Předseda Fierlinger.
Místopředsedové Valo, Hodinová-Spurná,
dr Polanský, A. Fiala, Žiak.
Náměstek předsedy vlády Kopecký;
ministři Berák, dr Kyselý,
dr h. c. Plojhar, dr ing. Šlechta, Bakuľa,
Krajčír, akademik Nejedlý,
dr Škoda, Tesla, Uher, Beran,
Jonáš, Dvořák, dr Kahuda,
gen.-pluk. Lomský, dr Neuman, Pospíšil,
dr Vlasák.
329 poslanců podle presenční listiny.
Z kanceláře NS: vedoucí kanceláře
NS Kováčik.
Předseda Fierlinger (zvoní): Zahajuji
15. schůzi Národního shromáždění.
Sděluji, že došel dopis předsedy vlády
ze dne 15. prosince 1956, kterým oznamuje, že president
republiky svým rozhodnutím ze dne 14. prosince 1956
svolal podle § 49 odstavec 3 ústavy Národní
shromáždění k zasedání
na den 19. prosince 1956 do Prahy.
Užší předsednictvo Národního
shromáždění usneslo se ve své
schůzi dne 29. listopadu 1956 navrhnout Národnímu
shromáždění k projednání
tento denní pořad, který byl členům
Národního shromáždění
rozeslán:
1. Zpráva předsedy Národního shromáždění
podle § 66 odst. 7 ústavy o činnosti předsednictva
Národního shromáždění.
2. Zpráva výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 92)
o prokuratuře (tisk 101).
3. Zpráva výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 95)
o trestním řízení soudním (trestní
řád) (tisk 103).
4. Zpráva výboru ústavně-právního
o vládním návrhu zákona (tisk 94),
kterým se mění a doplňuje trestní
zákon č. 86/1950 Sb. (tisk 102).
5. Zpráva výboru ústavně-právního
o vládním návrhu zákona (tisk 96),
kterým se mění a doplňuje zákon
o organisaci soudů (tisk 104).
6. Zpráva výboru kulturního k vládnímu
návrhu zákona (tisk 97) o organisaci tělesné
výchovy (tisk 99).
7. Společná zpráva výboru rozpočtového
a hospodářského a výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 98)
o hospodaření s byty (tisk 105).
8. Zpráva výboru rozpočtového a hospodářského
o vládním návrhu zákona (tisk 88),
kterým se mění a doplňují ustanovení
některých zákonů o daních placených
obyvatelstvem (tisk 100).
Jsou proti tomuto pořadu nějaké námitky?
(Nebyly.)
Nejsou.
Kdo tedy s navrženým pořadem schůze
souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Děkuji, to je většina. - Tím Národní
shromáždění schválilo
pořad schůze.
Přistoupíme k projednávání
prvního bodu pořadu schůze, kterým
je
1. Zpráva předsedy Národního shromáždění
podle § 66 odst. 7 ústavy o činnosti předsednictva
Národního shromáždění.
Vážené Národní shromáždění,
podávám vám zprávu o činnosti
předsednictva Národního shromáždění
podle § 66 odst. 7 ústavy za dobu od minulého
zasedání Národního shromáždění.
Předsednictvo Národního shromáždění
sešlo se v této době jednou, a to dne 13. prosince
1956.
V této schůzi předsednictvo Národního
shromáždění projednalo a schválilo
předně vládní návrh zákonného
opatření předsednictva Národního
shromáždění, jímž se mění
některé předpisy o platových poměrech
státních zaměstnanců a o působnosti
ministrů a ústředních úřadů
při provádění státní
mzdové politiky. Tento vládní návrh
projednal dne 14. listopadu ústavně-právní
výbor a doporučil jej po rozpravě předsednictvu
Národního shromáždění
ke schválení.
Novelisace některých platových a mzdových
předpisů, obsažená v tomto vládním
návrhu, je součástí celé řady
opatření, která se v poslední době
provádějí ke zlepšení a zjednodušení
práce státního a hospodářského
aparátu. Tyto změny mají také na úseku
platovém a mzdovém přispět k provedení
decentralisace, k oproštění vlády od
rozhodování v méně závažných
věcech a k rozšíření pravomoci
a zvýšení odpovědnosti ministrů
a vedoucích ostatních rozpočtových
organisací.
Zjednodušení postupu při provádění
platových a mzdových opatření a při
vydávání podrobnějších
předpisů na tomto úseku jistě přispěje
k omezení zbytečné administrativy v duchu
zásad usnesení červnové celostátní
konference Komunistické strany Československa.
V téže schůzi projednalo a schválilo
předsednictvo Národního shromáždění
též vládní návrh zákonného
opatření předsednictva Národního
shromáždění o těžbě
rašeliny. Tento vládní návrh projednal
ve své schůzi dne 14. listopadu rozpočtový
a hospodářský výbor a po rozpravě
jej doporučil předsednictvu Národního
shromáždění ke schválení.
Není pochyb o tom, že význam rašeliny
jako suroviny potřebné zejména pro výrobu
humusových hnojiv a jako steliva v zemědělské
živočišné výrobě neustále
u nás stoupá, především v důsledku
zvýšené péče, kterou v poslední
době zemědělství věnujeme.
Bohatství rašeliny na území Československé
republiky není přitom bezvýznamné.
Co nám však ještě chybí, je, že
dosud ještě není dokonalý přehled
o všech rašeliništích a že nebyl proveden
jejich systematický průzkum zvláště
na některých územích státu.
Poněvadž potřeba rašeliny stále
více vzrůstá, stoupá přirozeně
i její těžba, avšak ukazuje se, že
našemu hospodářství chybí orgán,
který by mohl závažnými pokyny její
těžbu i racionální využití
řídit. Proto zmíněné zákonné
opatření svěřuje tento úkol
ministerstvu zemědělství a lesního
hospodářství.
Zákonné opatření o těžbě
rašelin spočívá na těchto zásadách:
a) systematický výzkum a průzkum rašelinišť
organisuje stát;
b) těžbu je možno provádět až
po provedení průzkumu rašeliniště
a po zhodnocení výsledků tohoto průzkumu;
c) těžbu je pak možno provádět
pouze podle předem vypracovaného plánu, který
musí pamatovat na asanaci vytěžených
ploch;
d) ústředním orgánem řídícím
plánovitou těžbu rašelin je ministerstvo
zemědělství a lesního hospodářství;
e) těžba rašelin se povoluje především
podnikům socialistického sektoru, po případě
jednotným zemědělským družstvům.
Soudružky a soudruzi poslanci,
uvedl jsem ve své zprávě hlavní zásady
a význam obou schválených zákonných
opatření předsednictva Národního
shromáždění. Doporučuji, aby
Národní shromáždění obě
zákonná opatření předsednictva
Národního shromáždění
schválilo.
Má někdo nějaké návrhy, námitky
nebo připomínky k přednesené zprávě?
(Nebyly.)
Nemá.
Přistoupíme tedy k hlasování. Navrhuji,
abychom o těchto zákonných opatřeních
hlasovali odděleně.
Má někdo nějaké námitky proti
tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)
Nemá.
Budeme tedy o obou zákonných opatřeních
hlasovat odděleně.
Zjišťuji, že Národní shromáždění
je způsobilé se usnášet.
Kdo souhlasí se zákonným opatřením
předsednictva Národního shromáždění
ze dne 13. prosince 1956, jímž se mění
některé předpisy o platových poměrech
státních zaměstnanců a o působnosti
ministrů a ústředních úřadů
při provádění státní
mzdové politiky, nechť zvedne ruku! (Děje
se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. - Tím Národní shromáždění
jednomyslně schválilo toto zákonné
opatření.
Kdo dále souhlasí se zákonným opatřením
předsednictva Národního shromáždění
ze dne 13. prosince 1956 o těžbě rašelin,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. - Tím Národní shromáždění
schválilo jednomyslně i toto zákonné
opatření.
Tím je vyřízen první bod pořadu
schůze.
Přistoupíme k dalšímu jednání.
Užší předsednictvo Národního
shromáždění navrhuje, aby rozprava k
druhému až pátému bodu schváleného
pořadu byla sloučena. Má někdo nějaké
námitky proti návrhu na sloučení rozpravy?
(Nebyly.)
Nemá.
Kdo tedy s tímto návrhem souhlasí, nechť
zvedne ruku! (Děje se.)
Děkuji. To je většina.
Rozprava bude tedy podle návrhu sloučena.
Přistoupíme tedy k dalšímu jednání
tím způsobem, že nejprve přednesou své
zpravodajské zprávy zpravodajové a pak Národní
shromáždění provede společnou
rozpravu.
Žádám nyní o přednesení
zpravodajské zprávy k druhému bodu pořadu,
kterým je
2. Zpráva výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona o prokuratuře
(tisk 101).
Zpravodajem je poslanec Chalánek, dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Chalánek: Vážené
Národní shromáždění!
Byl jsem pověřen podat vám zprávu
o vládním návrhu zákona o prokuratuře,
který významným způsobem doplňuje
zákony našeho socialistického právního
řádu. Tento zákon vysoko vyzvedá ochranu
občanských práv a svobod našich pracujících
a stane se jistě významným nástrojem
pro zabezpečení dodržování socialistické
zákonnosti.
Celostátní konference Komunistické strany
Československa při hodnocení práce
na tomto úseku dospěla k závěru, že
i když ne v nějakém značném rozsahu,
přece jen v minulosti docházelo k porušování
socialistické zákonnosti a to hlavně proto,
že dosavadní právní řád
nevytvářel vždy dostatečné předpoklady
k tomu, aby k porušování zákonů
a zákonných nařízení u nás
nedocházelo. A největší nedostatky na
tomto úseku se jevily právě v dozoru nad
zachováváním socialistické zákonnosti,
který je z převážné části
svěřen právě prokuratuře.
Proto také jedním z usnesení celostátní
konference bylo, novelisovat ještě v tomto roce zákon
o prokuratuře tak, aby v něm byla plně vyjádřena
úloha prokuratury jako nejvyššího strážce
socialistické zákonnosti, jako orgánu zajišťujícího
jednotné používání zákonů
v celé republice a ochránce jak práv a zájmů
státu a socialistických organisací, tak i
politických a osobních práv občanů
naší republiky.
Konference přitom zdůraznila, že tento zákon
má rovněž jasně stanovit i prostředky
prokurátorského dozoru. Proto vláda republiky
dbala na to, aby návrh zákona o prokuratuře,
který je dnes předkládán Národnímu
shromáždění k projednávání
a ke schválení, vyjadřoval všechny tyto
požadavky, které vyplynuly z hodnocení právního
stavu této oblasti, a aby byl postaven na zásadě
upevňování naší socialistické
zákonnosti.
I když je třeba říci, že dosavadní
zákon o prokuratuře sice v podstatě správně
vymezil obsah prokurátorského dozoru nad zachováváním
socialistické zákonnosti ministerstvy, soudy, národními
výbory i jinými orgány a institucemi, jakož
i jednotlivými občany a stanovil i některé
prostředky, sloužící k odstranění
rozhodnutí a opatření, která odporují
právnímu řádu a položil tak základy
k organisaci prokuratury nového typu, přece však,
a to zejména proto, že u nás nebylo vlastních
zkušeností z činnosti a působení
prokuratury nového typu, neposkytoval vždy dostatečný
právní základ pro důsledné
a účinné provádění dozoru
na dodržování socialistické zákonnosti.
Vzhledem k tomu, že se potřebné změny
týkaly skoro všech ustanovení dosavadního
zákona o prokuratuře, nezvolila vláda formu
novelisace, nýbrž přepracovala zákon
v plném rozsahu. Návrh zákona přitom
čerpá do značné míry z bohatých
zkušeností sovětské prokuratury i z
úprav platných v lidově demokratických
zemích, přitom však důsledně
přihlíží k našim podmínkám
a potřebám i ke zvláštnostem našeho
právního řádu.
V duchu usnesení celostátní konference strany
nový zákon o prokuratuře odstraňuje
všechna omezení prokurátorského dozoru
a dává prokurátorům široká
oprávnění zejména všude tam,
kde je třeba zvláště účinně
chránit ústavou zaručená práva
občanů.
V navrhovaném zákoně jsou úkoly generálního
prokurátora oproti dřívější
úpravě rozvedeny a specifikovány tak, aby
vedle úkolu, chránit společenský řád
a státní zřízení republiky,
její socialistickou výstavbu a socialistické
vlastnictví, byla zdůrazněna jako rovnocenný
a stejně významný úkol i ochrana politických,
osobních a pracovních práv občanů,
jakož i majetkových práv a zájmů
proti jakémukoliv nezákonnému omezování.
Ustanovení, která nevyhovovala nebo byla vývojem
překonána, byla ze zákona odstraněna.
K nim patřilo především ustanovení
dosavadního zákona o působnosti generálního
prokurátora. Prokurátorský dozor byl v něm
vyjádřen nejen nepřesně, nýbrž
také způsobem, který prokurátora omezoval
při dozoru nad zachováváním zákonnosti
orgány místní bezpečnosti tím,
že vázal tento dozor na zvláštní
řád, vydaný v dohodě s ministerstvem
národní bezpečnosti, respektive se zřetelem
ke změnám v organisaci ministerstev s ministerstvem
vnitra. Navrhovaný zákon v tomto směru jakákoliv
omezení odstraňuje.
Druhá oblast prokurátorského dozoru, kterou
navrhovaný zákon zcela nově upravuje, je
dozor nad zachováváním zákonnosti
v místech, v nichž se vykonává vazba,
trest odnětí svobody, ochranná výchova
a ochranné léčení.