovány především na pracující lid. Naproti tomu kapitalisté z horečného zbrojení shrabují stále větší zisky.

Šílené zbrojení vede k stálému snižování výdajů na školství, zdravotnictví, sociální péči a na neválečné investice. Podle zprávy listu New York Times dává se v Americe na školství polovina toho co v Anglii a pětina toho, co na školství dává Sovětský svaz. Nelze se pak divit, že podle amerických statistik nechodí pět milionů dětí do škol a procento negramotnosti vzrůstá. Podle oficiální americké statistiky nemá 82 % venkovských domů ve Spojených státech elektrické světlo. Maurice Thorez v článku "Nové údaje o zbídačování" uvádí, že přímo uprostřed Paříže v nezdravých brlozích svítí dělníci dosud petrolejem, protože tam v některých místech není zavedena elektrika.

Velké výdaje na horečné zbrojení mají vliv také na stoupání cen životních potřeb. I tím se snižuje životní úroveň pracujícího lidu. Spojené státy, které jsou nejsilnější kapitalistickou zemí, přiznávají ve své statistice, že ve spotřebě masa na jednoho obyvatele jsou na šestém místě a ve spotřebě mléka dokonce na třináctém místě na světě. To jsou následky strašlivého zbrojení.

Rozpočty kapitalistických zemí slouží k vykořisťování pracujících lidí a není proto divu, že kapitalisté nemají velký zájem na veřejném projednávání státního rozpočtu V mnohých zemích - na příklad ve Francii - jednání o státním rozpočtu v Národním shromáždění působí ministru financí a vládě značné starosti.

U nás vláda nemusí s Národním shromážděním bojovat o rozpočet. Naše vláda má plnou důvěru Národního shromáždění a lidu a proto může směle předstoupit před Národní shromáždění a lid se státním rozpočtem. Vždyť je to rozpočet, na který můžeme býti plným právem hrdi, rozpočet, který je k prospěchu lidu a republiky.

Náš rozpočet je na rozdíl od kapitalistických států rozpočtem vyrovnaným a od roku 1949 končíme každý rok našeho hospodaření značnými přebytky. Kapitalistické státy se zadlužují a úroky z dluhů znovu uvalují na bedra pracujících. U nás hospodaříme bez dluhu.

A přece provádíme přímo ohromnou výstavbu a přestavbu našeho hospodářství. Stavíme nové závody, velká vodní díla, nová sídliště, hospodářská zařízení pro JZD, stavíme školy, nemocnice a byty, ochraňujeme kulturní památky. Jaký to rušný, kypící život proti živoření v kapitalistické republice! Jaký ohromný rozvoj zaznamenáváme zejména na Slovensku, kam se dostává i letos ve státním rozpočtu 27 % investic!

V našem státním rozpočtu činí téměř jednu třetinu vydání na kulturní, zdravotní a sociální zařízení. V kapitalistických zemích tyto výdaje se stále snižují. Je dokladem velké hospodářské síly naší země, že může kromě ohromných částek na rozvoj průmyslu, zemědělství, dopravy a obchodu dávat ještě tak velké sumy na školství, zdravotnictví a na sociální opatření.

Při tom životní úroveň našeho lidu stoupá, zatím co v kapitalistických zemích klesá. Zvyšování životní úrovně obyvatelstva, to je stálá linie politiky naší KSČ a vlády republiky. V druhé pětiletce plánujeme zvýšení životní úrovně o více než jednu třetinu. Na tempu zvyšování produktivity práce, na zvýšené výrobě, na hospodárnosti především záleží, jaké bude tempo zvyšování životní úrovně pracujícího lidu. Loni značně stouply příjmy obyvatelstva, zvláště zemědělců. Tyto zvýšené příjmy musíme podložit zvýšenou produkcí.

Dále je třeba zajišťovat prostředky na doplňování státních hmotných reserv, jejichž soustavné zvyšování upevňuje hospodářskou moc a obrannou sílu republiky.

Převážnou část státních výdajů platíme z příjmů socialistického sektoru, které dosahují 85,5 % všech státních příjmů. Daně placené obyvatelstvem činí pouze 11,9 %. Správné a včasné odvody daní a zisků a rovnoměrné plnění národohospodářského plánu zajišťují rovnoměrné plnění finančního plánu, které zase zpětně působí na plnění národohospodářského plánu. Proto ani placení daní obyvatelstvem se nesmí podceňovat. Jestliže jsme loni splnili plán zemědělské daně pouze na 93,3 %, pak je to proto, že zejména pracovníci některých národních výborů placení této daně podceňují vzhledem k tomu, že činí nepatrnou část státních příjmů. Je to nesprávný postup. Plán příjmů je třeba plnit u všech daní. Kromě toho placení této i jiných daní obyvatelstvem má také politicko-výchovný význam. Stát dává miliardové částky na rozvoj zemědělství. Vždyť jen výroba zemědělských strojů bude v tomto roce vyšší téměř o 147 % než v roce 1954. Bude se vyrábět více než 50 nových typů zemědělských strojů, které značně ulehčí a zlevní zemědělskou práci. Když ukážeme rolníkům tuto velkou péči vlády o zemědělství a srovnáme s poměry za kapitalismu, pak i ti rolníci, kteří daně dluhují, uznají, že také oni musí na další rozvoj zemědělství přispívat.

Při placení daní obyvatelstvem se plně osvědčil nový způsob sběru daňového přiznání a vyměřování spolu s inkasem přímo na vesnici. Přímý styk finančních pracovníků s poplatníky pomáhá upevňovat důvěru pracujících k finančním orgánům a přispívá k odstraňování byrokratických pracovních postupů. Poplatníci mají možnost uplatnit při vyměřování daně své námitky a ověřit si, že výměr je spravedlivý, což je první podmínkou pro úspěšné plnění a překračování plánu inkasa daní.

Okresní a místní národní výbory stále ještě nedostatečně využívají své řídící funkce u spravovaných podniků a služeb místního hospodářství. Důsledky se pak projevují v neplnění plánovaných odvodů, neprovádí se plánovaná údržba národního majetku a pod. Proto soutěž finančních odborů ONV by se měla zaměřit v tomto roce především na další zlepšení hospodaření národních výborů, které by obcím umožnilo sestavení doplňkových rozpočtů pro kulturní a sociální zařízení.

Také řádné projednání rozpočtů národních výborů přímo ve volebních obvodech a podchycení tvůrčí iniciativy pracujících, při čemž mohou poslanci velmi účinně pomáhat, jistě přinese mnoho konkretních závazků na překročení úkolů stanovených rozpočtem.

Bude třeba dále rozvíjet hospodářsko-organisační a kulturně-výchovnou funkci národních výborů, rovnoměrně rozdělit úkoly mezi jednotlivé kategorie a prohlubovat materiální zainteresovanost národních výborů na plnění a překračování hospodářských úkolů státního plánu i úkolů národních výborů. Rovněž bude třeba zjednodušit administrativu a zkvalitnit řízení národních výborů.

Výbory Národního shromáždění jednaly o jednotlivých kapitolách státního rozpočtu velmi podrobně. Směrnicí pro nás bylo, že je třeba plánované úkoly na rok 1956 splnit a zpevnit. Poslanci při jednání ve výborech NS zkoumali především, nejsou-li v rozpočtech reservy, protože v některých podnicích i v ministerstvech jsou stálé snahy tyto reservy skrývat. Poslanci přenesli do jednání výborů především zkušenosti a poznatky, které získali v besedách s voliči a na svých pracovištích. Na příkladech ukázali, jak je možno ještě zvyšovat, zkvalitňovat a zlevňovat naši výrobu.

Největší pozornost věnovali poslanci kapitolám ministerstva paliv, energetiky, hutí a rudných dolů, strojírenství, stavebnictví a zemědělství, kde ukázali na vážné nedostatky, které se přenášejí i do jiných resortů. Znovu bylo zdůrazněno, že finančních prostředků musí být používáno v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství, pro zvyšování a zdokonalování výroby, pro obranu a bezpečnost naší vlasti a pro stálý vzestup hmotné a kulturní úrovně pracujícího lidu. Je proto třeba, aby všichni pracovními ministerstev, úřadů, podniků a národních výborů si byli stále vědomi toho, že příjmy jednotlivých kapitol je nutno považovat za minimální a výdaje kapitol za maximální. Při sestavování technicko-průmyslových a finančních plánů i v průběhu plnění plánů - po celý rok - musíme stále hledat další zdroje státních příjmů i úspor v hospodářství, zejména podporou a rozvíjením tvůrčí iniciativy a aktivity našeho pracujícího lidu. O rozpočtu se nerozhoduje pouze ve vládě a v Národním shromáždění, ale také v továrnách, úřadech a na polích. Proto letos musíme věnovat více péče tomu, abychom se státním plánem rozvoje národního hospodářství a státním rozpočtem seznámili všechny naše pracující a mobilisovali je k plnění velkých úkolů naší pětiletky. Projednáním a schválením státního rozpočtu náš úkol nekončí. Musíme obracet pozornost našich pracujících k otázkám zvyšování, zkvalitňování a zhospodárňování výroby, musíme se starat, aby jejich iniciativa a kritika nebyla v závodech přehlížena a umlčována. Zvláštní péči je třeba věnovat rychlejšímu zavádění nové techniky a zavádění pokrokových method sovětských i našich předních pracovníků, zlepšovatelů a vynálezců.

Příznivé výsledky hospodaření v roce 1955, kterých jsme dosáhli díky plnění směrnic X. sjezdu a usnesení ÚV KSČ, ukazují, jak velké jsou naše možnosti pro další rozvíjení našeho hospodářství.

Náš státní rozpočet je rozpočtem dobrých hospodářů. Je to rozpočet silného, zdravého a mohutně se rozvíjejícího státu, rozpočet, který naplňuje radostí a hrdostí srdce každého dobrého vlastence. Je to rozpočet reálný, který plně odpovídá našim možnostem a potřebám. Je to rozpočet zajišťující další velký rozmach naší vlasti, její svobodu a bezpečnost. Je to rozpočet dalšího zvyšování životní úrovně obyvatelstva. Za tento rozpočet se postaví všechen pracující lid. Marně se snaží zrádná emigrace štvavou rozhlasovou propagandou a zločinnou balonkovou akcí vyvolat nedůvěru našeho lidu k hospodářským opatřením KSČ a vlády republiky. Náš lid věří své straně - KSČ - která ho nikdy nezklamala a nezklame a která bezpečně nás vede k vítězství socialismu. (Potlesk.) Náš lid věří své vládě a proto zvýšené úkoly plánu a státního rozpočtu na rok 1956 plní navzdory všem zrádcům a nepřátelům. Na naší vítězné cestě nás nezastaví ani úsilí představitelů kapitalistických států o vměšování se do našich vnitřních poměrů. Ať dělají cokoliv, kapitalistickou "svobodu" nám ani nevnutí, ani pro nás nevymodlí. Náš lid má ještě v živé paměti, co je to svoboda v kapitalismu, a proto nikdy nepřipustí, aby velkostatkářské a fabrikantské pijavice znovu mohly kořistit z jeho práce. (Potlesk.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP