Také stálé úsilí kapitalistických monopolů vyvolat u nás nedůvěru k Sovětskému svazu je a zůstane marné. Naši lidé nejlépe vědí, co pro nás znamená přátelství a spojenectví se Sovětským svazem, vědí, jak Sovětský svaz nám pomáhá při naší výstavbě, vědí, že spojenectví a přátelství se Sovětským svazem je pevnou zárukou naší nezávislosti, svobody a naší šťastné budoucnosti. Není síly na světě, která by nás mohla oddělit od Sovětského svazu; naše přátelství je na věky.

Úspěšné plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství bude také naším velmi cenným příspěvkem mírovým silám celého světa v boji za vítězství míru.

Doporučuji jménem rozpočtového a hospodářského výboru a jménem ostatních výborů, které rozpočtové kapitoly projednaly, aby Národní shromáždění schválilo rozpočtový zákon a státní rozpočet na rok 1956 tak, jak byl vládou předložen. (Potlesk.)

Předseda: Dávám nyní slovo poslanci Štětkovi, zpravodaji ke 4. bodu denního pořadu, kterým je

4. Zpráva výboru rozpočtového a hospodářského o vládním návrhu usnesení, jímž Národní shromáždění schvaluje podle § 62 ústavy státní závěrečný účet na rok 1954 (tisk 51).

Zpravodaj posl. Štětka: Soudruhu presidente, soudruzi poslanci!

Vláda předložila Národnímu shromáždění státní závěrečný účet za rok 1954 současně s návrhem rozpočtového zákona na rok 1956.

Můžeme tedy jednati o výsledcích hospodaření za rok 1954 současně s projednáváním státního rozpočtu na letošní rok.

Národní shromáždění, které má podle § 62 naší ústavy zkoumat státní závěrečné účty, nezkoumá pouze výsledky hospodaření, ale také jak bylo plánováno a jak byly plánované úkoly plněny.

V roce 1954 došlo k rozvoji národního hospodářství a ke zvýšení úrovně pracujících: bylo dosaženo dalších úspěchů ve výstavbě, ve zvýšení životní úrovně obyvatelstva a obranyschopnosti ČSR.

K 1. dubnu 1954 bylo provedeno rozsáhlé snížení státních maloobchodních cen zboží a služeb, od peněžní reformy již třetí, které přineslo obyvatelstvu roční úspory 5,9 miliardy Kčs. Byla snížena daň ze mzdy pro svobodné a bezdětné, což znamenalo pro pracující další úsporu ve výši více než 1 miliardy Kčs.

Reálné důchody zemědělské vzrostly též zvýšením výkupních cen některých zemědělských produktů, snížením cen strojených hnojiv a sazeb za práci strojních a traktorových stanic. Maloobchodní obrat stoupl proti předešlému roku ve srovnatelných cenách o 20 %.

Zlepšilo se zásobování uhlím a elektřinou, rozšířil se sortiment a zlepšila se kvalita spotřebního zboží. Strojírenské závody vyrobily nové stroje, které přispěly k dalšímu zvýšení technické úrovně v Československu.

V roce 1954 bylo v našem hospodářství mnoho vážných nedostatků, které brzdily rychlejší rozvoj výroby, produktivity práce a hospodárnosti, takže ke zvýšení životní úrovně bylo nutno použít reserv vytvořených v minulých letech.

Ve srovnání s rokem 1953 vzrostla hrubá výroba průmyslu v roce 1954 o 4,4 %. Při tom výroba výrobních prostředků se zvýšila o 4,2 % a výroba spotřebních předmětů o 4,7 %.

Zejména ministerstvo strojírenství a ministerstvo hutního průmyslu a rudných dolů nedosáhly růstu výroby potřebného pro zajištění proporcionálního rozvoje národního hospodářství.

Ke zpomalení tempa rozvoje došlo také ve stavebnictví. Objem stavebně-montážních prací provedený v roce 1954 je nižší než v roce 1953.

Vývoj zemědělství nebyl přes všechnu mu poskytovanou pomoc příznivý. Objem rostlinné výroby proti roku 1953 poklesl, objem živočišné výroby sice vzrostl zhruba o 5 %, ale plánovaný růst nebyl splněn. Nebyl též splněn plán výkupu.

Objem zahraničního obchodu se zvýšil proti roku 1953 o 6,5 %, zejména v důsledku zvýšení obratu s kapitalistickými státy. Nebyl však splněn plán vývozu, zvláště investičních celků.

Největší nedostatky byly v roce 1954 v plnění kvalitativních ukazatelů státního plánu a rozpočtu. Vývoj vlastních nákladů byl nepříznivý. Náklady na veškerou výrobu zboží byly překročeny o 3 %. Produktivita práce vzrostla v roce 1954 proti roku 1953 jen o 2,1 %. Průměrné mzdy vzrostly mnohem rychleji než produktivita práce.

V investiční výstavbě se nepodařilo podstatně zlepšit rozpočtovou projekční dokumentaci. Rozestavěnost se zvýšila. Plán uvedení kapacit do provozu nebyl splněn. Strojní dodávky se zpožďovaly, jejich kvalita nebyla dobrá a způsobila vážné škody, zejména v energetice.

Likvidace nadnormativních zásob neprobíhala uspokojivě, což bylo jednou z nejvážnějších příčin platebních obtíží podniků. Na základě směrnic X. sjezdu KSČ byl však v roce 1954 zesílen boj proti těmto nedostatkům a provedena řádná opatření, zejména k odstranění disproporcí v našem národním hospodářství. Tak byly sjednány předpoklady pro rychlejší rozvoj národního hospodářství v roce 1955.

Nová účetní evidence, zavedená u všech rozpočtových organisací od 1. ledna 1954, nestala se dosud účinným nástrojem k prosazování přísné finanční a rozpočtové discipliny, sledování a dodržování norem a ukazatelů, zvýšení hospodárnosti. Ve splnění státního rozpočtu na rok 1954 se projevily jak úspěchy, dosažené při rozvoji našeho národního hospodářství a při zvyšování životní úrovně, tak i nedostatky, které tento rozvoj brzdily. A to je poučení pro hospodaření státní správy a národního hospodářství vůbec.

Vážným nedostatkem našeho hospodářství zůstalo i v roce 1954 zaostávání investiční výstavby. Hlavní příčinou neplnění plánu investiční výstavby bylo neplnění plánu stavebně-montážních prací pro špatnou organisaci práce, nehospodárnost s materiálem, nízké využívání mechanisačních prostředků a jiné. Ani v roce 1954 se podstatně nezlepšily nedostatky v plánování, v projektové a rozpočtové přípravě.

Příděly na investice národním podnikům byly splněny na 98,3 %, investiční výdaje ústředních rozpočtových organisací na 88,6 %, příděly na investice rozpočtových organisací zapojených na státní rozpočet finančními vztahy na 83,1 %, investiční výdaje strojních a traktorových stanic na 86,8 %, investiční výdaje národních výborů na 86,3 %, příděly na investice hospodářským organisacím národních výborů na 97,9 % a ostatním na 82,6 % - tedy celkem na 94,6 %.

Nejvážnější bylo opožďování investiční výstavby v úsecích důležitých pro rozvoj našeho národního hospodářství. Neuspokojivé bylo dokončování bytových jednotek.

Ze státního rozpočtu na rok 1954 byla přidělena kromě přídělů na investice národním podnikům rozpočtovaná částka 9.126,000.000 a byla využita jen na 98.1 %.

Na přídělech na ztráty národních podniků bylo z rozpočtované částky vyčerpáno 92,8 %. Při celkových vypořádáních jednotlivých resortů za hospodářský rok 1954 bylo však ještě v roce 1955 uhrazeno na přídělech na neplánované a nadplánované ztráty z minulých let úhrnem 2.207 milionů Kčs - především ministerstvu zemědělství a ministerstvu hutního průmyslu a rudných dolů.

Z rozpočtovaných prostředků na rok 1954 na mzdový fond v oboru ústředního rozpočtu bylo vyčerpáno 94,7 % v důsledku nesplnění plánu pracovních sil, protože části pracovníků byly určeny nižší funkční platy pro nesplnění stanovených kvalifikačních předpokladů předepsaného vzdělání a praxe.

Národní pojištění celkem vykazuje na straně příjmů za rok 1954 podle rozpočtu 6.495 milionů a výsledku 5.910 milionů Kčs, to jest plán byl splněn na 91 %. Na straně výdajů má národní pojištění nemocenské v rozpočtu 4.752 milionů a na důchodové pojištění plán byl splněn na 99,2 %.

Příjmy i výdaje nemocenského pojištění jsou ovlivňovány zúčtováním se závody za prosinec 1954, které bylo provedeno v roce 1955.

Nedosažení příjmů národního pojištění vyplynulo ze snížení sazeb pojistného národního pojištění nemocenského spotřebním a výrobním družstvům a z nedoplatků pojistného důchodového pojištění.

Práce národních výborů na tomto úseku byla nedostatečná a proto nedoplatky stále vzrůstají a v roce 1954 vzrostly na 1.044 milionů. Převážnou část těchto nedoplatků tvoří nedoplatky pojistného samostatně hospodařících zemědělců.

Výdaje státního rozpočtu na národní pojištění nemocenské byly ovlivňovány tím, že předpokládané průměrné procento pracovní neschopnosti 4,56 % bylo skutečností 5,11 % překročeno. Počet důchodců národního pojištění se v roce 1954 zvýšil o 3,9 %.

Důležitým znakem státního rozpočtu ČSR je, že v rámci jednotného státního rozpočtu mají národní výbory všech stupňů vlastní rozpočty, které jim poskytují finanční základnu pro jejich rozsáhlou činnost.

Samostatné rozpočty národních výborů pomáhají zajišťovat uspokojování mnohostranných místních potřeb pracujících. Zabezpečováním a prováděním rozpočtů národních výborů se pracující zapojují do správy státu a učí se být starostlivými hospodáři svého státu.

Národní výbory jako orgány státní moci pracujícího lidu a státní správy řídí ve svých obvodech za účasti pracujících hospodářskou a kulturní výstavbu podle směrnic strany a vlády. Rozpočtové hospodaření národních výborů za rok 1954 mělo tyto výsledky:

1. Vlastní příjmy rozpočtem stanovené byly docíleny na 117,1 %, podíly na státních příjmech podle rozpočtu byly docíleny na 98,9 %, takže rozpočtové příjmy podle rozpočtu byly překročeny na 101,9 %.

2. Na straně výdajů: investiční výdaje podle rozpočtu byly čerpány na 89,2 %, rozpočtové výdaje byly čerpány na 96,2 %.

Vlastními příjmy bylo v roce 1954 kryto pouze 20,2 % výdajů národních výborů, ve slovenských krajích jen 14,6 %. Zbytek výdajů byl financován podíly na státních příjmech. Rozpočty příjmů nebyly sestavovány mobilisačně.

Plán tržby podniků komunálních hospodářství byl splněn na 107 %. Stavební podniky splnily objem stavebně-montážních prací na 104 %. Procentní plnění však nevyjadřuje správně skutečné hospodářské výsledky, neboť plány byly často stanoveny nízko a podniky nedodržovaly cenové a kalkulační předpisy.

V bytovém hospodářství byly vlastními příjmy kryty celkové výdaje jen ze 40 % a zbývajících 60 % bylo kryto příděly z rozpočtu. Podnikové zisky nebyly výsledkem zvýšení produktivity práce a snížení vlastních nákladů, ale vznikly v mnohých případech na úkor zákazníků.

Z celkového objemu výdajů národních výborů připadalo 73 % na výdaje kulturní a na sociální opatření, 15,2 % na výdaje na hospodářství a 11,9 % na výdaje správní.

Na věcných nákladech vznikly vcelku menší úspory. Na úseku zdravotnictví byl však rozpočet překročen, neboť normy výdajů na léky nebyly v mnohých zdravotnických ústavech dodržovány. Zdravotnické odbory rad národních výborů nezabezpečovaly účinnou kontrolou spotřebu léků.

Plnění státního rozpočtu za rok 1954 na Slovensku.

Rok 1954 přinesl další úspěchy v hospodářské výstavbě Slovenska a ve zvýšení hmotné a kulturní úrovně slovenského lidu.

Hrubá výroba v průmyslu vzrostla proti roku 1953 o 4,8 %, produktivita práce stoupla v průmyslu o 3,6 %. Vlastní náklady v průmyslu se sice o 3 % snížily, ale plánovaného snížení nebylo dosaženo. Objem investičních prací se proti roku 1953 zvýšil o 6 %.

Zvýšení kupní síly obyvatelstva se projevilo vzrůstem maloobchodního obratu o 20 %.

Rozpočtové hospodaření v roce 1954 končilo proti rozpočtovému přebytku 230 milionů Kčs přebytkem 3.041 milionů Kčs. Důvodem rozpočtového přebytku nejsou nadplánované příjmy, nýbrž nesplnění plánovaných úkolů, které státní rozpočet finančně zabezpečil.

Rozpočtový a hospodářský výbor ve své schůzi 20. ledna 1956 projednal státní závěrečný účet za rok 1954 a vládní návrh č. 49 usnesení, jímž Národní shromáždění schvaluje podle § 62 ústavy státní závěrečný účet za rok 1954, který vykazuje přebytek z hospodaření podle státního rozpočtu na rok 1954 ve výši 3.041,064.433,66 Kčs.

Rozpočtový a hospodářský výbor doporučuje, aby tohoto přebytku podle vládního návrhu č. 49 bylo použito:

a) částky 166,304.400 Kčs na zvýšení trvalé zálohy národním výborům a

b) částky 2.874,760.043,66 Kčs na doplnění státních finančních reserv, uložených ve Státní bance československé.

Rozpočtový a hospodářský výbor po podrobném prozkoumání státního závěrečného účtu za rok 1954 a po projednání vládního návrhu tisk 49 doporučuje plenu Národního shromáždění, aby s nimi projevilo svůj souhlas. (Potlesk.)

Předseda: Ke slovu se přihlásil ministr financí Július Ďuriš. Dávám mu slovo.

Minister financií Ďuriš (uvítán potleskem): Vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia!

Pracujúci ľud Československa pod vedením komunistickej strany a vlády Národného frontu dosiahol v uplynulom roku ďalšie úspechy v hospodárskom a kultúrnom rozmachu svojej krajiny. Po desaťročnom úspešnom budovaní svojej vlasti si náš ľud ukladá ďalšie úlohy, aby v prvom roku druhej päťročnice svojou slobodnou tvorivou prácou ďalej rozmnožil národné bohatstvo, upevnil moc pracujúceho ľudu, ďalej rozvinul hospodárstvo a silu republiky a tak zabezpečil stále zvyšovanie životnej úrovne a rozmach národnej kultúry.

Nepretržitý rozvoj nášho národného hospodárstva zodpovedá základnému charakteru socialistickej výstavby. Rýchle tempo hospodárskeho rozvoja je v súlade s možnosťami nášho národného hospodárstva a potvrdzuje prevahu socialistického hospodárskeho systému nad systémom kapitalistickým.

Prevaha socialistického hospodárskeho systému, všestranná pomoc Sovietskeho sväzu, posilnenie našich vnútorných zdrojov hospodárskou spoluprácou s krajinami tábora mieru a socializmu, ktoré v tomto roku nastupujú do boja za ďalší rozmach hospodárstva v nových päťročniciach, a zákonitý rast nových a nových, dosiaľ nevyužitých zdrojov nám umožňujú určiť si pre druhú päťročnicu ďalší rýchly rast výroby, produktivity práce a hospodárnosti, dosiahnuť ďalšie významné zvýšenie životnej úrovne pracujúcich.