Hospodářské dohody, které uzavíráme se zeměmi tábora demokracie a socialismu, přesně a závazně uvádějí, jaké zboží obě smluvní strany dovezou anebo vyvezou. Také s kapitalistickými státy uzavíráme obchodní smlouvy, ale o tom, zda a kolik se ve skutečnosti doveze nebo vyveze, rozhodují jednotlivé dovozní a vývozní firmy, které jednotlivé obchody uzavírají. A to se řídí do značné míry náladami na kapitalistickém světovém trhu. Mohli bychom plánovat rozvoj našeho národního hospodářství a zaručit všem lidem práci ze zahraničních dodávek, kdybychom byli závislí na tom, zda se někomu v kapitalistických zemích uráčí naše zboží odebrat nebo nám něco prodat? Je jasné, že nikoli. Vždyť je nám všem více než dostatek známo, že právě zákazem prodeje určitého zboží a surovin chtěly nás kapitalistické monopoly srazit na kolena a hospodářsky zničit - ovšem, že se jim to nepodařilo.

Naše hospodářská spolupráce se zeměmi tábora demokracie a socialismu sleduje mnohem více nežli jenom kupovat a prodávat. My si také vyměňujeme vědecké a technické poznatky a zkušenosti. To má nesmírný význam pro rozmach celého našeho tábora. Sovětský svaz nám na př. odevzdává dokumentaci a zkušenosti k mírovému využití atomové energie. My mu zase na př. dáváme dokumentaci potřebnou k výrobě železobetonových pražců nebo jiných výrobků. Přistoupily by na takové smlouvy kapitalistické firmy, třeba jen mezi sebou? Jistě, že by nepřistoupily, ale naopak by to považovaly přímo za zločin na svém zisku a akumulaci.

My se však neuzavíráme ani hospodářským stykům s kapitalistickými zeměmi. Nevnucujeme jim při tom svoji vůli, nediktujeme jim žádné předběžné a se ctí a samostatností druhého partnera se nesrovnávající podmínky, jak to činí imperialistické státy a jak si na to na př. stěžoval egyptský list Al Achbar ze dne 12. ledna v článku svého šéfredaktora Mohameda et-Tabiho o politice USA vůči zemím Blízkého a Středního východu. Samozřejmě sami také nepřipustíme, aby nám byly diktovány druhým partnerem při těchto vztazích nějaké podmínky, neslučitelné s naší národní ctí a svrchovaností. Nikdo nám ovšem nesmí zazlívat, že se zvláštními sympatiemi pohlížíme na veliké asijské národy, které budují svoje vlastní svobodné hospodářství, a na jiné státy, které se vymaňují z imperialistického područí. V Egyptě, Indonésii, Indii, avšak i v Brazilii, Argentině a jinde pomáhají naše stroje budovat tamní průmysl a modernisovat tamní zemědělství. Pracující těchto zemí právem mluví o Československu jako o svém průmyslově vyspělém spojenci. Máme plné pochopení pro snahu závislých zemí o dosažení státní a hospodářské samostatnosti - vždyť ještě nedávno jsme o tuto samostatnost sami bojovali. Naše vzpomínky na tento zápas jsou příliš živé, a proto přejeme ze srdce těmto národům, aby brzo svůj zápas vítězně vybojovaly. (Potlesk.)

Boj o mír bude i nadále vyžadovat značné úsilí a trpělivé odklizování všech překážek, které se snaží nakupit síly války a odpůrci dorozumění mezi národy. My však víme, že čas hovoří pro nás a že boj o mír skončí naším vítězstvím. Den ze dne roste moc, síla a mezinárodní autorita všech zemí tábora demokracie a socialismu, jehož obdivuhodné úspěchy v oblasti hospodářství, vědy, techniky a kultury jsou nezvratným důkazem převahy socialismu nad kapitalismem. Už nyní vidíme, že cyklický vzestup výroby v některých kapitalistických státech, podnícený poválečnou obnovou a následnou militarisací, se blíží ke konci a bude vystřídán hospodářskou krisí. Počet úpadků drobných podnikatelů ve Velké Britannii byl v posledním čtvrtletí loňského roku o 60 % vyšší nežli v prvém čtvrtletí. Ve Spojených státech, v této klasické zemi vysokých cen, rostou sice nesmírně zisky velikých průmyslových podniků, ale současně dochází k propouštění dělníků a president Federal Reserve Bank projevuje hlasitě obavy z růstu nezaměstnanosti. Na druhé straně v Sovětském svazu uveřejňují návrh směrnic k šestému pětiletému plánu rozvoje národního hospodářství, odhalující reálné perspektivy úžasného rozmachu této vůdčí mocnosti tábora míru a socialismu. (Předsednictví se ujal předseda Fierlinger.)

Jsme šťastni, že v tomto mírovém soutěžení naše vyspělá země zaujímá stále přednější místo. Mírumilovní lidé v nejrůznějších zemích vidí právem v naší republice činitele, se kterým je třeba v mezinárodním životě nyní i v budoucnu počítat.

Tato zjištění nás ovšem zároveň také zavazují. Rozpočet, o kterém nyní jednáme, dává nám dostatečné prostředky, abychom ještě více rozvinuli tvůrčí iniciativu našeho lidu. Jeho láska k vlasti, ve které se na věčné časy stal pánem, znásobuje jeho sílu a ukazuje cestu k dalším úspěchům. Nikdy již nedáme si vyrvat ze svých rukou svoji moc, naše továrny, naše pole a naše bohatství. V tom ať se páni tam na západě, za šumavskými horami i za Atlantickým oceánem, neklamou. My, pracující lidé Československa jsme uvědomělými vlastenci, poněvadž máme vášnivě rádi tuto zemi, ve které jsme se narodili, kterou jsme neopustili a nikdy neopustíme, kterou jsme nezradili a nikdy nezradíme, pro kterou žijeme každým dechem svého života, a pro kterou jsme ochotni - kdyby toho bylo třeba - také nasadit své životy a vítězně za ni bojovat. (Potlesk.) Tak a nejinak je tomu a nikdy jinak nebude. Naše vlastenectví je neoddělitelně spojeno s budováním socialismu. Je uvědomělou činností k vybudování silné, mohutné republiky, přední stráže mírového tábora, k zabezpečení míru, k zajištění stále lepšího společenského života.

Náš rozpočet nám dává k tomu do rukou mocnou zbraň a proto rádi budeme pro jeho schválení hlasovat. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu již není nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Přistoupíme k hlasování o třetím bodu pořadu.

Ad 3. Hlasování o vládním návrhu rozpočtového zákona na rok 1956 a o návrhu státního rozpočtu na rok 1956.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji poslanci Tymešovi.

Zpravodaj posl. Tymeš: Vzdávám se slova.

Předseda: Zjišťuji, že Národní shromáždění je způsobilé se usnášet.

Dávám hlasovat o vládním návrhu rozpočtového zákona na rok 1956 a o návrhu státního rozpočtu na rok 1956, jak je uveden v příloze 1 a 2 tohoto zákona a to ve znění zprávy výborové.

Ve státním rozpočtu jsou obsaženy příjmy:

od socialistického sektoru ....................................77.243,851.000 Kčs,

daně, dávky a poplatky od obyvatelstva ..............10.730,369.000 Kčs,

ostatní příjmy ........................................................ 2.329,945.000 Kčs,

takže úhrn příjmů činí ......................................... 90.304,165.000 Kčs.

na hospodářství .................................................. 48.092,799.000 Kčs,

na kulturní a sociální opatření ............................. 28.779,019.000 Kčs,

na obranu a bezpečnost ....................................... 9.605,802.000 Kčs,

na správu .............................................................. 3.409,292.000 Kčs,

takže úhrn výdajů činí ......................................... 89.886,912.000 Kčs.

Z rozdílů příjmů a výdajů vyplývá přebytek v částce 417,253.000 Kčs.

Součástí státního rozpočtu jsou rozpočty národních výborů, jejichž příjmy činí 16.681,246.000 Kčs a ve stejné výši jsou stanoveny i jejich výdaje.

Rozpočty jednotlivých krajů sestávají z příjmů a výdajů, jak jsou uvedeny v příloze 2 vládního návrhu rozpočtového zákona na rok 1956.

Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem rozpočtového zákona na rok 1956 a s návrhem státního rozpočtu na rok 1956, jak je uveden v příloze 1 a 2 tohoto zákona, a to podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? - (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. - Tím Národní shromáždění republiky Československé jednomyslně schválilo vládní návrh rozpočtového zákona na rok 1956 a státní rozpočet na rok 1956, jak je uveden v příloze 1 a 2 tohoto zákona.

Tím je vyřízen třetí bod pořadu schůze. (Shromáždění povstává. - Dlouhotrvající hlučný potlesk. - Shromáždění usedá.)

Přistoupíme k hlasování o čtvrtém bodu pořadu.

Ad 4. Zpráva výboru rozpočtového a hospodářského o vládním návrhu usnesení, jímž Národní shromáždění schvaluje podle § 62 ústavy státní závěrečný účet za rok 1954.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji poslanci Štětkovi.

Zpravodaj posl. Štětka: Vzdávám se slova.

Předseda: Kdo souhlasí s tím, aby Národní shromáždění přijalo toto usnesení:

"Národní shromáždění republiky Československé schvaluje státní závěrečný účet republiky Československé za rok 1954, který vykazuje přebytek z hospodaření podle státního rozpočtu na rok 1954 ve výši 3.041,064.443,66 Kčs.

Zároveň Národní shromáždění souhlasí, že z tohoto přebytku bude použito

a) částky 166,304.400 Kčs na zvýšení trvalé zálohy národním výborům a

b) částky 2.874,760 043,66 Kčs na doplnění státních finančních reserv uložených ve Státní bance československé."

Jsou proti tomuto usnesení nějaké námitky? (Námitky nebyly.)

Nejsou.

Kdo tedy s tímto usnesením souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? - (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? - (Nikdo.)

Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo podle § 62 ústavy státní závěrečný účet za rok 1954.

Přerušuji schůzi na půl hodiny.

Místopředseda Fiala: Zahajuji přerušenou schůzi.

Přistoupíme k projednávání pátého bodu schváleného pořadu, kterým je:

5. Zpráva výboru zemědělského k vládnímu nařízení ze dne 21. září 1955 č. 50 Sb. o některých opatřeních k zajištění zemědělské výroby, které bylo vydáno podle § 15 odst. 1 zákona č. 12/1955 Sb., o státním plánu rozvoje národního hospodářství republiky Československé na rok 1955 (tisk 40).

Zpravodajem je poslanec Ledl, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Ledl: Vážené Národní shromáždění!

Zajištění a zvýšení zemědělské výroby vyžaduje, aby byla zabezpečena zemědělská výroba na půdě dosud nedostatečně obdělávané. Jde především o půdu malých a středních rolníků, kteří nejsou schopni plnit své výrobní a dodávkové úkoly pro nemoc, stáří nebo nedostatek pracovních sil, a potom o půdu špatně obhospodařovaných usedlostí kulaků. Dosavadní zajišťování zemědělské výroby na veškeré půdě, zejména zákonem č. 55 z r. 1947, o pomoci rolníkům při uskutečňování zemědělského plánu už nevyhovuje dnešním požadavkům intensivního využití veškeré půdy a neodpovídá praxi ani vývoji provádění zemědělské politiky na vesnici. Mimo to řeší plnění výrobního zemědělského plánu jen s hledisek hospodářských a nepřihlíží k podmínkám politickým, zejména nestanoví odlišný postup jednak vůči malým a středním rolníkům, jednak vůči kulakům, a nevytváří tak politické předpoklady k utužení svazku dělníků a rolníků jako opory pro maximální využití veškeré půdy.

Doba tří hospodářských let, na něž se podle zákona č. 55 přikazovala půda do povinného nájmu, ukázala se příliš krátkou. Povinní nájemci nemohli pak na přikázané půdě provádět potřebné investice, zejména k zabezpečení živočišné výroby, a nestarali se zpravidla ani o vyhnojení užívaných pozemků. Vedlo to k nezájmu zemědělských závodů socialistického sektoru o půdu přikazovanou do povinného nájmu. Stejně možnost přikazovat do povinného nájmu jenom půdu bez živého a mrtvého inventáře a hospodářských budov ztěžovalo řádné hospodaření a vyvolávalo nechuť držitelů soukromých i socialistických zemědělských závodů půdu přejímat. K témuž výsledku vedlo také, že nebyla stanovena možnost prováděti úpravy, adaptace nebo stavby na přikázané půdě.

Všechny tyto nedostatky dosavadní zákonné úpravy se projednávaným vládním nařízením odstraňují. Vládní nařízení zjednává právní podklad řádného hospodaření a bude při správném provádění plnit i politickou funkci při socialistické přestavbě vesnice. Umožní také zachovávání socialistické zákonnosti v tomto úseku zemědělství, neboť učiní zbytečným narušování překonaných ustanovení dosavadního zákona, k němuž doposud docházelo.

Vedoucí směrnicí nové úpravy je zajišťování výroby především dobrovolnou cestou, t. j. dobrovolným odevzdáváním půdy do užívání, a povinnost výkonných orgánů národních výborů poskytovati malým a středním rolníkům všestrannou pomoc. Teprve v případě, kdy nelze s těmito prostředky vystačit, přichází v úvahu přikázání půdy do užívání novému držiteli. Nařízení tedy ponechává v zásadě v platnosti instituci povinného nájmu, rozšiřuje ji však a označuje jako užívání, protože půjde většinou o užívání bezplatné. Prodloužení doby užívání na 6 let, po př. přikázání půdy do užívání na dobu časově neomezenou, na př. u kulaků, znamená další zvýhodnění uživatele půdy. Týž bude moci disponovat s půdou i provozním zařízením podle potřeby výroby. Odpadnou zejména námitky JZD, že dostávají půdu jen dočasně, že provozním zařízením nemohou disponovat a používat je k provádění investic. Dostatečně dlouhá doba užívání, po př. možnost trvalého užívání půdy, poskytne peněžním ústavům záruku k povolení úvěru a tím prostředků k financování investic.

Cílem předloženého vládního nařízení je podstatné zvyšování zemědělské výroby, další upevňování svazků dělníků a rolníků a pokračující budování socialismu na vesnici.

Zemědělský výbor Národního shromáždění projednal předložené vládní nařízení ve své schůzi dne 7. XII. 1955, vyslovil s ním souhlas a doporučuje je plenu Národního shromáždění ke schválení. (Potlesk.)

Místopředseda Fiala: Ke slovu není nikdo přihlášen, přistoupíme k hlasování.

Kdo souhlasí s vládním nařízením ze dne 21. září 1955 č. 50 Sb., o některých opatřeních k zajištění zemědělské výroby, ve znění zprávy výboru zemědělského, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? - (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)