Široká oprávnění, jichž se v tomto směru prokurátorům dostává, od práva navštěvovat tato místa bez jakéhokoliv omezení a hovořit s osobami tam drženými v nepřítomnosti kohokoliv jiného až po právo, propouštět ihned ty osoby, které by tam byly drženy bez zákonného důvodu.

Návrh nového zákona také podstatně zpřesňuje úpravu všeobecného dozoru. Výslovně se v něm stanoví, že prokurátor dozírá i na to, aby nikdo nebyl nezákonně omezován ve svých právech, a tím zdůrazňuje, že prokurátor chrání i subjektivní práva občanů.

K odstranění porušení zákona, k němuž by došlo ve státní správě, má prokurátor podle návrhu zákona podat protest. I toto ustanovení oproti dosavadní úpravě znamená důležitou změnu. Odstraňuje především jakoukoliv pochybnost o tom, zda je prokurátor oprávněn přezkoumávat zákonnost vyhlášek, uveřejněných v úředním listě.

V návrhu zákona se přímo stanoví, že prokurátor je povinen podat protest proti obecným právním předpisům, které odporují zákonům. Bez tohoto oprávnění byl by dozor nad zachováváním zákonnosti neúplný a vykazoval by vážnou mezeru právě na jednom z nejvýznamnějších úseků, protože vyhlášky ministrů, ministerstev, pověřenců a pověřenectev jsou hlavními právními předpisy, kterými se provádějí a vykládají zákony, vládní nařízení a nařízení sboru pověřenců.

Podle návrhu zákona nepřísluší generálnímu prokurátorovi pouze dozor na to, zda zákony nebo zákonná opatření předsednictva Národního shromáždění odporují ústavě anebo zda vládní nařízení a nařízení Sboru pověřenců odporují zákonu. To je podle ústavy svěřeno předsednictvu Národního shromáždění.

Všechny ostatní právní předpisy jsou však s hlediska zákonnosti prokurátorskému dozoru podrobeny.

Přitom se v zákoně též stanoví, že orgán, vydávající nové rozhodnutí, je vázán právním názorem, vysloveným k rozhodnutí o protestu. Tím se zajišťuje, aby nedocházelo k opakovaným případům v porušování zákonnosti.

Rovněž ustanovení § 11 návrhu, podle něhož se zastavuje výkon trestu uloženého trestním řízením správním a výkon rozhodnutí ve správní exekuci a podle něhož může být i v jiných případech na návrh prokurátora zastaven výkon rozhodnutí, přispěje k tomu, aby nedocházelo někdy i k nenapravitelným škodám.

Také ustanovení § 12, podle něhož musí orgán, jehož rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno, porušená práva obnovit nebo sjednat jinou přiměřenou náhradu, není-li restituce možná, nemá obdoby v dosavadním zákoně o prokuratuře. Toto ustanovení je výrazem péče o to, aby náprava práv byla provedena skutečně a nikoliv jen formálně.

Další nový prostředek, který návrh zákona prokurátorovi dává, hlavně pro provádění prevence, je prokurátorské upozornění. Zkušenosti ukazují, že tento prostředek přispívá zejména k výchově pracovníků státního aparátu.

Účinnost tohoto prostředku zajišťuje v § 13 odstavec 2, podle něhož orgán, kterému bylo upozornění na porušování zákonů nebo jiných právních předpisů podáno, je povinen toto do 30 dnů projednat a učinit opatření k odstranění závad, jakož i příčin, které k němu vedly.

Kromě všeobecného dozoru vykonává generální prokurátor svůj nejvyšší dozor trestním stíháním osob, které se dopustily trestných činů nebo přestupků, dozorem nad zachováváním zákonnosti v orgánu přípravného řízení trestního a účastí v řízení před soudy a dozorem nad zákonností rozhodnutí soudů a státních notářství.

Zákon prokurátorům výslovně ukládá povinnost zajistit, aby nikdo nebyl bezdůvodně trestně stíhán nebo vzat do vazby, nebo jinak nezákonně omezován ve svých právech.

Přitom v oddílu IV zákon podrobně upravuje dozor nad zachováváním zákonnosti v místech, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná výchova nebo ochranné léčení. Uvedl jsem již na začátku, že tu jde o ustanovení zcela nová, která mají zajistit co nejúčinnější ochranu ústavou zaručené osobní svobody. Zejména považuji za nutné upozornit na ustanovení § 23, podle něhož jsou správy míst, ve kterých se provádí výkon vazby, trestu odnětí svobody, ochranné výchovy a ochranného léčení, povinny provést příkazy prokurátora k odstranění zjištěných závad.

Aby mohl generální prokurátor získat dokonalou znalost politické i hospodářské situace a tím získal možnost lépe zaměřit prokurátorský dozor na úseky, kde je toho v souladu s politikou vlády právě nejvíc zapotřebí, stanoví návrh zákona povinnou účast generálního prokurátora na zasedání vlády a sboru pověřenců.

A teď ještě několik slov k samotné reorganisaci prokuratury. V podstatě se přidržuje dosavadní organisace, nově však zřizuje oblastní a obvodní dopravní prokurátory a jejich náměstky, jakož i městské dopravní prokurátory.

Přitom je prokuratura důsledně centralisována a z toho vyplývá i přísná zásada podřízenosti. Ta se projevuje v tom, že prokurátoři a ostatní zaměstnanci nižší prokuratury podléhají vždy prokurátorovi, který tuto prokuraturu vede, a jsou spolu s ním podřízeni prokurátoru vyššímu a s ním generálnímu prokurátoru. Z této centralisace plyne též, že nadřízený prokurátor může sám vykonávat jednotlivé úkony prokurátorů, kteří jsou mu podřízeni.

Návrh zákona také stanoví, kdo může být prokurátorem. Požaduje se na nich nejenom splnění podmínek jako u jiných státních zaměstnanců, nýbrž také určitý věk, praxe a absolvování právnického studia. Stanoví se v něm, že podmínka ukončeného právnického vzdělání nemůže být u prokurátorů prominuta.

I vojenské prokurátory včetně hlavního vojenského prokurátora jmenuje generální prokurátor sám. Vojenským prokurátorem může ovšem být jen důstojník justice v činné službě.

Návrh zákona také nově zřizuje při prokuratuře vyšetřovatele. Vyžádaly si to potřeby řádného provádění přípravného trestního řízení. Vyšetřovatelé vykonávají svoji funkci samostatně a ustanovuje a odvolává je generální prokurátor. Podmínky pro ustanovení vyšetřovatelem jsou zásadně stejné jako podmínky pro ustanovení prokurátorem.

Nově též zákon stanoví, že kárnou moc nad prokurátory a vyšetřovateli vykonává generální prokurátor podle zvláštního řádu, který vydá se souhlasem vlády.

Vážené Národní shromáždění! Každý právní řád je odrazem ekonomických poměrů v dané etapě vývoje společnosti a u nás je dnes důležitým faktorem, který napomáhá výstavbě socialismu. Proto socialistické právní předpisy musí působit pokrokově na vývoj společenských vztahů, musí působit organisujícím a mobilisujícím vlivem.

Socialistické právo, které vyrůstá z aktuálních úkolů vývoje materiálního života společnosti, musí vytvářet podmínky nezbytné k tomu, aby tyto úkoly byly plněny harmonicky a podle určitého řádu. Účelem naší socialistické zákonnosti tedy je, vytvořit ve společnosti takové ovzduší, v němž by každý pracující znal přesně své povinnosti a svá práva, nacházel ochranu svých zákonných zájmů a byl si vědom toho, že každé porušení zákona, každý projev zvůle a neúcty k zákonu budou vzápětí státem potlačeny a že bude sjednána náprava.

Návrh zákona o prokuratuře všechny tyto předpoklady vytváří a je tedy významným právním i politickým aktem, v němž dochází výrazu péče našeho státu o zajištění občanských práv, zejména občanských svobod pracujících, a bude jimi jistě přijat s uspokojením jako významný nástroj k další demokratisaci našeho života a k zachovávání socialistické zákonnosti v naší lidově demokratické republice.

Ústavně-právní výbor ve své schůzi ze dne 13. prosince 1956 zabýval se velmi podrobně vládním návrhem zákona o prokuratuře a provedl v uvedeném návrhu některé změny, které jsou uvedeny ve zprávě výboru.

Jako zpravodaj ústavně-právního výboru doporučuji, aby plenum Národního shromáždění vládní návrh zákona o prokuratuře se změnami uvedenými ve zprávě tohoto výboru schválilo. (Potlesk.)

Předseda: Žádám nyní o přednesení zpravodajské zprávy k třetímu bodu pořadu, kterým je

3. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona o trestním řízení soudním (trestní řád) (tisk 103).

Zpravodajem je poslanec Mráz, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Mráz: Soudružky a soudruzi!

Na denním pořadu dnešní naší schůze je předložena celá řada vládních návrhů zákonů, které novelisují nebo nově upravují činnost soudních, prokurátorských a bezpečnostních orgánů. Všechny vládní návrhy zákonů jsou zaměřeny k tomu, aby zlepšily výchovnou úlohu těchto orgánů. Upevněním prokurátorského dozoru nad všemi státními orgány, hospodářskými a veřejnými organisacemi a občany se zlepší dodržování zákonů a právních předpisů. Těsnější spolupráce soudních, prokurátorských a bezpečnostních orgánů a vzájemná koordinace a prověrka jejich práce vytvoří a posílí společenské vědomí, že ani jeden trestný čin nezůstane neodhalen a pachatel podle zákona nepotrestán. Vzhledem k tomu se zajišťuje v trestním řízení dodržování zásady, že o obviněném se předpokládá, že se činu nedopustil, dokud se celým řízením jeho vina neprokáže. Je proto povinností všech orgánů přípravného řízení a soudu, podle námi projednávaného vládního návrhu, zkoumat nejen okolnosti, které obviněného usvědčují, ale i okolnosti, které svědčí v jeho prospěch. Proto se zlepšuje v předloženém vládním návrhu zákona o trestním řízení soudním právo obviněného na obhajobu jak v průběhu celého řízení, tak i před soudem.

Z tohoto stručného výpočtu zásad je vidět, že jde o významné osnovy zákonů, kterými se podtrhuje úloha bezpečnosti, prokuratur a soudů, náležející jim v naší republice v střežení lidově demokratického řádu a ve výchově občanů.

Kdy, v jaké době a proč dochází k těmto opatřením? Je to po úspěšném zakončení prvého pětiletého plánu naší republiky. Plánu, který nám dal stovky nových závodů, škol, jeslí, desetitisíce bytů, km silnic a drah, nové přehrady a elektrárny. Plán, kterým jsme docílili rychlého rozvoje průmyslové výroby, především v těžkém průmyslu, čímž došlo k pronikavým změnám v hospodářské struktuře a sociálním složení naší země a naše republika se zařadila mezi nejprůmyslovější státy světa ve výrobě na hlavu. I v zemědělství bylo docíleno značných pokroků a úspěchů. Dnes můžeme říci, že socialistický sektor má výlučné postavení v průmyslu, obchodu, dopravě a stavebnictví a v zemědělství že se blíží ve výrobě 50 %. Tím se i posílila dělnická třída, upevnil se na základě socialismu svazek dělníků a rolníků, neobyčejně se posílila morální a politická jednota všeho lidu. Náš lid se ukázal jako velmi dobrý a pečlivý hospodář. Nevídaně rozmnožil bohatství, které převzal, a tím sám sobě zajistil neustálé zvyšování životní úrovně jak hmotné, tak i kulturní.

Po úspěšném zakončení prvního pětiletého plánu jsme vstoupili do druhé pětiletky s vyspělým a rychlým tempem se rozvíjejícím národním hospodářstvím. V něm vyrovnáváme ta odvětví, která ve svém vývoji zaostávala za celkovým tempem. V něm chceme rozvoj techniky v našem hospodářství dostat na nejvyšší úroveň ve světě.

Do druhého pětiletého plánu jsme vstoupili s vědomím závažnosti všech úkolů jak na hospodářském, tak na kulturním úseku a i v socialistické výstavbě. Při tom jsme si vědomi nedostatků a slabin, které máme. Avšak máme naproti tomu jak metody, tak i cesty, které vedou ke splnění úkolů, ale i k odstranění nedostatků a slabin.

Pro zdolání tak vážných a odpovědných úkolů máme všechny předpoklady. Máme slavnou KSČ, která nás bezpečně a moudře vede po cestě k socialismu. Zná potřeby našeho hospodářství a lidu. Vždy v pravý čas dělá usnesení ukazující další cestu nebo způsoby, jak překážky na ní se vyskytující odstranit. Důkazem pro to je správná generální linie výstavby socialismu v naší vlasti, daná nám sjezdy strany a usneseními celostátní konference KSČ.

Máme vládu Národní fronty, která moudře řídí celý náš stát, starostlivě hospodaří a spravedlivě rozděluje veškerý národní důchod. Jí pomáhají v práci národní výbory všech stupňů, celá Národní fronta.

Ale hlavně máme uvědomělou, budovatelským úsilím prodchnutou jednotu pracujícího lidu, která se projevila zejména v posledních týdnech při vážných mezinárodních událostech. Lid správně pochopil, jaké nebezpečí v sobě skrývá nevyprovokovaná agrese Anglie, Francie a Izraele proti Egyptu. Podporuje boj Egypt za jeho hospodářskou a politickou nezávislost a ostře odsuzuje a nenávidí barbarské kolonisátorské agresory.

Lid správně pochopil úmysly imperialistů s fašistickou horthyovskou kontrarevolucí v Maďarsku. Proto tak nadšeně souhlasil s vojenskou pomocí Sovětského svazu maďarské revoluční dělnicko-rolnické vládě, když o ni požádala, a sám podporuje maďarský pracující lid jak hmotně, tak i morálně. Poučil se z minulosti, z dob mezi oběma válkami. Vzpomíná na boj španělského lidu. Na to, jak KSČ razila heslo: "Obrana Madridu je obranou Prahy." Tehdy Madrid padl a padla i Praha. A Budapešť je daleko blíže než Madrid. Náš lid poznal na sobě, co je to fašismus. Proto tak spontánně se postavil na stranu maďarského lidu a ještě úže se semkl kolem KSČ a vlády NF, ještě více si váží přátelství a spojenectví Sovětského svazu a ještě více miluje sovětský lid. (Potlesk.) Naši pracující jsou hrdi na výsledky své práce v minulých letech a jsou odhodláni svou iniciativou dále zvětšovat a tak rozšiřovat bohatství republiky, což dokazují výsledky prvního roku druhé pětiletky. Pobídkou k tomu jim je zejména ta skutečnost, že vidí, jak naše vláda Národní fronty krok za krokem plní usnesení celostátní konference KSČ, ve kterých byly uplatněny i tisíce připomínek pracujících.

Není tak dlouho od celostátní konference a co už bylo splněno:

Snížila se pracovní doba týdne s 48 hodin na 46.

Bylo schváleno nové nemocenské pojištění a sociální zabezpečení, jedno z nejlepších na světě.

Provádí se decentralisace a další prohlubování socialistické demokratisace.

Provedla se úprava platů některých kategorií, jako učitelů, zdravotníků a pod. Uskutečnilo se další, svým pořadím již šesté snížení cen.

Realisují se i jiná usnesení.

Náš pracující lid s radostí vidí, jak jeho připomínky přeměněné ve slova usnesení celostátní konference KSČ se mění v čin, stávají se skutečností. Proto tak důvěřuje a miluje svou rodnou stranu, proto tak všemožně podporuje vládu NF, proto k plnění úkolů vyvíjí veškerou svou iniciativu a dává do ní všechny své zkušenosti.

I dnešní naší schůzi předložené vládní návrhy zákonných osnov, mezi nimi i vládní návrh zákona o trestním řízení soudním (trestní řád) tato fakta potvrzují. Vládní návrh zákona o trestním řízení, dnes námi projednávaný, splňuje všechna usnesení celostátní konference KSČ přijatá k upevnění socialistické zákonnosti.

O všech zásadách nového trestního řádu, o nichž se podrobněji zmíním dále, bylo široce diskutováno nejen mezi pracovníky naší bezpečnosti, prokuratury a soudů, mezi pracovníky našich vědeckých institucí, nýbrž i mezi pracujícími na závodech. Všechny tyto zásady setkaly se s plným souhlasem celé Národní fronty. Jejich rozpracováním stal se náš nový trestní řád, o jehož uzákonění budeme dnes jednat, jedním z nejpokrokovějších trestních řádů světa. Při plném zachování možnosti včasného a spravedlivého postihu všech pachatelů trestných činů zaručuje, že zásahy orgánů činných v trestním řízení nebudou omezována ústavou zaručená práva občanů v jiných směrech a ve větším rozsahu, než to ústava připouští.

Jednou ze stěžejních zásad nového trestního řádu je t. zv. presumpce neviny, jež znamená, že u obviněného je předpokládáno, že se trestného činu nedopustil, dokud jeho vina není rozsudkem soudu prokázána. Tato zásada je plně uplatněna jak v řízení přípravném, tak v řízení před soudem.